Hostem podcastu Men’s Factor byl Jaroslav Stich, kaskadér a učitel sebeobrany. Jako kaskadér Stich natáčel scény s hořícími auty, skákal z výšek a ladil rvačky pro české i zahraniční produkce. Vedle toho je ale také učitelem sebeobrany a sportovní pedagog, který se věnuje fyzické přípravě dospělých i dětí.
Ve středu všeho je poprava. Nejen v případě křesťanství; platí to i o filozofii. Čím Sókratés štval jinak tolerantní Řeky až tak, že jej popravili? Agnes Callardová, americká filozofka maďarského původu, říká v knize The Open Socrates zprvu něco nepřekvapivého: Štval je dotěrnými otázkami, které obnažovaly jejich nevědění. Což je banální. Callardová však tyto otázky blíže určuje jako „nečasové“. Čímže jsou nečasové? Vždy si je pokládáme příliš pozdě, většinou až když je po všem. A pak nás může zamrzet, že jsme si je nepoložili dříve. Vztek však raději obracíme proti Sókratovi než proti sobě.
Vztah české společnosti ke šlechtě byl historicky dost odtažitý. Nadnárodní stavovská identita šlechty a její kosmopolitismus neodpovídaly ideám o formování národních států na počátku 20. století. Plebejští Češi vytýkali šlechtě germanofilství, její odpor k demokracii a zejména tzv. bělohorskou zradu.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek byl hostem Echa Pavla Štrunce a tvrdí, že vlády evropských států dlouho ignorovaly varování a teprve nyní se pod tlakem vnějších okolností probouzejí k akci. Zmínil i to, že přechod k posílení obranných kapacit bude složitý a vyžaduje změnu přístupu.
Světové dění v posledních dvou týdnech je turbulentní a tak rychlé, že máloco z toho, co platilo včera, platí ještě dnes, natož aby to platilo zítra. Přičemž mnohé se pod vlivem ruské války na Ukrajině samozřejmě intenzivně dotýká slovanského světa. Rozhovor s Michalem Haškem o Robertu Fico jsme začali domlouvat před třemi týdny, mezitím ovšem se pozornost světa i Česka upnula k Ukrajině, Americe a Rusku. Vynechat v nové epizodě podcastu Hej, Slované tedy nelze nic z uvedeného – ostatně začínáme blahopřáním k narozeninám ukrajinského prezidenta.
„Ronald Reagan byl kovboj, Donald Trump je realitní makléř,“ říká europoslanec Alexandr Vondra, který byl hostem dnešní Echo Porady. Jaké jsou jeho dojmy z konference CPAC? Jaké jsou nyní vyhlídky na mír na Ukrajině? A výsledek německých voleb? Merz je podle Vondry to nejlepší, co německá politika dnes má.
Válka na Ukrajině začala před třemi roky, 24. února 2022. Postupně se podoba konfliktu ustálila ve vyčerpávající a zdlouhavou „opotřebovávací válku“. Na diplomatické frontě ale vývoj prudce akceleroval, když nový americký prezident Donald Trump prohlašuje, že konflikt chce co nejrychleji ukončit. Evropu zároveň ale znejišťuje, když ji odstrkuje na vedlejší kolej, a vůči Ukrajině a Volodymyru Zelenskému vystupuje výrazně kritičtěji než jeho předchůdce. V Salonu Echa jsme o tom debatovali s Michaelem Žantovským, Jiřím Šedivým, Jiřím Weiglem, Ondřejem Soukupem a Jiřím Justem.
Tomáš Holeš je český profesionální fotbalista a člen národního týmu byl hostem Josefa Tomana a Hynka Čermáka v podcastu Men’s Factor. Jak se špičkový sportovec vyrovnává s neustálým tlakem a stresem? Podle Holeše není sebevědomí dané jen vrozeným talentem, ale je výsledkem každodenní práce.
Čtyři roky stačily, aby česká značka sportovních brýlí VIF dosáhla obratu přes 110 milionů korun. Zakladatel Jakub Lorenc trefil díru na trhu a díky chytrému marketingu a efektivní distribuci se mu podařilo uspět v kategorii sportovních brýlí.
„Každá migrace je vítězstvím ducha,“ poznamenává Paul Collier, ekonom, který se dlouhodobě zabývá i etickými otázkami migrace.
Ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura byl hostem Echa Pavla Štrunce. Chce doporučit vládě, aby se výdaje na obranu zvýšily už příští rok, a to zhruba na 2,2 % HDP. Dlouhodobým cílem je navýšení až na 3 až 3,5 % HDP. Kde peníze vezme? „Ani bohatší země nejsou schopny současně platit výdaje na dekarbonizaci a výdaje na obranu. Pro mě je priorita jasná: razantně snížit výdaje na dekarbonizaci a tyto ušetřené peníze investovat do obrany,“ uvedl ministr.
Ačkoli dnes se k levici nechce skoro nikdo hlásit, v průběhu celého 20. století jsme byli mnohem levicovější než všichni naši sousedé ve střední Evropě. A zejména po II. světové válce vzhlíželi Češi – na rozdíl od Slováků, Maďarů, Poláků, Rakušanů a Němců – k ideálům socialismu s mnohem většími nadějemi a pozitivním očekáváním. Jedním z příčin naší levicovosti byla historicky daná tendence k většímu rovnostářství.
Rusko v noci na dnešek podniklo několik vln raketových a dronových útoků na Kyjev a na další části Ukrajiny. Zahynul při nich jeden civilista v Kryvém Rihu ve východní části centrální Ukrajiny. Poškodily také budovy a auta v Kyjevě i jinde, uvedli podle agentury Reuters dnes ráno místní činitelé. Ruské jednotky protivzdušné obrany v noci sestřelily nad šesti regiony země 20 ukrajinských bezpilotních letounů, sdělilo podle Reuters ruské ministerstvo obrany.
Německo o víkendu čekají spolkové volby. Jak se k nim staví v saské a braniborské Lužici, kde od minulých voleb vzrostla záliba mládeže v neonacismu? Ostatně je to vůbec pravda, anebo pověsti přehánějí? Jak to vypadá v hlavním městě Lužice Budyšíně na tamních demonstracích AfD, které se konají každé pondělí? A jak se v tom všem motají Lužičtí Srbové? O tom všem hovoří bratři Jakub a Lukáš Novosadovi v nové epizodě podcastu Hej, Slované se svými hosty, kteří s osobním pobytem v Lužicí spojili roky svého života: etnologem Leošem Šatavou a rusistou a sorabistou Kryštofem Peršínem. V druhé části epizody je řeč především o tom, v jaké kondici jsou a jaké vyhlídky před sebou mají malé jazyky a národy bez vlastního státu. Mají tu nejlepší éru právě teď čerstvě za sebou a smráká se nad nimi? Anebo ještě pořád je naděje, že toto významné a přehlížené kulturní dědictví lze zachránit?
Oslabí odchod Markéty Pekarové Adamové ze Sněmovny Top 09, nebo jí to pomůže? Senátorka Šípová nevyjde se svým platem. Nadsázka, či nevkus? J. D. Vance na bezpečnostní konferenci rozboural všechna očekávání, reakce v Německu jsou opařené. A představuje dnes pro Evropu větší hrozbu ruská agrese, nebo spíš atentáty jako ty v Mnichově a Villachu?
Vývoj po nástupu Donalda Trumpa je překotný. To ale neplatí o Evropě, kde vše zůstává zakonzervované. Pokud velký byznys neřekne, že to odmítá, nestane se u nás vůbec nic, říká v debatě bývalý premiér, aktuálně stojící v čele Teplárenského sdružení, Mirek Topolánek. O českých zájmech, plivání na hrob Angely Merkelové nebo vykoupení akcionářů ČEZ Andrejem Babišem diskutovali také exministr průmyslu a místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček a místopředseda sněmovny, člen ODS Jan Skopeček.
Hostem Hrotu Pavla Štrunce byl Matouš Syrový, spolumajitel firmy Koupelny Syrový. Jeho byznys, který před pěti lety převzal od otce, dnes dosahuje obratu kolem 150 milionů korun. „Táta měl prioritu v objemu zboží, já to mám jinak. Když jsem firmu v roce 2019 začal řídit, nastavil jsem marži tak, aby to dávalo smysl. Chci dělat hezké věci,“ říká mladý podnikatel a dodává, že neprodávají produkty, ale zážitek, který při užívání jejich koupelen zákazníci mají.
„Základem toho, jak se ubránit, je vůbec to nebezpečí rozpoznat,“ říká Linda Štucbartová, lektorka sebeobrany pro všechny a viceprezidentka Česko-izraelské obchodní komory, která byla hostem podcastu Men’s Factor.
Žijeme v nihilistické době? Soudě podle toho, jak se politici předhánějí v tom, kolikrát v jejich projevech zazní slovo hodnoty, ano.
Současné dění bývá často přirovnáváno k 30. létům 20. století. Skutečně lze nalézt řadu podobností: I tehdy vše začalo hospodářskou krizí, která v Československu – stejně jako později i v České republice - trvala déle než v okolních zemích. Tehdy i dnes začaly sílit nacionalistické nálady, odpor vůči establishmentu a elitám vedl k popularitě fašismu (ve 30. letech) nebo pravicového extrémismu (dnes). Obecným jevem byla sílící nedůvěra v systém parlamentní demokracie, která byla – stejně jako je dnes – označována za zkorumpovanou, neakceschopnou, zbyrokratizovanou a skomírající. A do toho přišel agresor – tentokrát v podobě Hitlera, dnes v podobě Putina.
V posledních dnech a týdnech se do světového dění a slovníku vracejí fráze, u kterých se zdálo, že patří minulosti – například odsun národa. Anebo se objevují spojení, která se vracejí pravidelně, pravidelně vzbuzují velké naděje, ale nakonec je za nimi marnost – například světová garance hranic některého státu. A protože jsou to termíny intenzivně spojené rovněž s dějinami střední a slovanské Evropy, věnuje se nejnovější epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované právě jim. Garance hranic Ukrajiny, odsun Němců, změna hranic Polska, repatriace a reemigrace Slováků, naopak neodsun slovenských Maďarů. To vše Jakub a Lukáš Novosadovi probírají se svým hostem, historikem Michalem Stehlíkem.
Unikátní stá epizoda podcastu Echo Porada se setkala s nebývalým zájmem. Středeční živé vysílání sledovalo na všech přístupných kanálech více než 10,5 tisíce diváků a posluchačů. "Jsou to skvělá čísla," hodnotí Michael Skřivan, specialista na sociální sítě. Dodává i pozoruhodný fakt, že diváci prakticky vysílání neopouštěli a vydrželi sledovat celý hodinu a půl trvající přímý přenos.
Sté vydání Echo Porady se ve středu večer vysílalo živě. Jak vůbec podcast vznikl? Budou se Donald Trump a Vladimir Putin vzájemně navštěvovat ve Washingtonu a Moskvě? S kým Andrej Babiš po volbách bude sestavovat vládu. A samozřejmě došlo i na dotazy diváků.
Začátkem února nechal Elon Musk v zádech s prezidentem Trumpem zavřít budovy jedné vládní agentury a její zaměstnance poslal na nucenou dovolenou. Nebylo hned zřejmé, jaké začíná drama. Agentura nese jméno USAID (Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj) a na to, jak málo byla známá i americké veřejnosti, má ohromný rozpočet – letos 44 miliard dolarů.
Česká značka kuchyňského nádobí Fabini má za sebou další úspěšný rok. Plánovaný obrat 150 milionů korun nakonec překročila o další 3 miliony. Zakladatel firmy Jan Fabini o svém podnikání mluvil v podcastu HROT Pavla Štrunce. Mimo jiné popsal svou cestu k úspěchu, důležitost designu a plány do budoucna.
Marpo, vlastním jménem Otakar Petřina, rapper, bojovník a muž, který propojil dvě zdánlivě nesourodé světy – hudbu a thajský box – byl hostem podcastu Men's Factor. A mluvilo se o šikaně, výchově dětí k sebeobraně, ale i o tom, jak bojový sport formuje charakter člověka.
Máme zde novou menšinu? Někteří sociologové mají za to, že ano. Kdysi to menšina nebyla, ale časy se mění. Přelomový byl rok 2018, kdy bylo poprvé na světě více lidí nad 65 než pod 5 let. Ano, zmíněnou menšinou jsou děti. Třeba německý sociolog Aladin El-Mafaalani má za to, že daná skupina již vykazuje i jiné „menšinové“ rysy než to, že je malá. Dětem se přestává dařit.
O první republice si vyprávíme, jako o jednom z vrcholů našich dějin. Je to celkem logické, dlouho před ní, jsme vlastní stát neměli a po něm také ne. V našem vzpomínání na první republiku vyzdvihujeme především její demokratickou formu vlády, ale s hrdostí o ní vyprávíme jako o ekonomicky vyspělé zemi, jedné z nejúspěšnějších v Evropě. Bylo to s předválečným Československem skutečně tak, nebo je to jen další český mýtus?
Poslankyně a místopředsedkyně ODS Eva Decroix v rozhovoru pro Echo Pavla Štrunce: „Podnikatelé neříkají, že mají problém platit daně, ale chtějí vidět, že stát nabízí ekonomickou vizi a funguje odpovědně." Podle ní jsou pro podnikatele důležitější jiné faktory než samotná výše daní: „Podnikatelé neřeší dva procentní body u daně z příjmů, ale zajímá je, zda máme strategii na změnu průmyslu, jak funguje pracovní trh, a zda je dostatečné propojení průmyslu se vzděláváním.“
