S blížícími se americkými volbami je pro Evropu jednou z klíčových otázek, jak se Donald Trump či Kamala Harrisová dívají na válku na Ukrajině, největší konflikt v Evropě od konce druhé světové. Podpora Spojených států - i když podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského někdy pomalá - je stále klíčová. Oba kandidáti se přitom na konflikt a jeho řešení dívají odlišně.

Ukrajinský prezident Zelenskyj na bojišti čelí kritické situaci, kdy Rusko postupuje na Ukrajině nejrychleji od března 2022. V souvislosti s tím v minulých týdnech několikrát vyjádřil frustraci nad tím, že západní spojenci nechtějí Ukrajině umožnit využívání západních moderních zbraní středního a dlouhého doletu hluboko v Rusku. Kritizuje také pomalé dodávky pomoci. V minulých dnech uvedl, že ze schválené pomoci od USA na Ukrajinu letos doputovalo pouze 10 %. „Ukrajina obdržela pouze 10 % balíčku pomoci, který schválil americký Kongres v roce 2024. To není vtipné. Problémem nejsou peníze, ale byrokracie a logistika,“ uvedl nedávno Zelenskij.

So, instead of responding in kind and increasing support, the US has supplied only 10% of defense aid authorized by the Congress this year 5/https://t.co/UrS3ibcFGH

— Tymofiy Mylovanov (@Mylovanov) November 2, 2024

I pro něj však bude klíčové, kdo bude od ledna příštího roku úřadovat v Bílém domě. Oba kandidáti se k Ukrajině vyjadřují stručně a ve svých vyjádřeních nejdou příliš do detailu. I tak je však jasné, že se na konflikt dívají odlišně.

Spojené státy jsou dlouhodobě největším podporovatelem Ruskem napadené Ukrajiny. Kamala Harrisová dlouhodobě během kampaně potvrzuje, že v podpoře napadené zemi bude pokračovat „jak dlouho bude potřeba“. „Hrdě jsem stála na straně Ukrajiny a budu i nadále. A budu pracovat na tom, aby Ukrajina v této válce zvítězila,“ uvedla v září.

Vítězství Ruska by podle ní posílilo tendence dalších autoritativních režimů nerespektovat mezinárodní právo. Harrisová se logicky hlásí k odkazu Bidenovy administrativy, jejíž je součástí. „Omezujeme ruská strategická hospodářská odvětví, včetně obrany a letectví, a budeme i nadále čelit ruským pokusům o oslabení a destabilizaci suverénních států a podkopávání mnohostranných institucí,“ uvádí americká bezpečnostní strategie z roku 2022, na kterou chce Harrisová navazovat.

Současná administrativa a s ní i Harrisová však čelí kritice, že pomoc Ukrajině omezuje, například tím, že odmítá, aby Ukrajina mohla zasahovat cíle hluboko v Rusku. Nebo - jak upozorňuje Zelenskyj - tím, že pomoc přichází pomalu a pozdě.

Harrisová také nechce konkretizovat, zda bude podporovat vstup Ukrajiny do NATO. „Tím se budeme zabývat až a pokud do toho bodu dojdeme,“ uvedla Harrisová nedávno.

Donald Trump v minulosti uvedl, že by na Ukrajině vyjednal mír během 24 hodin, případně, že konflikt urovná hned po volbách, ještě než nastoupí do Bílého domu. Své plány nechce příliš konkretizovat. Přesto se k možnému řešení konfliktu několikrát on nebo jeho blízcí poradci vyjádřili.

V červnu například Trump odmítl Putinovy návrhy na příměří. Putin tehdy uvedl, že k jednání o příměří je nutné, aby se Ukrajina stáhla z Luhansku, Doněcku, Záporoží a Chersonu a zavázala se k neutralitě. Trump uvedl, že tyto podmínky jsou pro něj neakceptovatelné.

K Ukrajině se vyjádřil i Trumpův kandidát na viceprezidenta J. D. Vance. Ten uvedl, že dostatečné dodávky zbraní, které by Ukrajina potřebovala pro vytlačení Ruska a návrat k hranicím z roku 1991, jsou nereálné. Konflikt by podle něho měl být zmražen na současné linii. Zároveň však dodal, že pád Ukrajiny není v americkém zájmu.

Podobně se v nedávném rozhovoru pro Echo vyjádřil i politický analytik James Carafano. "Spojené státy nebudou donekonečna financovat ukrajinský boj za to, aby se vrátila do svých hranic. Ukrajinci to mohou dělat, to je v pořádku. Ale pokud budou chtít Rusové ve válčení pokračovat, tak je od toho nic neodradí, ani kdyby Ukrajinci dobyli zpět svá území. Není o nic lépe bránitelné, než to, kde se Ukrajinci vyskytují teď. Americká pozice bude podobná jako v Německu 1945 a Koreji v roce 1953 – linie je tam, kde je,“ uvedl Carafano.

Šéf CIA a pozdější ministr zahraničí v Trumpově administrativě Mike Pompeo pak nedávno navrhl vytvoření zákona o půjčce a pronájmu podobně, jako USA učinily během druhé světové války pro své spojence v Evropě. Pro Ukrajinu by takto mohlo být vyčleněno až 500 miliard dolarů. Podobnou pomoc a řešení konfliktu podporuje bývalý Trumpův národně bezpečnostní poradce Robert O'Brien či bývalý americký velvyslanec při NATO Kurt Volker. Pompeo i O´Brien jsou často zmiňováni jako možní nominanti na klíčové posty v případné 2. administrativě D. Trumpa. Všichni se také shodují na nutnosti posílit sankce vůči Rusku. Také je nutno posilovat odstrašující sílu NATO.

Sám Trump minulý rok mluvil o ještě agresivnějším přístupu k pomoci Ukrajině. „Zelenskému bych řekl: "Už ne. Musíš se dohodnout. Putinovi bych řekl: 'Pokud neuzavřeš dohodu, dáme [Zelenskému] hodně. Dáme [Ukrajině] víc, než kdy dostala, pokud budeme muset,“ uvedl Trump v rozhovoru pro Fox News.

Podobně se o řešení konfliktu mluví v takzvaném Kelloggově plánu, který vypracovali bývalí Trumpovi spolupracovníci. Ten navrhuje podobný tlak na obě strany konfliktu, o kterém mluvil Trump. Zároveň o zmrazení současného konfliktu, aniž by se Ukrajina oficiálně vzdala v budoucnu snah o návrat ztracených území. Rusko by podle tohoto plánu mělo být motivováno závazkem, že Ukrajina v dohledné časové době nevstoupí do NATO výměnou za bezpečnostní garance.