Vzhledem k aktuální ekonomické situaci není zavedení eura v Česku tématem, které by se mohlo řešit v tomto volebním období, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nejprve je nutné dát do pořádku český státní rozpočet a zkrotit inflaci, zdůraznil. Ocenil diskusi, která se o kladech i záporech zavedení společné evropské měny vedla na nedávné ideové konferenci občanských demokratů.
Česká měna je aktuálně nejsilnější k euru téměř za 15 let a k dolaru za více než rok. Vůči euru dnes zpevnila oproti předchozímu závěru o 15 haléřů na 23,34 Kč/EUR, což je nejnižší kurz od konce července roku 2008. K dolaru si koruna polepšila o 27 haléřů na 21,26 Kč/USD. Silnější byla k měně USA naposledy loni v únoru.
Míra inflace v eurozóně v únoru čtvrtý měsíc v řadě klesla, tentokrát ale jen o 0,1 bodu na 8,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat.
Česká měna dnes poprvé od července 2008 posílila pod 23,50 Kč/EUR. Odpoledne se krátce dostala až na 23,47 Kč/EUR. Krátce před koncem obchodování sice vůči jednotné evropské měně mírně oslabila, ale i tak je její závěrečný kurz nejpevnější za posledních více než 14 a půl roku.
Česká měna se vůči americkému dolaru nyní drží zhruba tam, kde byla první den ruské invaze na Ukrajinu, tedy takřka před rokem, 24. února. Tehdy jeden dolar uzavíral obchodování při ceně 22,11 Kč, vyplývá z dat Bloombergu. Před tímto víkendem obchodování končilo na kurzu 22,17. Koruna tak za takřka rok od invaze vůči dolaru nakonec oslabila pouze o šest haléřů, přestože se v mezidobí citelně propadla. To odpovídá jednomu z nejlepších výkonů mezi světově významnějšími měnami.
Bulharsko se vzdalo cíle přijmout v lednu příštího roku jednotnou evropskou měnu euro, protože se mu nepodařilo splnit některé podmínky. Bude se ale snažit vstoupit do eurozóny nejpozději v roce 2025. Uvedla to dnes bulharská ministryně financí Rosica Velkovová-Želevová.
Eurozóna má od 1. ledna 2023 nového člena: čtyřmilionové Chorvatsko, oblíbenou letní destinaci českých turistů. (Sousední Slovinsko platí eurem už dlouho.) Změna měny se trefila do toho nejhoršího možného období, zvýšené inflace na celém kontinentě. Důsledkem jsou masivní nárůsty cen, zejména spotřebního zboží v supermarketech. Chorvatská vláda slibuje, že bude s nárůstem cen bojovat všemi prostředky, které má k dispozici, včetně vytváření „černých listin“. Co to ovšem přesně znamená, ocitnout se na vládní černé listině, to ministr Filipović neupřesnil.
Poté, co česká koruna k euru nakrátko zavítala pod psychologicky významnou hladinu 24 korun za euro, následně trochu ustoupila a mírně oslabila opět nad ni. Nicméně když se na ni podíváme z většího nadhledu, je zřejmé, že trend koruny prozatím zůstává stále posilující.
Česká televize (ČT) posunula svou předvolební superdebatu všech prezidentských kandidátů ze čtvrtka 12. ledna na neděli 8. ledna. Důvodem je kolize původního termínu s debatou na komerční Nově. ČT to dnes sdělila v tiskové zprávě. Debatu před prvním kolem volby odvysílá ČT1 a zpravodajská ČT24 v neděli od 20:00 hodin večer. Hostit ji bude Národní muzeum. Kandidáty však bude televize podle mluvčí Karolíny Blinkové do debaty teprve zvát. Zda se debaty zúčastní i kandidující expremiér Andrej Babiš (ANO), tak není jasné.
Míra inflace v Evropské unii v říjnu vystoupila na 11,5 procenta a již devátý měsíc v řadě překonala předchozí rekord. Proti zářijové hodnotě se zvýšila o šest desetin procentního bodu. Oznámil to dnes statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen proti září zpomalilo o 2,3 procentního bodu, s hodnotou 15,5 procenta však míra inflace zůstává nad průměrem a je sedmá nejvyšší v unii.
Česká měna se dnes dostala k euru na nejsilnější úroveň od únorového začátku války na Ukrajině. K dnešním 17:00 posílila vůči euru proti předchozímu závěru o šest haléřů na 24,32 Kč/EUR. K dolaru se dostala na stejný kurz, když zpevnila o 32 haléřů na 24,32 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Česko se chystá na nynější klimatické konferenci přistoupit ke globálnímu závazku snížit do roku 2030 nejméně o 30 procent emise metanu v porovnání s rokem 2020. Tímto krokem chce česká strana vyjádřit svoji podporu celosvětovému úsilí omezit emise tohoto plynu. Novinářům to v neděli řekl premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na klimatickou konferenci OSN v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Premiér dále řekl, že v nynějším volebním období nebude přijetí eura aktuálním tématem a Česko euro přijímat nebude.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová označila na sobotní stranické programové konferenci v Praze rok 2030 za naprosto realistický pro přijetí společné evropské měny euro. V úvodním projevu také uvedla, že očekává složitou debatu o zvýšení věku pro odchod do důchodu, je ale podle ní nezbytná. Ocenila také českou pomoc Ukrajině po ruské vojenské invazi letos v únoru. "Nechci si ani představovat, jak by se k pomoci Ukrajině stavěly současné opoziční strany, pokud by se dostaly do vlády," uvedla
ÚHEL POHLEDU: Dnes udělám něco, co na tomto místě zase tak často nedělám. Budu totiž uklidňovat. Ale popořadě: čtvrtek 27. října byl ve znamení dalšího zvyšování úrokových sazeb Evropské centrální banky (ECB). ECB opět přistoupila na své poměry k nezvykle razantnímu zvyšování úrokových sazeb o dalších 75 bazických bodů neboli 0,75 procentního bodu, čímž signální úrokovou sazbu v eurozóně posunula na dvě procenta, maximum od roku 2009. Hodnotit tento krok není tak triviální, jak by se mohlo zdát. Kdyby k tomuto kroku ECB přistoupila před čtyřmi nebo dvěma roky – ano, čtete správně, před dvěma roky, tedy skutečně uprostřed doby covidové –, jednoznačně bych jej považovala za dobré rozhodnutí.
Nizozemské ministerstvo financí tento týden zveřejnilo na svých stránkách dopis, ve kterém ministryně Sigrid Kaagová informuje dolní komoru parlamentu, že během několika týdnů předloží poslancům důvěrné informace o krizových scénářích týkajících se eura. Dokument, na kterém se ještě pracuje, poskytne poslancům podrobnosti o postupu Nizozemska v možné krizi evropské měny. Dopis zdůrazňuje, že se jedná hypotetický scénář.
Míra inflace v eurozóně v září stejně jako v předchozích měsících zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu poprvé od jejího zavedení dosáhlo deseti procent. V rychlém odhadu to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií.
Krize dělají slabé a nepřipravené ještě slabšími. U silných a lépe připravených se naopak projeví odolnost a přizpůsobivost. Teď to v éře rekordní inflace, energetické krize a války v Evropě a první mobilizace Ruska od druhé světové války vidíme v ostrém světle. Realitu velmi dobře odráží vzestupy a pády měn. Česká koruna je samostatný příběh. Česká národní banka s novým guvernérem Alešem Michlem a jeho novou většinou v bankovní radě odmítá zasahovat proti rekordní inflaci zvyšováním úrokových sazeb
Ekonomika eurozóny se už dostala do „mírné recese“, kterou vyvolal prudký růst cen energií a jež přetrvá nejméně do konce roku. Ve své dnešní zprávě pro klienty to uvádí ekonomové švýcarské banky UBS. Zároveň odhadli, že ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí klesne o 0,1 procenta a ve čtvrtém kvartálu o 0,2 procenta. S ohledem na výkon ekonomiky bloku 19 zemí platících eurem od dubna do června ekonomové UBS zlepšili celoroční výhled. Prognózu růstu pro rok 2023 snížili z 1,2 na 0,8 procenta.
Euro je zpět pod paritou s dolarem, kleslo až na 0,9928 USD, nejníže od roku 2002. Investoři se v obavách z recese odvracejí od rizikových transakcí a nakupují zejména americkou měnu, považovanou v takové situaci za bezpečnou. Dolaru nahrává i předpoklad pokračujícího zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech. Jednotná evropská měna vůči dolaru kolem 17:50 SELČ ztrácela přes jedno procento a pohybovala se kolem 0,9936 USD.
Jednotná evropská měna euro se poprvé od konce roku 2002 propadla pod paritu s americkým dolarem a krátce před 15:00 SELČ se prodávala zhruba v kurzu 0,9998 USD. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese v eurozóně a také předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve svižném zvyšování úrokových sazeb. Náladu na trhu ovlivnila dnešní statistika ze Spojených států, která ukázala, že míra inflace v USA v červnu překvapivě vystoupila na 9,1 procenta.
Jednotná evropská měna euro v úterý poprvé od roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru. Jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Jednotná evropská měna je nyní pod tlakem kvůli obavám z negativních dopadů energetické krize na evropskou ekonomiku. Kolem poledne euro ztrácelo zhruba 0,2 procenta na 1,0017 USD. Předtím sestoupilo až na 1,0000 USD. Měnoví obchodníci jako pravděpodobnou vyhlíží možnost oslabení až na 0,95 dolaru za euro již v blízké době.
Euro se v úterý dopoledne na devizovém trhu propadlo vůči dolaru na nejnižší hodnotu od prosince 2002. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese a také energetická krize v eurozóně. Dolar naopak těží z razantního zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech. Euro se dnes dopoledne propadlo na svoji nejnižší úroveň vůči dolaru za posledních dvacet let.
Rekordní inflace v České republice se mezitím odráží už i na důvěře občanů ve vlastní měnu. Od krize eurozóny před třinácti lety donedávna platilo, že poměr odpůrců a stoupenců eura je zhruba 4 : 1. Postupně ale vzpomínky na krizi eurozóny, zachraňování Řecka nebo Španělska slábnou. Z šetření Eurobarometru zveřejněného před dvěma týdny vyplývá, že pro vstup, ať už okamžitě, nebo později, je 44 procent Čechů. Před rokem jich bylo 33 procent.
O Maďarsku a Polsku se často mluví a píše jako o euroskeptických suverenistických zemích. Šedesát devět procent Maďarů a padesát devět procent Poláků by přitom chtělo podle aktuálního průzkumu Eurobarometru ve svých zemích okamžité přijetí eura. Ta čísla jsou s malými výkyvy už roky stejná. Výrazně vyšší než v Dánsku nebo ve Švédsku, kde většina společnosti euro odmítá. Ve Švédsku je pro přijetí jen 45 procent lidí. Maďaři a Poláci nejsou žádní eurofilové. Společnou měnu chtějí, protože nevěří v sílu a stabilitu svých vlastních měn. Vědí proč.
V zajetí vlastních starostí o českou korunu, kterou musela centrální banka den po ohlášení jména nového guvernéra Aleše Michla zachraňovat intervencí, zapadá, že tou dlouhodobě oslabující měnou není koruna, ale euro. Než se objevily zprávy, že si prezident republiky vybral do vedení České národní banky Michla, který je dlouhodobým odpůrcem zvyšování úrokových sazeb a tvrdí, že inflace je výrazně dovozového původu, koruna proti euru dlouhodobě posilovala.
Nedávné tabu v podobě diskuze o přijetí eura se ve vládní koalici dostává na scénu. Uskupení Spolu ve složení stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se tématu vyhnulo v předvolebním programu a ani o něm nebyla zmínka v programovém prohlášení vlády. Přesto strana TOP 09 na sociálních sítích rozjela příspěvky, které mají vést k diskuzi o přijetí eura. To však naráží na odmítavý postoj pravicové ODS, podle které ani Česká republika nesplňuje formální požadavky.
Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v Česku podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to dnes řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové. Poznamenal, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako „skoro emeritní guvernér“. Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Kurz koruny je nyní pod 25 korunami za euro.
Chorvatský parlament dnes podle očekávání schválil většinou hlasů zákon o zavedení eura jako oficiální měny v zemi. Podle chorvatských médií ve 151členném Saboru tento právní akt podpořilo 113 přítomných poslanců, 17 bylo proti a jeden se hlasování zdržel. Euro by se mělo v Chorvatsku stát oficiální měnou od ledna příštího roku. Už od 5. září se ale počítá s uváděním cen jak v dosavadní měně, tedy v kunách, tak v eurech. V obou měnách by pak ceny měly platit celý příští rok.
České firmy drtí vysoké úroky. Úvěry prodražuje Česká národní banka navyšováním základních úrokových sazeb, které navíc ještě porostou. Společnostem se tak stále více prodražují půjčky. Spolu s tím však roste procento poskytnutých úvěrů v cizích měnách. Nejčastěji to bývají úvěry v eurech, které využívají firmy obchodující v zahraničí. Takové půjčky ale mají svá rizika a problémy mohou přinášet ve chvíli, kdy dojde k oslabování koruny. Jako například propad české měny při jmenování nového guvernéra centrální banky Aleše Michla.
Dolar je nejdražší za posledních dvacet let. Spolu s vysokou inflací to však znamená, že lidé budou mít při nakupování hlouběji do kapsy. Spolu se silnou americkou měnou totiž dochází k prodražování dovozu zboží. I když většina produktů je kupována za eura než za dolary, tak i přesto se dá očekávat zdražení některých produktů. A to zejména těch, které pochází mimo EUi. To bude poznat nejvíce v elektronice, kde mohou zdražit počítače, mobily, notebooku nebo externí disky.
