Bývalá eurokomisařka Věra Jourová se stane prorektorkou Univerzity Karlovy pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie. Akademický senát UK k tomu vyjádřil na svém pátečním zasedání kladné stanovisko. Novou prorektorku jmenuje rektorka UK Milena Králíčková. Svůj plat bude Jourová posílat v plné výši na Fond odolnosti Nadačního fondu UK.

AS UK na svém jednání řešil záměr rektorky Králíčkové jmenovat Jourovou prorektorkou. Jourová má mít na starosti například péči o kvalitu výzkumu z hlediska lidských zdrojů, dále rozvoj mezinárodních vztahů ve smyslu všech tří rolí univerzity. Podle Králíčkové potřebuje UK mít vazby v Bruselu. Posledním pilířem agendy Jourové mají být nové technologie v souvislosti například s rozvojem a implementací nástrojů umělé inteligence. AS UK k záměru vyjádřil kladné stanovisko. Senátoři ocenili zkušenosti a kontakty Jourové, někteří naopak v diskusi kritizovali název a vymezení portfolia.

Sama Jourová během jednání uvedla, že jde pro ni o významnou chvíli a že za všechny své úspěchy vděčí UK, kde vystudovala. „Obdivuji úspěchy, kterých UK za poslední dobu dosáhla, ať už v oblasti ERC grantů nebo třeba v oblasti Erasmu. Draghiho zpráva v oblasti konkurenceschopnosti počítá s výrazným zapojením univerzit a byla by škoda u toho nebýt. A pokud do Česka pojede nějaký komisař nebo paní předsedkyně EK, tak se budu starat, aby povinná zastávka byla na UK,” řekla Jourová s tím, že svůj plat bude posílat na Fond odolnosti v plné výši, univerzita nicméně bude platit odvody.

Probíhá také jednání o tom, jakým způsobem bude učit na Právnické fakultě a na Fakultě sociálních věd UK. Jednat by se mělo spíše o jednotlivé přednášky týkající se například právního státu či mediálních studií. Dodala, že nyní nehodlá vstupovat do žádné politické strany, bude však pracovat v poradním orgánu prezidenta Petra Pavla. Jourová skončila ke konci listopadu po deseti letech ve funkci eurokomisařky. Už dříve uvedla, že by chtěla být v kontaktu s mladými lidmi. Téma, na které chce nadále upozorňovat, je problém nenávistných útoků vůči ženám ve veřejném prostoru.

„Jedním z předpokladů, že se postavení žen v politice a veřejném životě zlepší a nenávist, které musejí často čelit, sníží, je, že současný stav nepřijmeme jako něco normálního. Musíme o tom mluvit,“ uvedla Jourová, která letos v Bruselu uspořádala konferenci Ženy ve veřejném životě. Na ní promluvila například šéfka EK Ursula von der Leyenová, ale i filipínská novinářka a nositelka Nobelovy ceny za mír Maria Ressaová, která popsala, že dostává i 90 nenávistných vzkazů každou hodinu. „I já čelím řadě urážek a naučila jsem se s tím žít. To ale neznamená, že bych si myslela, že to je součást mojí práce, kterou musím přijmout,“ dodala bývalá eurokomisařka.

Celkem za deset let, tedy za dva mandáty v Evropské komisi, absolvovala Jourová přibližně 3000 oficiálních jednání, téměř 1500 mediálních rozhovorů, skoro 350 tiskových konferencí a kolem 700 projevů a vystoupení. V letech 2014 až 2019 byla eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví, v následujících pěti letech pak místopředsedkyní EK pro hodnoty a transparentnost.