Důchodový systém se nachází v období nestability a častých změn, které budou pokračovat. Novinka, která má zejména dorovnávat nepoměr mezi důchody mužů a žen, zřejmě brzy zase skončí. Současné fungování, na které si zatím lidé postupně zvykají a snaží se ho pochopit, nahradí jiný systém. Doba nestability, v které se nyní důchodový systém nachází, má v budoucnu podle vlády vést k jeho udržitelnosti.
Technologie rozpoznávání obličejů z fotografií či kamerových záznamů budí kontroverze. Policie v Česku po kritice nevládní organizace Iuridicum Remedium (IuRe) oznámila, že zkušebně už rok využívá tuto technologie při objasňování závažných trestných činů či při identifikaci mrtvých. Podobná technologie se však váže s lidskoprávními otázkami i problematickým dopadem do soukromí, budí i politickou nevoli a řeší se na úrovni EU. Česká policie se přitom při využívání softwaru odvolává na paragraf zákona, který jim k tomu nedává povolení.
Lidovci se v současném volebním obdobím pyšní největším poslaneckým klubem své moderní historie. Paradoxně ho však drží v době, kdy mají dlouhodobě poměrně mizivou podporu, alespoň z hlediska průzkumů volebních preferencí. V koalici Spolu už takto strana vstupovala do posledních sněmovních voleb, před kterými se pohybovala jako samostatný subjekt poměrně hluboko pod pětiprocentní hranicí. Předseda strany a ministr Marian Jurečka tehdy říkal, že čas řešit vlastní preference bude po volbách. O dva roky později jsou lidovci na dlouhodobém minimu.
Dětská primární péče je v krizi, alespoň podle dat a názorů odborných společností. S řešením je to horší. Z ministerstva zaznívá, že jde o problém zejména regionálního rozložení, lékaři zase poukazují na stárnutí dětských praktiků, jichž může brzy skoro tisíc odejít do důchodu. Zatímco rodiče už musí v některých případech jezdit desítky kilometrů daleko za praktickým lékařem a v budoucnu hrozí mnohem větší výpadek, odborníci se zatím spíše neshodnou ani na tom, zda je samotný obor praktika potřeba oddělovat od pediatrie.
Vláda se chce vyhnout chaosu a zoufalství rodičů i dětí, které se na jaře strhlo kolem přijímacího řízení na střední školy. Příští rok hrozí vzhledem k demografii ještě horší situace. To se má nyní změnit, systém se má digitalizovat a přidat další, třetí přihlášku navíc. Žáci si přitom dopředu určí prioritu škol, o které mají zájem. Má jít o poměrně svižný běh, kterému ovšem mohou stát v cestě překážky.
Navrhovaná vyhláška z dílny ministerstva pro místní rozvoj míří tvrdě na developery. Chce totiž zpřísnit pravidla pro výstavbu bytů a s tím spojených parkovacích míst. V případě, že by v tomto znění prošla, bude znamenat dvě parkovací místa pro prakticky každý větší byt. Prováděcí vyhláška, u níž s úterým končí meziresortní připomínkové řízení, tak může podle některých odborníků a kritiků znamenat zejména další výrazné zdražení bytů. A to nikoli v Praze či Brně, ale v dosud levnějších lokalitách.
Češi by měli do důchodu odcházet později a trávit v něm méně času. Důchodový věk se má odvíjet od naděje na dožití. Jenže prodlužování doby dožití je jen jedna část příběhu. Zatímco se Češi dožívají v průměru stále vyššího věku, jejich zdravotní kondice silně pokulhává. Život bez větších zdravotních komplikací končí už krátce po šedesátce. Nově by se měl nastavovat termín každý rok lidem, kterým je 50 let.
Západní svět nesužují jen horka a v letních měsících se opět objevují varování. Ne snad před romantikou, ale rozhodně před jejími nechtěnými následky. Počty záchytů zejména kapavka a syfilis dosahují v západním světě rekordních hodnot a Česko ani jeho sousedi v tom nezůstávají pozadu. A nelze se jen spoléhat na antibiotika, jak nyní upozornil například deník Bild, až u poloviny lidí se vůbec neprojeví příznaky a to může mít fatální následky, a to i pro děti.
Ambiciózní projekt, který budí skepsi i uznání. Malý modulární reaktor, který vzniká v Česku, má v budoucnu umožnit výrazně levnější a ekologičtější výrobu tepla. Projekt Teplator už má za sebou první úspěch, ale také poměrně ostrou kritiku ze strany některých českých odborníků, včetně známé „jaderné“ tváře Dany Drábové. Jaderný vědec a „duchovní otec“ projektu Radek Škoda zase nešetří kritikou svých oborových kolegů. „Když to naši lidé neznají, vymýšlejí, proč to nejde,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24.
O nedostatečném přístupu k mateřským školám se mluví dlouhodobě. Ženám brání nedostatek kapacit v návratu na trh práce, rodinám situace komplikuje rozpočty. Vláda chystá radikální krok, zodpovědnost má padnout na obce. Ty by nově měly mít povinnost zajistit místo spádovým dětem od tří let věku. Pokud se kapacita ve školce naplní, mají jako alternativu zařídit dětské skupiny. „Jak to zdůvodníte maminkám, že jedna platí tisíc a druhá 5,5 tisíce?“ říká pro Echo24 starostka středočeských Drahelčic Petra Ďuranová.
Návrh Evropské komise na obnovu přírodních ekosystémů dokázal ustát několik snah o definitivní konec a nakonec dokázal s těsnou většinou projít Evropským parlamentem. Nevyšel z něj však v původní podobě, ale po poměrně radikálních změnách. „Komise se ukázala ve své plné nahotě,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Bouře kolem desítek milionů z veřejných peněz pro společnost Michelin je u konce. Vláda se nakonec rozhodla zaplatit. V čem ale spočívá „kouzlo“ gastronomického průvodce světem, který už vychází přes sto let? A pomůže skutečně rozvoji turismu i v regionech? „Je to propagace České republiky v zahraničí, která oslovuje movitější klientelu. Nestydím se to říct, nevím, proč máme být pořád všichni na proletářské úrovni,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 Ivan Chadima, uznávaný hoteliér.
Nejistota kolem letecké dopravy v letošní letní sezóně zůstává a v některých západních zemích už se plánují další stávky zaměstnanců. Očekává se přetížení leteckých operátorů v evropském letovém prostoru, který narušuje ruská válka na Ukrajině i přetrvávající nedostatek personálu. A také možné další, větší stávky. Zrušených či výrazně zpožděných letů tak přibývá. Pro cestující však platí jedna jistota: mají nárok na péči ze strany aerolinek i odškodnění, které plyne z nařízení EU.
Evropská unie se chystá udělat dosud bezprecedentní krok. Zřejmě jako první na světě zavede regulaci, která má omezovat využívání umělé inteligence (AI). Stojí za tím bezpečnostní důvody i obavy z manipulace lidí či diskriminace. Zatímco nové nařízení vstoupilo do poslední fáze vyjednávání, soukromý sektor bije na poplach. AI bude zjevně zcela zásadní technologií příštích let a příliš tvrdá regulace může znamenat, že Evropě ujede vlak.
Letní dovolené opět čelí hrozbě živelného rušení letů a chaosu. Podobný scénář si lze pamatovat z minulého léta, kdy i řada českých cestovatelů uvízla na letištích v oblíbených destinacích, musela platit tisíce za složitý náhradní způsob dopravy a pak z velmi neochotných aerolinií měsíce „tahat“ peníze zpět. Kvůli hrozícím stávkám zaměstnanců Evropské organizace pro bezpečnost leteckého provozu hrozí odklady či rušení až dvanácti tisíc letů denně.
Odklad důchodového věku se má dotknout už současných padesátníků, pro část populace však budou ještě řadu let platit jiné podmínky. O osudu statisíců lidí v potenciálně náročných povoláních zatím není jasno, zato v případě desetitisíců budoucích seniorek je podle dosavadních informací zřejmé, že se jich změny dotknou až v ročnících i o téměř dekádu později.
Výpadky léků znepříjemňují lidem život i v sezóně dovolených. Kromě dlouhodobých výpadku některých nejžádanějších léků se pak možná projevuje i druhotný efekt výpadků, tedy preventivní hromadění zásob. Zájem o některé sezónně typické přípravky, kterými se lidé zásobují před výjezdem na dovolenou, narůstá meziročně i o desítky procent. V případě léků na předpis pak mohou situaci „zachránit“ lékárny v zahraničí, které si lze následně nechat proplatit od pojišťovny.
I přes deklarace politiků se větší zájem o nájemní bydlení ukázal jako dočasná anomálie, jak nakonec upozorňovali někteří odborníci. Potvrzují to i nová data. Češi zůstávají v otázce bydlení neoblomní, chtějí bydlet ve vlastním a týká se to i poměrně drtivé menšiny lidí, kteří jsou nyní v nájmu. S tím souvisí zřejmě i to, že ceny nájmů začínají v některých případech stagnovat či klesat. Poptávka se totiž poměrně rychle naplnila a hlavní důvody jejího navýšení se začínají postupně měnit.
Důchodová reforma, či podle kritiků úpravy parametrů stávajícího důchodového systému, má kromě zpomalení růstu penzí také zkrátit dobu, kterou lidé tráví průměrně v důchodu. Nejdiskutovanější mechanismus, který budí emoce, se nyní ministerstvo práce rozhodlo detailněji popsat. Jako první má nové prodlužování pracovního věku zasáhnout dnešní padesátníky. Na některé ročníky však čeká i příjemné překvapení v letech, kdy k nárůstu nedojde.
Živnostníci si výrazně připlatí a podle odborníků to dopadne zejména na drobné podnikatele. Vládě se nelíbí, že většina OSVČ odvádí jen minimální částku na sociálním pojištění, podle kabinetu Petra Fialy (ODS) nepřispívají podnikatelé férově do důchodového systému. Stát jim tak chce nařídit přispívat více a to i na zdravotním pojištění. Návrh už dříve vzbudil kritiku, podle zástupců podnikatelů může vést k úbytku podnikání a nezohledňuje nevýhodné postavení živnostníků vůči zaměstnancům.
Myšlenka sice hezká, ale provedení zásadně špatné. Jeden z pilířů evropského Green Dealu, směrnice o obnově přírodních ekosystémů, odmítl podpořit i evropský výbor pro životní prostředí a na plénum parlamentu tak zamíří se značně negativním doporučením. Kritici neshazují myšlenku obnovit strádající evropskou přírodu, odmítají však podle nich příliš tvrdá či nedomyšlená řešení, která mohou poškodit evropské zemědělství, lesnictví či obecně přidat k přeregulované ekonomice.
Letošní problémy opět zdůraznily i rozdíly v kvalitě škol či v požadavcích na studenty z jednotlivých krajů. Zatímco někde musí deváťáci dosahovat na vysoké bodové zisky, jinde jim stačí výrazně méně. A zatímco někde mohou snáz získat značný počet bodů za dobré známky, jinde za stejný výkon získají méně. To se má však změnit, ministerstvo plánuje skoncovat nejen se známkami jako takovými, ale i s povinností zohledňovat prospěch z předchozího studia.
Nečekané zvraty posledního víkendu budí komentáře, které se šíří pohybují od největší výzvy a prohry Vladimira Putina po jeho posílení a upevnění moci. Není zatím ani zcela jasné, tedy kromě oficiálních vyjádření z Ruska, o co se Wagnerovci pod vedením Jevgenije Prigožina pokusili či jaké jsou za událostmi skutečné motivace. „Vzpouru“ však měla definitivně ukončit dohoda, kterou Rusům v pondělí večer potvrdil sám Putin, když přerušil vysílání dramatu o Kateřině Veliké na ruské státní televizi.
Stát není v poslední době v otázce vyřizování poměrně základních agend příliš ve formě. To platí i v případě studentů, kteří se rozhodli pro studium na zahraničních školách. Nezdá se přitom, že by chtěli nějaké zázraky, chtějí jen potvrzení o studiu, které přitom sám stát a jeho instituce důsledně vyžadují kvůli daním, pojištění či evidenci důchodů. Příběhy žadatelů jsou pak velmi podobné: měsíce a dokonce i roky čekání, opakované překračování zákonných lhůt, arogance a neexistující komunikace ze strany úřadu.
Mluví se o něm jako o jednom z pilířů Green Dealu, návrh nařízení o obnově přírodních ekosystémů však vyvolává ostrý odpor. A to i ze strany možná nečekaných států. Návrh, který má bojovat s úbytkem populace rostlin a živočichů či ochrana půdy, už odmítly dva výbory v Evropském parlamentu. Zásadní, opakované hlasování však normu čeká ve výboru pro životní prostředí. Podle kritiků jde o hrozbu pro evropské zemědělství i další odvětví. Naopak ministři životního prostředí unijních zemí záměr posvětili i přes odpor některých států.
Spolu s chystanými změnami v důchodovém systému zaplavily na jaře úřady práce i dotazy lidí v předdůchodovém věku. Zabývají se tím, zda se jim radši nevyplatí odejít do penze předčasně za stávajících podmínek. A zdá se, že zvědavost kopíruje i nárůst žádostí. Při meziročním srovnání podle dat ČSSZ poskočil v květnu počet žádostí čtyřnásobně. Od začátku roku pak úřad sepsal kolem padesáti tisíc žádostí o předčasné důchody. Část z nich ale ještě zřejmě stále „dobíhá“ z loňské rekordní vlny, kterou rozdmýchalo ministerstvo práce.
Deindustrializace, nereálné požadavky, hrozba pro zemědělství či rybáře. Zelená legislativa v Evropské unii čelí ostré kritice a s ní i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropský výbor pro životní prostředí je zcela rozpolcený v hlasování o nařízení o obnově přírodních ekosystémů, na předsedkyni Leyenovou zase míří ostrá kritika z „domovské“ CDU/CSU, a to i kvůli požadavkům na utažení směrnice o průmyslových emisích.
Návrh z Evropské unie o nových pravidlech pro zálohové systémy vyvolal paniku u německých pivovarníků. Podle nich hrozí v případě schválení nutnost zničit miliardy pivních láhví, které jsou nyní v oběhu. Spor panuje i kvůli výkladu jediného slova. Jak ale sdělila deníku Echo24 ředitelka českého pivovarnického svazu Martina Ferencová, Češi v tomto obavy svých kolegů nesdílí.
Už déle než rok zažívá Česko strmý propad porodnosti, který statistiky vyjadřují v dvojciferných hodnotách. Podle posledních dat za první čtvrtletí letošního roku opět došlo k meziročnímu propadu o 11 %. Podle odborníků se situace vzhledem k okolnostem dala očekávat a zejména demografické faktory lze těžko ovlivnit. Propad tak bude zřejmě nejen pokračovat, ale může se i nadále prohloubit. Zatímco rok 2021 působil z hlediska růstu porodnosti pozitivně, v roce 2022 nastala prudká změna.
V Česku stoupá počet lidí, kteří nezvládají hradit nájemné. V některých oblastech jde meziročně i o několikanásobný růst. Projevuje se tak zřejmě ztěžující se ekonomická situace a spolu s ní i problematické aspekty nájemních vztahů. Zatímco pro nájemníky může být složité hledání jiného bydlení, pronajímatelé zažívají problém z druhé strany. Vystěhovat neplatící nájemníky může trvat dlouhé měsíce spojené se ztrátou peněz.
