Účelovka? Smutný konec vicekancléře Stracheho
Od zveřejnění videa a potvrzení, že nejde o podvrh, bylo každému jasné, že Strache skončil.
Od zveřejnění videa a potvrzení, že nejde o podvrh, bylo každému jasné, že Strache skončil.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz dnes večer oznámil ukončení vládní koalice se Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Prezidentovi navrhl, aby co nejdříve vypsal předčasné parlamentní volby, což hlava státu podpořila. Kurz tak reagoval na vládní krizi, kterou vyvolala aféra kolem vicekancléře a předseda FPÖ Heinze-Christiana Stracheho.
Rakouský vicekancléř a šéf rakouské protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache oznámil, že lidoveckému kancléři Sebastianu Kurzovi v sobotu nabídl svoji rezignaci. Kurz nabídku přijme. Strache řekl, že skončí také ve funkci předsedy FPÖ. V pátek kolem Stracheho vypukl skandál poté, co německá média zveřejnila videonahrávku, na níž s údajnou příbuznou ruského oligarchy jedná o politické podporu výměnou za zajištění státních zakázek.
Šéf rakouských svobodných (FPÖ) Heinz-Christian Strache si před rakouskými parlamentními volbami v roce 2017 domlouval s domnělou rodinou ruského oligarchy podporu výměnou za protislužby. Ukazuje to tajně natočené video, o němž v pátekk na svých webech informovaly německý deník Süddeutsche Zeitung a zpravodajský magazín Der Spiegel. Setkání bylo podle magazínu zjevně zorganizováno jako léčku na politiky FPÖ. Pro rakouskou pravicovou vládu to podle agentury DPA znamená dosud největší zátěžovou zkoušku.
Zákaz nošení šátků na hlavu na základních školách, který ve středu schválil rakouský parlament, napadnou rakouští muslimové u ústavního soudu. Oznámil to ve čtvrtek předseda rakouské muslimské náboženské obce (IGGÖ) Ümit Vural. Rakouští muslimové hovoří o diskriminaci a Vural o „černém dni pro demokracii“. „Zákaz šátků na hlavu na základních školách teprve povede k segregaci a diskriminaci muslimských dívek,“ zdůraznil Vural.
Rakouská Národní rada ve středu večer schválila kontroverzní zákaz nošení šátků zahalujících velkou část hlavy u žáků základních škol. Informovala o tom agentura APA, podle níž je pravděpodobné, že zákon bude napaden u ústavního soudu. Pro normu hlasovali poslanci obou stran vládní koalice, tedy Rakouské lidové strany (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
Rakouský ministr vnitra Herbert Kickl dnes vyjádřil údiv nad úterním verdiktem Soudního dvora EU, podle něhož ani pachatelé trestných činů mezi uprchlíky nemohou být z Evropské unie vyhoštěni. Kickl na zasedání unijní rady v Lucemburku řekl, že dopady rozhodnutí soudu důkladně prostuduje, ale že nevidí žádný důvod ke změně svého kurzu, uvedla agentura APA.
Lidé, kteří podají v Dolním Rakousku žádost o azyl, by měli v této spolkové zemi napříště podepisovat "Deset přikázání přistěhovalectví". Tedy jakási (boží) pravidla, jež by měli dodržovat. Patří k nim mimo jiné naučení se německému jazyku a dodržování rakouských hodnot při výchově dětí, informuje německý a rakouský tisk s odvoláním na příslušného zemského ministra. Zmíněné desatero představil Gottfried Waldhäusl (FPÖ), dolnorakouský zemský rada, který má na starosti rovněž azylovou politiku.
Rakouská veřejnoprávní televize ORF se v pátek ohradila proti vyhrůžce politika pravicové populistické strany Svobodných (FPÖ) Haralda Vilimského vůči novináři Arminu Wolfovi, který srovnal stranický protiimigrační plakát (klikni na obrázek v článku) s nacistickou propagandou. Vilimsky řekl, že žurnalistovo jednání „nezůstane bez následků“.
Ke snahám o omezení anonymity na internetu se přidává i Rakousko. Tamní vláda má na stole návrh zákona, který by uživatelům ukládal povinnost poskytnout větším internetovým provozovatelům své skutečné jméno a adresu. Lidé by podle něj mohli dále využívat své přezdívky, ale v případě, že by se v komentářích pod články dopustili nevhodného chování, nebo se provinili proti zákonu, by pro úřady bylo snadné je nalézt. Prozatím však není jasné, zda nová legislativa kvůli problematičnosti projde, informuje rakouský list Der Standard
Göring v březnu 1938, když wehrmacht obsazoval Rakousko, ještě netušil, že ho v říjnu 1946 v Norimberku pověsí. A určitě ani Hitler netušil, co ho čeká, měl jiné starosti. Tak třeba při jednání s rakouským kancléřem Schuschniggem se jeho „tělo zmítalo vášní“, bylo „napjaté jako struna a jedovaté jako plivance“. A pak je to ještě rozvedeno „Hitlerovo tělo muselo proniknout do snů a vědomí, máme pocit, že se s ním setkáváme ve stinných zákoutích času, na vězeňských zdech, plazí se po kavalci, kde si lidé vyryli siluety, které je straší“.
Rakousko oznámilo Evropské unii, že hodlá o dalšího půl roku prodloužit kontroly na hranicích s Maďarskem a Slovinskem. Informovala o tom agentura APA. Kontroly zavedené v důsledku migrační krize měly po posledním prodloužení z loňského listopadu skončit 12. května. Rakousko je členem schengenského prostoru volného pohybu, uvnitř kterého se za normálních okolností hraniční kontroly neprovádějí. Kromě něj nyní ale část své hranice střeží dalších pět schengenských zemí.
Prezident Miloš Zeman se omluvil vídeňskému starostovi Michaelu Häuplovi, do kterého se během cesty do Rakouska pustil kvůli tomu, že radnice pod jeho vedením nedala „ani šilink“ na provoz české Komenského školy v rakouském hlavním městě. Trapas měla způsobit česká velvyslankyně ve Vídni Ivana Červenková – dala prý hlavě státu nepřesné informace. Podle Hradu by omluva měla asi uzavřít debatu, kterou Zemanovo vystoupení před krajany vyvolalo.
Omluva Miloše Zemana vídeňskému exstarostovi Michaelu Häuplovi za to, že radnice za jeho vlády nedala české škole ve Vídni ani šilink, nebyla ani zdaleka druhou za prezidentovo třicetileté působení v politice, jak tvrdil. Zeman se omlouvá mnohem častěji. Česká tisková kancelář takových případů z posledních let napočítala deset. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček přesto požaduje omluvu od řady českých médií, která podle něj „spustila proti panu prezidentovi nechutnou dezinformační kampaň“. Chybné informace podle něj prezidentovi dodala česká velvyslankyně v Rakousku.
Český prezident Miloš Zeman se omluvil bývalému starostovi Vídně Michaelu Häuplovi, jehož na základě nesprávné informace kritizoval za to, že za jeho vlády radnice neposlala vídeňské českojazyčné Komenského škole ani šilink. Oznámil to ve čtvrtek na sociálních sítích mluvčí Hradu Jiří Ovčáček s tím, že se omluvila i česká velvyslankyně v Rakousku Ivana Červenková, která Zemanovi poskytla nepřesné informace.
Tvrzení českého prezidenta Miloše Zemana, který při úterním setkání s krajany v rakouské metropoli prohlásil, že vídeňská radnice za bývalého starosty Michaela Häupla nedala místní českojazyčné Komenského škole ani šilink, je nepravdivé. Uvedl to rakouský list Der Standard s tím, že škola mu sdělila, že tehdy naopak finanční podporu od radnice dostávala.
Českého prezidenta Miloše Zemana ve svém vídeňském sídle Hofburgu uvítal s vojenskými poctami prezident Rakouska Alexander Van der Bellen. Česká hlava státu se svůj rakouský protějšek snažila přesvědčit o významu rozšířené spolupráce visegrádské skupiny (V4; Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) s Rakouskem a kanálu Dunaj-Odra-Labe. Van der Bellen na společné tiskové konferenci ocenil vzájemné vztahy obou zemí, zlepšení ale vidí v zatím nedokončeném dálničním propojení a ve zlepšení železniční sítě.
Soud dnes poslal do vazby oba Iráčany podezřelé z terorismu, které česká cizinecká policie ve středu zadržela na pražském letišti. Třicetiletý Amar Rahím Mahmúd Mahmúd a o tři roky mladší Rijám Šukrí Salí Badríová souhlasili se svým předáním do Rakouska, kde čelí obvinění z účasti na teroristické skupině a z financování terorismu. Novinářům to po vazebních zasedáních řekl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.
Cizinecká policie zadržela ve středu na pražském letišti dva cizince, kteří jsou v Rakousku podezřelí z terorismu. Informovala o tom ve čtvrtek mluvčí policejního prezidia Eva Kropáčová. Podle vyjádření rakouského ministra vnitra Herberta Kickla tvořili zadržení muži společnou buňku s Iráčanem podezřelým z útoků na vlaky v Německu. Údajní teroristé jsou nyní v policejní cele, o jejich vydání do Rakouska rozhodne soud.
Rakouská vláda prověřuje možnost, že by rozpustila krajně pravicovou skupinu Identitární hnutí Rakouska (IBÖ), oznámil to kancléř Sebastian Kurz. Mluvčí IBÖ Martin Sellner v pondělí přiznal, že hnutí dostalo neobvykle velký finanční dar od australského teroristy, který v polovině března zavraždil v mešitách na Novém Zélandu 50 lidí.
Rakouská policie zadržela ve Vídni Iráčana, kterého podezřívá ze dvou teroristických útoků na vysokorychlostní vlaky v Německu. Informovala o tom agentura APA. Podle německého generálního státního zastupitelství muž zjevně sympatizoval s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Rakouská prokuratura uvedla, že ve vlacích nikdo nepřišel o život jen díky technické chybě.
Rakouská lidová strana (ÖVP) odmítla kritiku šéfa liberální frakce v Evropském parlamentu ALDE Guye Verhofstadta, podle nějž rakouský kancléř a zároveň předseda strany Sebastian Kurz kvůli svým postojům v otázce migrace není proevropským politikem. Předsedu liberálů naopak ÖVP nabádá, aby si raději udělal pořádek ve vlastních řadách, kde působí i formace českého premiéra Andreje Babiše ANO.
Šéfka rakouské diplomacie Karin Kneisslová, která loni v létě, během rakouského předsednictví Evropské unii, způsobila skandál tancem s Vladimirem Putinem na své svatbě, prohlásila, že by si s ruský prezidentem znovu ráda zatančila.
Novou debatu o účinnější deportaci trestaných žadatelů o azyl vyvolala v Rakousku vražda ředitele sociálního odboru, která se stala na západě země. Čtyřiatřicetiletý Turek, který je z násilného činu podezřelý, požádal v Rakousku začátkem ledna o azyl, uvedla agentura APA. Místní úřady azylové řízení zahájily navzdory tomu, že měl muž kvůli předchozí trestné činnosti časově neomezený zákaz pobytu na území celého schengenského prostoru.
Za nemístnou a nepřijatelnou označil dnes libyjský premiér Fáiz Sarrádž kritiku zemí Evropské unie, kterým se nelíbí podmínky v internačních táborech pro migranty v jeho zemi. Především státy, které žádné migranty přijímat nechtějí, nemají podle něj na kritiku právo, uvedla agentura APA. Sarrádž, jenž stojí v čele tripoliské vlády uznané OSN, byl v pondělí na návštěvě ve Vídni. Z Rakouska zamíří do Česka, kde se v úterý setká mimo jiné s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Většina centrálních bank eurozóny počínaje nedělí přestává dávat do oběhu bankovky v nejvyšší hodnotě 500 eur (12 750 Kč). Výjimkou jsou pouze centrální banky Německa a Rakouska, které budou tyto bankovky vydávat do 26. dubna. Bankovky však i nadále zůstávají platným platidlem, uvedl na internetu list Le Parisien.
Prezident Miloš Zeman by chtěl posílit spolupráci visegrádské skupiny (V4), což je uskupení Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Zapojit by se mohlo i Rakousko. Chce o tom jednat se svými protějšky. Řekl to ve čtvrtek v televizi Barrandov. Inspirovala ho takzvaná Cášská smlouva, kterou v úterý podepsali německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.
Výrazné sněžení zkomplikovalo situaci v České republice i v sousedním Rakousku. Zatímco v Krkonoších byl v úterý po přívalech sněhu vyhlášen čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí, v Rakousku je od pondělku kvůli sněhové kalamitě uzavřena téměř polovina lyžařských sjezdovek. Extrémní počasí si také vyžádala smrt muže, který spadl při odklízení sněhu ze střechy a který se stal v oblasti Salcburku už třetí obětí sněhové kalamity posledních dnů.
Rakousko hodlá zavést vlastní daň z digitálních služeb, které by podléhaly příjmy velkých internetových firem, jako je například Google, Facebook nebo Amazon. Prohlásil to v sobotu kancléř Sebastian Kurz. Evropské unii se zatím nepodařilo najít kompromis ohledně nových pravidel pro zdanění digitálních služeb.
Tisíce Turků žijí v Rakousku v posledních měsících ve strachu. A sice kvůli tomu, že se nejprve stali rakouskými občany, ale následně opět tureckými, přičemž rakouské zákony dvojí občanství nepovolují. Věc vyšla nejvo poté, co Turci s rakouským občanstvím následně figurovali na tureckých seznamech oprávněných voličů ve své bývalé vlasti. To se nelíbí kancléři Sebastianu Kurzovi (ÖVP) a zejména jeho koaličnímu partnerovi FPÖ. Ten navrhuje až do odvolání Turkům neudílet občanství. Kauze se věnuje mezi jinými německý deník Süddeutsche Zeitung.