S Jitkou Čvančarovou se autor rozhovoru setkal při natáčení seriálu Pozadí událostí. Dostal tam totiž roli od režiséra Jana Hřebejka, kdy měl zahrát sám sebe. Jitka Čvančarová tam hrála ambiciózní děkanku a byla tak přesvědčivá, že autor má od té doby k osobnosti Jitky Čvančarové velký respekt, což je patrné i ze způsobu vedení rozhovoru.
Hollywoodská akční hvězda Steven Seagal v talkshow hlavního kremelského propagandisty Vladimira Solovjova řekl, že Rusko považuje za svůj domov. „Jsem Rus a jsem tady doma,“ řekl herec v ruské státní televizi Rossija 1 a západní zprávy o ruské invazi označil za „snůšku fake news“. Seagal se nikdy netajil tím, že je velkým podporovatelem Kremlu a přítelem prezidenta Vladimira Putina. Veterán akčních filmů se „pyšní“ ruským občanstvím, dostal diplomatickou roli „zvláštního velvyslance pro Rusko a USA“.
Herec Pavel Liška se vyjádřil k situaci krachující Bohemia Energy. V reklamách na dodavatele energií vystupoval po čtyři roky. V neděli se v dlouhém příspěvku na sociální síti omluvil a rozepsal se o kritice na jeho osobu. Herec byl podle svých slov v šoku, když se o krachu dozvěděl. „Byl jsem dvakrát tak v šoku, jednak jsem nechápal jak tak velká společnost s takovým množstvím klientů, kteří jsou na ni závislí, včetně mě, může jen tak oznámit, že ze dne na den končí."
Luboš Veselý je nenápadně skvělý herec, který každou roli podrží tak, aby stála jako vytesaná. Má zajímavou nostalgickou tvář, ve které je jakési tajemství, na což člověk přijde až po nějaké chvíli, ale o to déle to účinkuje. Léta už je oporou pražského Švandova divadla, kde nyní odhazuje širák v dál v roli Cyrana, kterou málem odmítl. O tom jsme mluvili v divadelní šatně, kam si chodili zakouřit hercovi kolegové. A kolegyně.
Amatérskou herečku, která minulý měsíc parodovala mluvčí ruského ministerstva vnitra, odsoudili ke třem měsícům v nápravném zařízení, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Odsouzené podle soudu přitížilo, že byla v minulosti již několikrát odsouzena a že nerespektovala dříve uložená opatření ke své nápravě. Mluvčí ruského ministerstva je Irina Volková, ruskými médii označovaná i za nejkrásnější policistku v generálské hodnosti.
Když se musí před divadelním představením prokazovat dokončeným očkováním, negativním testem či prodělanou nemocí diváci, musí i herci? Otázka, kterou si v současné době kladou v Městských divadlech pražských. Jeden z členů souboru totiž očkování odmítá a stěžuje si na vedení organizace, které po něm požaduje pravidelné testování, jinak ho nepustí na jeviště. Podle ministerstva kultury ale přístup zaměstnancům zamezit nelze.
Profesor Pavel Kolář, známý fyzioterapeut a expert na celostní medicínu ve své nové knize Posilování stresem, cesta k odolnosti popisuje, jak časná péče a dobrá výchova rodičů výrazně rozhoduje o úspěšnosti dětí. Autorce při čtení těchto slov asociativně naskočily nikoli dynastie,ale příběh bratrů, kteří se oba stali špičkami ve svých oborech, jež jsou úplně jiné. Jiří Lábus je jedním z neznámějších českých herců. Jeho bratr, profesor Ladislav Lábus, je přední architekt.
Na nejznámější fotografii české „nové vlny“ z poloviny 60. let se skoro celá ta slavná sestava sešla na dvorku v Krakovské ulici u Václavského náměstí: bydlel tam Pavel Juráček. Uprostřed stojí samozřejmě krásná Věra Chytilová, jediná žena mezi těmi talentovanými muži, do popředí se tlačí Miloš Forman, jednoznačně šéf bandy, pozornost na sebe upoutává Jan Němec, který si na jednom záběru (existuje jich celkem šest, pak fotografovi Tiboru Borskému došel film) strčí kámen do oka. Vidíme tam dále Evalda Schorma, zmíněného Pavla Juráčka, Jaromila Jireše, Ivana Passera, Antonína Mášu, Hynka Bočana, od soboty, kdy zemřel Jiří Menzel, posledního z žijících.
Herci jsou různí, ale lze je většinou roztřídit, podobně jako druhy sýrů nebo psích plemen. Tak jsou herci pudoví, nebo naopak intelektuální, robustní, nebo psychologičtí, intuitivní, nebo naopak vidíte, jak jedou podle jízdního řádu. A pak jsou herci úplně nezařaditelní, originální a sví, takže vlastně není ani úplně jasné, jestli to jsou herci. Třeba takový Petr Nárožný je samozřejmě bytostný herec, ale zároveň je hlavně Nárožný, který sice umí zahrát snad i baletku, ale je to baletka Nárožný, od níž lze čekat něco mnohem zajímavějšího než od baletky.
Jana Plodková je herečka se stříbrným třpytem v očích. Je to ovšem i herečka mimořádného temperamentu a komediálního nadání, jak vědí návštěvníci Divadla Na zábradlí a pamětníci jejího účinkovaní v brněnském HaDivadle. Jako civilní žena se projevuje vtipně a neokázale, ale zároveň neústupně, na čemž má možná vliv dětství v rumcajsovském Jičíně.
Na pódiu sedí na židli mohutný šedesátiletý muž v šortkách, z kterých by se dal složit malý stan. Holé nohy prozrazují těžkého cukrovkáře, košile podobná plachtě nedopne objemný břich, jenž připomíná obří glóbus. Ruce, které nepostrádají grácii, se občas zvednou, jako by se tělo nemotorně pokoušelo o vzlet. Trupu dominuje velká zarostlá hlava s daleko od sebe položenýma očima a velkými sumčími ústy, které bychom mohli klidně nazvat hubou, a jejich nositel by nebyl uražen.
Jestli má současné české herectví démonickou figuru, pak je to Karel Dobrý. Před třemi týdny si přišel pro Českého lva za hlavní roli ve filmu Hastrman, kde předvedl dokonalou transformaci ve vodního aristokrata. Ty, kdo ho léta sledují v divadle, to nepřekvapilo, neboť vědí, že s jeho příchodem na scénu se okamžitě zvedá vichr, žár a atmosférická úroveň představení.
Svět filmu je svět krásných lidí nebo spíš lidí, kteří si dávají záležet na tom, aby krásně vypadali nebo o tom aspoň byli schopni sami sebe přesvědčit. Vypadat špatně je noční můra, katastrofa, která v dnešních časech bude velmi pravděpodobně zachycena a uchována pro věčnost, opatřena peprnými komentáři. Asi i proto se často dočkají vrcholných ocenění herečky a herci, kteří jsou schopni na tohle zapomenout, nechají se kvůli práci důkladně zošklivit.
Člověk by musel být slepý nebo hodně nevšímavý, aby nepostřehl existenci Petry Nesvačilové. Ať už jako dokumentaristky, před kterou si vylévali srdce polepšení zločinci z Berdychova gangu (Zákona Helena), nebo jako svérázné herečky, díky jejímž rolím zásadně stoupá hormonální přitažlivost filmů, ve kterých se objeví: naposledy to platí pro film Bena Tučka Mars. Zajímavé na ní ještě je, že navštěvuje koncerty folklorní hudby a sama ji dobře zpívá.
V půlce prosince – ve vrcholící oscarové sezoně – bude mít premiéru film Mezek, založený na skutečném příběhu Lea Sharpa, veterána druhé světové války, který se po osmdesátce stal drogovým kurýrem ve službách mexického kartelu, svou dodávkou po Spojených státech rozvezl tuny kokainu, než ho jako devadesátiletého zatkli. Ve filmu ho hraje Clint Eastwood, snímek také režíroval. A už trailer přivede jednoho skoro k slzám. Clint Eastwood jako kajícný stařec – ve filmu se snaží napravit vztahy s rodinou a vyřešit drogovými penězi její existenční problémy. Ale o to nakonec nejde.
Kandidát na primátora za hnutí ANO Petr Stuchlík ve svých propagačních materiálech využívá mimo dalších fotografií i snímek s hercem Tomášem Hanákem. Ten přitom k podporovatelům hnutí nepatří a v minulosti se naopak stavěl proti politice současné vlády i prezidentovi Miloši Zemanovi. O uveřejnění fotky v předvolební brožuře došlo bez Hanákova vědomí, sdělil herec deníku Echo24.
Sporům, které ostře rozdělují veřejné mínění dnešního Západu, se za oceánem někdy říká „kulturní války“, právem, chápeme-li termín „kulturní“ v širším smyslu. V něčem to koriguje marxistickou představu ekonomiky jako základny, toho podstatného, od něhož se odvíjí kulturní nadstavba. Představu, kterou v jistém smyslu sdílejí i věrozvěsti všeléčivé síly volného trhu, která nakonec dá i odpověď na všechny otázky. Jako by se tedy v časech, často kritizovaných jako nekulturní, potvrzoval zásadní význam kultury, do boje za ni a o ni se vrhají i lidé, kteří toho o ní tak moc nevědí. Pro kulturu a především pro umění je to ale špatná zpráva, obě „válčící“ strany přicházejí s vlastními představami restrikce, které přitom z velké části vycházejí ze stejného základu – čím dál víc sílící politiky identity, která má dnes mocné stoupence nalevo i napravo, v obojím provedení je podobná, jen různě akcentovaná. Pár příkladů.
Americký herec a režisér Alan Alda, který se proslavil účinkováním v seriálu MASH, oznámil, že má Parkinsonovu chorobu. Dvaaosmdesátiletý umělec v televizním pořadu „CBS This Morning“ uvedl, že se diagnózu neurodegenerativní poruchy dozvěděl před třemi a půl lety. Očekává, že podrobnosti o diagnóze se brzy dozví z bulvárních listů.
Po delší nemoci ráno zemřela herečka Gabriela Vránová. Oznámili to její syn, režisér Ondřej Kepka a Herecká asociace. Dlouholeté člence Divadla na Vinohradech bylo 78 let.
