Mají provozovatelé restaurací platit za puštěnou televizi? O této otázce se politici přou již řadu let. Pokud je v restauraci provozuschopný televizor, ještě to automaticky neznamená povinnost mít uzavřenou smlouvu s kolektivním správcem autorských práv výkonných umělců, rozhodl o tom nedávno Ústavní soud (ÚS), když se zastal provozovatele malého pohostinství v obci na Rakovnicku, od kterého žádala společnost Intergram peníze jako náhradu za bezdůvodné obohacení, a zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Praze.

Nález Ústavního soudu zpochybnil tvrzení Intergramu. V provozovně podle rozsudku běžely v televizi sportovní přenosy a Intergram prohlásil, že mimo jiné zastupuje moderátora Petra Vichnara. „Krajský soud navíc podle stěžovatele učinil nesprávná a nedostatečná skutková zjištění, neboť v řízení nebylo prokázáno, zda je vedlejší účastník, jenž v řízení předložil toliko licenční smlouvu s moderátorem Petrem Vichnarem, jejíž platnost stěžovatel v řízení rozporoval, vůbec aktivně legitimován,“ uvedl nález, na který upozornil server Lupa.cz. 

Je potřeba vždy zjistit, zda provozovatel restaurace zpřístupňoval veřejnosti opravdu ten typ děl konkrétních autorů, která chrání daný kolektivní správce, zdůraznili ústavní soudci v nálezu.

Do hospody na Rakovnicku přišla v prosinci 2013 kontrola s pověřením od Intergramu, nezávislé společnosti výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů. Kontroloři našli v provozovně rádio i televizi využívané například při sportovních přenosech. Následně se domáhali vydání bezdůvodného obohacení asi 9000 korun.

Požadavek zdůvodnili tím, že provozovatel zpřístupňoval svým zákazníkům rozhlasové a televizní vysílání, aniž by měl s Intergramem jako kolektivním správcem uzavřenu licenční smlouvu. Krajský soud v Praze žalobě vyhověl a současně uložil provozovateli hospody povinnost zaplatit Intergramu náklady řízení více než 16 000 korun.

Provozovatel se obrátil na ÚS. Ve stížnosti tvrdil, že rozhodnutí krajského soudu nerespektuje starší judikaturu a že kolektivní správce musí jasně prokázat porušení autorských práv lidí, k jejichž ochraně je zákonem povolán.

ÚS stížnosti vyhověl, připomněl jeden ze svých starších nálezů, ve kterém vymezil náležitosti kontrol. Kolektivní správce a následně i soud musí zkoumat, zda dochází ke zpřístupňování chráněných děl veřejnosti, a tedy k zásahu do autorských práv, dále zda předmětné dílo náleží do kategorie, nad kterou vykonává příslušný správce kolektivní správu, a konečně zda má provozovatel licenční smlouvu.

Krajský soud ale třístupňový test neprovedl důsledně. Z provedených důkazů prý nelze dospět k jednoznačnému závěru, že provozovatel zpřístupňoval veřejnosti takové části rozhlasového a televizního vysílání, ve kterých vystupovali lidé zastupovaní Intergramem. Nepomohla ani předložená smlouva se sportovním komentátorem Petrem Vichnarem. Navíc není vůbec jasné, zda jej lze podřadit pod definici „výkonného umělce“, uvedl Ústavní soud.