V kauze restituce Bečvářova statku ve středu odvolací Vrchní soud v Praze uložil bývalému referentovi pražského pozemkového úřadu Janu Horákovi pět let vězení. Rozhodnutí je pravomocné. Horák se středečního jednání nezúčastnil. V minulosti se k chybám přiznal, tvrdil ale, že svými rozhodnutími nechtěl způsobit škodu a rozhodně se jimi neobohatil. Odmítl také, že by jednal úmyslně.
Debaklem skončila snaha vlády Andreje Babiše a komunistů sebrat církvím peníze v podobě zdanění finančních náhrad z restitucí. Návrh neobstál u Ústavního soudu, na který se ihned po podepsání zákona prezidentem Milošem Zemanem obrátili opoziční poslanci a senátoři. Pro komunisty se tak jedná o konec jejich snahy dodatečně zdanit církve. Proti rozsudku se totiž nemohou odvolat a podle ústavního právníka Jana Kysely ani obrátit na jiné instituce. Straně KSČM by ani nepomohlo, kdyby se snažili předložit mírnější zdanění.
Ústavní soud se postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona zrušil, vyhověl tak návrhu senátorů. Zdanění prosadila vláda s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu. Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu, konstatoval Ústavní soud.
Ústavní soud odmítl stížnost Německého řádu, který se domáhal vydání hradu Bouzov na Olomoucku. Justice nechala památku ve vlastnictví státu. Ústavní soudci obdrželi stížnost v červenci, odmítli ji v polovině září, zjistila ČTK z justičních databází. Z usnesení plyne, že se řád po druhé světové válce nedomáhal vrácení hradu, který zabavili nacisté, zákonem předepsaným způsobem. Řád s verdiktem nesouhlasí a chce se o majetek soudit dál.
Zdanění církevních náhrad jako možné porušení principů právního státu. Tento názor zastává europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se proto rozhodl podat podnět Evropské komisi, aby přezkoumala, zda se Česká republika mohla dopustit ohrožení právních principů.
Radní Jesenice Martin Lang, který na facebooku nabádal k zabití prezidenta Miloše Zemana, ve čtvrtek rezignoval. Učinil tak na závěr jednání zastupitelstva poté, co ho podpořila koalice. ČTK řekl, že funkci opouští kvůli pracovnímu vytížení, nikoliv kvůli kritice, které čelí. Zastupitelem zůstává, o jeho nástupci v radě města se bude teprve rozhodovat.
Poslanci ve čtvrtek podají návrh Ústavnímu soudu (ÚS) na zrušení zdanění církevních restitucí. Podepsalo se pod něj 62 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Žádají přednostní projednání. ÚS už v květnu obdržel také senátorský návrh proti zdanění finančních náhrad. Podle Marka Bendy (ODS) poslanecký návrh více akcentuje nespravedlnost, která je zdaněním způsobena menším církvím.
Zdanění církevních restitucí názorově rozděluje vládní ČSSD. Zatímco její zástupci ve vládě a Poslanecké sněmovně kontroverzní krok podpořili, senátoři za ČSSD zdanění náhrad spolu s valnou většinou Senátu vetovali. A nyní dokonce tři „rebelové“ aktivně podporují ústavní stížnost, kterou připravila KDU-ČSL.
Nečekaný spor v opozici vyvolalo kontroverzní zdanění církevních restitucí i poté, co zákon umožňující zdanění náhrad podepsal prezident Miloš Zeman. Když Poslanecká sněmovna přehlasovala senátní veto zdanění, opozice avizovala jednotný postoj při přípravě stížnosti k Ústavnímu soudu. Po pár měsících ale v horní komoře vznikají dvě, s nadsázkou řečeno, konkurenční stížnosti. Jednu předloží KDU-ČSL a druhou chystá STAN. Dvě stížnosti na totéž navíc provází slovní přestřelky.
Lidovci nasbírali 38 senátorských podpisů pod ústavní stížnost kvůli zákonu o zdanění finančních náhrad za majetek nevydaný církvím v restitucích. Podání podpořili kromě senátorů KDU-ČSL i zástupci ODS, ČSSD a klubu Senátor 21, uvedli lidovci v tiskové zprávě. K tomu, aby se Ústavní soud musel zabývat návrhem na zrušení zákona, je třeba podání podpořené 17 senátory.
Kontroverzní zdanění církevních restitucí, které má platit od Nového roku, už brzy může zarazit Ústavní soud. Stížnost k němu totiž zanedlouho podají poslanci i senátoři několika politických stran. Za Senát ji předloží lidovci s podporou dalších senátorských klubů, v Poslanecké sněmovně vzniká stížnost v ODS. Postup koordinují lidovci a ODS spolu se STAN či TOP 09.
Sněmovna přehlasovala senátní veto a rozhodla, že církevní restituce by měly být zdaněné. Dalo se to čekat – komunisté tím podmiňovali toleranci Babišově vládě. Absurditu a amorálnost to ale rozhodnutí dolní komory neubírá. V jistým způsobem absurdním postavení se v téhle souvislosti ocitá také katolická církev, respektive její vedení. Zdanění církevních restitucí ve sněmovně podpořily vládní strany ANO a ČSSD, spolu s nimi komunisté a SPD.
Komunisté se po protlačení církevních restitucí nemusí dlouho radovat. Daňovou novelu se totiž chystají senátoři i někteří poslanci napadnout u Ústavního soudu. Zákonodárci tak mohou učinit až po podpisu prezidenta Miloše Zemana, který však už dříve avizoval, že s komunistickým návrhem souhlasí. Podle ústavního právníka Jana Kysely mají návrhy šanci na úspěch s ohledem na dřívější rozhodnutí Ústavního soudu.
Komunisté přišli z nestoudným návrhem, jsou „živení nenávistnou maxistickou-leninskou ideologií“. Tak senátoři ve středu projednávali návrh na zdanění církevních náhrad z dílny KSČM. Bouřlivá diskuze, která byla ve většině zaměřená proti komunistům, nakonec rozhodla o tom, že se předloha vrací zpět do sněmovny. Po verdiktu horní komory uvedl poslanec STAN Vít Rakušan, že doufá v odvahu postavit se rozhodnutí komunistického ústředí od stran ČSSD a hnutí ANO.
Pokud návrh na zdanění církevních náhrad projde, ODS okamžitě podá stížnost k Ústavnímu soudu. Takový osud čeká sporné církevní restituce, které si v Poslanecké sněmovně prosadili komunisté za podpory hnutí ANO, SPD a sociální demokracie. Proti však byla pravicová opozice, která má v horní komoře převahu. Církve při příležitosti projednání varují před rozpínajícím se vlivem komunistické strany, která má na vládu největší vliv po třiceti letech.
Římskokatolická církev vyčká na rozhodnutí Senátu o novele o zdanění církevních restitucí, až pak podnikne další kroky. Postupovat chce společně s ostatními církvemi a Federací židovských obcí. Jednat hodlá s premiérem a příslušnými ministry. Novinářům to ve čtvrtek po zasedání České biskupské konference (ČBK) řekl kardinál Dominik Duka.
Zdanění církevních restitucí, přesněji zdanění náhrad za nevydaný majetek, je pokračováním historické krádeže, jež se odvolává k těm nejhorším sklonům, které v tomhle národě existují. Je-li totiž v českém kolektivním povědomí nějaká společná cisterna negace, z níž lze čerpat kapalinu do emočních nádrží, pak je to zapšklý antiklerikalismus, či přesněji antikatolicismus. Je to taková jistota, že by se nejspíš zdejšího přesvědčení držela, i kdyby tu už žádní katolíci nebyli.
Pokud by se prokázalo tvrzení bývalého předsedy Nejvyššího soudu Josefa Baxy, že mu prezident Miloš Zeman naznačoval jmenování do čela Ústavního soudu výměnou za ovlivňování rozsudku, byl by to trestný čin minimálně ve stádiu přípravy nebo i pokusu. Uvedl to dnes v rámci interpelací ve Sněmovně ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) na dotaz předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka ke kauze údajného ovlivňování soudců Hradem. Podle Zemana se mu Baxa mstí za to, že jmenoval novým předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS) Michala Mazance. Řekl to ve čtvrtek v televizi Barrandov.
Komunisté kladou požadavky vládě poprvé po třiceti letech. Mohou si to dovolit zejména proto, že bez jejich hlasů stojí a padá vláda. Zdanění církevních náhrad je však jedním ze sedmi požadavků, kvůli kterým komunisté podporují druhou Babišovu vládu. Jejich rostoucí vliv byl patrný také při schvalování státního rozpočtu, kdy byly přijaty pouze návrhy strany KSČM. Vládní sociální demokraté měli smůlu.
Vítězství populismu nad zdravým rozumem a právním státem. Tak komentuje schválený komunistický návrh na zdanění církevních náhrad generální sekretář České biskupské konference (ČBK) Stanislav Přibyl. K němu se přidávají i ostatní církevní představitelé, kteří za vládním rozhodnutím vidí první náznaky sílícího vlivu komunistů. „Třicet let po listopadu je to varující. Pokrčit rameny a mávnout rukou není řešením,“ uvedl biskup Václav Malý. Zdanění se dotkne i Federace židovských obcí (FŽO).
Peněžité náhrady, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, zřejmě budou podléhat zdanění. Předpokládá to novela komunistických poslanců, kterou ve středu schválila sněmovna. Pravice neprosadila návrh TOP 09 na zamítnutí sporné předlohy, která nyní poputuje k posouzení do Senátu. Zdanění náhrad patří k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Pravicová opozice mluví o zákonu jako o komunistické krádeži a připomíná, že zřejmě narazí u Ústavního soudu.
Za nehoráznost označil vydání knihy Miroslava Grebeníčka o církevních restitucích a údajné škodlivosti církve generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl. Kritizuje také to, že se představení knihy zúčastnil i ministr kultury za ČSSD Antonín Staněk. Ten popírá tvrzení, že knihu křtil, ale setkání pořádaného poslaneckým klubem KSČM se zúčastnil a knihu tam svým proslovem uvedl.
Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) se brání nařčením, že pokřtil knihu o církevních restitucích bývalého předsedy KSČM a nynějšího poslance Miroslava Grebeníčka. Ministr tvrdí, že knihu nekřtil, ale pouze se akce zúčastnil a pronesl na ní několik vět. Staněk si za účast na křtu Grebeníčkovy knihy, která kritizuje církevní restituce, vysloužil nemalou kritiku, mimo jiné od svého předchůdce Daniela Hermana (KDU-ČSL).
Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) si vysloužil nemalou vlnu kritiky poté, co těsně před Vánoci přišel pokřtít novou knihu bývalého šéfa komunistů Miroslava Grebeníčka, iformoval server iDnes.cz. Exministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) v reakci na Staňkovu účast na křtu napsal, že se za něj stydí. V publikaci Ve znamení kříže, která se věnuje církevním restitucím, Grebeníček tvrdí, že „víra přebila rozum, poslušnost nahradila vědění a podřazenost upozadila svobodu.“
Stojí si hnutí ANO opravdu pevně za podporou zdanění náhrad za církevní restituce? Druhé čtení předlohy KSČM na mimořádné schůzi sněmovny trvalo dlouhých pět hodin. U řečnického pultu se vystřídalo několik desítek poslanců ze všech stran. Zákonodárců hnutí ANO však jakoby se debata skoro netýkala. Do diskuse byl řádně přihlášen pouze Jiří Mašek, několik dalších poslanců mluvilo jen krátce ve faktických poznámkách. Přitom pokud komunistický návrh sněmovnou projde, hlasy hnutí ANO tomu přispějí největším dílem.
Sněmovna posunula do závěrečného schvalování předlohu poslanců KSČM o zdanění peněžitých náhrad, které dostávají církve od státu za majetek nevydaný v restitucích. Hlasování by se mohlo uskutečnit na schůzi, která začne ve druhé polovině ledna. Novela bude čelit ve sněmovním finále návrhu na zamítnutí, který podala TOP 09.
Oslavy české státnosti ve Staré Boleslavi se neobešly bez aktuálních politických témat. Pražský arcibiskup Dominik Duka ve svém kázání kritizoval politiky, kteří prosazují zdanění církevních restitucí. Kardinál označil takové snahy za pokrytecké. Světce a patrona české země si připomněl průvod s relikviemi svatého Václava dnes dopoledne dorazil na Mariánské náměstí ve Staré Boleslavi, kde poté začala tradiční poutní mše. Místo, kde byl svatý Václav v roce 935 zavražděn, zaplnily od rána stovky lidí.
Ministerstvo zemědělství začalo prověřovat, zda stát dodržel při vydávání pozemků při církevních restitucích zákon. Ve středu se podle úřadu sešla komise pro audit majetkového vyrovnání s církvemi, kterou založil ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Jednala o šesti podnětech, například o vydávání pozemků řádu maltézských rytířů v Březiněvsi, o vydání majetku tzv. vratislavského arcibiskupství či o vydání majetku kláštera svatého Václava v Broumově. Úřad to uvedl v tiskové zprávě.
Cena za zemědělské a lesní pozemky, za které při restitucích dostávají církve kompenzace, byla podle předsedy poslanců ANO Jaroslava Faltýnka několikanásobně nadhodnocená. Uvedl to v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Tuto argumentaci již před několika lety použil i současný premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž jsou restituce „předražené“ zhruba o 54 miliard korun. V současnosti se v Poslanecké sněmovně debatuje o zdanění restitucí.
Zdanění peněžitých náhrad církvím je nyní na půdě sněmovny velmi diskutované. Jedno z hlavních témat komunistů má podporu mezi poslanci z hnutí ANO, sociální demokracie a SPD. Do debaty přispěl i šéf poslaneckékho klubu Pirátů Jakub Michálek, který zdanění restitucí podpořil na ústavně-právním výboru. Po velké kritice však strana rozhodla, že se postarají o přerušení jednání ve sněmovně.
