Nezávislý americký novinář David Zweig s podporou Elona Muska zveřejnil další část materiálů, které odhalují nekalé praktiky Twitteru ohledně tzv. dezinformací. Tentokrát dokumenty odkrývají cenzuru okolo covidu a informací, včetně vědeckých, o vakcínách, kterou si měla vyžádat americká vláda.
Konzervativci se na Twitteru ohradili proti nedávno zveřejněnému videu, na němž náměstkyně ministra zdravotnictví a sociálních služeb Rachel Levinová vyzývá velké technologické společnosti, aby cenzurovaly "dezinformace" o " transgender péči o děti" na internetu. Informoval o tom server foxnews.com. Levineová, transgender žena, učinila tato prohlášení v květnu, ale video získalo na Twitteru novou pozornost těsně po Vánocích.
Enfant terrible britského showbyznysu Jeremy Clarkson má problém. V deníku The Sun napsal pár nepěkných vět o Meghan, vévodkyni ze Sussexu. Přiznal se, že ji nenávidí, a ve svém komentáři své důvody obšírně popsal. Hlavně ho trápí, že Meghan ničí královskou rodinu. Nejvíce pobuřující pasáž zní: „V noci nemůžu usnout, protože ležím, skřípu zuby a sním o dni, kdy se bude muset promenovat nahá ulicemi všech britských měst, zatímco davy budou skandovat Hanba! a házet na ni exkrementy.“
Americký novinář Matt Taibbi nasbíral a zveřejnil materiály zahrnující e-maily obsahující komunikaci zaměstnanců Twitteru. Vyplývá z ní, že cíleně cenzurovali obsah týkající se například skandálu Bidenova syna Huntera. Chybí ovšem důkaz, že sociální síť cenzurními zásahy reagovala přímo na požadavky Demokratické strany. Nový majitel Twitteru Elon Musk na svůj twitter v pondělí napsal, že brzy budou zveřejněny soubory, podle kterých měla sociální síť potlačovat svobodu projevu.
Poslední interní průzkum ruské vlády podle nezávislého webu Meduza ukázal, že válku s Ukrajinou nadále podporuje jen asi 25 procent obyvatel. Celých 55 procent naopak dává přednost mírovým jednáním s Ukrajinou. Vláda údajně plánuje na základě těchto dat omezit průzkumy, které bude zveřejňovat. Od 1. prosince také ruské úřady zakázaly veřejné diskuse o široké škále vojenských témat, což podle aktivistů brání veřejnosti dozvědět se zásadní informace o ozbrojených silách.
Nový majitel Twitteru Elon Musk, který již od svého nástupu do funkce změnil na oblíbené sociální síti řadu věcí, se chystá udělat další revoluční krok. Hodlá totiž zveřejnit interní dokumenty Twitteru o potlačování svobody projevu. Informoval o tom web Fox News. „Soubory Twitteru o potlačování svobody projevu budou brzy zveřejněny na samotném Twitteru,“ napsal v pondělí Elon Musk na Twitteru. „Veřejnost si zaslouží vědět, co se skutečně stalo,“ dodal. Kdy konkrétně ke zveřejnění souborů dojde ale neuvedl.
Pravda vítězí, měli jsem si příležitost minulý týden opakovat, a v americkém mediálním světě vyšel článek, který k tomu připojuje, dalo by se říct, několik postřehů. Byla z toho událost toliko ve světě lidí žijících médii, ale zajímavá. Velká americká média mívají kritiky specializované na svět médií. Erik Wemple, který tuto práci dělá ve Washington Post, se minulý týden vrátil do doby vrcholících protestů a rabování Black Lives Matter v roce 2020. Redakce New York Times se tehdy dohodla s republikánským senátorem Tomem Cottonem, že jim napíše komentář, že by proti násilníkům měla být nasazena armáda. Krok jistě povážlivý, ale ani bezprecedentní, ani protiprávní.
Běloruská tajná policie KGB podnikla razie a výslechy v Akademii věd a na jejích ústavech. Agenti nakrátko zadrželi 44 vědců a pracovníků, uvedl na svém webu opoziční list Naša Niva. Celá akce se odehrála ještě minulý týden a list se domýšlí, že zatýkání nejspíše souviselo s vyšetřováním internetové debatní skupiny Vědci proti násilí. V běloruských médiích kontrolovaných režimem se o zásahu KGB proti akademii neobjevila ani zmínka, dodal deník.
Při diskusích ohledně moderování či cenzury na sociálních sítích se jejich zastánci ohání argumentem, že svoboda slova je dvoustranná. Vy si sice na internet můžete psát, co chcete, ale majitel platformy nemusí vaše výlevy jakkoli tolerovat. Nutit sociální sítě publikovat všechno, co uživatelé chtějí uveřejnit, by bylo naopak potlačením jejich svobody slova. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (Department of Homeland Security, zkratka DHS) je americkou obdobou ministerstva vnitra. Vzniklo v roce 2002 jako reakce na teroristické útoky 11. září.
Firma Meta vlastnící Facebook změnila své rozhodnutí a po dnu blokace uvolnila historiku Petru Blažkovi jeho “zakázaný” příspěvek o kandidátu na prezidenta Petru Pavlovi. Oznámil to sám historik na sociální síti. Facebook ovšem dál posuzuje druhý příspěvek, který Pavlu Blažkovi skryl.
Sociální síť Facebook podle historika Petra Blažka zablokovala jeho příspěvek z 22. října, ve kterém se vyjadřoval k novým informacím o minulosti Petra Pavla, generála ve výslužbě a kandidáta na prezidenta. „V příspěvku nebylo jediné vulgární slovo, byly tam pouze citáty, odkaz na článek a moje hodnocení jejich věrohodnosti podle archivních pramenů,“ uvedl Blažek. „Váš příspěvek porušuje naše zásady komunity týkající se spamu,“ uvedl Facebook k odstraněnému historikovu postu.
V reportáži časopisu Reflex z „Vlasteneckého setkání“ v Příčovech je citován jeden ze zkušených aktérů této scény: „Vy liberálové můžete být v klidu. Od nás vám fakt nic nehrozí... Je to úplně komické. Celá scéna se pere o pořád stejných deset patnáct tisíc lidí, kteří jsou občas ochotní na to náměstí dorazit. Celospolečensky je náš vliv zanedbatelný.“ Teď jich dorazilo na Václavské náměstí o něco víc než pět nebo deset tisíc a liberálové klidní nejsou. Politická a mediální scéna řeší, jak to, co se stalo, pojmout.
Nakladatelství Ravensburger Verlag zastavilo prodej několika dětských knih založených na sérii literatury a filmů o náčelníkovi Apačů Vinnetouovi, údajně kvůli „zlehčujícímu klišé“. Rozhodnutí vzbudilo vlnu nesouhlasu. Společnost odůvodnila rozhodnutí „velkým množstvím negativních ohlasů“ na knihu Mladý náčelník Vinnetou kvůli údajnému podporování rasistického folklóru a zlehčování utrpení původních obyvatel Ameriky.
Britští studenti se bouří proti krokům svých alma mater. Univerzity totiž ze seznamů literatury vyřazují díla, která by mohla být příliš „náročná“ nebo mohla studentům způsobit psychické trauma. Mezi ně nově spadají i některá dramata Williama Shakespeara či knihy držitelů prestižních cen. K takovým krokům přistoupila i prestižní britská skupina univerzit Russel Group. Informovaly o tom americké Timesy.
Nezávislá organizace Společnost pro obranu svobody projevu se pozastavila nad výrokem šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky. Znevažování předsedy Senátu a předsedkyně Poslanecké sněmovny má podle něj tendenci nahlodávat důvěru společnosti ve stát. Očekává ještě masívnější útoky a tvrdí, že BIS musí být připravena reagovat. Koudelka to prohlásil v rozhovoru pro server Seznam Zprávy. „Je myslitelné, aby něco takového prohlásil šéf tajné služby v demokratické zemi?“ táže se organizace.
Společnost Meta Platforms vlastnící Facebook zablokovala účet českého lékaře a zlatého medailisty z olympijských her Lukáše Pollerta. Účet mu smazala v pátek, a přestože se Pollert odvolal, společnost zatím nereagovala a účet mu nevrátila. Sama důvody neuvedla. Problematické však může být Pollertovo přemítání o rovnosti mužů a žen, či přiložená fotografie s malými dětmi. Pollert pro Echo24 uvedl, že ve svém příspěvku nevidí nic problematického.
Začínající čínská spisovatelka Miffy Guová jednoho červnového rána jako obyčejně klikla na rozsáhlý on-line dokument, v němž si ukládala nepublikované kapitoly svého románu na pokračování. To, co následovalo, v milionech čínských uživatelů internetu brzy vyvolalo strach a frustraci z nejnovějšího zásahu vlády do jejich on-line života, uvedl list The Wall Street Journal. Místo toho, aby Guová soubor bez problémů otevřela, zobrazila se jí varovná zpráva: „Tento dokument může obsahovat zakázaný obsah. Přístup byl pozastaven.“
Debatu o právu na soukromí na internetu opět zažehl návrh Evropské komise, který má mířit na větší ochranu dětí proti sexuálnímu zneužívání. Ten by pro provozovatele sociálních sítí či komunikačních aplikací znamenal povinnost monitorovat příspěvky či další obsah. Nově vzniklé středisko by ho dále mělo předávat policejním orgánům. Podle kritiků to znamená jediné: plošné šmírování veškeré komunikace, které navíc nebude fungovat.
Zatímco u cen elektřiny styl Fialovy vlády nekonat včas a rychle začíná mít dramatické dopady na český průmysl, jindy může mít tento styl i své výhody. Za týden to bude čtvrt roku od ruského útoku na Ukrajinu a od chvíle, kdy vláda iniciovala vypnutí osmi protivládních až protirežimních webů. Vypnutí platilo pro třicet dnů, pak dalších třicet dnů a pak ještě jednou třicet dní – než správcům českých domén CZ.NIC konečně došla trpělivost s odváděním špinavé práce za stát:
Blokování webů, které zpochybňovaly ruskou invazi na Ukrajinu, se minulo účinkem. Weby se totiž pod novými doménami pomalu dostávají na původní čísla sledovanosti. Se zprávou přišel web investigace.cz, který porovnal návštěvy starých verzí webů s období před invazí s daty z posledních týdnů. Sdružení NIC.CZ v minulých dnech navíc oznámilo, že s blokací od 25. května přestane, jelikož důvody k blokaci již pominuly. Psali jsme o tom zde.
Cenzoři z čínských sociálních sítí odstranili široce sdílené video, které dokumentovalo drastické dopady přísné protikoronavirové uzávěry na obyvatele Šanghaje, informuje agentura AFP. Smazání videa vyvolalo mezi uživateli pobouření. Kromě toho se na sociálních sítí šíří videa, kde jsou vidět pouliční rvačky mezi obyvateli a představiteli pořádku nebo bizarní záběry dětí, kteří chodí do školy v ochranných kombinézách. Jiná videa zase ukazují Šanghaj jako město duchů a prázdných ulic.
Ruské úřady začaly stíhat známého televizního novináře Alexandra Něvzorova za příspěvky na sociálních sítích o ruském ostřelování porodnice v obleženém Mariupolu. Za „úmyslné šíření záměrně lživých informací“ o počínání ozbrojených sil mu hrozí až 15 let vězení, oznámila ruská média. Podle ruské redakce BBC jde o sedmý známý případ uplatnění nového ustanovení trestního zákona, které vstoupilo v platnost po ruské invazi na Ukrajinu.
Souběžně se skutečnou válkou na Ukrajině, která je hnusnější, než si asi dokážeme představit, se v naší části světa spouští jakýsi ideologický jarní úklid. Evropský parlament měl tento týden v úterý a ve středu na programu schůze Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v EU, včetně dezinformací. V kostce je tato zpráva (čtenář návrh poslaný plénu zvláštním výborem stejného jména nalezne na stránce Evropského parlamentu pod šifrou A9-0022/2022) apelem Evropské komisi, v další fázi pak národním vládám scházejícím se na Evropské radě.
Minulý týden Evropský parlament schválil návrh zákona o digitálních službách, který připravila Evropská komise. Podstatné části normy nejsou politicky kontroverzní. Jiné části jsou naopak háklivé, především mazání tzv. nenávistného projevu. Důležitou roli v hledání vztahu EU k on-line platformám hrála česká komisařka Věra Jourová. Rozhovor s Jourovou se však neomezuje jen na zákon o digitálních službách, dojde i na Green New Deal a zacházení Komise se střední Evropou.
Česká televize aktuálně čelí podezření z cenzury neortodoxních názorů na očkování a boj s covidem-19. Jde o pořad Máte slovo Michaely Jílkové, z něhož byl odpozván advokát Jindřich Rajchl (Trikolóra). Pán z bezpečnostní služby mu na vrátnici televize sdělil, že má zakázaný vstup. Jílková se dosti chabě bránila, že Rajchl bohužel nedorazil, což je záznamem hovoru Rajchla s oním pánem vyvráceno.
Norský remake českých Tří oříšků pro Popelku půjde nakonec do kin beze změn. Distribuce čelila kritice, že chce dílo na zahraničních trzích včetně toho českého cenzurovat a odstranit scénu s mužským polibkem. „Do českých kin bude film uveden v takové podobě, v jaké byl promítán v kinech v Norsku,“ oznámil po jednání s norským producentem Bontonfilm. Česká kina uvedou film od 23. 12. Remake podle distributora představí moderní verzi příběhu, nové kostýmy a výpravu, scenérie severské zimy a zasněžených hvozdů.
Nadine Strossenová je známá persona amerického veřejného života. Dlouholetá předsedkyně Amerického svazu pro občanská práva (ACLU) přijela minulý týden do České republiky propagovat svoji knihu Nenávist. Ta útočí na koncept tzv. nenávistného projevu, známého v anglosaském a čím dál častěji i neanglosaském světě pod názvem hate speech. Argumenty profesorky Strossenové jsou o to zajímavější, že ona sama vzešla z prostředí progresivní akademické vrstvy.
Aktuálně.cz nabídl kdysi na českém internetu jako první server řadu blogů lidem různých názorů, dodnes tam přežívají i někteří neortodoxní autoři. Ale rozpětí se zužuje. Šéfredaktor Josef Pazderka teď třem autorům, kteří píší proti vládní politice covidismu, dal stopku. Jistěže si soukromé médium může rozhodovat, koho tisknout a koho ne. K jednomu z postižených, známému lékaři Janu Hnízdilovi, bych také měl výhrady.
ÚHEL POHLEDU: Máme pár dní do voleb a mezi tématy, která se v kampani téměř neobjevila a která přitom mají potenciál určovat naši budoucnost, jsou vedle např. inflace, migrace a Green Dealu také nové formy cenzury. Naše Společnost pro obranu svobody projevu, která nasbírala již 30 tisíc podpisů na petici s požadavky na politické strany, se na ně letos v létě znovu obrátila s pěti otázkami.
Amazon byl už několikrát terčem kritiky kvůli tomu, že výrazně omezuje možnosti obchodníků i zákazníků na svém e-shopu. Posledním příkladem je kniha Alexe Gonzalese o hnutí Black Lives Matter s podtitulem Zrození nové marxistické revoluce, v níž popisuje mimo jiné financování a zákulisní informace ze vzniku organizace. Podle Amazonu šlo o špatně nastavený automatický systém, Gonzales však uvedl, že Amazon knihu blokoval záměrně.
