Po komisařce Věře Jourové, která před měsícem nastínila jakousi chytrou regulaci médií – ta by se pochopitelně uplatňovala jen proti méně kvalitním médiím –, jsme dostali další signál toho, jak neliberálně se dnes v centrech evropské moci, v trojúhelníku Brusel–Paříž–Berlín, přemýšlí. Opět jde samozřejmě o vyčerpávající, sisyfovskou válku s dezinformacemi.
Ruské ministerstvo zahraničí označilo za zmanipulované páteční hlasování v makedonském parlamentu, při kterém poslanci odsouhlasili ústavní změny zakotvující nový název státu. Podle Moskvy bylo tohoto výsledku dosaženo prostřednictvím „vydírání, vyhrožování a podplácení opozičních poslanců,“ citovala z prohlášení ruské diplomacie agentura Reuters. Přejmenování balkánského státu má ukončit 27 let trvající spor s Řeckem.
Německo by nemělo schválit dodávky zbraní do Saúdské Arábie, dokud se nevyšetří okolnosti smrti novináře Džamála Chášukdžího. V programu německé veřejnoprávní televize ARD to v sobotu řekl ministr zahraničí Heiko Maas. Zpochybnil tak zářijové rozhodnutí Berlína prodat do Rijádu německý dělostřelecký systém. "Dokud vyšetřování probíhá, dokud nevíme, co se tam stalo, není důvod k pozitivním rozhodnutím ohledně vývozu zbraní do Saúdské Arábie," řekl ministr v pořadu Tagesthemen.
Statisíce Britů se na demonstraci v Londýně hlasitě domáhaly referenda o dohodě o odchodu Británie z Evropské unie, kterou pět měsíců před britských odchodem obě strany ještě vyjednávají. Podle webu listu Daily Mirror organizátoři hlásí účast 670 000 lidí, policejní odhad zatím není k dispozici.
Libye a sousedící země na severu Afriky nesouhlasí s plánem EU zřídit na jejich území "vyloďovací platformy", kam by byli z moře zachránění migranti převáženi místo toho, aby mířili do Evropy. Rakouskému deníku Die Presse to zopakoval libyjský ministr zahraničí Muhammad Táhá Sijála.
Evropský soudní dvůr vydal příkaz ke zmrazení uplatňování nového polského zákona o Nejvyšším soudu. Informovala o tom agentura Reuters.
Představitelé Evropské unie si nezřídka stěžují, že jim není jasné, co vlastně Británie při jednání o brexitu chce. Problém pochopit, co se britská premiérka Theresa Mayová premiérům a prezidentům evropské sedmadvacítky snaží sdělit, měla podle agentury Bloomberg ve středu večer i německá kancléřka Angela Merkelová. Na vině byl údajně nedostatek času, který Mayová měla. Kvůli němu prý totiž mluvila tak rychle, až to bylo nesrozumitelné.
Europoslanec Miroslav Poche skončí jako politický tajemník na ministerstvu zahraničí k 1. listopadu. Ministr Tomáš Petříček (ČSSD) s ním bude o jeho budoucím angažmá na ministerstvu jednat příští týden. Podle něj by tam mohl dále působit jako externí poradce pro evropskou agendu. Ve čtvrtek sdělila mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.
Diskusí o migrační problematice s důrazem na potřebu spolupráce s africkými zeměmi začal v Bruselu řádný říjnový summit Evropské unie. Jak při příchodu zdůraznil například rakouský kancléř Sebastian Kurz, je unie na správné cestě – počty příchozích se proti minulým letům nyní výrazně snížily, proti říjnu roku 2015 o zhruba 95 procent.
Česká republika skončila letos na žebříčku konkurenceschopnosti zemí, který každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), na 29. příčce ze 140 hodnocených států. V porovnání s prvními 15 zeměmi EU zaostává Česko s výjimkou makroekonomické stability ve všech dalších 11 ukazatelích. Vyplývá to ze studie Světového ekonomického fóra, která byla dnes zveřejněna na Fóru Studie WEF v Praze.
Za prvních devět měsíců letošního roku překročilo hranice Evropské unie nelegálně 100.100 migrantů, což je o třetinu méně ve srovnání se stejným obdobím loni. V září se takto přes čtyři hlavní migrační trasy do Evropy dostalo 12.900 běženců. Uvedla to v pondělí Evropská agentura pro pobřežní a pohraniční stráž (Frontex). Obecný pokles migrace Frontex přičítá snížení přílivu uprchlíků v centrálním Středomoří.
Vyjednavači o brexitu dospěli k dohodě, která zajistí bezpečný odchod Británie z Evropské unie. Informoval o tom v neděli server Politico.eu s odvoláním na tři unijní diplomatické zdroje. Hlavní vyjednavač Evropské unie o brexitu Michel Barnier však záhy potvrdil, že dohody o odchodu Británie z evropského bloku unie zatím nebylo dosaženo. Navzdory "intenzivnímu úsilí" zbývá dořešit některá klíčová témata, napsal Barnier na twitteru po dnešním jednání s britským ministrem pro brexit Dominicem Raabem. Mezi těmito tématy zmínil problém okolo režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.
Bývalý britský ministr zahraničí Boris Johnson varoval, že vyjednávací strategie premiérky Theresy Mayové vůči Evropské unii o brexitu by mohla z Británie učinit "trvalou kolonii EU". Šéfka severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) Arlene Fosterová se zase obává oslabení pozice Severního Irska ve Spojeném království po brexitu. Ujistila, že to nepřipustí, uvedla agentura Reuters.
Osobní automobily vyráběné v Evropské unii od roku 2030 by měly vypouštět o 35 procent méně CO2 než v roce 2021, dodávky pak o 30 procent méně, uvedlo v úterý večer na twitteru rakouské předsednictví EU. Po 13 hodinách jednání se na tom v Lucemburku pozdě večer dohodli ministři životního prostředí členských zemí, potvrdila následně na tiskové konferenci rakouská ministryně pro udržitelný rozvoj a turistiku Elisabeth Köstingerová.
Stávající rakouské předsednictví EU chce mezi členskými státy unie rychle najít co nejširší podporu pro kompromisní podobu snižování emisí oxidu uhličitého u nových aut. Podle dobře informovaných diplomatických zdrojů jde na úterní jednání ministrů životního prostředí států unie s textem návrhu, aby nové osobní vozy musely od roku 2030 vypouštět o 35 procent méně CO2 než v roce 2021.
Opatrný optimismus dávají najevo lidé blízcí vyjednávání Evropské unie s Londýnem o brexitu ve chvíli, kdy se před blížícím se říjnovým summitem EU rozhovory dostávají do zásadního bodu. Dohoda upravující podmínky britského odchodu z unie 29. března příštího roku by se údajně mohla ocitnout na dosah poté, co se podle všeho začal rýsovat kompromis kolem otázky režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Detaily ovšem nejsou známé.
Premiér Andrej Babiš (ANO) podpořil úsilí Makedonie o začlenění do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Po schůzce Babiše s makedonským prezidentem Ďorgem Ivanovem o tom v pátek prostřednictvím tiskové zprávy informoval úřad vlády. Snahu Makedonie o zapojení do západních struktur podpořili ve čtvrtek i prezident Miloš Zeman a předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
Maďarská vláda žádá soudní dvůr Evropské unie o zrušení letos přijaté novely směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí, která podle ní omezuje princip volného pohybu služeb. Informoval o tom dnes úřad maďarského premiéra. Na novelu si u Evropského soudního dvora stěžuje rovněž Polsko. Směrnice požaduje, aby zaměstnanci vyslaní zaměstnavatelem k dočasnému výkonu práce v jiné členské zemi Evropské unie dostávali stejnou mzdu jako místní pracovníci.
Prezident Miloš Zeman mluvil ve čtvrtek s makedonským prezidentem Ďorgem Ivanovem o možnosti příchodu pracovníků z Makedonie do České republiky. Česko má na rozdíl od balkánské země, kterou trápí vysoká nezaměstnanost, potíže s nedostatkem pracovní síly. Po setkání hlav obou států na Pražském hradě to řekl Zeman.
Marocký ministr zahraničí Nasser Bourita odmítá plán Evropské unie (EU) vybudovat v severní Africe centra pro přijímání uprchlíků. V rozhovoru pro německý deník Die Welt se rovněž nechal slyšet, že jeho země by měla hrát větší roli v rozhodovacím procesu osmadvacítky o migraci. EU chce v zemích, jako je Maroko, Libye či Tunisko, tímto způsobem v oblasti zadržovat vlny migrantů mířících do Evropy.
Je přípustné srovnávat Evropskou unii se Sovětským svazem? Tak se včera nevěřícně tázal web německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. Citoval britského ministra zahraničí Jeremyho Hunta na konferenci Konzervativní strany v Birminghamu, slova, jaká prý by si nedovolil ani (známý eurofob) Boris Johnson. Čtenáři, posuď sám, jestli se Hunt dostal za hranu: „EU byla kdysi založena proto, aby chránila svobodu – tehdy to byl Sovětský svaz, kdo nedovoloval svým lidem odejít. Historická lekce je jasná: pokud evropský klub přeměníte v žalář, touha z něj odejít nepoleví – naopak, poroste a my nebudeme jedinými vězni, kteří ze žaláře chtějí odejít.“
Sněmovna označila za "chybné a nešťastné" hlasování Evropského parlamentu o sankčním řízení s Maďarskem kvůli údajnému vážnému ohrožení unijních hodnot. Návrh poslance ODS Jana Skopečka dolní komora přijala vedle dalších usnesení na závěr debaty o víceletém finančním rámci Evropské unie na léta 2021 až 2027.
Audiovizuální internetové platformy jako YouTube, Facebook či Netflix budou muset mít ve své nabídce nejméně 30 procent evropské tvorby. Novelu směrnice v úterý na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili poslanci Evropského parlamentu. Provozovatelé serverů pro sdílení videí rovněž budou muset od roku 2020 povinně odstraňovat obsah, který podněcuje k násilí a nenávisti.
Ministři financí zemí Evropské unie se v úterý shodli na pravidlech, která státům EU umožní při boji s daňovými úniky používat obecný systém přenesené daňové povinnosti známý jako reverse charge. O takovou možnost velmi stála Česká republika, věc ještě jako ministr financí v EU dlouhodobě prosazoval nynější premiér Andrej Babiš. Základem mechanismu reverse charge je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit takzvaným karuselovým podvodům.
Evropská komise (EK) začala prověřovat možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše v souvislosti s dotacemi pro holding Agrofert. Uvedl to minulý čtvrtek komisař pro rozpočet EU Günther Oettinger během jednání rozpočtového výboru Evropského parlamentu.
Referendum o změně názvu balkánského státu Makedonie v neděli ztroskotalo na nízké účasti na hlasování. S odvoláním na státní volební komisi to uvedla agentura DPA. Komise oznámila, že půl hodiny před uzavřením volebních místností v 19:00 SELČ bylo odevzdáno jen 34 procent hlasovacích lístků. Premiér Zoran Zaev přesto označil plebiscit za úspěšný. Pokud nyní opozice odmítne dohodu s Řeckem o změně názvu státu podpořit, povede to k předčasným volbám, varoval Zaev. Oprávnění hlasovat mělo zhruba 1,8 milionu občanů.
Z Turecka letos přichází do Evropské unie výrazně více migrantů než loni. Informoval o tom německý nedělník Welt am Sonntag s odvoláním na interní zprávu Evropské komise (EK). Od ledna do poloviny září jich bylo 38.687, meziročně o 43 procent více. Většina, přesněji 36.423 lidí, utekla z Turecka do Řecka, zhruba třetina z tohoto počtu tak učinila po souši. Mezi dalšími přijímacími zeměmi figurují Itálie (1965 lidí), Bulharsko (239 lidí) a Kypr (71 lidí). Asi 4500 lidí, tedy 45 procent těch, kteří se do EU dostali přes pevninu, je podle zprávy turecké národnosti, uvádí agentura DPA.
Mnichovská dohoda patří podle německého ministra zahraničí Heika Maase k nejtemnějším kapitolám německo-českých vztahů. Připravila totiž cestu k rozdělení a nakonec rozbití Československa. Šéf německé diplomacie to řekl příležitosti 80. výročí podepsání mnichovské dohody.
V úterý na jakési konferenci o „základních právech“ ve Vídni vystoupila česká komisařka Věra Jourová. Věnovala se tématu šíření nenávisti a nacionalismu a při letmém pohledu to byl standardní projev, jaké se tak píší a přednášejí po brexitu a po Trumpovi: pozor na růst nesnášenlivosti a špatnou verzi nacionalismu, apel na politiky, aby si uvědomili vlastní zodpovědnost a nepřilévali olej do ohně rétorikou, „která rozděluje“. Do toho tradiční šťouchanec do Viktora Orbána, který vedl antikampaň proti předchozím kampaním George Sorose.
Nedávno jsem byl na Twitteru označen vlivným, politicky napojeným právníkem Radkem Pokorným za dobytek, což je vhodná příležitost na to, jak se ve společnosti udržují normy.
