Podle místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věry Jourové (ANO) je třeba garantovat, že volby v každém státě Evropské unie jsou svobodné a každý z kandidátů má rovný přístup do médií.
Místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou mrzí nedávná slova premiéra Andreje Babiše (ANO) o tom, že finanční pomoc EU členským státům na pomoc v boji s následky koronaviru neznamená pro Česko žádné peníze navíc. Jourová připustila, že šlo o peníze dlouhodobě vyčleněné pro ČR, EU ale podle ní umožnila jejich použití hned a na zmíněný účel. Jourová, která byla v české vládě za ANO, to uvedla v televizi CNN Prima News. Proti Babišovým slovům z konce března se již dříve ohradilo zastoupení Evropské komise v ČR.
Opatření přijatá v boji proti koronaviru by v delším časovém horizontu mohla oslabit demokracii, obává se místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Evropská komise se znepokojením sleduje vývoj v Maďarsku, kde vláda získala v rámci nouzového stavu časově neohraničenou možnost řídit zemi pomocí dekretů.
Polsko a Maďarsko jsou podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové křehké demokracie. Česká komisařka to řekla v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel. Tvrdě v něm kritizuje polskou reformu justice; mluví o zničení a plošném bombardování. V souvislosti s Maďarskem zase hovoří o médiích, která píšou, co vládě vyhovuje.
Výbory Evropského parlamentu schválily českou eurokomisařku Věru Jourovou do pozice budoucí místopředsedkyně Evropské komise. Po grilování před poslanci získala komisařka podporu zástupců většiny frakcí. Jourová před europoslanci řekla, že nesouhlasí s tvrzením, že v Česku je možné objednat si trestní stíhání, jak loni v lednu prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského zaváhala při reakcích na otázky, jak bude komise chránit právní stát v Polsku a Maďarsku. Čeští europoslanci uznali, že tříhodinové grilování zvládla Jourová se ctí, zároveň však připomněli, že má slabá portfolio.
Rozpaky a dva odmítnutí kandidáti. To jsou zatím výsledky dosavadního grilování v Evropském parlamentu (EP), kam předstupují komisaři nominovaní šéfkou Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou. Převážně kritika od českých europoslanců se snesla na některé kandidáty, kteří podle nich nebyli schopní odpovídat na otázky ohledně svěřených portfolií a ani nevykazovali znaky elementárních znalostí. Dnes přijde na řadu Věra Jourová.
Při rozdělování postů v Evropské komisi jsme dostali, co jsme chtěli, a můžeme s tím být navýsost spokojeni. Vždyť co může česká kandidátka dělat lepšího než místopředsedkyni komise dohlížející na demokracii a nezávislost médií, nemluvě o tom, že bude čelit ruským trollům? Na tom se shoduje premiér Andrej Babiš s větší částí protagonistů veřejné diskuse.
O postu pro Věru Jourovou v nové Evropské komisi bylo už napsáno všechno. Nebo ne?
Představení nové Evropské komise je podle názorů z opozice naprostou prohrou vyjednávání českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco si Poláci a Maďaři vysloužili významné agendy, získala česká nominantka Věra Jourová portfolio dodržování hodnot Evropské unie a transparentnosti, které je považováno za bezvýznamné. Přestože Babiš původně usiloval o ekonomický rezort, považuje nakonec výběr za vítězství. Jourová se totiž stala alespoň jednou z osmi místopředsedů komise.
Česká eurokomisařka Věra Jourová získala post místopředsedkyně Evropské komise (EK). V novém týmu Ursuly von der Leyenové bude mít na starosti dodržování hodnot Evropské unie a transparentnost. Oznámila to v úterý budoucí předsedkyně EK na tiskové konferenci v Bruselu.
„Silné Česko“, nebo „Česko ochráníme, tvrdě a nekompromisně“, s takovými hesly vyhrál premiér Andrej Babiš (ANO) v květnu evropské volby. Následovaly mediální výstupy o úspěšných vyjednáváních v Bruselu. Výsledky jsou však bídné. Pokud se potvrdí spekulace, že česká kandidátka Věra Jourová nastoupí do čela dohledu nad dodržováním principů demokratického a právního státu, bude to zásadní neúspěch Babišova vyjednávání, jelikož vždy mluvil o ekonomickém portfoliu. Opoziční politici se nestačí divit.
Vláda v pondělí definitivně potvrdila nominaci Věry Jourové do nové Evropské komise. Jourová o tom informovala na tiskové konferenci. Kabinet tak učinil v poslední možný termín, premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že nejpozději 26. srpna musí Česko svou nominaci poslat do Bruselu. Na konci září čeká kandidáty na eurokomisaře slyšení v Evropském parlamentu, který je bude ve funkci schvalovat.
Současná eurokomisařka a jedna ze zakladatelek hnutí ANO Věra Jourová má od premiéra Andreje Babiše přislíbeno, že získá opětovnou nominaci do Evropské komise. Vláda v pondělí nominaci definitivně potvrdí. Kabinet to učiní na svém prvním zasedání po vládních prázdninách a zároveň v poslední možný termín, premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že nejpozději 26. srpna musí Česko svou nominaci poslat do Bruselu. Na konci září čeká kandidáty na eurokomisaře slyšení v Evropském parlamentu.
Jeden člověk podle nepotvrzených zpráv zemřel a nejméně sedm lidí utrpělo zranění při výbuchu skladiště dělostřeleckých granátů v sibiřském Krasnojarském kraji. Informovala o tom dnes agentura TASS. Starosta nedalekého Ačinska připravuje k evakuaci celé město, kde žije 100 000 lidí. Munice stále vybuchuje, podle záchranářů se situace nevyvíjí příznivě.
Premiér Andrej Babiš v Bruselu navrhl budoucí šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, aby Věra Jourová pokračovala jako eurokomisařka i v dalším období.
Česko může do Evropské komise nabídnout dvě kandidátky. V neděli to na facebooku napsal premiér Andrej Babiš (ANO), jména možných kandidátek však neupřesnil. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) před jednáním vlády uváděl jako možné kandidátky současnou eurokomisařku Věru Jourovou a europoslankyni Ditu Charanzovou (ANO). Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) je sociální demokracie v případě potřeby připravena přijít s vlastním kandidátem. Podle Babiše má Česko čas na výběr do 26. srpna. O nominaci chce premiér mluvit s předsedkyní příští komise Ursulou von der Leyenovou, požádal ji o osobní schůzku, ale termín zatím nemá.
Většina evropských zemí už má vlastního kandidáta do Evropské komise. Česká republika pod vedením předsedy vlády Andreje Babiše však jméno neoznámila.
Poté, co se uzavřely volební místnosti a spočítaly hlasy ve volbách do Evropského parlamentu, přichází řada na vyjednávání o příští Evropské komisi. Hlavní slovo o výběru předsedovi Evropské komise má nyní Evropská rada složená z lídrů zemí EU. Na české domácí scéně se ale současně rozjíždí debata, kdo bude kandidátem na českého komisaře. Zatímco vládní hnutí ANO tlačí současnou eurokomisařku Věru Jourovou, vládní ČSSD viditelně váhá a jednat chce i KSČM.
Česká republika nemá alternativu k členství v Evropské unii a ani žádnou takovou alternativu nehledá. Na konferenci k 15 letům českého členství v EU to ve čtvrtek řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle něj nelze hledět na členství EU jen účetním pohledem, ale je nutné vnímat i to, že se v unii Česko spojuje se zeměmi, které sdílejí společné hodnoty.
Kdysi uznávaný a slavný časopis Time zařadil evropskou komisařku pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věru Jourovou mezi sto nejvlivnějších lidí na světě, ještě ke všemu do kategorie Titáni, vedle takových osobností, jako je šéf Facebooku Mark Zuckerberg nebo fotbalová star Mohamed Salah. Umístění Jourové a tak poloviny dalších „osobností“, o kterých nikdo nikdy neslyšel, více vypovídá o nesmyslnosti podobných žebříčků než o reálných zásluhách zařazených.
Česká eurokomisařka Věra Jourová zazářila v seznamu nejvlivnějších osobností pro rok 2019, který uveřejnil americký časopis Time. Ten ji sem umístil po bok například fotbalisty Mohameda Salaha, golfové hvězdy Tigere Woodse, či zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga. Časopis Time vydává seznam světových „influencerů“ již po šestnácté. Zařazuje sem směs lídrů, kteří určují směr ve vládách, v obchodě, zdraví či průmyslu, sportu nebo vědě.
Andrej Babiš chce Věru Jourovou do Evropské komise nominovat podruhé a tentokrát pro ni bude žádat významnější místo, komisariát pro vnitřní trh. Ale Jourová má významné portfolio už dnes, jen se to Babišovi, který flirtuje s populismem light a svoji antisystémovou image se pro předvolební účely pokouší rozšířit i na Brusel, nehodí. Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví Jourová totiž sehrála klíčovou úlohu v tažení EU proti úplné svobodě slova na sociálních sítích.
V minulých dnech se v Praze napůl v utajení a pod policejní ochranou objevil Flemming Rose, dánský novinář a spisovatel, který před třinácti lety v listu Jyllands-Post nechal otisknout několik karikatur proroka Mohameda, což vyvolalo jak vlnu násilností napříč islámským světem, tak zásadní debatu o svobodě slova v moderní Evropě.
Nedávno zřízený rumunský úřad pro vyšetřování pracovníků justice (SIIJ) uvedl, že zahájil vyšetřování prvního místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse, který se zabývá problematikou práva, a komisařky pro spravedlnost Věry Jourové. S odkazem na informace rumunského provládního serveru Luju.ro o tom ve čtvrtek informovala agentura APA. Případ je zřejmě odvetou rumunské vlády za dlouhodobou kritiku, kterou Evropská unie míří na stav rumunského soudnictví.
V příští Evropské komisi má být opět Věra Jourová, premiér Babiš už je prý rozhodnut nabídnout jí jménem české vlády druhý mandát. Kandidatura Jourové ale z hlediska českých zájmů nedává smysl a je přímo proti Visegrádu, na nějž se Babiš jindy tak odvolává.
V úterý na jakési konferenci o „základních právech“ ve Vídni vystoupila česká komisařka Věra Jourová. Věnovala se tématu šíření nenávisti a nacionalismu a při letmém pohledu to byl standardní projev, jaké se tak píší a přednášejí po brexitu a po Trumpovi: pozor na růst nesnášenlivosti a špatnou verzi nacionalismu, apel na politiky, aby si uvědomili vlastní zodpovědnost a nepřilévali olej do ohně rétorikou, „která rozděluje“. Do toho tradiční šťouchanec do Viktora Orbána, který vedl antikampaň proti předchozím kampaním George Sorose.
Třetí večer v řadě se v neděli v Bukurešti sešly tisíce lidí, aby protestovaly proti vládě sociálních demokratů. Tu obviňují z korupce a požadují její odstoupení. Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová vyzvala rumunskou vládu, aby reformu justice ještě zvážila.
Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová kritizovala praxi některých členských zemí Evropské unie, jež výměnou za investice udělují občanství bohatým lidem z neunijních států. V rozhovoru s německým listem Die Welt uvedla, že to může představovat bezpečnostní hrozbu.
Už dva a půl roku vládne v Polsku národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost. Téměř po celou tu dobu čelí tlaku ze strany Evropské komise, Evropského parlamentu i jednotlivých západoevropských vlád. Vytýkají Polákům soudní reformu, která zeslabuje nezávislost dosud údajně nezávislé justice. Vytýkají jim zglajchšaltování veřejnoprávní televize a rozhlasu, do té doby údajně nezávislých na vládě. Vytýkají Varšavě opozici vůči přijímání migrantů z třetího světa a celkově reakční, prý nacionalistické směřování. Varšava na oplátku a poté, co hlavní vyhlédnutý spojenec v EU, Velká Británie, odchází, více sází na spojenectví s USA a státy Visegrádu. Přesto je rozhovor ministra zahraničí Jacka Czaputowicze pro Týdeník Echo prvním českým rozhovorem s ministrem PiS za celé ty dva a půl roku.
