Tag: Kamala Harrisová

Články k tagu

Žádný sex a zadavte se krocanem. Hysterické demokratky proti Trumpovi

Oukej, uznávám. S takovým pádem dvojčat se to srovnat nedá – to si lidé i po čtvrt století živě vybavují, co zrovna dělali. Ale i vítězství Donalda Trumpa se mnohým dokázalo propsat do osobního života. V naší rodině kupříkladu v synchronicitě takřka magické připadlo na moment, kdy naše pětiletá dcera utržila první tragickou porážku v pexesu. Samozřejmě neprohrála se mnou, ale s jen o maličko starší sestřenicí, ono se nad pětiletou hlavou, na jedné straně otevřenou dokořán, na druhé ovšem taky ještě dost prázdnou, snad ani vyhrát nedá. Bude trvat ještě mnoho let, než si všechny ty disponibilní poličky a šuplíčky zahází krámy až ke stropu

Stát jako matka, otec, šašek

V předvečer prezidentských voleb v USAse mnohé tamní vysoké školy snažily vyjít vstříc potřebám těch studentů, pro něž by volební výsledek mohl znamenat velký stres. Nabízely různé formy psychologické podpory. Na fakultě veřejné politiky Georgetownské univerzity ve Washingtonu byla pro ten případ připravena místnost určená k „sebepéči“, k dispozici tam bylo mj. kakao, sušenky, stavebnice lego a omalovánky. Vzbudilo to předvídatelné reakce. Co se to děje, když budoucí diplomaté a političtí činitelé potřebují klid, kakao a lego, aby dokázali zpracovat situaci, na níž v demokracii není nic neobvyklého.

„Báječný“ nápad z USA. Biden by měl odstoupit, aby byla Harrisová prezidentkou, radí exporadce

Dosluhující americký prezident Joe Biden by měl odstoupit a umožnit tak své viceprezidentce a neúspěšné prezidentské kandidátce Kamale Harrisové stát se první ženou v čele Bílého domu. V debatě zpravodajské televize CNN to prohlásil někdejší ředitel komunikace viceprezidentky Jamal Simmons. Svůj návrh následně zopakoval na síti X. Portál Politico k tomu poznamenal, že nic nenasvědčuje tomu, že by demokratka Harrisová, kterou před týdnem ve volbách porazil republikán Donald Trump, o výměnu funkce stála.

Manažerka Harrisové popsala „epickou katastrofu“ u Demokratů. Vina prý padá na Bidena i Obamu

Demokratická strana nakonec v amerických prezidentských volbách utrpěla vážnou porážku. Kamala Harrisová selhala ve snaze porazit Donalda Trumpa, jemuž se už podařilo nasbírat přes 300 volitelů, čímž si zajistil komfortní vítězství. O situaci v demokratickém štábu se nyní více rozpovídala Lindy Liová, členka Národního finančního výboru Demokratického národního výboru a fundraiserka kampaně Harrisové.

Harrisová uznala porážku. Telefonovala s Trumpem. Slíbila spolupráci při předávání moci

Musíme přijmout výsledky těchto prezidentských voleb, řekla ve středu večer SEČ svým příznivcům na Howardově univerzitě ve Washingtonu poražená demokratická kandidátka Kamala Harrisová. Současná viceprezidentka uznala svou porážku a příštímu prezidentovi, republikánovi Donaldu Trumpovi, slíbila spolupráci při předávání moci.

Trump vyhrál. Mohlo to vůbec dopadnout jinak?

Jsou dva způsoby, jak se dívat na Trumpovo volební vítězství. Ten první: Trump radikálně přestavěl americkou politickou scénu, daří se mu to, čemu se v americké hantýrce říká „realignment“. Buduje koalici založenou na pracujících a drobných podnikatelích, která maže rasové rozdíly a devalvuje příslušnost k elitám, definovaným vzdělanostními či kariérními milníky. Buduje takzvanou populistickou koalici či koalici dělnické třídy – to jsou technické termíny, jež mají v Americe svou tradici a nelze je chápat v doslovném významu.

Anatomie volební porážky. Harrisová si mnohde vedla hůř než posledně Biden

Kamala Harrisová měla teoreticky všechny předpoklady pro to, aby se svým ambicemi na prezidentský úřad v USA uspěla. Žena a osoba afroamerického a jihoasijského původu, mající možnost oslovit menšiny a další, dvojka „obhajujícího“ šéfa Bílého domu Joea Bidena. Přesto volby, očekávané jako jeden z nejvýznamnějších politických střetů posledních let, podle všeho skončí jasným vítězstvím Donalda Trumpa a posílením republikánské kontroly nad Senátem. A zahraniční média už spekulují o tom, co se vlastně přihodilo.

Díky, že jste mě zvolili 47. prezidentem, čeká nás zlatý věk Ameriky, řekl Trump příznivcům

„Čeká nás zlatý věk Ameriky. Děkuju.“ S těmito slovy vystoupil Donald Trump krátce po osmé hodině středoevropského času před své příznivce. Podle predikcí se drtivou pravděpodobností stane americkým prezidentem a porazí viceprezidentku Kamalu Harrisovou. V projevu ocenil také geniálního Elona Muska a uvedl, že chce překonat spory, které Ameriku v posledních čtyřech letech rozdělovaly. Mluvil také o nutnosti zapečetit hranice.

Proč vyhrál Trump

V noci z úterý na středu, kdy vznikl tento text, vše naznačovalo na velký comeback Donalda Trumpa, který se nakonec potvrdil. Po čtyřleté pauze se bývalá hlava státu opět vrátí do Bílého domu. Jak to tedy Donald Trump dokázal? V roce 2002 dva američtí politologové Ruy Texeira a John Judis vydali knihu s názvem The Emerging Democratic Majority, tedy Nově se rodící demokratická většina. Argumentovali, že s rostoucím poměrem menšin, tedy hlavně Hispánců a černochů, je Demokratická strana předurčena ke světlým volebním zítřkům. Předpoklad stál na faktu, že menšiny tradičně volily demokraty.

Model New York Times se přiklání k Trumpovi, předpovídá mu 296 volitelů

První odhady volebního modelu New York Times Election Needle se přiklání k vítězství Donalda Trumpa. Podle odhadů má Trump už více než 81 % šanci na vítězství. Podle modelu se může opakovat situace podobná posledním volbám, kdy vyhrál Donald Trump – tedy že republikán získá většinu volitelů (296:242). Při první predikci měla demokratka Kamala Harrisová získat většinu hlasů voličů (+0,3 %).

50,015 % pro Harrisovou i hlasy zákonodárců pro Trumpa. Slavný analytik nasimuloval 80 tisíc scénářů

Těsnější to být nemůže – tak lze shrnout poslední predikční model slavného amerického analytika a statistického experta Natea Silvera, který proslul svými přesnými předpověďmi výsledků minulých prezidentských voleb v USA. Silver doslova pár hodin před letošním kláním mezi demokratickou kandidátkou Kamalou Harrisovou a republikánem Donaldem Trumpem provedl ještě jednu simulaci. „Když říkám, že letošní prezidentský závod je tak blízko 50/50, jak je to jen možné, nepřeháním,“ uvádí ve svém příspěvku na Substacku.

Američané rozhodují, jestli budou mít první prezidentku, nebo se vrátí Trump

Američané v dnešních volbách rozhodují, jestli se příští hlavou státu a první prezidentkou v dějinách USA stane demokratka Kamala Harrisová, nebo zda se do Bílého domu po čtyřech letech vrátí republikán Donald Trump. Volební místnosti jsou už otevřené ve všech 50 amerických státech, pozornost je ale upřena především na sedm klíčových, které sehrají rozhodující roli. Část výsledků bude známá v noci na středu, na ty konečné se ale možná bude čekat i několik dnů.

Jen „zlovolná mašinérie“ jí pomůže vyhrát, obul se Trump do soupeřky na konci kampaně

Oba dva prezidentští kandidáti těsně před volbou nové americké hlavy státu absolvovali poslední mítinky a projevy k voličům. Exprezident Donald Trump vystoupil v Severní Karolíně, v Pensylvánii a v Michiganu, zatímco Kamala Harrisová si pro závěr své kampaně vybrala Pensylvánii, která bývá označována za jeden z nejvýznamnějších klíčových států z hlediska volební matematiky.

Americký den D: vrcholí boj o Bílý dům. Kdy se dozvíme jméno nového prezidenta?

Kde svedou Američané nejtužší souboj o novou hlavu státu a kdy se dozvíme její jméno? Server Echo24 odpovídá na pět klíčových otázek spojených s volbou 47. prezidenta Spojených států. Ta začíná oficiálně dnes ve 12 hodin středoevropského času. V Bílém domě buď poprvé v historii zasedne žena, současná viceprezidentka za Demokratickou stranu Kamala Harrisová (60), nebo se do něj vrátí republikán Donald Trump (78).

Překvapivý průzkum. Harrisová předstihla Trumpa v Iowě, kde dvakrát vyhrál

Kandidátka Demokratické strany na americkou prezidentku Kamala Harrisová podle nového průzkumu mínění předstihla svého soupeře Donalda Trumpa v Iowě, kde republikán pohodlně zvítězil v minulých volbách v roce 2020 i v roce 2016. Vyplývá to z průzkumu společnosti Selzer & Co pro deník The Des Moines Register. Změna v preferencích ve státě, který byl dosud považován za "bezpečně" republikánský, je přičítána ženám.

„Ukrajina dostala z USA jen 10 % slíbené pomoci.“ Jak se liší přístup Trumpa a Harrisové

S blížícími se americkými volbami je pro Evropu jednou z klíčových otázek, jak se Donald Trump či Kamala Harrisová dívají na válku na Ukrajině, největší konflikt v Evropě od konce druhé světové. Podpora Spojených států - i když podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského někdy pomalá - je stále klíčová. Oba kandidáti se přitom na konflikt a jeho řešení dívají odlišně.

Trump, nebo Harrisová? Vítěz voleb v USA nemusí být o volební noci známý

Ve Spojených státech se 5. listopadu uskuteční prezidentské volby. Zda je vyhraje demokratka a nynější viceprezidentka Kamala Harrisová, a stane se tak první prezidentkou v dějinách USA, nebo se do Bílého domu po čtyřleté pauze vrátí republikán Donald Trump, by se ale mohlo vyjasnit až několik dní po volbách. To souvisí nejen s očekávaným těsným výsledkem v sedmi nerozhodnutých státech, ale také s tím, že tyto státy mají různá pravidla pro sčítání hlasů odevzdaných před volebním dnem.

Co si myslí Harrisová, netuší ani ona

Americké volby jsou za dveřmi. Obří vliv budou mít nejen doma, ale i za hranicemi. S novým prezidentem přijde i nová koncepce zahraniční politiky. Asi nikde jinde se to neprojeví víc než na Blízkém východě. Spojenec USA Izrael je zapojen do války na dvou frontách. Nepřátelský Írán je na prahu získání atomové bomby. V roce 2015 Írán uzavřel s vládou Baracka Obamy dohodu, známou jako JCPOA: výměnou za pozastavení vývoje jaderných zbraní na deset let se zrušily sankce. Donald Trump v roce 2017 od dohody odstoupil s tím, že problém neřeší, pouze ho odkládá.

Trump je labilní člověk posedlý odplatou, já budu prezidentkou všech Američanů, tvrdí Harrisová

Demokratická kandidátka na prezidentku Spojených států Kamala Harrisová varovala před republikánem Donaldem Trumpem, který podle ní chystá pomstu svým odpůrcům. V projevu u Bílého domu týden před volbami slíbila hájit zájmy všech Američanů, kterým nabídla novou generaci vedení. "Víme, co je Donald Trump zač," řekla Harrisová svým příznivcům, kterých se podle její kampaně shromáždilo v centru Washingtonu přes 75.000.

Přes 200 tisíc lidí zrušilo digitální předplatné Washington Post. Kvůli nepodpoře Harrisové?

Více než 200 000 lidí už zrušilo své digitální předplatné amerického listu The Washington Post (WP) poté, co se na poslední chvíli rozhodl nevyjádřit podporu demokratce Kamale Harrisové před prezidentskými volbami, uvedla dnes americká rozhlasová společnost NPR. Deník nepodpořil ani jednoho ze dvou hlavních prezidentských kandidátů poprvé za 36 let.

Proč je důležité, aby v Americe vyhrál Trump

S nadsázkou se občas říká, že Evropané by měli mít právo na účast v nadcházejících volbách amerického prezidenta. Jejich výsledek bude mít dopady nejen na poměry ve Spojených státech, ale ovlivní i běh věcí na starém kontinentě. Naštěstí je to jen čirá fantazie a Evropané na americké volby vliv mít nebudou. Stačí už, že vidíme pokřivený obraz americké společnosti a politiky.

Washington Post nepodpoří Harrisovou. Majitel listu Bezos čelí kritice redaktorů

Druhý nejbohatší muž světa Jeff Bezos čelí kritice ze strany redaktorů svého listu The Washington Post (WP) kvůli rozhodnutí deníku poprvé za 36 let nepodpořit žádného kandidáta v prezidentských volbách ve Spojených státech. Volby, v nichž proti sobě kandidují demokratka a viceprezidentka Kamala Harrisová a republikánský exprezident Donald Trump, se uskuteční 5. listopadu; na mnoha místech již Američané hlasují v předstihu.

Spustím největší deportační program v americké historii, slíbil Trump

Bývalý americký prezident Donald Trump, který v listopadových volbách usiluje o návrat do Bílého domu, se setkal se svými příznivci ve slavné newyorské hale Madison Square Garden a přislíbil, že by v první den svého úřadování spustil "největší deportační program v americké historii".

Slyšet Harrisovou, slyšet Trumpa a zoufat si

O každých volbách říkají účastnící se kandidáti, stranické aparáty, politicky angažovaní občané i média, že jejich význam je až historický, že jsou to ty nejdůležitější volby za posledních x let a podobně. Podobné přesvědčení o amerických prezidentských volbách, které vyvrcholí příští týden, sdílí daleko víc lidí než obvykle a zdaleka ne jenom v Americe, třeba i v Česku. Ovšemže by se pro to našly tzv. objektivní příčiny – ve světě se toho dost děje, zdá se chaotičtější, z toho chaosu by se mohlo něco zrodit, pohled na lidi, kteří na sociálních sítích propadají různým formám davového šílenství, naznačuje, co asi by to mohlo být.

„Trumpova cla“ budí oslabenou Evropu ze sna. Harrisová je zas příliš velkorysá

Evropa ve stavu ochromení a ekonomické stagnace s obavami sleduje blížící se prezidentské volby v USA a silně se obává vítězství Donalda Trumpa. To může přinést další nebezpečnou ránu a ještě více prohloubit silné zaostávání Evropy za USA. Už nyní „Trumpův efekt“ zasáhl akcie evropských společností citlivých na export.

Klíčový Michigan. Harrisová tu vystoupila s Obamovou, Trump s šéfem muslimů

Bývalý americký prezident a kandidát Republikánské strany do listopadových voleb Donald Trump a viceprezidentka za Demokratickou stranu Kamala Harrisová v sobotu promluvili ke svým stoupencům v Michiganu, který je v prezidentských volbách pokládán za klíčový stát a kde se podle průzkumů očekává těsný výsledek.

Těsný souboj o Bílý dům. 47 % lidí by volilo Trumpa i Harrisovou

Souboj o Bílý dům mezi republikánem Donaldem Trumpem a demokratickou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou se necelé dva týdny před volbami jeví jako absolutně vyrovnaný. Podle průzkumu společnosti SSRS pro zpravodajskou stanici CNN by pro oba kandidáty hlasovalo shodně 47 procent voličů, kteří se pravděpodobně chystají listopadových voleb zúčastnit. Ještě v září ve stejném průzkumu Harrisová vedla nad Trumpem poměrem 48 ku 47 procentům.

Co takhle Násir nebo Perón?

Vyspělé demokracie se poznají podle toho, že před každými volbami se najde aspoň někdo, kdo je prohlásí za nejdůležitější volby v dějinách země, za nejdůležitější volby v poválečné historii, anebo aspoň za nejdůležitější volby, jaké jsme zažili (V USA se „nejdůležitější volby, jaké kdo zažil“ konaly poprvé ve státě Pensylvánie již v roce 1805 a formulace „nejdůležitější volby našich životů“ se objevuje v doslovném znění pravidelně od roku 1936).