Ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dává svými kroky opět za pravdu kritikům. I nový návrh sjednocené „superdávky“ obsahuje paragraf prolamující bankovní tajemství, prováděcí vyhláška pak opět nařizuje bankám vydávat detaily o transakcích klientů úřadům práce. Nová dávka se má přitom týkat téměř milionu lidí. Spojovat má pod sebou příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Ministerstvo nyní tvrdí, že svůj dva týdny čerstvý návrh upraví.

Zatímco stejnou úpravu dávek hmotné nouze, která má platit od léta, už tvrdě kritizují i další státní instituce, ministerstvo práce ji neváhalo vložit do dalšího návrhu, který má od příštího roku sjednocovat čtveřici dávek do jedné. Zatímco původně ministr práce Jurečka i jeho resort argumentovali tím, že úřady práce nebudou zajímat konkrétní transakce lidí na bankovních účtech, následná prováděcí vyhláška k zákonu ukázala opak. To resortu tvrdě vyčetl Úřad pro ochranu osobních údajů či vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. A ministerstvo tak dalo za pravdu i kritikům z řad organizace Iuridicum Remedium či Spolku pro ochranu osobních údajů.

Nyní jim ovšem dává za pravdu opět. Výkonný ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium a advokát Jan Vobořil už dříve deníku Echo24 zmiňoval obavy, že se do budoucna může tento sběr bankovních dat rozšířit na mnohem více žadatelů a to i v rámci připravované „superdávky“. Ta se může podle dřívějších odhadů ministerstva potenciálně týkat až více než osmi set tisíc lidí.

V čem je tentokrát rozdíl? Návrh není předložen ve formě „přílepku“ v Poslanecké sněmovně, patří k němu tedy alespoň stručně důvodová zpráva. „Úprava neznamená, že by banky měly svévolně sdělovat Úřadu práce veškeré informace týkající se klientů, ale pouze splní zákonnou povinnost odpovědět na dotaz Úřadu práce, který hodnotí nárok na DSSP (dávka státní sociální pomoci) a ověřuje rozhodné skutečnosti tvrzené žadatelem a příjemcem dávky,“ uvádí důvodová zpráva.

„Navržená úprava tak umožní operativně zajistit ověření skutečností, které tvrdí sám žadatel/příjemce o svých majetkových poměrech. Banky budou povinny na žádost Úřadu práce sdělit údaje o číslech účtů, o jejich stavu a změnách,“ opakuje dřívější vysvětlení důvodová zpráva. Dodává, že informace budou evidovány v Informačním systému DSSP, kde mají zůstat uložené dalších 15 let po uložení posledních údajů.

I v tomto případě pak vysvětlení, co to znamená, nabízí až prováděcí vyhláška, která je součástí předloženého návrhu. Ta totiž opět obsahuje povinnost bank (a dalších peněžních ústavů) sdělovat úřadům práce detaily o transakcích žadatelů o dávky v posledních třech měsících či do limitu stovky transakcí.

Jde tedy o zcela stejnou úpravu, kterou u předchozího návrhu ostře kritizovaly některé instituce. Stručně shrnul problematiku Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten už přitom dal dříve za pravdu kritikům s tím, že jde povahou o prolomení bankovního tajemství. „Státu není nic po tom, jaké má žadatel na účtu transakce,“ uvedl úřad k úpravě s tím, že navrhuje kontroverzní požadavky z úpravy zcela vypustit. Stejně tak o vypuštění kontroverzních požadavků žádala vládní zmocněnkyně pro lidská práva, která upozornila, že ministerstvo postupuje v rozporu s tím, co prohlašovalo před přijetím zákona.

Ministerstvo od počátku kritiku odmítá, i přes potvrzení Úřadu pro ochranu osobních údajů označuje prolomení bankovního tajemství jako „údajné“. Nyní však resort tvrdí, že dojde k nápravě. Zhruba dva týdny po předložení návrhu do připomínkového řízení se ministerstvo rozhodlo vzít „zpátečku“.

„V rámci vypořádání meziresortního připomínkového řízení bude vyhláška upravující předávání informací ze strany peněžních ústavů upravena tak, aby bylo explicitně řečeno, že položka transakce nebude využívána. To samé tedy bude zohledněno i v nové dávce státní sociální pomoci,“ řekl mluvčí ministerstva práce Jakub Augusta serveru Lidovky.cz.

U nové „superdávky“ má jedna dávka nahradit čtyři další, skládat se má však zároveň ze čtveřice kritérií – z peněz na živobytí, bydlení, děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše by se měla odstupňovat podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, dvě auta či úspory nejvýš 200 000 až 400 000 korun podle počtu svých členů.