Profesoři z několika amerických univerzit se postavili proti akademické a spisovné angličtině. Jsou totiž podle nich rasistické, protože odráží řeč bělochů. Černošští studenti se tak stávají terčem rasismu, protože je jejich afroamerická angličtina považovaná za méněcennou. Informovali o tom ve svém vyjádření, které sepsali pro akademickou půdu především vysokých škol i s ohledem na probíhající protesty Black Lives Matter.
Rozdělení Američanů na Černé a Bílé jako kdyby potlačovalo obrovskou rozmanitost, která uvnitř těch skupin existuje.
Evolučnímu biologovi Colinu Wrightovi podle jeho slov říkali, že „se mýlí, je hloupý, ale nikdy že je bigotní“. To se ale změnilo, když vstoupil do akademického světa, kde se prý stal terčem útoků levice, která mu znepříjemňovala kariéru. To vše kvůli jeho přesvědčení, podle něhož „muž a žena nejsou společenské konstrukty, ale skutečné biologické pojmy, které nemají žádné spektrum možností“, píše server The College Fix.
Zastupitelé v americkém Seattlu, kde protestující z jedné čtvrti na čas zavedli autonomní bezpolicejní zónu, chtějí policejní oddíl nadobro zrušit a nahradit ji „komunitním“ tělesem, které by bezpečnost zajišťovalo především „preventivně“. Vyplývá to z návrhu městské rady, kterého si všímá třeba server New York Post.
Americká Sněmovna reprezentantů ve středu odhlasovala odstranění soch představitelů a vojáků Konfederace, která v americké občanské válce (1861-1865) bojovala mimo jiné za zachování otroctví, ze svého sídla Kapitolu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Protesty proti policejní brutalitě a rasismu v USA přiměly už řadu médií k přehodnocení používané gramatiky. Nyní se k nim přidala i americká tisková agentura Associated Press (AP), která se definitivně rozhodla, že termín „černý“ (black) bude v souvislosti s rasou či kulturou psát s velkým písmenem, zatímco termín „bílý“ (white) ponechá s malým. Agentura o tom v pondělí informovala na svém serveru.
Dlouholetý vedoucí kurátor sanfranciského muzea moderního umění (SFMOMA) Gary Garrels byl minulý týden nucen vzdát se své pozice po prohlášeních, že odmítá omezovat shromažďování a vystavování děl bělošských umělců a umělkyň. K rezignaci ho dohnala petice zaměstnanců muzea. Informaci přinesl umělecký web Artnet News.
Na módní časopis Vogue se snesla kritika kvůli srpnovému číslu, na jehož obálce je černošská gymnastka Simone Bilesová. Kritici jsou nespokojeni jak se stylem fotek, tak tím, že fotky pořídila světoznámá židovská fotografka Annie Leibovitz a ne fotograf tmavé pleti. Informoval o tom server PetaPixel.
Autoři studie, podle níž střety americké policie s černochy nekončí smrtí ve výrazně vyšším poměru než u příslušníků jiných ras, se rozhodli ji stáhnout. Ačkoliv si stojí za argumenty, které v ní padly, myslí si, že jejich práce byla špatně pochopena i interpretována. V původním prohlášení mluvili hlavně o zneužití jejich závěrů v politické diskusi, v druhé verzi odmítli tvrzení, že by studii stahovali kvůli nátlaku, a přiznávají nedostatky ve svých závěrech, informuje Retraction Watch.
Kulturní revoluce naplno zasáhla Wales.
Zhruba 150 významných osobností se podepsalo pod otevřený dopis, který kritizuje tzv. cancel culture (kulturu rušení) – tendenci postihovat lidi, kteří se proviní kontroverzním názorem nebo minulostí. Podle podepsaných, jako jsou spisovatelé J. K. Rowlingová a Salman Rushdie či šachista Garri Kasparov, tato vlna ničení, mazání a přejmenovávání ohrožuje svobodu slova a zabraňuje veřejné debatě. Dopis vyšel v úterním čísle časopisu Harper’s Magazine.
O rozruch ve sněmovním jednacím sále se v úterý postaral nezařazený poslanec Lubomír Volný (Jednotní). Navrhoval, aby dolní komora vyslovila souhlas s výrokem prezidenta Miloše Zemana, že je heslo amerických protestů Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) rasistické.
Současné kácení soch a všeobecný ikonoklasmus za Atlantikem se dotýká i České republiky. Nejen že na pražském Žižkově byla posprejována socha Winstona Churchilla, ale v nemilost upadl i další světový státník s pomníkem v Praze. Řeč je o americkém prezidentu Woodrowu Wilsonovi, jehož jméno nese pražské hlavní nádraží a jehož socha (opět) stojí v parku před ním. Je u nás vzpomínán především jako člověk, jenž zásadně přispěl ke vzniku Československa. Jenže ve Spojených státech byl označen za nenapravitelného rasistu.
Nečekanou dohru měl příspěvek na sociálních sítích jistého Brita, který si dovolil vyjádřit svůj názor.
Kulturní revoluce zasahuje gramatiku.
Ačkoliv je „autonomní zóna“ v americkém Seattlu již téměř opuštěná, silněji na sebe opět upozornila incidentem, při kterém nově ustanovené „bezpečnostní“ složky zastřelily 16letého černošského řidiče a zranily jeho 14letého spolujezdce, kteří se ve svém autě přiblížili k postaveným barikádám oddělujícím zónu od zbytku města. Protestující prý jednali v sebeobraně, vyšetřovatelé však případ vyhodnotili jako vraždu, informují média. Zveřejněné fotografie zachycují kromě místa, kde ke střelbě došlo, také zcela zpustošené a poničené ulice.
Heslo amerických protestů Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) je podle českého prezidenta Miloše Zemana rasistické. Zeman to uvedl při své návštěvě v rezidenci amerického velvyslance při příležitosti oslav 244. výročí Dne nezávislosti USA. Zeman dodal, že záleží na všech životech. Kritizoval také názorové vůdce spojené s protesty. Uvedl, že nepotřebuje žádné nové velké bratry, kteří mu budou říkat, jaké hodnoty by měl zastávat.
Diskuze o rasismu v americké společnosti a kulturním dědictví se přetavila už i v kritiku hymny Spojených států. Skladba The Star-Spangled Banner se totiž podle některých do dnešní doby nehodí, protože je plná „hluboko zakořeněného odkazu otroctví a bílé nadvlády v Americe“.
Někdejší americký prezident Woodrow Wilson, který se významně spoluzasloužil o vznik Československa, bude zřejmě další obětí tzv. protirasistických hnutí.
Ačkoli se fotbalové Spartě po restartu ligy daří, klub tíží konflikt mezi hráči tmavé pleti a některými ultras. Trojice fotbalistů Benjamin Tetteh, Guélor Kanga a Costa totiž po úterním utkání s Baníkem Ostrava nepřišli už podruhé za sebou poděkovat domácím ultras v kotli Sparty. Údajně kvůli rasistickým skřekům během zápasu. „Hráči během utkání měli zaslechnout něco, co jim asociovalo rasistické hučení. Jako klub to budeme řešit,“ říká mluvčí letenských Ondřej Kasík.
Britská televize BBC má v plánu investovat 100 milionů liber z televizního rozpočtu v průběhu tří let na tvorbu rozmanitého a inkluzivního obsahu. S tím souvisí i stanovení kvót na zaměstnávání žen či příslušníků menšin. BBC chce obsadit 20 % pracovních míst mimo obrazovku příslušníky etnických menšin, lidmi ze znevýhodněného prostředí nebo se zdravotním postižením. Na ženy by pak nově mělo připadat 50 % všech televizních rolí a také křesel ve vedoucích pozicích. Stanice o tom informovala na svých stránkách.
Velké internetové společnosti jako Google, Facebook a Twitter dnes mají moc tak velikou, jakou by žádná soukromá firma mít neměla. A je vlastně jedno, jestli jí dosáhly jaksi ctnostně, jejich příběh je story o velikém podnikatelském úspěchu, geniálních nápadech, jejichž realizaci začal s chutí využívat celý svět, až se na produktech těch firem stal závislým. Anebo jestli jsou v tom příběhu taky temné kapitoly, jestli ty báječné produkty – jak naznačují svědectví některých insiderů – nejsou konstruovány, vyladěny tak, aby závislost působily a kromě generování zisku mohutně přispívaly k rozeštvávání společnosti. Tak či tak, věci dospěly až sem.
Zraky pokrokového dneška se obracejí k osobnostem a dílům minulých let a shledávají je z různých důvodů pobuřujícími, ohrožujícími citlivost současného publika. BBC a Netflix proto stáhly ze svých internetových knihoven seriály Malá Velká Británie, Mighty Boosh a Liga gentlemanů (kvůli tzv. blackface). Ještě širší publicitu ovšem mělo rozhodnutí HBO vyřadit z nabídky streamovací služby HBO Max klasický film Jih proti Severu (Gone with the Wind, 1939).
K wuchanskému viru se v posledním týdnu přidružila další epidemická infekce. Vražda George Floyda vedla k vlně protestů nejen ve Spojených státech, ale i v řadě dalších zemí. Epidemiologický či mimetický výklad je v tomto případě skutečně něco, co je třeba brát v potaz. Protože protesty měly nejasnou logiku. Částečně byly vedeny solidaritou s americkými protesty a protestem proti policejní praxi ve Spojených státech. Na tom by nebylo nic divného. Pokud by se ovšem část protestujících nezačala chovat, jako že protestuje i proti poměrům doma. Obdobnou tendenci měla i veřejná diskuse. V médiích se objevily titulky podle schématu „Země X/Evropa také potřebuje mluvit o rasismu“. Jistě, o problémech se má mluvit, ale ty texty spíš působily dojmem pracného hledání, jež by dávalo protestům ex post odůvodnění.
Současný tlak vyvolaný protesty v USA i dalších zemích vůči rasové diskriminaci a policejní brutalitě nutí soukromý sektor ke změnám. Americká společnost Uncle Ben‘s změní image své značky a vymění na obalech svých produktů obrázek černošského farmáře, kterého používala od čtyřicátých let minulého století. Uvedla to na svém webu společnost Mars, která značku vlastní.
Policista z Atlanty, který minulý týden zastřelil Američana tmavé pleti Raysharda Brookse, byl ve středu obviněn z vraždy. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na prohlášení prokuratury v americkém státě Georgia.
Je atmosféra v amerických redakcích skutečně tak vystrašená a stísněná, jak takové zprávy naznačují? Existuje v těchhle revolučních časech i nějaká kontrarevoluce? Týdeník Echo o tom mluvil s newyorským novinářem Jessem Singalem.
Někteří radikální stoupenci hnutí Black Lives Matter pokročili k devastaci soch osobností, o nichž zřejmě nikdy neslyšeli. Jejich obětí se totiž stal i pomník jednoho z významných bojovníků proti otrokářství a filantropa Mathiasse Baldwina ve Filadelfii. Protestující se ho přesto rozhodli postříkat červenou barvou a podstavec opatřit nápisy „kolonizátor“ a „vrah“. Poškození Baldwinovy sochy je tak další v řadě davového ničení „symbolů útlaku“, které nastalo v reakci na zabití amerického černocha George Floyda.
Úřady v jihoanglickém městě Pool oznámily, že odstraní sochu zakladatele skautingu Roberta Baden-Powella kvůli jeho rasistickým názorům. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Reuters. Čtvrteční odstranění ale nakonec bylo posunuto kvůli protestům skupiny bývalých skautů. Je to další z řady pomníků, které mají zmizet z veřejného prostoru v důsledku protirasistických protestů vyvolaných smrtí amerického černocha George Floyda.
„Oblíbené“ čmárání po sochách, které se stalo symbolem nepokojů ve Spojených státech, se objevilo už i v České republice. Někdo totiž popsal socha Winstona Churchilla na pražském Žižkově.
