Evropská komise pokračuje ve svém tažení proti podnikateli Elonu Muskovi a jeho sociální síti X, dříve Twitter. Prostřednictvím její místopředsedkyně Věry Jourové vyzvala platformy v Silicon Valley ke zvýšené ostražitosti v boji proti ruské „válce idejí“. Jourová při tom X označila za největší prostor pro dezinformátory, uvedla agentura Bloomberg.
Elon Musk se opět stal terčem kritiky eurokomisařky Věry Jourové. Muskova platforma X (dříve Twitter) obdržela další varování kvůli dezinformacím, na jejichž šíření má podle Jourové nejvyšší podíl ze všech velkých platforem sociálních sítí. „Budeme sledovat, co děláte,“ vzkázala Muskovi podle deníku The Guardian Jourová, která za Evropskou komisi zaštiťuje kodex boje proti dezinformacím.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová promluvila o svém budoucím možném nástupci a uvedla, že bývalý hokejista Dominik Hašek by nemusel být špatnou volbou. „Mě se zdá, že je homo politicus a byl by skvělým eurokomisařem. Musel by si to vybudovat. Berte to s rezervou, ale není to fór,“ řekla Jourová v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál s tím, že o tom bude rozhodovat „vysoká politika.“
Tvrdé regulace Evropské unie dopadnou na sociální síť Twitter, v pořadu Českého rozhlasu Interview Plus to uvedla eurokomisařka Věra Jourová. EU se v současnosti zabývá regulací dezinformačních kampaní, problematiku komunikuje i se zástupci technologických firem, těch se podle Jourové Twitter neúčastní. Pokud ale nebude dodržovat nově stanovené regulace, může být v Evropě zakázán, upozornila eurokomisařka.
Věru Jourovou rozčílil Elon Musk. Nebo ji možná pobavila Muskova snaha uniknout předpisům o potírání dezinformací, takže česká komisařka ukáže nejbohatšímu muži planety, zač je toho loket. Na svém twitterovém účtu, tedy na Muskově platformě, Jourová tuto sobotu napsala „Bye, bye birdie“. Reagovala tak na zprávu, že Twitter odstupuje od kodexu o dezinformacích. Úplný jeho název zní „Kodex praxe EU v oblasti dezinformace“, do života byl uveden před rokem.
„Časy Divokého západu jsou pryč.“ Těmito slovy varovala místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová Elona Muska kvůli dopadům miliardářova převzetí Twitteru za 44 miliard dolarů (40,6 miliardy eur). V rozhovoru s Euronews Next na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu ve středu Jourová řekla, že platforma bude čelit sankcím, pokud nebude v souladu s novými online předpisy EU.
EU by podle eurokomisařky Věry Jourové měla být schopná předvídat dezinformační kampaně a zabránit jejich šíření dříve, než se objeví. Bude k tomu potřebovat spolupráci s velkými internetovými platformami, mezi které patří například Facebook či Google. Jourová to řekla na konferenci o budoucnosti internetu v Praze. nInternet podle Jourové potřebuje smysluplnou regulaci, aby bylo možné čelit propagandě, která jej využívá jako nástroj. Evropa podle ní v současnosti čelí ruské propagandě při agresi Ruska na Ukrajinu
Eurokomisařka Věra Jourová měla přispět k utužení a uvolnění vztahů mezi Bruselem a východoevropskými zeměmi. Místo toho dělá pravý opak a čím dál více rozděluje Evropskou komisi. Podle německého týdeníku Der Spiegel místopředsedkyně EK Jourová teď brojí proti své šéfce Ursule von der Leyenové, které zhatila kompromis mezi Bruselem a Varšavou, ke kterému EK směřovala.
Poslanec polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Piotr Kaleta ve čtvrtek v rozhovoru s Polským rozhlasem místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou označil za divnou paní posedlou Polskem. Bylo to v reakci na ve středu zveřejněnou zprávu Evropské komise o stavu právního státu v zemích sedmadvacítky, která je vůči Polsku kritická. „Vyhodit to všechno do povětří, vůbec se tím netrápit, nebrat v potaz,“ řekl Kaleta ke zprávě.
Slova české místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové vnímám čistě jako politický útok na Polsko. Tak se v pondělním vysílání televize Polsat News na adresu Jourové vyjádřil polský prezident Andrzej Duda. Reagoval totiž na tvrzení eurokomisařky, že dosavadní změny v polském soudnictví, které zrušily kontroverzní disciplinární komoru, nesplňují očekávání Evropské komise. Varšava proto zatím nemůže počítat s penězi z fondu obnovy Evropské unie, uvedla Jourová koncem června.
Dosavadní změny v polském soudnictví, které zrušily kontroverzní disciplinární komoru, nesplňují očekávání Evropské komise. Varšava proto zatím nemůže počítat s penězi z fondu obnovy Evropské unie. Podle agentury AP to dnes uvedla místopředsedkyně komise Věra Jourová. Polský prezident Andrzej Duda v polovině června podepsal novelu zákona, která zrušila spornou disciplinární komoru, vnímanou kritiky jako nástroj vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) k trestání neposlušných soudců.
„Jsem proti cenzuře, která jde daleko za rámec zákona." Nákup sociální platformy Twitter miliardářem Elonem Muskem se setkal s obavami týkajícími se Muskovy představy svobody projevu, kterou hodlá na síti udržovat. Nutnost dodržovat platné zákony zmínila mimo jiné česká eurokomisařka Věra Jourová a to v souvislosti s omezeními, která na sociální sítě uvalila Evropská unie. Podle Muska sice „extrémní reakce“ některých kritiků na větší svobodu slova mluví za vše. Později ale dodal, že se Twitter bude řídit platnými zákony o projevu.
Ruský prezident Vladimir Putin by měl být podle eurokomisařky Věry Jourové první na seznamu sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho agresivnímu postupu vůči Ukrajině. Fakt, že Putin na unijním seznamu chybí, je podle Jourové spíše projevem slabosti než diplomatického umu. Jourová, která má v Evropské komisi na starosti hodnoty, transparentnost a dodržování zásad právního státu, vynechání ruského prezidenta kritizuje. „Vladimir Putin by měl být první na seznamu,“ řekla Hospodářským novinám.
Minulý týden Evropský parlament schválil návrh zákona o digitálních službách, který připravila Evropská komise. Podstatné části normy nejsou politicky kontroverzní. Jiné části jsou naopak háklivé, především mazání tzv. nenávistného projevu. Důležitou roli v hledání vztahu EU k on-line platformám hrála česká komisařka Věra Jourová. Rozhovor s Jourovou se však neomezuje jen na zákon o digitálních službách, dojde i na Green New Deal a zacházení Komise se střední Evropou.
Evropská komise učinila ostrý řez a iniciovala udělení pokuty Polsku, protože Varšava po dobrém nereaguje na výzvy k nápravě problémové situace v polské justici. Komise zároveň napjatě očekává verdikt polského ústavního soudu o nadřazenosti polského či unijního práva, který může jeho dialog s Evropskou unií dále zásadně zkomplikovat. Ve čtvrtek to řekla místopředsedkyně EK Věra Jourová. Polsko podle ní navzdory současným sporům o právní stát do Evropské unie patří, mělo by ale respektovat základní pravidla, k nimž se dobrovolně přihlásilo.
Maďarská vláda se rozhodla přijmout rezoluci na podporu Polska a "odsuzuje nečestné útoky" vedené z Bruselu na Varšavu, uvedla MTI s odvoláním na vyjádření ministryně spravedlnosti Judit Vargové. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové není maďarský krok překvapivý a nepřispívá k dobré atmosféře. Budapešť, která je sama ve sporu s Bruselem, reaguje na rozhodnutí EK, která v úterý požádala Soudní dvůr EU, aby vyměřil pokutu Polsku, protože se nepodřídilo soudnímu příkazu okamžitě zastavit činnosti orgánu trestajícího polské soudce.
Evropská komise (EK) má proti Polsku další výhrady. Tentokrát kritizuje navrhovanou novelu zákona o vysílání, která podle ní omezí svobodu médií. Změna se má týkat pravidel ve vlastnictví soukromých rozhlasových a televizních stanic. Konkrétně jde o to, že licence na vysílání by se nově udělovaly zahraničním subjektům jen pokud sídlí v prostoru Evropského hospodářského společenství (EHS). Mediální společnosti působící v Polsku by tak nemohly být kontrolovány firmami, které sídlí mimo EHS.
Zejména západoevropské státy by se měly odhodlat k silnější společné reakci na vrbětickou kauzu, kvůli níž vyhostilo ruské diplomaty zatím jen několik východoevropských zemí. Prohlásila to v pondělí místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která figuruje mezi osmi lidmi, na něž Moskva uvalila v pátek sankce. Podle Jourové to byla reakce na její kritický postoj k Rusku v diplomatické při s Českem, ale i na dlouhodobé tažení proti ruským dezinformacím.
Evropská unie chce sjednotit pravidla pro cestování mezi jednotlivými členskými zeměmi v době pandemie. V rozhovoru, který zveřejnil německý list Die Welt, to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou k odstoupení.
Místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová se na dálku dostala do sporu s maďarskou ministryní spravedlnosti Judit Vargovou. Členka vlády Viktora Orbána, který podle Bruselu oslabuje v Maďarsku demokratické principy, v pondělí kritizovala výrok české političky na adresu Orbánova způsobu vládnutí. V nezvykle ostrém útoku na unijní exekutivu vyzvala Jourovou k rezignaci v době, kdy komise dokončuje hodnocení stavu demokracie ve všech zemích.
Podle místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věry Jourové (ANO) je třeba garantovat, že volby v každém státě Evropské unie jsou svobodné a každý z kandidátů má rovný přístup do médií.
Místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou mrzí nedávná slova premiéra Andreje Babiše (ANO) o tom, že finanční pomoc EU členským státům na pomoc v boji s následky koronaviru neznamená pro Česko žádné peníze navíc. Jourová připustila, že šlo o peníze dlouhodobě vyčleněné pro ČR, EU ale podle ní umožnila jejich použití hned a na zmíněný účel. Jourová, která byla v české vládě za ANO, to uvedla v televizi CNN Prima News. Proti Babišovým slovům z konce března se již dříve ohradilo zastoupení Evropské komise v ČR.
Opatření přijatá v boji proti koronaviru by v delším časovém horizontu mohla oslabit demokracii, obává se místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Evropská komise se znepokojením sleduje vývoj v Maďarsku, kde vláda získala v rámci nouzového stavu časově neohraničenou možnost řídit zemi pomocí dekretů.
Polsko a Maďarsko jsou podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové křehké demokracie. Česká komisařka to řekla v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel. Tvrdě v něm kritizuje polskou reformu justice; mluví o zničení a plošném bombardování. V souvislosti s Maďarskem zase hovoří o médiích, která píšou, co vládě vyhovuje.
Výbory Evropského parlamentu schválily českou eurokomisařku Věru Jourovou do pozice budoucí místopředsedkyně Evropské komise. Po grilování před poslanci získala komisařka podporu zástupců většiny frakcí. Jourová před europoslanci řekla, že nesouhlasí s tvrzením, že v Česku je možné objednat si trestní stíhání, jak loni v lednu prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského zaváhala při reakcích na otázky, jak bude komise chránit právní stát v Polsku a Maďarsku. Čeští europoslanci uznali, že tříhodinové grilování zvládla Jourová se ctí, zároveň však připomněli, že má slabá portfolio.
Rozpaky a dva odmítnutí kandidáti. To jsou zatím výsledky dosavadního grilování v Evropském parlamentu (EP), kam předstupují komisaři nominovaní šéfkou Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou. Převážně kritika od českých europoslanců se snesla na některé kandidáty, kteří podle nich nebyli schopní odpovídat na otázky ohledně svěřených portfolií a ani nevykazovali znaky elementárních znalostí. Dnes přijde na řadu Věra Jourová.
Při rozdělování postů v Evropské komisi jsme dostali, co jsme chtěli, a můžeme s tím být navýsost spokojeni. Vždyť co může česká kandidátka dělat lepšího než místopředsedkyni komise dohlížející na demokracii a nezávislost médií, nemluvě o tom, že bude čelit ruským trollům? Na tom se shoduje premiér Andrej Babiš s větší částí protagonistů veřejné diskuse.
O postu pro Věru Jourovou v nové Evropské komisi bylo už napsáno všechno. Nebo ne?
