Tag: Karel Gott

Články k tagu

Proč Tom Jones poráží Karla Gotta

Před čtrnácti dny oslavil pětaosmdesáté narozeniny velšský nezmar Tom Jones. Bylo by škoda se k nim nevrátit, když už se opožďujeme vinou mé nepozorné poznámky v kalendáři. Tom Jones si ovšem oslavu zaslouží kdykoli, protože je to skoro poslední velký zpěvák klasické éry – chlap, který umí osobitě zazpívat naprosto cokoli a který taky zpíval snad se všemi hvězdami, jež populární západní hudba dala po druhé světové válce světu. Přitom je to hvězda u nás známá málo, jelikož v dobách její největší slávy tu Zápaďáci měli utrum. Ostatně sám jsem ho pořádněji zaznamenal až v prvé půli devadesátých let, když hostoval v černošském sitcomu Fresh Prince.

Supraphon má nového majitele. Slavnou českou značku kupuje gigant Sony

Hudební vydavatelství Supraphon má nového majitele, americkou společnost Sony Music Entertainment (SME). Cenu transakce firmy nezveřejnily. Supraphon bude ve své dosavadní funkci generálního ředitele nadále řídit Libor Holeček. V úterý to sdělil mluvčí Supraphonu Vladan Drvota. Dosud Supraphon vlastnili podnikatelé Zdeněk Kozák a Miloš Petana. Supraphon, založený v roce 1932, je jedním z nejstarších hudebních vydavatelství ve střední Evropě.

Jak se vyrovnat s minulostí, metodami a debakly

Pražské Divadlo Na Zábradlí uvedlo světovou premiéru nové inscenace, a třebaže samo nepoužilo toto spojení, jež je jinak v českém divadelním prostředí běžné, stojí za připomenutí a pozornost, jelikož lícuje s tím, co novinka zpracovává. Jmenuje se Bůh v Las Vegas a pojednává o „legendárním“ zájezdu populárních československých umělců do jednoho z center americké zábavy na konci šedesátých let. Titulním demiurgem je míněn Karel Gott, jenž na věhlasu zaoceánského varieté tehdy založil rozvoj své zdejší umělecké pověsti.

Působivá korekce legendy o věčném slavíkovi

Po dvou letech může smrt Karla Gotta Gottova smrt působit jako vzdálenější, než by uplynulému času odpovídalo, svět se během té doby skutečně změnil a jaksi vzdálil dnešnímu pohledu na to, co změně bezprostředně předcházelo. Kniha Pavla Klusáka Gott / Československý příběh je ale v každém případě na poli literatury faktu vysoký standard, navíc je přístupná čtenáři i nespecializovanému, vtáhne však i zájemce, jehož interes o téma je hlubší.

Když Češi pohřbívali boha

Bylo to veliké, a přitom ne dost veliké, aby to naplnilo přemrštěná očekávání některých politiků a mediálního světa. Kdyby se jejich představy staly skutečností, stala by se Praha minulý pátek svědkem událostí pomalu apokalyptických, nikoli nutně v tom katastrofickém smyslu, ale jako zjevení. Město měly zaplnit statisíce truchlících ve stavu vytržení, odhodlaných stát ve frontě hodiny a hodiny, měl jím „vanout duch“.

Nahrazují boží soud vlastním soudem, řekl kardinál Duka při rekviem na adresu kritiků Gotta

Pražský arcibiskup Dominik Duka při sobotní zádušní mši za zesnulého zpěváka Karla Gotta uvedl, že Gott proslavil Česko po celém světě a lidé budou ještě léta naslouchat jeho písním. Gott uznával hodnoty, které činí lidský život krásný a bohatý, řekl kardinál Duka před stovkami smutečních hostů v katedrále svatého Víta na Hradě. Rekviem skončilo zhruba 20 minut před jednou hoinou odpolední.

Pohřbívání slavíka: argument pro digitální detox

Asi se tomu není možné vyhnout. Bylo by to jako psát o dění v červenci 1969 a pominout při tom přistání na Měsíci. Takže. Zemřel Karel Gott, názory byly projeveny. Nebo přesněji recyklovány. Karel Gott byl – Havlovými slovy – „součástí české krajiny“ dost dlouho na to, aby si o něm každý stihl něco pomyslet, nějak to sesumírovat a dát to vědět světu. Po zveřejnění zprávy o zpěvákově smrti se pochopitelně objevilo mračno „ripů“, některé z nich předvídaly, že Gottova památka okamžitě začne být nízce tupena. Aspoň v mé bublině to tak nevypadalo, nanejvýš tu a tam někdo prohlásil, že na pár dní odchází z Facebooku (moc věřit se tomu stejně nedalo) nebo že mu zpěvák byl lhostejný, stejně jako jeho hudba.

Pěvec z vůle bohů, zejména Múz

Karel Gott před týdnem zemřel. Po těžké nemoci, se kterou si lékařská věda neví rady. Nutno říci, že z jeho strany to byl důstojný odchod, stejně jako bylo důstojné jeho několik let trvající odcházení, když mu před čtyřmi lety diagnostikovali zhoubnou nemoc, s níž se ještě úspěšně utkal. I ti, kteří ho jinak celoživotně „nemuseli“, přece jen uznávali, že v jeho tváři se objevilo něco, co tam možná dřív nebylo, nebo to tam předtím neviděli. Tedy něco hlubšího, nějaké sdělení, pro které nejsou nutná slova a nenahradí je ani hlas, který Mistra v posledních letech již občas zrazoval.

Praha vzhůru nohama. Potkají se Gottovi fanoušci, klimatičtí extremisté a angličtí chuligáni

Tak rušné dny, jaké čekají Prahu v pátek a v sobotu, nezažila metropole již hodně dlouho. Shodou okolností se potká několik události, které mohou vést k naprostému zmatku v hlavním městě. Až 300 000 lidí by se podle premiéra Andreje Babiše mohlo v pátek přijet rozloučit se zesnulým zpěvákem Karlem Gottem. Do Prahy se chystá také řada Gottových fanynek a fanoušků z Německa.

Rychetský se plete do politiky, kritizuje ho Zeman. Zaorálek o státních poctách pro Chramostovou

Předseda Ústavního soudu a signatář Charty 77 Pavel Rychetský se podle prezidenta Miloše Zemana plete v poslední době do politiky, aniž by k tomu byl kompetentní. Prezident to v neděli řekl v rozhovoru pro rádio Frekvence 1. Reagoval tak na nedělní vyjádření Rychetského, že by si zesnulá herečka Vlasta Chramostová zasloužila pohřeb se státními poctami. Rychetský podle Zemana zároveň zanedbává práci na Ústavním soudu.

Státní smutek za Gotta: vlajky na půl žerdi, minuta ticha, zavřou herny i kasina

Zesnulý Karel Gott by mohl mít svou stanici metra nebo most. Spekuluje se i o přejmenování ruzyňského letiště, lidé již podepisují petici. Státní smutek připadne na 12. října, kdy se uskuteční v katedrále svatého Víta zádušní mše za zesnulého umělce. Státní smutek byl u nás naposledy vyhlášen ve dnech 21. až 23. prosince 2011 po smrti někdejšího prezidenta Václava Havla.

Nějaký důvod k pietě by nebyl?

Lidé, kteří prožívali smrt Václava Havla, si jistě pamatují, jak jim přišly ubohé ty hlasy, které si hned po jeho smrti neodpustily známé řeči o tom, kdo to ten VH vlastně byl, jaký vedl problematický osobní život, jakých se dopustil politických a jiných chyb a jak je jeho význam přeceňován.

Babišův Mára jede, i přes mrtvé

Rituály a ceremonie jsou důležitým pojivem vztahů a společnosti. Emoce s nimi spojené dávají lidem důležitý pocit, že jsou si blíž než ve dnech všedních. Je k nim ale potřeba přistupovat s citem pro danou chvíli a situaci. Když se to přežene a cit se ztratí, stává se z toho parodie rituálu. Ceremonii to bere sílu, význam.

Od pražského jara po reálný kapitalismus. Karel Gott byl hvězdou za všech režimů

Za takřka šest dekád své kariéry neslezl z vrcholu české populární hudby. Kromě pěveckého génia za to mohl Karel Gott vděčit často i udržováním dobrých vztahů s jakoukoliv vládnoucí garniturou, což vedlo také k tomu, že byl režimem vybrán jako jedna z vůdčích postav prohlášení umělců z „oblasti zábavné a populární hudby“ v reakci na Chartu 77. Později se naopak stalo symbolickým momentem sametové revoluce, když zazpíval hymnu s Karlem Krylem.

Jako prezidenti. Vláda chce pro Karla Gotta státní pohřeb i státní smutek, poprvé od Havla

Zesnulý zpěvák Karel Gott se svým pohřbem zařadí mezi prezidenty. Podle rozhodnutí vlády byl jeho význam pro Českou republiku takový, že si zaslouží státní pohřeb i státní smutek. Pokud jeho rodina takovou nabídku vlády příjme, bude Karel Gott prvním „civilistou“, který se takové pocty dočká. S postupem nesouhlasí bývalý šéf protokolu Hradu, podle kterého by se vláda měla nejdříve dohodnout především s rodinou.

Forejt: Šít státní pohřeb na míru jednomu člověku je chyba, jednání vlády bez rodiny nerozumím

Jednání vlády, jež se vyslovila pro uspořádání státního pohřbu zesnulému zpěvákovi Karlu Gottovi, zaskočilo bývalého dlouholetého šéfa odboru protokolu prezidentské kanceláře Jindřicha Forejta. Pokud vláda rozhodne o státním pohřbu a o hodinu později přijde informace, že rodina zatím neví, jestli to přijme, tomu vůbec nerozumím, řekl deníku Echo24. Forejt odmítá hodnotit, komu se má pocty dostat, je však podle něj chyba „šít“ státní pohřeb na míru jednomu člověku.