Po více než dvouletém martýriu se rekonstrukce Barrandovského mostu, klíčové pražské dopravní tepny, blíží ke konci. Most má být opět plně průjezdný od neděle 24. listopadu. Během víkendu projde ještě dvěma zatěžkávacími zkouškami. Rekonstrukce se proti původnímu plánu prodraží téměř dvakrát, šéf TSK to vysvětluje vysokou inflací a cenami betonu.
Od začátku války na Ukrajině uplynulo včera tisíc dní. Symbolicky ve stejný den Ukrajinci poprvé použili americké rakety ATACMS s dosahem až 300 kilometrů proti cílům v Rusku – podle dostupných informací zasáhly sklady munice v ruské Brjanské oblasti. Použití speciálního typu munice pro raketomety HIMARS dovolil dosluhující americký prezident Joe Biden. Ve stejnou dobu zase ruský prezident Vladimir Putin přijal aktualizovanou jadernou doktrínu a ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval západní státy, aby si ji pročetly.
Sněmovní vyšetřovací komise k loňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy začátkem týdne vyslechla posledního svědka. Debatovala také o návrhu závěrečné zprávy, která je už skoro hotová. Komise ji plánuje předat poslanecké sněmovně v polovině prosince. V dalších dnech pak chce s výsledky vyšetřování seznámit veřejnost, možná symbolicky právě u příležitosti výročí tragédie 21. prosince. Poslanci zatím nechtějí ani naznačovat, k jakým závěrům komise došla.
V posledních letech v České republice výrazně přibývá radarů měřících rychlost na silnicích. Mnohé obce a města instalují tyto zařízení nejen za účelem zvýšení bezpečnosti, ale také jako významný zdroj příjmů do obecních rozpočtů. Takový radar může městu v prvním roce po nainstalování vynést i desítky milionů korun. Uveďme několik příkladů obcí s vysokými příjmy z radarů měřících rychlost. Jedním z nejvýraznějších jsou Říčany u Prahy. korun.
S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se v Evropě znovu objevuje strašák plošných cel na dovoz zboží do Spojených států. Trump již během prezidentské kampaně avizoval možnost uvalení plošných cel ve výši 10 až 20 procent na veškerý dovoz z Evropy. Hospodářská komora varuje, že tento krok by mohl mít devastující dopad na české exportéry a jejich schopnost konkurovat na americkém trhu.
Budoucnost nejstarší české politické strany je v ohrožení. Sociální demokracie (SOCDEM) se znovu ocitá v kritické finanční situaci kvůli pátečnímu rozhodnutí obvodního soudu pro Prahu 1. Ten straně nařídil zaplatit pokutu ve výši téměř půl miliardy korun, což může zásadně ohrozit její další existenci. Předseda Ústřední kontrolní komise SOCDEM Ondřej Veselý namítá, že rozhodnutí soudkyně v kauze Lidový dům bylo politicky motivované a připravuje odvolání.
Nová letecká paliva mají šetřit životní prostředí, jsou ale v průměru pětkrát dražší než běžný letecký kerosin. Kvůli povinnému tankování takzvaného udržitelného leteckého paliva, které se běžně označuje anglickou zkratkou SAF, od ledna vzrostou ceny letenek u většiny společností vypravujících lety ze zemí Evropské unie. Zdražení letenek o ekologický poplatek už oznámila Lufthansa, Swiss Airlines, Austrian Airlines i domácí Smartwings.
V lepším případě může jít pouze o strategii, jak zvýšit páky na Evropu a Čínu. V tom horším Donald Trump proklamovaná dovozní cla po návratu do Bílého domu skutečně zavede. Pro část českých exportérů, kteří nevyrábí přímo ve Spojených státech, by to bylo devastující. Některé firmy se tak mohou brzy ocitnout před těžkou volbou, zda úplně opustit americký trh, nebo investovat do výroby přímo v USA.
Situace na frontě je pro Ukrajinu krajně nepříznivá. Na jedné straně musí čelit náporu postupující ruské ofenzivy na Donbasu a na straně druhé se připravuje na útok desítek tisíc ruských vojáků podporovaných severokorejskou armádou, kteří si chtějí vzít zpět území zabraná Ukrajinci koncem léta. Podle britské armády platí Rusko za územní zisky obrovskou cenu a každý den ztratí asi 1500 vojáků.
Hrozba celních válek se Spojenými státy je špatnou zprávou pro celou Evropu. Obzvlášť drtivý dopad může mít zavedení dovozních cel, o nichž často hovoří nově zvolený americký prezident Donald Trump, na české firmy, které měsíčně vyvezou přímo do USA zboží za více než 10 miliard korun. Cla by mohla poškodit i motor české ekonomiky – automobilový průmysl.
Berlín zažívá politické zemětřesení a vládní trojkoalice vedená sociálním demokratem Olafem Scholzem je po odchodu FDP v troskách. Německo tak s největší pravděpodobností čekají začátkem roku předčasné volby. Politolog Lukáš Novotný z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem říká, že značnou roli sehrály i hádky mezi kancléřem a ministrem financí o další peníze pro Ukrajinu.
Už během svého prvního funkčního období vyhrožoval Donald Trump evropským automobilkám zavedením cel na dovoz aut do Spojených států. Hrozba cel ve výši až 25 procent na evropské vozy tehdy vyvolala značnou nejistotu u německých automobilek jako Volkswagen, BMW nebo Mercedes. O zavádění cel mluvil i během této kampaně.
Donald Trump je známý kritikou „černých pasažérů“ v NATO a tvrzením, že může ukončit válku na Ukrajině během jediného dne. Jakkoli je mnohé jeho výroky během kampaně nutné chápat s určitou nadsázkou, Trump je známý svou nepředvídatelností a s jeho návratem do Bílého domu můžeme v americké zahraniční politice pozorovat dramatické změny.
Ve středu odpoledne začalo v Bruselu slyšení českého kandidáta na eurokomisaře Jozefa Síkely. Europoslanci mají na grilování tři hodiny, během nichž mohou Síkelu propírat shora zdola. Očekávají se otázky na jeho dosavadní kariéru i evropskou investiční strategii Global Gateway, kterou chce Brusel konkurovat čínskému projektu Nové Hedvábné stezky.
Za poslední dobu jde už o několikátou ránu pro německý automobilový průmysl. Po Volkswagenu a Audi se dostává do problémů také BMW. Zisky skupiny se ve třetím čtvrtletí letošního roku propadly meziročně téměř o 84 procent. Mnichovská automobilka vykázala mezi červencem a zářím zisk 476 milionů eur, což bylo téměř o 84 procent méně než před rokem, upozorňuje německý deník Bild.
Kandidát na českého eurokomisaře Jozef Síkela (STAN) přijde na řadu dnes odpoledne. Bude čelit povinnému grilování před europoslanci, kterým od pondělí prošla už část jeho budoucích kolegů. Očekávat se dají otázky na jeho minulost v bankovním sektoru i strategii Global Gateway, kterou má jako komisař pro mezinárodní partnerství zaštiťovat.
České stavebnictví se potýká s problémy a oživení po covidových letech je v nedohlednu. Svůj díl má na tom i nedotažená digitalizace stavebního řízení a vyšší ceny stavebních materiálů. Například v srpnu bylo podle posledních dat ČSÚ dokončeno o pětinu méně bytů než před rokem.
Nespokojenost policistů a dalších zaměstnanců bezpečnostních sborů má vyvrcholit listopadovými protesty. První akce začíná už v pondělí. Část policistů plánuje proti nízkým platům protestovat tím, že v terénu nebudou trestat přestupky pokutami, ale budou je řešit domluvou. Policejní prezidium nechce protestu bránit, ubezpečuje však, že zajistí, aby nedocházelo k žádnému přehlížení porušování zákona.
O nasazení vojáků NATO na Ukrajině hovoří od jara opakovaně francouzský prezident Emmanuel Macron. Debaty teď přiživuje i přítomnost severokorejských vojáků na frontě, přímé výzvy zaznívají například z Pobaltí. O vyslání instruktorů blíž k frontě přemýšlí také Velká Británie. Podle bývalého náčelníka generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého by bylo vyslání bojových jednotek nakonec možné, i když značně komplikované a znamenalo by riziko jak pro samotné státy, tak pro Severoatlantickou alianci.
„Neexistuje shoda na oficiálním vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu, ale nic by nemělo být vyloučeno.“ Francouzský prezident Emmanuel Macron překvapil v únoru ostrým výrokem ohledně možného vyslání jednotek NATO na Ukrajinu. V reakci na přítomnost severokorejské armády na frontě teď zaznívají výzvy k přehodnocení Macronova plánu.
Největší evropská automobilka Volkswagen (VW) během druhého kola jednání s odboráři poprvé zveřejnila detaily svých úsporných plánů. Hlavní vyjednavač VW Arne Meiswinkel potvrdil, že automobilka plánuje snížit zaměstnancům pod kolektivní smlouvou mzdy paušálně o 10 procent. Odborová centrála IG Metall v této souvislosti hovoří o „toxickém seznamu“.
Největší evropská automobilka Volkswagen (VW) nezažívá zrovna nejlepší časy. Podle odborářů plánuje koncern pouze v Německu uzavřít nejméně tři továrny, poprvé v historii automobilky. Přijít má také hromadné propouštění desítek tisíc zaměstnanců a snižování mezd paušálně o 10 procent.
Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová a ministr spravedlnosti Boris Susko ve středu přečkali hlasování o jejich odvolání. Opozice ho vyvolala v době, kdy se vládní koalice Roberta Fica potýká po odchodu tří poslanců z klubu vládní SNS s vážnými problémy. Podle opozice Fico de facto ztratil ve sněmovně většinu a nemá právo vládnout.
Poslanecká sněmovna se v úterý ve druhém čtení vrátila k projednávání zákona o lobbingu, který má upravit pravidla pro transparentní fungování politických lobbistů. Schválení regulace lobbingu je důležité i proto, že jde o podmínku pro vyplacení evropských dotačních prostředků v rámci Národního plánu obnovy. Spory se vedou hlavně o různé výjimky.
Banky pokračují ve snižování úrokových sazeb na spořicích účtech. Jde o reakci na snižování základní sazby České národní banky (ČNB). Ekonomové se shodují, že pokles základní sazby bude pokračovat i v následujících měsících. Není tak na škodu si průběžně zkontrolovat, jak je na tom vaše banka a jaké zhodnocení vkladů nabízí konkurence.
Někteří policisté se rozhodli začátkem listopadu protestovat proti nedostatku personálu a nízkým platům. Místo vypisování pokut za běžné přestupky plánují prohřešky řešit pouze dohodou. O hromadnou akci ale nakonec zřejmě nepůjde. Předseda policejních odborů Tomáš Machovič deníku Echo24 řekl, že největší policejní odborová organizace protest nepodporuje a v listopadu plánuje spustit vlastní kampaň, v rámci které chce na problémy uvnitř policie upozornit po svém.
Největší setkání lídru zemí BRICS v Rusku od začátku války nebylo přelomové v tom, že by prezidentu Vladimiru Putinovi přineslo příslib silnější podpory, pokud jde o pokračování války na Ukrajině. To spíš naopak. Na druhou stranu se mu ale podařilo dostat pod jednu střechu hlavy více než třicítky sympatizujících zemí včetně třinácti nováčků, kteří se dostali na čekací listinu a v budoucnu mohou do BRICS vstoupit.
Protesty části policistů proti nedostatku členů policejního sboru a nízkým platům začnou v pondělí 4. listopadu. Stejně jako soudci nebo státní zástupci policisté ze zákona stávkovat nesmí. Stávku chtějí podle místopředsedy odborové organizace bezpečnostních sborů a vedoucího obvodního oddělení v Písku Martina Červenky vyjádřit tím, že místo vypisování pokut budou lidem v terénu vysvětlovat důvod protestu.
V ruské Kazani začal v úterý největší summit zemí organizace BRICS od začátku války na Ukrajině. Třídenní setkání se mimo jiné zabývá rozšiřováním skupiny o další členy. Už začátkem letošního roku se k ní připojily další čtyři země včetně Íránu a Spojených arabských emirátů.
Jihokorejské tajné služby minulý týden informovaly, že KLDR vyslala do Ruska 1500 vojáků speciálních sil, kteří už se na východě připravují na nasazení na ukrajinské frontě. Celkem chce do války vyslat údajně 12 tisíc vojáků. Informace později zopakoval také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jihokorejských médií Soul v reakci na to zvažuje, že by mohl na Ukrajinu vyslat také vlastní vojáky, stejně jako jeho severní rival.
