Ministerstvo financí pozastavilo vydávání státních dluhopisů pro občany, tzv. Dluhopisy Republiky. Projekt chce úřad vyhodnotit v souvislosti s potřebou financování státního dluhu v letošním roce. Na tiskové konferenci to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zatím poslední 13. emise dluhopisů skončila 23. prosince a lidé si objednali rekordní objem dluhopisů za 41,1 miliardy korun.
Premiér Petr Fiala (ODS) započal svůj první novoroční projev ve funkci tak trochu ve stylu slavného proslovu Václava Havla. Lidem sdělil, že k nim hodlá mluvit otevřeně a nemá příliš dobrých zpráv. V následujícím roce podle něj Českou republiku čeká boj se třemi základními problémy – koronavirem, inflací a vysokými cenami energií. Fiala také varoval před populisty. Jako možnost prosazení toho, co Česko životně potřebuje, vidí Fiala české předsednictví v Evropské unii, kdy země bude více vidět a slyšet.
Nouzový stav ve státním rozpočtu. Tak dříve varovalo před rozpočtovým provizoriem ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové, když se nedařilo schválit státní rozpočet kvůli váhajícím sociálním demokratům a komunistům. Situace se ale obrací a analytici upozorňují, že rozpočtové provizorium je velkou příležitostí, jak napravit špatně nastavený státní rozpočet na příští rok, který je poslední pod vedením Aleny Schillerové.
Nově jmenovaná vláda Petra Fialy (ODS) chce hledat úspory ve výši přes 70 miliard korun. Slevy na jízdném pro studenty a seniory se kvůli tomu ale rušit nebudou, alespoň ne všechny. Vyplynulo to z brífinku po uvedení ministra dopravy Martina Kupky (ODS) do úřadu. Premiér Petr Fiala k tomu řekl, že se stávající formou slev ve výši 75 procent nesouhlasí a systém se upraví. Určitá forma zvýhodnění pro některé skupiny obyvatel by však podle něj měla zůstat. Podle Kupky budou změny citlivé.
Česko je schopné splnit své klimatické závazky vzhledem k zeměpisným podmínkám jen při dalším využívání a rozvoji jaderné energetiky, uvedla sněmovna na návrh nastupující vládní většiny pětice stran. Plyn by měl být podle schváleného usnesení přechodným zdrojem energie. Poslanci nastupující koalice obvinili zákonodárce z hnutí ANO z obstrukcí, sněmovně trvalo více než dvě hodiny schválit program. Končící vládě se nepodařilo prosadit projednávání státního rozpočtu.
Seškrtání výdajů po rozhazovačné vládě Andreje Babiše se jeví jako příležitost ozdravit veřejné rozpočty a snížit státní dluh. Česká republika totiž v příštím roce vstoupí do rozpočtového provizoria, které proběhlo v historii samostatného českého státu pouze dvakrát. Právě v příštím roce ale může znamenat velkou příležitost pro novou vládu, jak restartovat výdaje a příjmy státu. V rozpočtovém provizoriu se totiž škrtají výdaje a zejména investice, které brání dosavadní ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Národní rozpočtová rada (NRR) se nadále domnívá, že ke konsolidaci veřejných financí nebudou stačit jen opatření na straně výdajů, ale bude nutné i navýšit příjmy, tedy daně. A to přes to, že rada hodnotí pozitivně vznik nové vlády, která klade důraz na rychlejší konsolidaci a chystá snížit schodek plánovaného státního rozpočtu na příští rok. Rada to dnes uvedla ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku ke stavu veřejných financí.
Sněmovna by měla začít projednávat v prvním čtení státní rozpočet na příští rok až po jmenování nové vlády vzešlé z říjnových voleb. Sněmovně to ve středu doporučil její rozpočtový výbor. Výbor také zároveň projednávání návrhu přerušil do jmenování nové vlády. Podle dosavadních informací by prezident Miloš Zeman mohl novou vládu jmenovat v polovině prosince. Předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) řekl, že nová vláda má mít možnost sestavit rozpočet "na zelené louce".
Budoucí ministerský předseda Petr Fiala v debatě na CNN Prima News trefně vypíchl, že v tak složité situaci, jako čeká jeho kabinet, žádná vláda v historii ČR zemi nepřebírala. Dobře že si to uvědomuje. S tímto poznáním si zcela jistě připouští, že jeho vláda nemá luxus žádných tradičních sto dní hájení. Žádný čas na rozkoukávání. Nutná je rychlá konsolidace úřadů rozvrácených předchozím kabinetem Andreje Babiše a sociální demokracie. Hned po nástupu je potřeba začít jednat a řešit hodně urgentní priority, které před Fialovým týmem stojí.
Člověk a jeho zdraví jsou majetkem kolektivu, rozhodl se stát, a proto začal konat. Ve veřejném zájmu, tedy v zájmu kolektivu, začal bránit kolektivní majetek, tedy zdraví jednotlivce, a uvalil mnohačetná protiepidemická opatření. To ale není jen tak, zavřít národ doma. Podniky nepodnikají, živnostníci neživnostníkují, děti hloupnou, antivaxeři řvou, a do toho volby. Nic moc kombinace. A tak tedy stát začal rozdávat peníze, aby byl klid, protože jak víme, neúplatnost neexistuje, pouze některé úplatky jsou příliš malé.
Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) v připravované vládě koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty předpokládá, že ČR bude hospodařit v rozpočtovém provizoriu do konce března příštího roku. Podle něj je totiž potřeba na přepracování návrhu rozpočtu zhruba šest týdnů. Stanjura to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Stanjura dodal, že nová koaliční vláda má v plánu snížit výdaje rozpočtu o 80 miliard korun. Vláda Andreje Babiše (ANO) schválila na příští rok schodek rozpočtu 376,6 miliardy korun.
V momentě, kdy se rýsuje personální složení a program nové vlády, přichází vhodná doba na vyslovení jednoho přání: Mohla by to prosím nebýt vláda škrtů? Vláda je pochopitelně do této pozice tlačena. Jestliže zde máme nějaký rozpočtový schodek okolo sedmi set miliard, dostává koalice neustále otázky, jak to udělá.
Schodek státního rozpočtu ke konci října stoupl na 335 miliardy korun ze zářijových 326,3 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Jde o nejhorší říjnový výsledek od vzniku ČR. Celkové příjmy rozpočtu ke konci října meziročně stouply o 24,6 miliardy na 1,2 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 35,4 miliardy na 1,05 bilionu korun, zatímco samotné příjmy z daní bez pojistného meziročně klesly o 13,7 miliardy na 563,6 miliardy korun.
Poslanec ODS Jakub Janda ohlásil, že i letos navrhne odebrat z návrhu státního rozpočtu na příští rok pětimilionovou dotaci Českému svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). V minulosti s tím neuspěl, ale protože Poslaneckou sněmovnu čeká po volbách obměna, budou mít nyní dosavadní opoziční strany většinu. Janda prohlásil, že návrh na odebrání dotace bude prvním pozměňovacím návrhem, který v dolní komoře podá.
Vznikající vláda chce podle kandidáta na premiéra Petra Fialy (ODS) sestavit nový státní rozpočet na příští rok se schodkem do 300 miliard korun. Návrh rozpočtu končící vlády Andreje Babiše (ANO), který počítá se schodkem 376,6 miliardy korun, dosavadní opoziční koalice ve Sněmovně nepodpoří. Česko by tak do příštího roku vstoupilo v rozpočtovém provizoriu, které by trvalo v řádu týdnů až dvou měsíců, uvedl dnes Fiala v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Schodkové rozpočty tvořené v minulosti ministryní financí Alenou Schillerovou se nyní negativně promítají. Deficity totiž zvyšovaly obsluhu státního dluhu, což jsou úroky, které stát platí svým věřitelům. Tato položka roste v rozpočtu i kvůli vysokým schodkům kvůli koronavirové krizi. Na letošní rok se počítá se zhruba 40 miliardami korun. V příštím roce by se částka měla vyšplhat až k 50 miliardám. V porovnání by tak příští rok za tuto částku mohly vzniknout dvě krajské nemocnice. V roce 2023 pak dokonce čtyři.
Vláda v pondělí schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 376,6 miliardy korun. Na twitteru to sdělila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Rozpočet vláda schválila i přes nesouhlas koaliční ČSSD. Důvodem je růst platů státních zaměstnanců, který podle šéfa ČSSD Jana Hamáčka nepokryje ani inflaci.
Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo, že chystá pomoc s placením energií pro nízkopřijmové domácnosti. Inspirovalo se tak u dalších evropských zemí, které již podporu takovým domácnostem v minulých dnech schválily. Kvůli růstu cen by se do energetické chudoby mohlo v Česku dostat až 3,5 milionu lidí. Vláda navíc v pondělí schválila dotaci na takzvané podporované zdroje energie ze státního rozpočtu na příští rok ve výši 27 miliard korun. Sázka EU na zelenou energetiku ukazuje své značné slabiny.
Vládní ČSSD přichází se štědrým předvolebním návrhem na plošné přilévání peněz státním zaměstnancům. To by však bylo podle ekonomů za současného stavu veřejných financí, který za sebou nechává čtyřletá vláda hnutí ANO a ČSSD, zcela neudržitelné. Podle odborníků i části opozice by pak takové kroky vedly pouze k dalšímu „rozevírání nůžek“ mezi soukromým a státním sektorem.
Česko se skrze podpis ministryně financí Aleny Schillerové připojilo k výzvě k osmi zemí Evropské unie, které k vyzývají k návratu k vyrovnaným rozpočtům po pandemii. Signatáři především ze severní a východní Evropy, tak reagují na uvolnění finančních pravidel během pandemie. Česko přitom čelí masivnímu zadlužení. Informuje například Politico. „Omezení výrazné míry zadlužení k poměru k HDP musí zůstat společným cílem,“ uvádí signatáři v jednostránkovém dokumentu.
Prezident Miloš Zeman letos ukázal, že návrh státního rozpočtu na rok 2022 přes něj tak snadno neprojde. Dokonce se nechal slyšet, že bez patřičných změn úspor a investic by zvažoval vetování rozpočtu. Jeho velkým tématem jsou takzvané daňové výjimky, tedy některá osvobození od platby daně. Na jejich seškrtání hlava státu dlouhodobě tlačí. Ekonomové oslovení redakcí Echo24 se s prezidentem v názoru na rozpočet v podstatě shodují.
České republice hrozí kvůli současnému stavu veřejných financí situace, kdy by se dostala do tzv. dluhové brzdy. To by znamenalo, že by vláda musela začít sestavovat vyrovnané rozpočty. Pokud by to nastalo, hrozilo by podle předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) omezení základních služeb včetně zdravotní péče. Ekonomové upozorňují na hrozbu úpadku do dluhové brzdy zejména kvůli vysokým výdajům současné vlády.
„Prioritami rozpočtu jsou kromě úspor na provozu státu zejména investice v absolutně rekordní výši očekávaných 218 miliard, růst důchodů o 797 korun, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, opětovné zvýšení slevy na poplatníka o 3000 korun nebo historicky nejvyšší podpora vědy a výzkumu," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Peníze navíc podle ní získá například i ministerstvo obrany.
U ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se v poslední době netrhnou dveře. Důvodem je, že jednotliví ministři chodí k šéfce státní kasy na jednání a snaží se získat miliony či miliardy korun navíc pro své resorty. Tato strategie se opakuje už z minulých let, kdy se tvoří nový státní rozpočet a ministrům se přerozdělené částky nezamlouvají. Schillerová má vyčleněno několik miliard na další jednání. Většina ministrů pak dostane za svůj resort přidáno a oslavují to jako svůj vyjednávací úspěch.
Zástupci předvolebních koalic Spolu a koalice Pirátů a hnutí STAN kritizují návrh rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 390 miliard korun. Na výdajích státu chtějí ušetřit zhruba 100 miliard. Podle ministra vnitra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka však neřeší příjmovou stránku, na kterou sociální demokracie podle jeho slov jako jediná strana myslí. Debata ohledně schodku státního rozpočtu proběhla v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce.
Slova šéfky státní kasy Aleny Schillerové (za ANO) o tom, že prezident Miloš Zeman nemá větší problém s podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok, se ukázala jako ne zcela pravdivá. Zeman se totiž k návrhu vyjádřil kriticky a označil ho za nedostatečně úsporný a nedostatečně investiční. Pokud by pak nedošlo k patřičným pozměňovacím návrhům, uvažuje o tom, že by rozpočet vetoval. Oznámil to prezidentský mluvčí poté, co nejdříve vystoupila sama Schillerová.
Rozpočet ministerstva obrany by měl v příštím roce vzrůst na 92,02 miliardy korun, což je o dvě miliardy korun navíc proti původnímu návrhu ministerstva obrany. Po dnešním společném jednání na ministerstvu financí to oznámili ministryně financí Alena Schillerová a ministr obrany Lubomír Metnar (oba za ANO). V roce 2023 má rozpočet ministerstva obrany vzrůst na 99,9 miliardy korun a v roce 2024 na 109,5 miliardy korun. Pro letošní rok má ministerstvo schváleno 75,4 miliardy korun.
Ekonomický výhled na letošní a příští rok bude velmi záležet na podzimním vývoji, zda se země znovu ponoří do lockdownů kvůli koronavirové nákaze. Ministerstvo financí totiž oproti dubnu zlepšilo odhad vývoje ekonomiky, přičemž i přesto se jedná o pesimistická čísla. Podle některých ekonomů to je z důvodu, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nastřelila hluboké schodky, které mohly být daleko nižší.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se dnes neshodly na podobě rozpočtu pro resort práce na příští rok. Důvodem je částka na sociální služby. Maláčová žádá ještě 1,5 miliardy na provoz a 3,1 miliardy na platy. Na ostatních položkách je shoda. Po dvouhodinovém jednání to ministryně řekly novinářům. Ministerstvo práce musí ještě dodat další podklady, o částkách by měla rozhodnout vláda.
Hospodaření státu se každý měsíc víc prohlubuje do miliardových schodků. Za červenec vzrostl schodek na téměř 280 miliard korun, což je další z historických rekordů. Z čísel ministerstva financí je patrné, že příjmy oproti minulému roku vzrostly. Zatěžující jsou právě výdaje, které za působení kabinetu Andreje Babiše (ANO) rostly každým rokem. Ekonomové upozorňují, že nová vláda vzešlá z podzimních voleb bude muset začít veřejné finance konsolidovat. V opačném případě pak hrozí zhoršení ratingu.
