Rozhovory

Andrew J. Bacevich

Ta nesnesitelná lehkost jaderné války

Plukovník US Army ve výslužbě Andrew Bacevich je dnes ředitelem Quincyho Institutu, jednoho z mála v řadě amerických think-tanků věnujících se zahraniční a bezpečnostní politice, který je kritický k zahraničněpolitickému intervencionismu. Náš rozhovor se točí kolem výročí 11. září a jeho dědictví, jak se útok na newyorská Dvojčata otiskl do zahraniční politiky a psychiky Spojených států a do jaké míry neokonzervativci, respektive jestřábové dnes určují politiku Washingtonu vůči Rusku a Ukrajině.

Vojtěch Mašek

Hybrid v mém podvědomí

Dřív než začal zbylá kina drtit Jan Žižka, objevil se v nich film na motivy jiné historické postavy, okultisty, mága, ezoterika a také udavače Jiřího Arvéda Smíchovského (1898–1951). Snímek Arvéd natočil na motivy knihy Jana Poláčka debutující režisér Vojtěch Mašek, osobnost v jistém slova smyslu kultovní, neboť na co zatím sáhl, to se svým způsobem kultem stalo.

Pavel Řežábek

Žádná česká cenotvorba neexistuje

Cena elektrického proudu se poslední dobou stala politickým problémem par excellence. Minulý týden se Fialův kabinet rozhodl stanovit strop u ceny, za niž obchodník prodává konečnému zákazníkovi. Strop nebyl uvalen na výrobce elektřiny, ti mohou obchodníkům dále prodávat za „tržní“ cenu, přičemž rozdíl obchodníkovi dorovná stát. Zasluhují si výrobci takové ohledy? A v čem má cenu bránit tento trh? I o tom je rozhovor s hlavním ekonomem ČEZ Pavlem Řežábkem.

Václav Klaus

Protrhává se přehrada

Rozhovor s Václavem Klausem vznikal v pátek, souběžně s jednáním evropských ministrů hospodářství, kteří se na popud českého ministra Jozefa Síkely v Bruselu dohadovali, jak krotit ceny energií. Podle bývalého prezidenta jsou to podružné technikálie, které se vyhýbají podstatě problému: přeregulovanosti energetického trhu, zelené a klimatické politice. Ve zlomové době, jako je tato, lze dělat radikálnější věci. Jaké a jak?

Pavel Blažek

Pokud se nevyřeší energetická krize, EU se rozpadne před očima

Rostoucí ceny energií, které se rychle vymykají i těm nejčernějším představám, se rychle stávají hlavním politickým tématem. Přesto se zdálo, že vláda je velmi pasivní, slibovala dílčí řešení, zatímco se šířily zprávy, že v zimě budou muset zavřít školy a nemocnice nebudou mít na zaplacení elektřiny. To se změnilo 26. srpna, kdy ve sněmovně rázně vystoupil ministr spravedlnosti Pavel Blažek. „Pokud se nevyřeší krize v energetice, tak je ohrožen politický systém této země,“ prohlásil. V roizhovoru dodal, že vláda musí nalézt způsob, jak zastropovat marže v energetice.

Ben Hodges

Do konce roku jsou Rusové na počátečních pozicích

Minulý týden uběhlo šest měsíců od ruské invaze na Ukrajinu. Po počáteční fázi, kdy se Ukrajincům podařilo odrazit útok na Kyjev, se hlavní boje přesunuly na východ země. Každý den odtamtud proudí protichůdné zprávy a laik nemá šanci se v situaci vyznat. Kdo vítězí? Kdy konflikt skončí? Jak jsou na tom obě armády? Jedním z těch, kdo situaci pozorně sledují, je bývalý velitel Armády Spojených států v Evropě generálporučík ve výslužbě Ben Hodges.

Libor Ambrozek

Na bezzásahovost sahat nechceme

Ničivý požár v Českém Švýcarsku vede k otázce, kam směřuje ministerstvo životního prostředí pod novou ministryní Annou Hubáčkovou. Jejím hlavním poradcem a jakýmsi ideologickým majákem úřadu je Libor Ambrozek. Dlouholetý předseda Českého svazu ochránců přírody už v sídle ministerstva naproti pražské Slavii kdysi působil, byl ministrem ve Špidlově, Grossově a Paroubkově vládě. Ambrozek je dlouholetým členem KDU-ČSL, Hubáčková je nestranice, ale i ona ve vládě za lidovce. Kromě národních parků hovoříme i o globálním oteplování, zákazu klasických aut nebo zavírání uhelných elektráren.

Jana Wohlmuth Markupová

Soukromá válka Huga Vavrečky

Historička Jana Wohlmuth Markupová se rodu Havlů věnuje dlouhodobě. Před pěti lety vydala monografii Ivan M. Havel: Od Puzuka k Sakatekovi (1938–1989), letos k ní přibyl její nejnovější titul Soukromá válka Huga Vavrečky (Karolinum, 2022). Knize, v níž popisuje mikrohistorii závěrečného období života pozoruhodné osobnosti z prostředí prvorepublikových elit, novináře, diplomata, byznysmena, ředitele Baťova koncernu a dědečka bratří Havlů, je věnován tento rozhovor.

Thomas Fuchs

Řítíme se do prázdna

S Thomasem Fuchsem se setkávám prostřednictvím Zoomu. Rukou si tedy nepotřeseme. Podle heidelberského filozofa a psychiatra nejde o zanedbatelnou změnu v naší komunikaci. Je totiž fakt, že člověk nemá tělo, člověk je svým tělem. Štěstí proto můžeme zakusit jen jako tělesné bytosti, které ctí své hranice. Není to moralistický apel proti pýše modernity. Thomas Fuchs poukazuje na to, že naše hranice jsou místem naplnění.

Frank Furedi

Oni mají peníze, my máme zástupy

Poslední dobou se zdá, že moderní společnost žije od jednoho strachu k druhému: panika kolem covidu-19, opičí neštovice, čerstvě vlny veder a motiv klimatické krize. Nabízí se otázka, nakolik jsou tyto obavy odůvodněné a nakolik jen prefabrikované a jestli je elity vědomě používají k prosazování své politiky. Emeritní profesor sociologie na univerzitě Kent Frank Furedi je autorem zásadních prací o kultuře a politice strachu.

Francesco Giubilei

Chcete-li Itálii nepochopit, mluvte o návratu fašismu

Italská široce rozkročená vláda centristy a technokrata Maria Draghiho končí. Na sklonku září čekají třetí největší ekonomiku Evropy předčasné volby. Favorit se skrývá na pravici. Mezi potenciálními stranami pravicové vlády dnes vévodí Bratři Itálie (Fratelli d’Italia) a jejich lídryně, 45letá politička Giorgia Meloniová. Západoevropský a americký mainstream tu našel další důvod k obavám: je to nástup strany s přímými vazbami na neofašismus (The Independent).

Petr Krogman

Pracujeme na ekonomické obnově agresora

Podnikatel v zemědělství a prezident Ukrajinko-české obchodní komory. V roce 2014 úspěšně prodal firmu Spojené farmy. Potom dostal nabídku na odkup malé farmy ve Lvově, tím začalo jeho podnikání na Ukrajině. Jeho firma Agromino tam teď hospodaří na ploše 42 tisíc hektarů, zaměstnává 800 lidí a ročně produkuje 200 tisíc tun pšenice, kukuřice a dalších komodit.

Ed West

Británie je ekonomicky nová Itálie

Politickou událostí léta je výběr nového britského premiéra. Stávající předseda vlády Boris Johnson rezignoval, když se už jeho skandály a vytáčky staly pro vládnoucí Konzervativní stranu neúnosné. Nezdá se ale, že by nový premiér měl její problémy vyřešit. Konzervativci, známí také jako toryové, jsou u moci již dvanáct let, vyhráli čtvery volby za sebou, poslední v roce 2019 s historickou většinou. Přesto je řada jejich voličů zklamaná. Mají pocit, že konzervativci své období u moci promarnili, země se nikam neposunula a nejrůznější krize se jen zhoršují. Jedním z nich je i Ed West, konzervativní komentátor a historik.

Marek Mora

Bez vyšších úroků by se zdražovalo o 30 procent

V éře velkého zdražování jsme zemí, která zažívá jednu z nejvyšších inflací v Evropě. V této atmosféře se zásadně mění vedení centrální banky. Není jasné, jestli většina centrálních bankéřů bude připravena proti zdražování tak jako dosud zasahovat zvyšováním úroků. Viceguvernér Marek Mora je přesvědčen, že je to jediná cesta k udržení růstu cen pod kontrolou. ČNB za poslední dva měsíce musela na udržení kurzu koruny podle oficiálních statistik utratit skoro 160 miliard korun. Podle Mory ovšem devizové intervence nelze jako nástroj měnové politiky používat dlouhodobě.

Günther Oettinger

Putin je největší zločinec od časů Adolfa Hitlera

Sledujeme rebelii holandských sedláků proti předpisům, které je ve jménu ekologického zemědělství nutí vybíjet dobytek. Nicméně politická třída v západní Evropě zatím zelená východiska své potravinářské, energetické a průmyslové politiky nijak nereviduje. Günther Oettinger byl v minulých Evropských komisích zodpovědný mj. za energetiku a proslul jako ten, kdo se zelené tsunami v Komisi snaží aspoň občas brzdit.

Zpět na hlavní stranu