Ostych je pryč a Česko zažívá „boom“ dávek na podporu bydlení. Vláda v době inflační krize lidi zhusta motivovala k tomu začít se zajímat, na jakou podporu od státu mají nárok. Zdá se, že na toto řešení situace vsází i dál. V březnu pobíralo příspěvek opět rekordních téměř 300 tisíc domácností. Jenže jak ukazují konkrétní případy, na příspěvek nedosahují vždy jen lidé, kteří trpí finanční nouzí. Zjišťují, že jim vláda zkrátka nabízí doplatit komfortnější bydlení.

Jana V. začala řešit ošemetnou situaci s bydlením v září minulého roku. Po odstěhování přítele jí zůstal příliš vysoký nájem v poměrně prostorném pražském bytě 3+kk. Jako první ji logicky napadlo, že se musí přestěhovat do menšího bytu. Pak ji ale kamarádka seznámila s příspěvkem na bydlení, sama ho už totiž pobírala.

„Viděla jsem se s kamarádkou, která mě upozornila na to, že bych to mohla zkusit. Nejprve mi přiznali asi jedenáct tisíc. To jsem pobírala po tři měsíce. Následně mi to snížili asi na 7 600,“ popsala situaci deníku Echo24 třicetiletá vysokoškolačka z Prahy. V případě prvních tří měsíců jí tak stát hradil něco málo přes polovinu nákladů na bydlení včetně energií. Snížený příspěvek jí pak stát vyplácel do současnosti.

Od kamarádky se dozvěděla o možnosti získat příspěvek i Petra K. Hledala si totiž nové bydlení a s pražskými cenami počítala spíše se spolubydlením, zvládala by platbu za pokoj v dnes už poměrně běžné výši kolem deseti tisíc korun. Pak se ale dozvěděla, že existuje ještě druhá cesta. „Porovnávala jsem ceny spolubydlení a bytů, vyšlo mi z toho, že pro mě vyjde lépe pronajmout si celý byt a zažádat si o příspěvek, protože mě to bude stát stejně,” popsala pro deník Echo24 šestadvacetiletá Petra.

„Jako živnostník dokládám příjem z předešlého roku, na základě daňového přiznání,“ vysvětluje dále s tím, že při přestěhování dostala na první tři měsíce příspěvek zhruba sedm tisíc korun. „V dubnu jsem musela dokládat po třech měsících, kolik jsem reálně platila za elektřinu, plyn a nájem, a dodat nové daňové přiznání. Pak mi schválili příspěvek deset tisíc,” řekla Petra s tím, že z plateb za nájem a energie to opět dělá zhruba polovinu nákladů na její byt v pražských Holešovicích.

Podle Jany sice příspěvek dává smysl v případě lidí v nouzi, nynější nastavení však vytváří paradoxní situaci, kdy může být skutečně výhodnější zůstat ve větším bytě, než se snažit hledat alternativu. „Čekala jsem, že mi řeknou, ať se přestěhuju do menšího, bydlela jsem sama v 3+kk, který má 80 metrů čtverečních. Případně bych čekala, že mi to schválí na přechodnou dobu s tím, že se mám přestěhovat. Ale ne, tím, že je to čerpání neomezené, motivuje to lidi k tomu bydlet ve větších bytech nebo nepřiznávat, že jich někde bydlí víc,“ dodává Jana.

Petra dodává, že je za možnost ráda. Vnímá příspěvek v kontextu, který nakonec prosazuje samotná vláda i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), tedy, že jde o řešení situace po letech zdražování. „Ale samozřejmě by bylo asi lepší řešit tuhle situaci jinak,“ dodala.

Ministerstvo práce zřídilo pro zájemce i orientační kalkulačku, v které se lze odhadem nárok a možnou výši příspěvku ověřit. Podle ní tak kupříkladu jednotlivec, který si vyhlédne byt na pražské Malé Straně s nájmem necelých 22 tisíc korun a čistým příjmem v posledních měsících kolem 30 tisíc, může získat téměř osm tisíc měsíčně.

Počet lidí, kteří pobírají příspěvek na bydlení, v minulém roce raketově rostl, jak ukazují data ministerstva práce, už na konci roku 2022 překonal počet uživatelů dávky metu 200 tisíc, na vrchol v roce 2023 se vyšplhala na zářijových 272 tisíc. To už se na dávce vyplatilo o miliardu více, než necelý rok předtím, tedy přes 1,7 miliardy.

Trend se přitom nemění a zdá se, že si lidé na využívání příspěvku na bydlení zvykli, podle nejnovějších dat ministerstva práce, jak je publikoval server lidovky.cz, pobíralo dávku v březnu 285 tisíc lidí, což je nový rekord. Výdaje se tak po jediném listopadovém propadu opět drží na částkách přes 1,7 miliardy. Ministerstvo práce připravuje zákon, který má systém dávek včetně příspěvku na bydlení od příštího roku změnit.

Příspěvek na bydlení mohou získat lidé, kteří za bydlení utratí víc než 30 procent svého příjmu. Dávka odpovídá rozdílu mezi normativy a 30 procenty příjmu. Pro předloňský a loňský rok byl normativ dočasně vyšší podle počtu lidí v domácnosti o 1400, 1600 či 1800 korun v nájmu a o 2000, 2400 či 2800 korun ve vlastním a družstevním bytě. Od letoška se normativy pohybují podle velikosti bydliště, počtu bydlících a druhu bytu od 8932 do 23 195 korun.