Návrh Evropské komise na obnovu přírodních ekosystémů dokázal ustát několik snah o definitivní konec a nakonec dokázal s těsnou většinou projít Evropským parlamentem. Nevyšel z něj však v původní podobě, ale po poměrně radikálních změnách. „Komise se ukázala ve své plné nahotě,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Evropská komise podepsala kontrakt se čtyřmi velkými farmaceutickými firmami a zarezervovala si tak výrobní kapacity pro případ budoucí pandemie. Díky dohodě by Evropská unie měla přístup k 325 milionům dávkám vakcíny ročně za celkovou cenu 160 milionů eur. Za výrobní kapacity bude platit i pokud k pandemii nedojde. Smlouvu komise uzavřela s americkou korporací Pfizer, španělskými výrobci vakcín HIPRA a CZ vaccines a s nizozemskou společností Bilthoven Biologicals.
Nynější ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) vyjádřil zájem stát se eurokomisařem. O nominantovi do Evropské komise, který nahradí současnou českou komisařku Věru Jourovou (ANO), rozhodne po eurovolbách vláda Petra Fialy (ODS). Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra a předsedy hnutí STAN Víta Rakušana mají na základě vládní dohody pozici obsadit právě Starostové a nezávislí. Místopředseda hnutí Jan Farský pro Echo24 řekl, že Síkela je kvalitním kandidátem.
Myšlenka sice hezká, ale provedení zásadně špatné. Jeden z pilířů evropského Green Dealu, směrnice o obnově přírodních ekosystémů, odmítl podpořit i evropský výbor pro životní prostředí a na plénum parlamentu tak zamíří se značně negativním doporučením. Kritici neshazují myšlenku obnovit strádající evropskou přírodu, odmítají však podle nich příliš tvrdá či nedomyšlená řešení, která mohou poškodit evropské zemědělství, lesnictví či obecně přidat k přeregulované ekonomice.
Evropská unie by mohla v budoucnu jednotně regulovat vývoz citlivých technologií do Číny a dalších nedemokratických zemí i jejich investice do strategických evropských firem. Počítá s tím plán pro zajištění ekonomické bezpečnosti bloku, který dnes představila Evropská komise. Unijní exekutiva chce v jeho rámci členské státy a jejich firmy přesvědčit i k větší obezřetnosti při vlastních investicích do výroby ve zmíněných státech.
Deindustrializace, nereálné požadavky, hrozba pro zemědělství či rybáře. Zelená legislativa v Evropské unii čelí ostré kritice a s ní i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropský výbor pro životní prostředí je zcela rozpolcený v hlasování o nařízení o obnově přírodních ekosystémů, na předsedkyni Leyenovou zase míří ostrá kritika z „domovské“ CDU/CSU, a to i kvůli požadavkům na utažení směrnice o průmyslových emisích.
Dvojnásobné navýšení rozpočtu na PR a komunikaci plánuje pro rok 2024 šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, důvodem má být podle ní četné šíření údajných dezinformací. Protože se peněz nedostává, tak aby bylo možné rozpočet navýšit, EK navrhuje odčerpat finance například ze zemědělského fondu nebo fondu pro Erasmus. O komunikaci Evropské komise by se mohly starat firmy z Německa, se kterými již byla navázána spolupráce, avšak bez výběrového řízení, informuje server Politico.
Evropská komise (EK) nařídila americké internetové společnosti Google, aby přerušila svůj lukrativní byznys s digitální reklamou. Znamená to, že Google může být nucen prodat část svého podnikání, aby uklidnil obavy antimonopolního orgánu z narušení hospodářské soutěže, informovala agentura Reuters. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě. Google s názorem komise nesouhlasí. Evropská komise je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci.
Evropská komise zahájila s Polskem řízení kvůli jeho novému zákonu, který zřizuje komisi posuzující ruský vliv v zemi v letech 2007 až 2022. Po dnešním zasedání kolegia komisařů to řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Komise podle něj odešle do Varšavy dopis požadující bližší vysvětlení možných dopadů normy. Brusel má obavy z oslabení demokratických principů v Polsku. Zákon by podle kritiků mohl bez soudu zabránit politickým oponentům vládnoucí strany ve výkonu veřejných úřadů.
Po náročné zimě s vysokými cenami energií čeká evropské domácnosti další šok. Evropská komise chce od roku 2029 zákaz prodeje současných plynových kotlů. Podle představ Evropské komise by EU měla přejít na tzv. hybridní kotle s využitím tepelných čerpadel či solárních panelů. Nová technologie by si od domácností podle některých odhadů vyžádala investice kolem v přepočtu na jednu domácnost přes 100 000 korun. Celkem se tak může jednat o miliardy.
Evropská komise (EK) chce sjednotit celní systém Evropské unie a omezit administrativu spojenou s rostoucím počtem přeshraničních internetových nákupů. Unijní exekutiva dnes navrhla reformu celních pravidel EU, která počítá s vytvořením společného úřadu a datového systému, jež by měl nahradit celní infrastrukturu v členských státech. Komise odhaduje, že by to mohlo členským zemím snížit náklady až o dvě miliardy eur (47,3 miliardy Kč). Součástí návrhu je také zavedení cel pro nejlevnější zboží, které je dosud od jejich platby osvobozeno.
Evropská komise (EK) dnes mírně zvýšila odhad letošního růstu české ekonomiky, který však i přes zlepšené vyhlídky výrazně zaostane za průměrem celé Evropské unie. Hrubý domácí produkt (HDP) by měl vzrůst o 0,2 procenta, uvedla komise v jarní makroekonomické prognóze. V únorové předpovědi odhadovala růst na 0,1 procenta. Výrazněji pak zlepšila očekávání pro příští rok, kdy počítá s růstem o 2,6 procenta, zatímco dříve odhadovala 1,9 procenta.
Evropská komise plánuje kvůli válce na Ukrajině podpořit výrobu munice v členských zemích Evropské unie částkou 500 milionů eur (11,8 miliardy korun) ze společných fondů. Počítá s tím plán, který ve středu představil eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Investice by měly primárně sloužit k naplnění slibu, kterým se evropský blok zavázal dodat Kyjevu do příštího jara milion kusů dělostřelecké munice.
"Mohutné nové přesměrování." V době narůstajících geopolitických změn na planetě, provázených mimo jiné válkou na Ukrajině a rostoucími velmocenskými ambicemi Pekingu, si chce upadající Evropa zachránit globální vliv a stabilizovat světový řád. EU proto vypracovala důvěrný strategický materiál, který nyní diplomatická služba EU rozeslala jednotlivým členským státům. Dokument odhaluje novou strategii unie, která by se měla zaměřit na čtyři podle ní klíčové státy, a to Brazílii, Chile, Nigérii a Kazachstán.
"To, co nyní vidíme, je instituce, která ztratila veškeré zábrany." Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí nebývalému tlaku v souvislosti s mamutím kontraktem na dodávky vakcín firmy Pfizer, který pro státy EU Evropská komise vyjednala na jaře 2021. Kontrakt měl EU zajistit 1,8 miliardy dávek vakcín proti covidu-19. Nyní se z několika stran začínají rojit otázky, jak vyjednávání celého kontraktu vlastně probíhalo.
Evropská komise navrhla novou normu týkající se opravitelnosti spotřebičů. Výrobci by měli povinnost nabídnout opravu 5-10 let od uvedení produktu. Nový návrh také vybízí k jednodušší dostupnosti opraven spotřebičů, například vytvořením online trhu či standardizací kvality hodnocení jednotlivých opraváren. Návrh minulý týden představila Evropská komise. Zatím se má týkat především větších elektrospotřebičů jako jsou myčky či ledničky, později komise počítá i s například smartphony.
Německo a Evropská komise (EK) urovnaly spor o konec vozů se spalovacími motory. Na twitteru to dnes uvedl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Německý ministr Volker Wissing na twitter napsal, že po roce 2035 bude dál možné nově registrovat vozy se spalovacími motory, pokud budou tankovat uhlíkově neutrální paliva. Podle německého ministra dopravy se dohodu podařilo uzavřít v pátek večer. Předcházela tomu výměna dopisů mezi Berlínem a Bruselem.
Itálie varovala Evropskou komisi (EK), že plán na ukončení prodeje aut se spalovacími motory do roku 2035 podpoří jen pod podmínkou, že se budou dál smět prodávat auta na biopaliva. Informuje o tom ve středu agentura Reuters. Evropská unie se snaží odblokovat řešení svého záměru na snížení emisí CO2 z automobilů, na poslední chvíli se totiž proti plánu postavilo Německo. Současný plán se nelíbí ani některým dalším zemím včetně České republiky.
Evropská komise (EK) navrhuje, že po roce 2035 umožní prodej nových osobních aut se spalovacími motory, ale jen v případě, že budou využívat pouze syntetická paliva. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Ta se odvolává na dokument, který nastiňuje návrhy komise německému ministerstvu dopravy. Německo patří spolu s Českou republikou mezi členské země Evropské unie, které pro auta na syntetická paliva prosazují výjimku ze zákazu prodeje nových osobních vozidel se spalovacími motory po roce 2035.
V Stockholmu se tento týden sejdou ministři obrany, aby jednali o společném evropském nákupu munice. V reakci na toto setkání se nechal slyšet eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton, že je na čase, aby se evropský obranný průmysl přeorientoval na válečnou ekonomiku. Informuje Politico. „Věřím, že je čas, aby se evropský zbrojní průmysl přeorientoval na válečný model ekonomiky, aby zajistil naše obranné potřeby,“ uvedl Breton před setkáními na půdě.
Výroba syntetických paliv, o jejichž budoucí povolení v autech nyní usiluje několik evropských států včetně Česka, je v současné době na začátku, celosvětové kapacity pro jejich využití v automobilové dopravě jsou zanedbatelné. Do budoucna tak budou potřeba nákladné investice do výrobní infrastruktury. Komplikací může být i zajištění základních surovin pro výrobu. Uvedli to zástupci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Evropská komise nařídila svým zaměstnancům, aby přestali používat oblíbenou sociální síť TikTok. Zaměstnanci si mají aplikaci odinstalovat ze služebních zařízení a ze zařízení, ze kterých přistupují k aplikacím komise. Oznámení zaměstnancům přišlo ve čtvrtek emailem. Informuje Euractiv či Deutsche Welle. „Kvůli ochraně dat a zvýšení kyberbezpečnosti rozhodla Správní rada Evropské komise o zákazu aplikace TikTok na služebních zařízeních a osobních zařízeních zapojených do mobilních služeb komise,“ odůvodňuje EK své kroky.
Evropská komise podá žalobu k Soudnímu dvoru EU na osm členských států včetně České republiky. Nezavedly pravidla, která mají chránit oznamovatele protiprávního jednání (takzvané whistleblowery) před případnou odvetou, uvedla EK v prohlášení. Žaloba se kromě Česka týká také Německa, Estonska, Španělska, Itálie, Lucemburska, Maďarska a Polska.
Evropský parlament byl včera posledním článkem v řetězu, na jehož konci bude zákaz spalovacích motorů v autech registrovaných po EU od roku 2035. Končí proces, jehož akutní fáze začala loni v létě během francouzského předsednictví a dotažena do detailů byla během předsednictví českého. Zajímavý, ovšem nikoli světodějný, je jistý posun v atmosféře během tohoto kolečka. I ze západu Evropy se už tu a tam ozývají hlasy proti vnucené elektromobilitě, k několika manažerům automobilek se před třemi dny přidal například předseda frakce evropských lidovců v Evropském parlamentu Manfred Weber.
Česká ekonomika bude v prvním letošním čtvrtletí stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Ve své makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která v případě České republiky nijak nezměnila své dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP). K rychlejšímu růstu by se česká ekonomika mohla vrátit v příštím roce, kdy Evropská komise očekává růst HDP o 1,9 procenta.
Evropská unie by měla zlepšit ochranu svých vnějších hranic a zvýšit tlak na mimounijní země, aby rychleji přijímaly zpět odmítnuté žadatele o azyl. Shodli se na tom v noci na pátek prezidenti a premiéři členských států po několikahodinové debatě na bruselském summitu. Rozdílné postoje měli k otázce, zda má unie přímo financovat bariéry na hranicích, jimiž chce řada zemí brzdit rostoucí příliv migrantů do Evropy. Český premiér Petr Fiala ale řekl, že debata o kvótách není na pořadu dne.
Evropská komise (EK) ve středu České republice schválila dotace v objemu 928 milionů eur (asi 22 miliard Kč) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Česko podle komise splnilo všechny podmínky, aby mohlo získat první řádnou platbu z balíku zhruba 800 miliard eur (19 bilionů Kč), v jehož rámci má celkem nárok na sedm miliard. O předběžném souhlasu informovala unijní exekutiva v tiskové zprávě.
Návrh z pera Evropské komise může podle kritiků výrazně nabourat soukromí uživatelů internetu i zavdat na závažnější bezpečnostní problémy. Nařízení, které má bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu, ostře kritizují někteří politici i odborníci. Vidí v něm totiž prostor pro plošné „šmírování“ v soukromých konverzacích, emailech či riziko, že se do hledáčku policie budou moct lidé dostat i kvůli obyčejným fotkám z dovolené.
Až stopadesát miliard korun na energetickou obnovu po plynovém odpojení od Ruska. Tolik si chce Česko půjčit od Evropské komise s ujištěním, že půjde o extrémně výhodnou půjčku. Zadlužili bychom se na třicet let a podmínkou by bylo nalít peníze do přesně vymyšlených projektů se specifickými podmínkami stanovenými EU. Česko má možnost půjčit si z Bruselu až 350 miliard korun z tzv. fondu obnovy.
Echo24 včera přineslo obsáhlý článek o nařízení komisařky Věry Jourové, které je už z podzimu, ale zasloužené pozornosti se mu dostává teprve časem. Norma nese orwellovsky zavádějící název Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Řeší toho mnoho najednou, mj. ustavuje jakéhosi evropského mediálního regulátora, posiluje redakční nezávislost vůči vydavateli, slibuje spravedlivé rozdělování veřejné podpory mezi soukromá média atd. Komisařka Jourová tuto normu, která by Evropské komisi dovolila zasahovat i do médií, odůvodnila už tradičně.
