Chod světa se řídí tajemně, takže v ten samý den, kdy parašutisté v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje vedli svůj poslední boj, se o nějaký kilometr dál, ve vinohradské porodnici, narodilo dítě, které se o nějakou dobu později stalo básníkem a už jím zůstalo. Takhle by třeba mohl začínat nějaký román, ale já tím začnu jen krátké připomenutí, že tím básníkem, který se zítra dožívá osmdesáti let, je Ivan Wernisch.
Královna. Když řeknete ve velké většině světa toto slovo, nemusíte specifikovat, koho máte na mysli. Je velmi nepravděpodobné, že vašemu společníkovi vytane jako první na mysli Markéta II. Dánská, bývalá vladařka Nizozemska Beatrix či manželka Filipa VI. Španělského Letizie. Ne, zcela jistě pochopí, že mluvíte o Alžbětě II., královně Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, nejdéle vládnoucím monarchovi britských ostrovů. Tento týden slaví oficiální platinové jubileum, 70 let vlády.
Slavnostním vojenským průvodem začaly v centru Londýna oslavy 70. výročí vlády britské královny Alžběty II. Akce se v londýnské vládní čtvrti Whitehall před očima tisíců diváků účastní asi 1400 vojáků, 400 hudebníků a 240 koní. Až do neděle vyhlásila britská vláda státní svátek; konat se budou tisíce nejrůznějších akcí. Po 13:00 SELČ se objevila na balkóně Buckinghamského paláce i sama královna se svým bratrancem Edwardem, vévodou z Kentu.
V Británii začínají oslavy významného výročí, které nemá v jejích dějinách obdoby. Královna Alžběta II. je na britském trůně už přes 70 let a jako první tak slaví takzvané platinové jubileum. A s ní budou slavit i hodnotit éru její vlády lidé nejen na britských ostrovech, ale i v dalších koutech planety. „Pro Brity je to něco víc, budou slavit svoji současnost i minulost, na kterou jsou nesmírně hrdí,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt.
Ještě nikdy od konce války neměli českoslovenští parašutisté, kteří před 80 lety vykonali úspěšný atentát na Reinharda Heydricha, takovou slávu jako teď. Zatímco před třinácti lety se památník v „Heydrichově zatáčce“ stavěl na popud městské části Praha 8, pátečního aktu tamtéž se zúčastnily slovenská prezidentka, česká ministryně obrany, britská ministryně zahraničí a kromě nich ještě řada dalších vysokých politiků.
Pondělní projev Vladimira Putina při příležitosti Dne vítězství byl velké zklamání. Očekávalo se nějaké přelomové oznámení. V podstatě připadaly v úvahu dvě možnosti. První byla eskalace a formální prohlášení „speciální vojenské operace“ za válku. To by právně umožnilo Rusku zahájit mobilizaci a poslat na Ukrajinu tolik potřebné posily. Druhou možností bylo prohlášení operace za úspěch a její ukončení. Nestalo se ani jedno. Putin přirovnal současné ruské vojáky k bojovníkům Rudé armády, která porazila Hitlera, zopakoval svoje výmysly o nacistech a banderovcích.
Pro ruskou invazi na Ukrajinu neexistuje žádný rozumný důvod, je to jen projev chorobných imperiálních ambic Kremlu, uvedl v reakci na proslov ruského prezidenta Vladimira Putina poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Další z poradců Kyjeva Oleksij Arestovyč zase Putina nazval „starým, nemocným a k smrti vyděšeným mužíčkem“. Putin v projevu na moskevské přehlídce k výročí konce 2. světové války ruský vpád na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí.
Ruského velvyslance v Polsku Sergeje Andrejeva dnes demonstranti polili červenou barvou, když se v poledne pokusil položit věnec k pomníku sovětských vojáků ve Varšavě. Oznámila to zpravodajská televize TVN 24 na svém webu. Rusko si dnes připomíná 77. výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Ve Varšavě je středobodem těchto oslav hřbitov sovětských vojáků, u kterého se dnes protestovalo proti válce na Ukrajině. „Fašisté, bandité!“ skandoval dav na adresu ruské delegace.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v projevu na přehlídce k výročí konce druhé světové války v Moskvě prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností – a za vlast nyní podle něj bojují ruská vojska v Donbasu. Ruskou invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí. Rusko vždy usilovalo o vytvoření systému rovnoprávné bezpečnosti, Západ ale nevyslyšel ruské návrhy, a to svědčí o tom, že ve skutečnosti měli jiné plány, prohlásil Putin.
Rusko slaví pro Kreml zásadní svátek, který vyzdvihuje roli Sovětského svazu v porážce nacistického Německa. Vzhledem k symbolice, kterou ruská propaganda využívá dodnes a hojně právě v souvislosti s válkou na Ukrajině, se dlouhodobě spekulovalo o významu Dne vítězství pro současný konflikt. Ze západních odhadů tak přichází v úvahu několik možných scénářů. Součástí oslav bude tradičně impozantní vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě.
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli popřál všem občanům Ukrajiny „klidnou a spravedlivou budoucnost“. Na občany a vojenské veterány země, na kterou od konce února útočí jeho vojska, se obrátil v souvislosti se 77. výročím konce druhé světové války. Blahopřejné poselství adresoval Kreml tradičně také do dalších zemí někdejšího Sovětského svazu, v případě Ukrajiny a Gruzie se Putin obrátil na tamní „národy“, u dalších postsovětských zemí oslovil také jejich lídry.
Za katastrofické politické rozhodnutí označil ukrajinský velvyslanec v Německu, Andrij Melnyk, rozhodnutí Berlína, který při nadcházejících vzpomínkových akcích k výročí konce druhé světové války v Evropě zakázal na pietních místech vyvěsit nejen ruské, ale i ukrajinské vlajky. "Je to facka Ukrajině i ukrajinskému lidu," odsoudil krok Melnyk. Berlínská policie zapověděla také svatojiřské stuhy nebo schvalování ruské invaze na Ukrajinu. Omezení platí pro 8. a 9. května.
Moskva se chystá na oslavy 77. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Zatímco ruští vojáci okupují území Ukrajiny, na Rudém náměstí se bude konat tradiční vojenská přehlídka s účastí 11 tisíc vojáků se 131 kusy vojenské techniky, což je asi o třetinu méně než loni. Mezi hosty nebudou žádní zahraniční představitelé, dokonce ani běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Poprvé od roku 2010 by se kromě jiné vojenské techniky mělo oslav zúčastnit i velitelské letadlo Iljušin Il-80.
Ruské invazní síly odhalily v okupovaném a boji zničeném ukrajinském Mariupolu památník, který zobrazuje starou ženu se sovětskou vlajkou a má symbolizovat podporu Rusku ze strany místních. V Doněcké oblasti Rusové vyměňují názvy obcí na silničních ukazatelích. Upozornil na to portál Ukrajinska pravda. Do Mariupolu mimo to dorazili ruští poradci pro „integraci Mariupolu s Ruskem“ a připravují ve městě vojenskou přehlídku, která se 9. května tradičně koná v ruských městech
Shodou okolností se v minulých dnech sešla dvě literární výročí: sto let od prvního vydání Joyceova Odyssea, toho „nejdůležitějšího románu dvacátého století“, jak by mohl znít častý reklamně-kritický slogan, a pětadvacet let od smrti Bohumila Hrabala. Jsou to dvě samozřejmě zcela odlišné události, ale dejme tomu, že kdyby byl nějaký literární kalendář – jako že nějaký určitě je –, člověk literární víry si ta data zaškrtne červeným fixem. Protože to jsou dvě data obzvláštní posvátnosti.
Zdá se, že bez větší pozornosti předevčírem, tedy 3. ledna, uběhlo deset let od smrti Josefa Škvoreckého. Ne že by to ticho člověka příliš překvapilo, ale stejně: kolik měla česká společnost takových spisovatelů? Jednoho? Dva? Tři? Hrabal, Kundera, Škvorecký… Z pohledu dnešní efemérnosti, kdy sice každý píše, ale nikoho to nezajímá, kdy životnost literárních produktů je tak dva tři měsíce, se výskyt takových „fenoménů“ jeví jako pohled do druhohor, tedy do období výskytu gigantů, veleještěrů, kteří svými šlápotami zanechávali v zemi otisk, který čas jen tak nesmaže.
Před třiceti lety zanikl Sovětský svaz. Vyrůstal jsem v jeho stínu a nedokázal bych si tehdy představit, že takovou větu jednou napíšu. SSSR působil tak věčně a neotřesitelně, obrovsky – taky to byla největší země na světě, ježící se jadernými hlavicemi. Neustále se připomínající obyvatelům svých satelitů jako hrozba i vzor, černá díra, do níž jsou vtahováni, pán, jemuž při různých příležitostech musejí rituálně stvrzovat svoje vazalství.
Životní příběh Václava Havla ukazuje, že ideály do politiky patří, napsala v sobotu u příležitosti desátého výročí Havlovy smrti na facebooku slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Poslední československý a první český prezident je podle ní „neoddělitelně spojený s hvězdnými chvílemi naší nedávné historie“. Bez ideálů v politice podle prezidentky zůstanou jen dílčí zájmy, které mají krátkodobou trvanlivost.
Uplynulo 10 let od úmrtí Václava Havla a jeho nedožitých pětasedmesátin. Politik a divadelní autor zemřel 18. prosince 2011 na své chatě na Hrádečku ve věku 75 let. Chalupa u Vlčic na Trutnovsku se jako každý rok stala místem, kam chodí lidé na dramatika a disidenta zavzpomínat. Organizace Milion chvilek pro demokracii uspořádala pochod z Trutnova od pivovaru, kde Havel pracoval, až k jeho chatě, kde účastníci zapálili svíčky a zavzpomínali na exprezidenta.
Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) si připomíná desáté výročí úmrtí Václava Havla promítáním jeho podobizny na svou budovu v Praze. Fotografii doprovází slova díků všem, kteří pomáhají budovat demokratičtější svět, uvedla stanice v prohlášení. Černobílý snímek zachycuje bývalého prezidenta v pozdějším vleku, Havel je na něm oblečený v obleku. Svobodná Evropa připomněla, že má na ČR i jejího exprezidenta silné vazby, protože samotné začátky vysílání jsou spjaté s Čechy.
A pak se také vědělo, že sedm a půl roku seděl opakovaně v nejhorších kriminálech a za ta léta šikan a perzekucí nikdy neustoupil od své představy svobody. Ivan Martin Jirous umřel den před svatým Martinem, kterého si vybral jako svého duchovního patrona, neboť Martinus, to je bojovník, voják, zatímco jméno Ivan mu, jak hezky napsal v jednom epigramu, připomínalo, že je pijan.
Politici, zástupci armády i váleční veteráni si dnes u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 103. výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu Neznámého vojína položili věnce premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata. Zúčastnit se nemohl prezident Miloš Zeman, který je hospitalizovaný. Zastoupil ho náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jan Kaše.
Poslední československý a první český prezident Václav Havel vstoupil do povědomí veřejnosti v 60. letech 20. století díky působení v divadle, za normalizace patřil k nejvýraznějším představitelům domávího disentu a po listopadu 1989 se stal vrcholným politikem. Bojovník za lidská práva a také někdejší vězeň totalitního režimu, který se narodil 5. října 1936, vždy vyvolával silné emoce. Zatímco ve světě Havla většinou obdivují, názory na jeho působení v české politice se různí
Snad ještě není tak pozdě, když s třídenním zpožděním, zato v neděli si to tady autor přihasí s pozdravem k narozeninám Jiřímu Suchému. Jde o to, že když se klasik dožije devadesátky, je to ku prospěchu jeho i celku, neboť ten celek, tedy my, máme to štěstí, že již delší dobu s klasikem žijeme. A Jiří Suchý je klasik tak od svých třiceti let, takže vlastně je to šedesát let s klasikem, takže je nemálo těch, kteří ho jinak než jako klasika nezažili, a to jsou sami už dost staří, třeba ten autor.
Přesně před třiceti lety byla poprvé vydána jako single píseň Smells Like Teen Spirit. Píseň, která se na začátku devadesátých let stala symbolem generace. Překvapivě nebyla jako hit koncipována, zpočátku byla z alba více propagována píseň Come as you Are. Po vydání průlomového alba Nevermind, se však stala grálem nového směru grunge. „Píseň definovala ducha doby. Pobláznila lidi. Takové nahrávky jsou vzácnost,“ uvedl producent přelomového alba Nevermind Butch Vig.
Britští princové William a Harry ve čtvrtek v den nedožitých 60. narozenin své matky, princezny Diany, odhalili její novou sochu v zahradách Kensingtonského paláce. Bratři podle agentury Reuters kvůli této příležitosti nechali stranou své dlouhodobé názorové neshody, které se vystupňovaly po odchodu mladšího z nich do USA, a objevili se na pietní akci bok po boku. William a Harry se ve čtvrtek osobně sešli poprvé od dubnového pohřbu svého dědečka, prince Philipa.
Nejdříve jich bylo 3500, potom dvacítka nejlepších a nakonec zbyla „velkolepá šestka“. Výběr kandidátů do budoucí sovětské vesmírné mise, první v historii lidstva, probíhal utajeně od roku 1959, aby nakonec zbyli dva nejlepší – Jurij Gagarin a German Titov. O tom, proč byl vybrán právě Gagarin, se vedou dodnes jen spekulace, byl ale první a získal si tím vesmírnou slávu. Od historického letu vesmírné lodi Vostok 1 uplyne 12. dubna již 60 let.
Státní svátek 28. října by měl být svátkem národní hrdosti. V televizním projevu to dnes řekl prezident Miloš Zeman. V předtočeném proslovu, který nahradil tradiční prezidentův projev při udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále, se omluvil vyznamenaným, že musel předání vyznamenání o rok odsunout.
Americká hospodářská metropole New York byla místem teroristických útoků už dávno před tragédií 11. září 2001. Dodnes neobjasněný je například bombový atentát, při kterém 16. září 1920 zemřelo 38 lidí a desítky dalších byly vážně zraněny.
