Počty případů rakoviny u mladších lidí rostou podle některých studií setrvale v posledních třech dekádách, v Česku tomu podle odborníků není jinak. Zároveň s tím však i výrazně narůstá pravděpodobnost úspěšné léčby. Onemocnění v případě mladých lidí má však i svá specifická rizika a bariéry, které často pramení v pozdním odhalení diagnózy. Často totiž spojitost nenapadne na prvním místě ani lékaře. I přes setrvalý nárůst mladších pacientů jde stále o poměrně úzkou skupinu z celkového počtu onkologických pacientů.

Případů rakoviny u lidí pod padesát let ve vyspělém světě přibývá. Podle údajů nedávno zveřejněného výzkumu vzrostl jejich počet mezi lety 1990 a 2019 o 79 %. Česko v tom není výjimkou, jak nedávno upozorňoval například Masarykův onkologický ústav. U mladých lidí převažují nádory prsu, varlete, kůže nebo mozku a míchy a jiných částí centrálního nervového systému. Zhoubný nádor varlat diagnostikují lékaři v průměru u téměř stovky mladších mužů ročně.

Nejběžnějšími příznaky je většinou zvětšení varlete, zatvrdnutí či bolest v místě. Velice zrádná je varianta asi u desetiny pacientů, kteří mají příznaky metastatického onemocnění. Trápí je bolesti zad, bolesti břicha, kašel či dušnost. U mladých žen do 35 let vede statistiky nádor prsu. Zároveň je v tomto věku hlavní příčinou úmrtí.

Nádorová onemocnění u mladších pacientů, tedy lidí mezi 15 a 39 lety, tvoří z celkově nově diagnostikovaných zhruba 3-4 % případů. Těch je každoročně v Česku kolem 80 tisíc, rakovina je tak stále dominantně přítomná u starších ročníků. V Česku žije 600 000 lidí, kteří se s nádorem léčí nebo se vyléčili. Výskyt u mladších lidí podle odborníků narůstá tempem zhruba 1 % ročně. Pozitivnější zprávou je, že se za poslední tři dekády také významně u mladších pacientů zlepšila prognóza. Více než pěti let od diagnózy se dožívá přes 80 % z nich.

Zásadní roli v tom však hraje včasné odhalení problému. Mezi mladými lidmi není o nádorovém onemocnění takové povědomí, stejně tak třeba praktičtí lékaři nad ním hned neuvažují. „Má to za následek prodloužené cestování pacienta systémem a zpoždění zahájení léčby, což může negativně ovlivnit kvalitu života i délku přežití. Je důležité poslouchat své tělo a nebagatelizovat možné varovné příznaky,“ komentoval problematiku nádorů u mladých lidí ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.

Nádorová onemocnění u mladých lidí jsou jiná než u dětí nebo starších dospělých. Stejně tak se liší i spektrum a závažnost nežádoucích účinků léčby. „U vyléčených mladých onkologických pacientů se častěji vyskytují některá civilizační onemocnění, je tam také riziko vzniku dalších nádorů,“ dodal.

Připomněl, že mladí lidé mají tendenci nedodržovat léčebný režim. Jsou navíc ve fázi důležitých životních rozhodnutí, které se týkají práce, vzdělání nebo zakládání rodiny. „Všechny tyto aspekty ovlivňují jak léčbu, tak i přístup k těmto nemocným a jejich blízkým. Je ale důležité říct, že se prognóza pacientů významně zlepšuje. V současnosti se více než pět let od diagnózy dožívá přes 80 procent pacientů,“ poznamenal.

Česko je podle Onkologického profilu země 2023, který sestavuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), v počtu nově diagnostikovaných pacientů nad průměrem zemí Evropské unie. Upozorňuje na příčiny pramenící ze životního stylu, tedy vysokou spotřebu alkoholu, kouření či míru nadváhy a obezity, v které Česko na úrovni Evropské unie patří k „premiantům“.

Pozitivně naopak OECD hodnotí výrazné zlepšení kvality onkologické léčby v posledních letech a dobře zavedené takzvané screeningové programy, tedy preventivní vyšetřování osob v rizikovém věku. Neznamená to však, že by situace byla „růžová“, jak ukazují data. Například u screeningu rakoviny tlustého střeva na něj nedorazí asi polovina lidí starších 50 let. Podle vědeckého vedoucího Národního screeningového centra Ondřeje Májka v tom hraje roli strach z diagnózy, ale třeba i nemožnost se snadno objednat k lékaři. Nějakým druhem rakoviny za svého života onemocní každý třetí člověk.