Tag: zdravotnictví

Články k tagu

Celorepublikové šíření je zastaveno. Nákaza se teď často přenáší přímo v nemocnicích

Novými ohnisky nákazy koronavirem se v posledních dnech stala česká zdravotnická zařízení. Nemocnice a kliniky by tak mohly být paradoxně nejhorším možným místem, kam se vydat se zdravotními potíži. I když tomu napovídají četné případy, stát stále odmítá zveřejnit klíčové údaje o šíření nákazy.

Švédský přístup ke koronaviru slaví úspěch, reprodukční číslo je menší než jedna

Sledované takzvané reprodukční číslo ve Švédsku v posledních dnech kleslo pod hodnotou jedna. Znamená to, že jeden člověk s koronavirem SARS-CoV-2 nakazí v průměru méně než jednu další osobu. Potvrdil to v rozhovoru s televizí SVT hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell. Skandinávská země přitom k boji proti koronaviru přistupuje liberálněji než většina dalších států. Dosud například neuzavřela školy, obchody či restaurace.

Kolegové zpochybňují pohled Koláře, Zimy a spol. Argumenty nezazněly

Lékaři z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK) se ohradili proti prohlášení jedenácti svých kolegů z UK k epidemii covid-19, v němž vyzvali k uvolňování opatření, protože může mít dopady na zdraví lidí i ekonomiku. Podle vyjádření zástupců lékařské fakulty v čele s děkanem Aleksi Šedem jde u nich o politický názor spíš než o odborný.

Čeští vědci mají smůlu. Stát tají data o koronaviru

Odborníci a vědci si stěžují, že se nemohou dostat k zdravotnickým datům nakažených lidí s koronavirem. Dokud nemají jasná čísla na stole, nemohou provádět analýzy a průzkumy, jak se virus chová a jak se proti němu úspěšně a účinně bránit. Informační systém, který šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek přirovnal k brutálnímu velkému bratru, je přitom v ostatních zemích anonymizovaný a data jsou dostupná široké veřejnosti. Data pak také slouží k tomu, aby vlády jednotlivých zemí mohly občanům zdůvodnit, proč přistupují k různým restrikcím.

Spolupracovník StB řídí nákup roušek na ministerstvu zdravotnictví

Týmu, který pro ministerstvo zdravotnictví zajišťuje nákup roušek a dalších ochranných pomůcek pro boj proti pandemii koronaviru, šéfuje bývalý spolupracovník StB Miroslav Doležal. Ten před sametovou působil coby agent s krycím jménem „Chlor“ a působil proti aktivitám Severoatlantické aliance (NATO). S informacemi o Doležalově minulosti přišel server INFO.cz. On sám prostřednictvím ministerstva vzkázal, že nebude na žádné dotazy odpovídat.

Přetížené zdravotnictví komplikuje život onkologickým pacientům nebo těm s parkinsonem

Přestože české zdravotnictví zatím boj se zákeřným koronavirem relativně úspěšně zvládá, primární pozornost na vir COVID-19 však komplikuje léčbu pacientům s jinými zdravotními problémy. Nemocnice přešly na omezený provoz, ruší méně důležité operace a odsouvají i některá vyšetření. Problémem to může být pro lidi, kteří odkládají vyšetření k možným onkologickým onemocněním. Přitom čísla z roku 2017 ukazují, že se v České republice měsíčně diagnostikuje průměrně kolem 7200 pacientů s nádorovým onemocněním.

Léčba nesmí být horší než nemoc

Stát generálně zvládl nástup pandemie koronaviru. Lapsy samozřejmě byly, vláda uměla reagovat a chyby po kritice médií a veřejnosti napravovat. Klíčové bylo včasné zavedení nouzového stavu, který byl v mnohých ohledech méně restriktivní než ve Francii. Samozřejmě vedle toho byly v Evropě méně omezující režimy boje s pandemií – třeba ve Švédsku, podstatný je nakonec výsledek: Česko se vyvarovalo italského nebo švýcarského scénáře a zdravotnický systém první vlnu pandemie zvládl.

Vojtěch chce mladé lékaře zavázat k rokům práce na jednom místě, studenti jsou proti

Vysokoškolští studenti jsou proti návrhu úpravy zákona, která by měla mladé lékaře zavázat, aby pracovali až čtyři a půl roku po absolvování medicíny v ČR na jednom místě. Podle studentů by taková novela mohla ještě prohloubit personální krizi v menších nemocnicích některých regionů, protože by studenti mohli raději zvažovat například setrvání ve větších městech. Informoval o tom mluvčí Studentské komory Rady vysokých škol Tomáš Hulínský.

Konec paniky a prázdných regálů. Situace v lékárnách se vrací do normálu

Lékárny postupně doplňují léky s obsahem paracetamolu, kterých byl v uplynulých týdnech v Česku nedostatek. Poptávka lidí po Paralenu a dalších podobných léčivech klesá. Vyplývá to z vyjádření lékárnických sítí. Farmaceutická společnost Zentiva už dříve kvůli šíření nákazy nemoci covid-19 výrobu paracetamolu navýšila. Ve středu odpoledne začne pro český trh vyrábět nový lék s názvem Paraceta, uvedla mluvčí firmy Lucie Šabíková.

Medicína je dnes nebývale radikální

Profesor neurologie Martin Bojar, ministr zdravotnictví v letech 1990 až 1991, říká, že koronaviry tady s námi jsou dlouho a u nemoci COVID-19 je důležité, že je sexistická a ageistická, to znamená, že jde hlavně po starých mužích. Tam, kde jich žije hodně, jich také může hodně zemřít. Různé společnosti a kultury na to budou reagovat různě a různorodě se jich to dotkne. I u nás můžeme vidět, že to má svá specifika.

Švédsko na pandemii nebylo připraveno, hodnotí Češka zemi tří korunek

Švédsko jde v boji proti koronaviru poměrně liberální cestou, přestože země eviduje již přes tři stovky úmrtí lidí nakažených onemocněním COVID-19. Vláda sice ve středu zakázala návštěvy v domovech pro seniory, ale zákaz shromažďování platí až nad 50 osob, restaurace jsou stále otevřené, lidé nemají nařízené nošení roušek a kabinet stále nevyhlásil nouzový stav. Podle Češky žijící ve Švédku nebyla vláda na tuto situaci vůbec připravena.

Návrat expertů

Svět se změnil, už nebude jako dřív. Člověk si to čte pořád dokola. A jistě je spousta důvodů tomu věřit, navíc – svět se mění tak nějak pořád. A nějakých změn si je možné všimnout i dnes, uvidí se, jak budou trvalé. Pro časy „předkoronavirové“ byla například charakteristická hluboká nedůvěra k expertnímu vědění, všem těm „mluvícím hlavám“, které publiku z obrazovky vysvětlují svět. Dříve tak často projevovaná averze vůči nim zčásti utichla, nebo se to aspoň tak zdá. Vzedmutí populismu, k němuž na Západě v posledních letech dochází, je silně zaměřeno proti elitám. A jako jejich součást jsou často vnímáni nejrůznější experti, kteří nakonec lidem jenom „motají hlavu“.

Sestru z Krče našli doma mrtvou, policie nařídila pitvu. Podle Prymuly na Covid-19 nezemřela

Zesnulá zdravotní sestra z pražské Thomayerovy nemocnice nezemřela podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly na koronavirus. V neděli byla nalezena ve svém domě v Říčanech u Prahy mrtvá, její smrt nyní vyšetřuje policie, která nařídila pitvu. Nakažená sestra měla zjevně mírný průběh onemocnění Covid-19, léčila se totiž doma.

Stát mění podmínky testování: stačí horečka nad 37,5 stupně, kašel či dušnost

Ministerstvo zdravotnictví změnilo podmínky testování lidí s podezřením na COVID-19. Stačí buď horečka nad 37,5 stupně Celsia, suchý kašel, nebo dušnost. Dříve lékaři doporučovali test u lidí, kteří měli teplotu nad 38 stupňů. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. Test může doporučit kromě krajské hygienické stanice a praktického lékaře pro dospělé nebo pro děti také ambulantní plicní lékař.

Nemocnicím kvůli koronaviru hrozí bankroty. Šéf VFN žádá pomoc pojišťoven

Velké nemocnice musí začít fungovat v režimu krizového financování. Pokud by v koronavirové krizi postupovaly podle modelu financování například z loňského roku, vedlo by to k jejich bankrotům. Novinářům to v pátek řekl ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) David Feltl. VFN podle něj nemá nyní problém s ochrannými pomůckami, po kterých byla největší poptávka zhruba před dvěma týdny, chybí jí ale materiál pro širší testování na nemoc COVID-19.

Hromadné testování je alfa a omega našeho přežití

Miliarda lidí po celém světě je ve snaze zastavit šíření koronaviru, vyvolávajícího nemoc COVID-19, v nějakém typu karantény. S omezeným pohybem, svobodou, schopností pracovat a vydělávat. Ekonomiky v mnoha zemích, především v Evropě, jedou v současné době na zlomek svého výkonu. Politici musejí velmi obtížně při nedostatku informací balancovat na hraně mezi tím, aby co největším omezením společenského kontaktu zabránili šíření nemoci a zároveň přitom co nejméně poškodili ekonomiku. Většina zemí zasažených koronavirem míří do recese. Realisté očekávají dvojciferný hospodářský propad. Vlády chystají od druhé světové války bezprecedentní záchranné balíky, aby odvrátily kolaps ekonomiky. A miliony lidí neztratily práci. Hledá se cesta z pasti koronaviru. Ve chvíli, kdy toho stále víme strašně málo o tom, jak se zákeřný koronavirus skutečně chová.