Stížnost k Ústavnímu soudu

Zdanění církevních restitucí rozděluje opozici. Podávají sólové stížnosti a „štěkají“ na sebe

Stížnost k Ústavnímu soudu
Zdanění církevních restitucí rozděluje opozici. Podávají sólové stížnosti a „štěkají“ na sebe

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Nečekaný spor v opozici vyvolalo kontroverzní zdanění církevních restitucí i poté, co zákon umožňující zdanění náhrad podepsal prezident Miloš Zeman. Když Poslanecká sněmovna přehlasovala senátní veto zdanění, opozice avizovala jednotný postoj při přípravě stížnosti k Ústavnímu soudu. Po pár měsících ale v horní komoře vznikají dvě, s nadsázkou řečeno, konkurenční stížnosti. Jednu předloží KDU-ČSL a druhou chystá STAN. Dvě stížnosti na totéž navíc provází slovní přestřelky.

Vlastní stížnost k Ústavnímu soudu oznámili nedávno opoziční Starostové a nezávislí. Vymezují se totiž vůči tomu, jak stížnost z dílny KDU-ČSL zní. „Naše argumentace je věcná. V první řadě jde o právní nejistotu, dále o nepřiměřený zásah státu do smlouvy, jejímž je signatářem. Stát tímto zneužívá svoji moc a narušuje princip legitimního očekávání ze strany subjektů, kterým má dle platné smlouvy poskytnout finanční plnění,“ uvedl pro Echo24 senátor za STAN Zdeněk Hraba s tím, že záměr sepsat stížnost avizoval už v lednu. „Náš návrh se opírá o tyto principy, zatímco návrh kolegů z KDU-ČSL se více zaměřuje na obranu institucí, kterým má být ze strany státu plněno, tedy církví,“ dodal Hraba.

Proti tomu se ale ohradil předseda KDU-ČSL Marek Výborný. „Není pravda, co říkají Starostové a nezávislí, že by se námi připravená stížnost enormně zastávala církví. Argumentujeme i daňovou problematikou,“ řekl deníku Echo24 Výborný. Tomu se také nelíbí, že se dvojitým postupem zbytečně tříští síly. „Respektuji právo podat stížnost kýmkoli, na druhou stranu nerozumím, proč se ze strany STAN takto tříští síly, ten postup mě mrzí,“ uvedl předseda lidovců.

Výborný postup STAN kritizoval i kvůli možnému zdržování rozhodnutí Ústavního soudu. „Jakékoliv jiné další návrhy budou vyřešení celé záležitosti jenom zdržovat,“ uvedl. Toho se ale senátor za STAN Hraba neobává. „Vícero návrhů, které se sejdou u Ústavního soudu, není vůbec na škodu. Soudci tak budou mít k dispozici širší spektrum argumentů od více navrhovatelů. Pokud by platilo, že více návrhů zdrží rozhodování Ústavního soudu, navrhuji poslancům z KDU-ČSL, pro udržení názorové konzistence, se k návrhu vznikajícímu ve Sněmovně, po dvou senátních třetímu v pořadí, nepřipojovat,“ reagoval Hraba.

O volební spolupráci STAN a KDU-ČSL se hovořilo před dvěma lety, když se blížily volby do poslanecké sněmovny. Lidovci se ale později rozhodli, jít do voleb sami. Další volební spolupráce, tentokrát dotažená do konce, se týkala Prahy a komunálních voleb v roce 2018. Spojené síly pro Prahu, které usedly i v pražské radě, tvoří především TOP 09 a STAN, lidovci ale jsou spolupracující součástí.

Zdanění protlačili komunisté

Zdanění finančních náhrad prosadila v dubnu vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Zdanění bylo jednou z podmínek podpory vlády ze strany KSČM. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od roku 2020.