Tag: vzdělání

Články k tagu

Fakultní senát podržel Ševčíka. Podle senátorů jsou důvody odvolání nedostatečné

Akademický senát Národohospodářské fakulty (AS NF) Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) se tento týden zastal svého děkana Miroslava Ševčíka, kterého chce rektor VŠE pro nevhodné chování na veřejnosti odvolat. Senát přijal usnesení, že se záměrem rektora nesouhlasí a dříve uvedené důvody nejsou pro odvolání dostatečné. Senát tak nechává na rektorovi univerzity Petru Dvořákovi, zda využije své pravomoci a děkana odvolá.

Potíže s humanitními vědami

Protest zaměstnanců humanitních fakult za vyšší platy vyslal, jak praví oblíbené klišé, výrazný signál. Jenže přesnější by bylo říct, že v tom vysílání byl nejen signál, ale i hodně šumu. Hlavním generátorem šumu jistě byla okolnost, že procházíme dobou bezprecedentní inflace, jež ukrajuje z příjmů prakticky každého, a nátlakové akce dožadující se zvýšení příjmů je třeba očekávat.

„Už není možné mlčet“. Humanitní fakulty demonstrují za vyšší mzdy. Pochod směřoval na Pražský hrad

Za ostudu, hanebnost nebo katastrofu považují zástupci českých univerzit, které se dnes připojily k protestní akci Hodina pravdy, podfinancování veřejných vysokých škol a nízké platy vyučujících na humanitních a společenskovědních oborech. Organizátoři akce žádají pro univerzity více peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění platových tarifů mezi obory. Prahou prošel protestní pochod studentů a zaměstnanců univerzit. V čele průvodu valili protestující Sysifův balvan.

Humanitní fakulty protestují proti nízkým platům. Máme nevýhodu malých oborů, říkají

Více než desítka humanitních fakult po celé České republice je součástí protestu s názvem Hodina pravdy proti podfinancování těchto oborů. Cílem je podle sdělení organizátorů pro Echo24 upozornit na skutečnost, že zatímco situace vyučujících na základních a středních školách se po letech strádání zlepšila, na vysoké školy se při tomto narovnání zapomnělo. Hlavním konkrétním cílem je vyjednat jednorázový příspěvek od ministerstva školství a dlouhodobé systémové řešení.

Školy trápí další časovaná bomba. Brzy budou končit silné učitelské ročníky

Další překážkou pro rozšiřování školních kapacit, o které se roky ví, je nedostatek pedagogů. Na školy přitom čeká v tomto ohledu ,,časovaná bomba“. Mladé lidi učení netáhne, populace pedagogů dramaticky stárne a do roku 2035 hrozí odchod do důchodu silných učitelských ročníků, které zatím nemá kdo nahradit. Určitě řešení nabízí návrh otevřít školství odborníkům bez pedagogického vzdělání. Spolu s plány na řešení nedostatečných kapacit škol zaznívá i další palčivý problém, který brání řešení.

Zmizí výtvarná a hudební výchova ze škol? Ministerstvo posuzuje zavedení tance a filmu

Na některých základních školách v Česku by se školáci v budoucnu nemuseli věnovat výtvarné a hudební výchově. Namísto nich by mohly dostat přednost výchovy taneční a pohybová, filmová nebo dramatická. Navrhují to někteří experti, kteří pro ministerstvo školství (MŠMT) a Národní pedagogický institut (NPI) připravují nové vzdělávací programy pro ZŠ. Jiní odborníci ale chtějí, aby byly výtvarná a hudební výchova i nadále základem pro všechny žáky.

Rektor VŠE razantně proti Ševčíkovi: odmítl prodlevy, o konci děkana nechá hlasovat

Rektor VŠE Petr Dvořák, který vyzval děkana Miloslava Ševčíka k rezignaci, odmítl jeho žádost o lhůtu na rozmyšlenou. Rektor uvedl, že bezodkladně požádá o svolání akademického senátu Národohospodářské fakulty, kde by měl být podle jeho názoru děkan odvolán. Pokud se senát rozhodne děkana neodvolat, odvolá ho z vlastního podnětu a požádá o souhlas akademický senát. Ševčík ale nevidí důvod pro své odvolání, výzvy k odchodu z čela fakulty označil za záminku, "jak se zbavit nepohodlného člověka".

Školní docházka na 12 let. Odborníci chtějí zachovat 9. třídu a ještě k ní přidat

Školské asociace a organizace jsou proti zrušení devátých tříd na základních školách (ZŠ). V podpoře povinného dvouletého studia na středních školách (SŠ) nejsou jednotní. Předseda Unie školských asociací ČR CZESHA Jiří Zajíček by s jeho zavedením nesouhlasil, naopak ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký by to ocenil. Opatření by chtěla prosadit poslankyně Renata Zajíčková (ODS). O pracovním návrhu informovala tento týden na sociálních sítích, podle ní se o něm nyní jedná.

Češi odmítají slovní hodnocení i u prvňáčků, ukázal průzkum

Většina Čechů nesouhlasí s návrhem na zrušení známkování v prvních třídách základních škol. Zrušení známek si nepřeje 53 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Slovní hodnocení, které místo známek navrhuje ministerstvo školství pro první až třetí třídy základních škol, by uvítalo 39 procent oslovených. Osm procent lidí není rozhodnuto.

Poslední dny na přihlášku. Na školy přichází silné ročníky, rodiče volí záložní varianty

Doba „hubených“ ročníků žáků a studentů je u konce. Na střední školy má letos podle dat ministerstva školství zamířit stotisícový ročník deváťáků a v dalších letech bude tento tlak na kapacity škol pokračovat. Ty na to přitom nejsou připravené, ačkoliv nejde o žádný překvapivý vývoj. Poznají to už brzy uchazeči o střední školy a jejich rodiče, kterým ve středu končí termín pro odevzdání přihlášek k jednotné přijímací zkoušce.

„Uznat vzdělání Ukrajinců je v Česku hluboký problém. Polsko v postoji přiostřuje“

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která začala před rokem, musely svou zemi opustit stovky tisíc lidí. Odešli hlavně do blízkých zemí, Slovenska, Polska, Německa i Česka, které přijalo na počet obyvatel největší množství běženců. Pohled Čechů na Ukrajince se podle expertů zlepšil a uprchlíkům se podařilo poskytnout základní pomoc, stále je ale prostor pro zlepšování. Klíčovou otázkou bude, jakou reintegrační politiku Kyjev nastaví, jinak je možné, že se lidem nebude chtít po válce na Ukrajinu vracet.

Slovní ohodnocení možná nahradí známkování na ZŠ. „My tomu opravdu fandíme!“ říkají Piráti

Ministerstvo školstv nedávno představilo plán, který by mohl zrušit známkování z prvních tří let povinné školní docházky už od roku 2025. Zatímco rodiče chtějí zachovat systém známkování, tak MŠMT a učitelé jsou pro jeho zrušení a nahrazení slovním či písemným ohodnocením. Kromě prvních třech ročníků by se tzv. „ohodnocení průběžné formativní zpětné vazby a kriteriální hodnocení“ mohlo zavést také v dalších ročnících na ZŠ.

Shůry seslaný kodex

Shůry spadl kodex. A ne jen tak ledajaký, jde o etický kodex učitelů, který nemá váhu zákona, ale přesto je patrné, že nemá být „pro srandu králíkům“ a má mít určitou váhu morální. Zvláštní jsou ale okolnosti jeho vzniku a koneckonců i výsledek sám. V České republice působí skoro 200 000 učitelů, ale na přípravě kodexu, kterým by se v budoucnu měla jejich profese řídit, se jich podílelo naprosto mizivé množství. Mezi šestnácti organizacemi, které kodex vytvářely, byla jen jedna menší učitelská profesní organizace jménem Učitelská platform

Blbí a blbější

„Bylo najednou méně významných mužů? Vůbec ne! Uvázl veškerý život? Nikoli, zmohutněl! Nedály se dříve zvrácenosti? Dály se jich spousty!“ Navzdory tomu je Ulrich, protagonista Muže bez vlastností od Roberta Musila, přesvědčen, že něco je ve vzduchu. Šíří se tajemná nemoc – blbost. Jenže Musil, který intelektuální nesmělosti věnoval skvostnou přednášku O hlouposti, pořádně nevěděl, o čem mluví. Proslov přednesl roku 1937, v době, kdy inteligence stoupala. To naše doba je na tom hůře. Hloupneme, a ještě na to máme data.

Nejlepší univerzitou světa je dál Harvard. Univerzita Karlova se v žebříčku propadla do čtvrté stovky

Mezi 1000 nejlepších vysokých škol na světě se v letošním žebříčku zařadilo osm českých univerzit, o jednu více než loni. První desítce seznamu nejlepších vysokých škol ARWU (Academic Ranking of World Universities) vévodí americké a britské univerzity, první místo si už podvacáté v řadě vysloužila Harvardova univerzita. Nejlepší českou školou je podle žebříčku Univerzita Karlova, která skončila na děleném 301.-400. místě. Takzvaný šanghajský žebříček ARWU patří mezi nejprestižnější mezinárodní hodnocení vysokých škol.

Dvě podoby maturit. Profesní verze by nestačila na vysokou školu, navrhli odborníci

Maturitní zkouška by mohla mít do budoucna dvě podoby. Vedle běžné by středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium vysoké školy. Součástí maturity by se mohlo stát i skládání maturitních či absolventských prací s obhajobou. Vyplývá to z aktuálního návrhu think-tanku Univerzity Karlovy (UK) Vzdělávání 21, který dnes na tiskové konferenci představili jeho zástupci spolu s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN).

Každý může vyhrát a všichni prohrát

Pokud jste už byli smířeni s tím, že se nikdy nestanete neurochirurgy ani aeronautickými inženýry, přinesl pro vás závěr roku 2021 dobrou zprávu. „Z nové studie vyplývá, že aeronautičtí inženýři a neurochirurgové nejsou chytřejší než zbytek populace a kariéra v těchto oborech je v dosahu každého, kdo se bude snažit,“ informovala televize Sky News. Studii schválil výbor pro výzkumnou etiku University College London a vyšla ve vědeckém časopise BMJ.

Černochová, Stanjura, Jurečka. Několik nových ministrů zaostává v angličtině

Několik členů nové vlády nezvládne vést pracovní jednání v angličtině a bude využívat tlumočníka. Dnešní Hospodářské noviny napsaly, že nedostatečné jazykové schopnosti má nejméně pět ministrů. Strany současné vládní koalice přitom slibovaly, že do vrcholných funkcí obsadí lidi s výbornou znalostí světových jazyků. Zvláště angličtina bude klíčová při blížícím se předsednictví Česka v EU. Premiér Petr Fiala (ODS) hovoří anglicky a německy.

Jak je důležité mít flow

Kdo by neměl rád titulky typu „Češi jsou nejhorší v EU“? Někteří novináři určitě. Osvědčený materiál k jejich výrobě jim poskytuje téma (ne)schopnosti Čechů naučit se anglicky. „V úrovni angličtiny jsou Češi na chvostu Evropy. Lepší jazykovou vybavenost má 22 evropských zemí,“ hlásí zpráva ČTK z minulého týdne. Je snadno zaměnitelná s titulkem „Češi se v angličtině zhoršili, ukázal průzkum“ z roku 2019 nebo „Češi si uřízli ostudu. Anglicky umějí nejhůř z celé EU“ z roku 2012. Je to neodolatelné.

Praha otevřela integrační centrum. Cizinci se budou povinně učit české reálie

Integrační centrum Praha (ICP) zahajuje adaptačně integrační kurzy pro cizince. Absolvovat je musí většina lidí ze zemí mimo EU, kteří dostali v Česku od letoška povolení k dlouhodobému či trvalému pobytu. Informace jim mají pomoci zorientovat se v českém prostředí. ICP je nezisková organizace, kterou před devíti lety založil pražský magistrát. Spolu s dalšími 17 organizacemi v ČR pořádání integračních kurzů zajišťuje.

Francie zakázala používání inkluzivního jazyka ve školách

Francouzský ministr školství Jean-Michel Blanquer zakázal ve školách používání inkluzivního jazyka zejména s ohledem na to, že je překážkou správného osvojení francouzštiny, uvedl server franceinfo.fr. Inkluzivní jazyk tlačila do vzdělávacího systému progresivistická levice. Blanquet svůj názor na inkluzivní jazyk popsal minulý týden v rozhovoru pro list Le Journal du Dimanche a velmi rychle konal. Ve středu zákaz oznámil v oběžníku adresovaným rektorům, ředitelům škol jakožto i zaměstnancům ministerstva školství mládeže a sportu.

Úřední maturita je šílenost

Ministr školství představil „covidové“ maturity, kterými studenti letos zakončí studium na střední škole. V posledním školním roce přitom zatím strávili ve škole jen dvacet šest dní. Maturity se přesouvají ze začátku května na jeho konec. V jejich státní části budou mít na test víc času a na rozdíl od jiných let nebudou muset psát slohovou práci z češtiny ani cizího jazyka.

Ludvík 15 nebo Jindřich 4. Úpadek pokračuje, návštěvníci nerozumí. Muzea ruší římské číslice

Velká francouzská muzea drží krok s libanonizací země a rychle upadající dobou. Stejně jako nedávno Louvre nyní se i Muzeum historie Paříže, neboli muzeum Carnavalet, rozhodlo jednoduše odstranit římské číslice, ať už se jedná o staletí nebo krále. Po čtyřech letech práce a kompletní generální obnově se známé muzeum Carnavalet ukazující historii Paříže od starověku po současnost rozhodlo vykázat římské číslice ze svých prostor, píše deník Le Figaro.

Vláda ničí generaci dětí a teenagerů

Konec října byl v Evropě ve znamení ohlašovaných lockdownů. Co den, to projev premiéra, prezidenta nebo kancléře k občanům s oznámením, co všechno se zavírá kvůli šíření čínského koronaviru a obavám, že nemocnice nezvládnou velké přívaly pacientů. Sérii odstartovala německá kancléřka Angela Merkelová, oznamující na evropský standard poměrně měkké vypnutí. Bary a restaurace se zavírají. Obchody zůstávají otevřené, žádný večerní zákaz vycházení.

Co když odejdou ti nejúspěšnější?

Vyděláváte aspoň pět tisíc dolarů (cca 115 tisíc korun) měsíčně, ale nebaví vás platit daně a Praha vám přijde příliš studená? Pak je to nabídka přesně pro vás. Spojené arabské emiráty oznámily plán, jak k sobě nalákat bohaté z celého světa. Lidé, kteří mají platný pas minimálně šest měsíců, prokážou, že jejich příjem činí pět tisíc dolarů a víc, a zaplatí si zdravotní pojištění v Emirátech, se mohou přestěhovat do Dubaje nebo Abú Zabí a neplatit tam žádné daně. Emiráty sázejí na rozvoj práce z domova a digitální spojení, kdy je jedno, jestli pracujete v témže městě jako vaši klienti, nebo jste na druhé straně planety.

Na univerzitu už se dostane skoro každý

Oxford je už desítky let synonymem nejlepšího vzdělání. Mercedes mezi univerzitami. Zaručená kvalita, na kterou se můžete spolehnout. Kdo vytáhne diplom z této univerzity, má otevřenou cestu k těm nejlepším a nejvlivnějším pozicím. Bez jakýchkoli dalších referencí. V pětadvaceti, kdy člověk ještě kromě kvalitního vzdělání a energie nic moc jiného nemůže nabídnout. Ještě nemá žádný impozantní životopis a reference o svých prokázaných schopnostech.

Bohatí umí počítat

Středoškolští studenti zažívají aktivní období. Kromě toho, že se byť s výrazně menší intenzitou než jejich vrstevníci v západní Evropě zapojili do klimatických protestů Pátky pro budoucnost, aktivně demonstrují i za svá vlastní práva. Práva za snížení nároků ve školách. Za to, aby se ty nároky přizpůsobily jejich snižující se gramotnosti. V pátek se na pražském Malostranském náměstí sešli k protestu proti povinné maturitě z matematiky.