Myšlenka sice hezká, ale provedení zásadně špatné. Jeden z pilířů evropského Green Dealu, směrnice o obnově přírodních ekosystémů, odmítl podpořit i evropský výbor pro životní prostředí a na plénum parlamentu tak zamíří se značně negativním doporučením. Kritici neshazují myšlenku obnovit strádající evropskou přírodu, odmítají však podle nich příliš tvrdá či nedomyšlená řešení, která mohou poškodit evropské zemědělství, lesnictví či obecně přidat k přeregulované ekonomice.

Podle podporovatelů návrhu z řad evropských frakcí, ekologických organizací či i některých velkých byznysových hráčů zaznívá, že jde o kritiku založenou na lžích a domněnkách. To nic nezměnilo na výsledku dalšího hlasování v evropském výboru pro životní prostředí (ENVI), v kterém se opět dospělo jen k nejtěsnějšímu možnému výsledku 44:44 hlasům.

Návrh, který už předtím odmítly výbory pro rybolov a zemědělství, vzbudil tvrdý odpor ze strany největší evropské frakce EPP, spolu s nimi se proti postavili i evropští konzervativci či skupiny zastupující zasažené sektory jako zemědělství či rybolov. V červenci je tak na řadě s hlasováním celý parlament a šance na úspěch jsou značně nejisté, očekává se totiž podobně těsné hlasování. Pokud europoslanci návrh odmítnou, znamená to de facto jeho konec. Na řadu by musela přijít nová verze. Místopředseda Evropské komise a tvrdý propagátor Green Dealu Frans Timmermans na europoslance tlačí s tím, že žádný další návrh nebude.

Je to první náraz Green Dealu ve výboru pro životní prostředí, návrh je označovaný za jeden z jeho pilířů. Podle návrhu Evropské komise z minulého roku by země unie měly do roku 2030 na pětině svých suchozemských i vodních ploch zavést opatření pro obnovu přírodních ekosystémů. V zájmu ochrany vymírajících druhů i lidského zdraví by také zemědělci měli do konce desetiletí omezit využívání pesticidů na polovinu. Má jít o první celounijní pravidla k ochraně přírodních druhů a také zásadní část evropského Green Dealu. Evropa se potýká s velkým úbytkem populace živočichů a rostlin.

„Příroda dnes prohrála bitvu, ale my budeme pokračovat v boji na plenární schůzi. Jako vždy zůstávám otevřen vyjednávání se všemi a o všem. Doufám, že Manfred Weber dostane rozum a skončí osobní tažení proti Ursule von der Leyenové, abychom mohli schválit návrh Evropské komise na plénu,“ prohlásil socialistický zpravodaj návrhu César Luena. Jeho vzkaz patřil šéfovi klubu lidovců, který v posledních týdnech přesvědčoval své poslance k zamítnutí návrhu. Ten je významnou součástí ekologické strategie komise, jejíž šéfka von der Leyenová je Weberovou stranickou kolegyní.

Předseda EPP Weber tvrdí, že uplatňování pravidel by mohlo snížit zemědělskou produkci až o deset procent, což je podle něj v době dopadů inflace a války na Ukrajině neúnosné. „Potřebujeme nový návrh, který naše obavy zohlední,“ uvedl německý politik. Norma počítá s tím, že státy EU do konce desetiletí zlepší stav alespoň 30 procent suchozemských, pobřežních, mořských i sladkovodních ekosystémů, které jsou v současnosti ve špatném stavu.

Společný postoj k návrhu minulý týden schválily členské státy, mezi ministry životního prostředí hlasujícími pro byl i český ministr Petr Hladík. Odpor naopak přicházel z možná nečekané strany, například od Nizozemska či dalších západoevropských států. Ty dávaly mimo jiné najevo obavu o budoucí stavbu větrných či solárních elektráren, které by mohly ohrozit část živočišných druhů. Výstavba a provoz zdrojů obnovitelné energie nakonec získala výjimku z požadavku na nezhoršování stavu přírodních druhů, který platí pro oblasti obnovovaných ekosystémů.

Členské státy by pak ve druhé polovině roku měly vyjednávat o konečné podobě pravidel s poslanci. Podmínkou však je, že návrh uspěje v červenci na plénu. Pokud jej poslanci odmítnou, je podle unijních činitelů pravděpodobné, že během necelého roku zbývajícího do konce současného volebního období již případný nový návrh komise projednat nestihnou. Ten navíc, jak avizoval Frans Timmermans, už unijní exekutiva není ochotná předložit.