Účetnictví, placení daní i vyplácení mezd zaměstnancům v eurech, dolarech či librách. Takovou možnost dostanou do nového roku firmy, které mají většinu tržeb v cizích měnách, a účtovat v korunách jim nepřináší velký smysl. Zcela domyšlený však návrh, který je součástí vládního konsolidačního balíčku, není.
Česká měna si dnes pohoršila k oběma hlavním světovým měnám a k euru je nejslabší za více než rok. K 17:00 koruna oslabila k euru oproti předchozímu závěru o 11 haléřů na 24,65 Kč/EUR. Vyšší byl kurz naposledy loni na konci září. K dolaru dnes koruna oslabila o 26 haléřů na 23,36 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Nová slovenská Ficova vláda rychle se zadlužující zemi zřejmě zadluží ještě více, bude se možná i znárodňovat. Zatím ale má Slovensko kde brát, neboť pravděpodobnost jeho bankrotu je 1 % a v nejhorším – skrze euro – mu pomůže i německý daňový poplatník. Novou slovenskou vládu bude pravděpodobně sestavovat někdejší premiér Robert Fico. Koaličními partnery jeho Směru by v takovém případě nejspíše byly před lety od Směru odštěpený Hlas a Slovenská národní strana. Taková koalice by měla celkem pohodlnou – byť určitě ne ústavní – většinu 79 ze 150 poslanců Národní rady.
Česká národní banka poslala korunu směrem k prudkému pádu a podle prognóz s tím tak i počítá. Po oficiálním oznámení konce devizových intervencí se sice snažil guvernér Aleš Michl krok bagatelizovat s tím, že jde o formální krok a neznamená žádnou změnu v politice silné koruny, podle některých analytiků tím však trh příliš nepřesvědčil.
Česká měna dnes opět ztrácela vůči euru, a je tak k němu nejslabší od poloviny loňského prosince. K 17:00 koruna oslabila k eur u oproti předchozímu závěru o sedm haléřů na 24,26 Kč/EUR. K dolaru naopak posílila o 11 haléřů na 22,01 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Poněkud překvapivě zmínil o víkendu premiér Petr Fiala skutečnost, že Česká republika by měla příští rok splňovat klíčové kritérium pro přijetí eura. Předseda vlády tím vyvolal lehké pozdvižení a další komentáře, mimo jiné i proto, že jeho kabinet se k přijetí jednotné evropské měny v minulosti stavěl spíše chladně. Úřad vlády teď situaci vysvětluje tím, že je Fialovi změna v přístupu k euru podsouvána médii a jde spíše o pozitivní ekonomický ukazatel.
Česká republika bude podle premiéra Petra Fialy příští rok splňovat jedno z nejzásadnějších pravidel pro budoucí přijetí eura. Předseda vlády to oznámil ve svém nepravidelném internetovém pořadu Otázky a odpovědi z Kramářovy vily. Jedno z takzvaných maastrichtských kritérií požaduje nízké zadlužení státu, Fiala ve videu publikovaném na sociálních sítích řekl, že tuzemsko by mělo v roce 2024 klíčový požadavek splňovat, třebaže jeho kabinet se k přijetí jednotné evropské měny v minulosti stavěl spíše chladně.
Minulý týden vystoupila viceguvernérka Eva Zamrazilová před rozpočtovým výborem sněmovny. A obchodníky s korunou šokovala. Přestože česká inflace stále patří k nejvyšším v Evropě, viceguvernérka naznačila úvahy o snižování úrokových sazeb. Pro kontext celé debaty. Inflace v Česku nyní dosahuje 9,7 procenta. Průměr Evropské unie je 6,4 procenta. Stejně tak vysoká inflace je v sousedním Německu, s nímž jsme ekonomicky úzce propojeni.
Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko vykazuje vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výše než právě eurozóna. Vždyť základní úroková sazba eurozóny nyní činí čtyři procenta, zatímco ta česká je už rok na úrovni sedmi procent. Inflace v ČR v květnu činila podle ČSÚ 11,1 procenta, kdežto v eurozóně jen 6,1 procenta.
Evropská centrální banka (ECB) na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků poosmé za sebou a naznačila možnost dalšího zpřísnění měnové politiky, kterým se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli. ECB to uvedla v dnešním prohlášení. Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu a je na 3,50 procenta.
Vzhledem k aktuální ekonomické situaci není zavedení eura v Česku tématem, které by se mohlo řešit v tomto volebním období, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nejprve je nutné dát do pořádku český státní rozpočet a zkrotit inflaci, zdůraznil. Ocenil diskusi, která se o kladech i záporech zavedení společné evropské měny vedla na nedávné ideové konferenci občanských demokratů.
Česká měna je aktuálně nejsilnější k euru téměř za 15 let a k dolaru za více než rok. Vůči euru dnes zpevnila oproti předchozímu závěru o 15 haléřů na 23,34 Kč/EUR, což je nejnižší kurz od konce července roku 2008. K dolaru si koruna polepšila o 27 haléřů na 21,26 Kč/USD. Silnější byla k měně USA naposledy loni v únoru.
Míra inflace v eurozóně v únoru čtvrtý měsíc v řadě klesla, tentokrát ale jen o 0,1 bodu na 8,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat.
Česká měna dnes poprvé od července 2008 posílila pod 23,50 Kč/EUR. Odpoledne se krátce dostala až na 23,47 Kč/EUR. Krátce před koncem obchodování sice vůči jednotné evropské měně mírně oslabila, ale i tak je její závěrečný kurz nejpevnější za posledních více než 14 a půl roku.
Česká měna se vůči americkému dolaru nyní drží zhruba tam, kde byla první den ruské invaze na Ukrajinu, tedy takřka před rokem, 24. února. Tehdy jeden dolar uzavíral obchodování při ceně 22,11 Kč, vyplývá z dat Bloombergu. Před tímto víkendem obchodování končilo na kurzu 22,17. Koruna tak za takřka rok od invaze vůči dolaru nakonec oslabila pouze o šest haléřů, přestože se v mezidobí citelně propadla. To odpovídá jednomu z nejlepších výkonů mezi světově významnějšími měnami.
Bulharsko se vzdalo cíle přijmout v lednu příštího roku jednotnou evropskou měnu euro, protože se mu nepodařilo splnit některé podmínky. Bude se ale snažit vstoupit do eurozóny nejpozději v roce 2025. Uvedla to dnes bulharská ministryně financí Rosica Velkovová-Želevová.
Eurozóna má od 1. ledna 2023 nového člena: čtyřmilionové Chorvatsko, oblíbenou letní destinaci českých turistů. (Sousední Slovinsko platí eurem už dlouho.) Změna měny se trefila do toho nejhoršího možného období, zvýšené inflace na celém kontinentě. Důsledkem jsou masivní nárůsty cen, zejména spotřebního zboží v supermarketech. Chorvatská vláda slibuje, že bude s nárůstem cen bojovat všemi prostředky, které má k dispozici, včetně vytváření „černých listin“. Co to ovšem přesně znamená, ocitnout se na vládní černé listině, to ministr Filipović neupřesnil.
Poté, co česká koruna k euru nakrátko zavítala pod psychologicky významnou hladinu 24 korun za euro, následně trochu ustoupila a mírně oslabila opět nad ni. Nicméně když se na ni podíváme z většího nadhledu, je zřejmé, že trend koruny prozatím zůstává stále posilující.
Česká televize (ČT) posunula svou předvolební superdebatu všech prezidentských kandidátů ze čtvrtka 12. ledna na neděli 8. ledna. Důvodem je kolize původního termínu s debatou na komerční Nově. ČT to dnes sdělila v tiskové zprávě. Debatu před prvním kolem volby odvysílá ČT1 a zpravodajská ČT24 v neděli od 20:00 hodin večer. Hostit ji bude Národní muzeum. Kandidáty však bude televize podle mluvčí Karolíny Blinkové do debaty teprve zvát. Zda se debaty zúčastní i kandidující expremiér Andrej Babiš (ANO), tak není jasné.
Míra inflace v Evropské unii v říjnu vystoupila na 11,5 procenta a již devátý měsíc v řadě překonala předchozí rekord. Proti zářijové hodnotě se zvýšila o šest desetin procentního bodu. Oznámil to dnes statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen proti září zpomalilo o 2,3 procentního bodu, s hodnotou 15,5 procenta však míra inflace zůstává nad průměrem a je sedmá nejvyšší v unii.
Česká měna se dnes dostala k euru na nejsilnější úroveň od únorového začátku války na Ukrajině. K dnešním 17:00 posílila vůči euru proti předchozímu závěru o šest haléřů na 24,32 Kč/EUR. K dolaru se dostala na stejný kurz, když zpevnila o 32 haléřů na 24,32 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Česko se chystá na nynější klimatické konferenci přistoupit ke globálnímu závazku snížit do roku 2030 nejméně o 30 procent emise metanu v porovnání s rokem 2020. Tímto krokem chce česká strana vyjádřit svoji podporu celosvětovému úsilí omezit emise tohoto plynu. Novinářům to v neděli řekl premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na klimatickou konferenci OSN v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Premiér dále řekl, že v nynějším volebním období nebude přijetí eura aktuálním tématem a Česko euro přijímat nebude.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová označila na sobotní stranické programové konferenci v Praze rok 2030 za naprosto realistický pro přijetí společné evropské měny euro. V úvodním projevu také uvedla, že očekává složitou debatu o zvýšení věku pro odchod do důchodu, je ale podle ní nezbytná. Ocenila také českou pomoc Ukrajině po ruské vojenské invazi letos v únoru. "Nechci si ani představovat, jak by se k pomoci Ukrajině stavěly současné opoziční strany, pokud by se dostaly do vlády," uvedla
ÚHEL POHLEDU: Dnes udělám něco, co na tomto místě zase tak často nedělám. Budu totiž uklidňovat. Ale popořadě: čtvrtek 27. října byl ve znamení dalšího zvyšování úrokových sazeb Evropské centrální banky (ECB). ECB opět přistoupila na své poměry k nezvykle razantnímu zvyšování úrokových sazeb o dalších 75 bazických bodů neboli 0,75 procentního bodu, čímž signální úrokovou sazbu v eurozóně posunula na dvě procenta, maximum od roku 2009. Hodnotit tento krok není tak triviální, jak by se mohlo zdát. Kdyby k tomuto kroku ECB přistoupila před čtyřmi nebo dvěma roky – ano, čtete správně, před dvěma roky, tedy skutečně uprostřed doby covidové –, jednoznačně bych jej považovala za dobré rozhodnutí.
Nizozemské ministerstvo financí tento týden zveřejnilo na svých stránkách dopis, ve kterém ministryně Sigrid Kaagová informuje dolní komoru parlamentu, že během několika týdnů předloží poslancům důvěrné informace o krizových scénářích týkajících se eura. Dokument, na kterém se ještě pracuje, poskytne poslancům podrobnosti o postupu Nizozemska v možné krizi evropské měny. Dopis zdůrazňuje, že se jedná hypotetický scénář.
Míra inflace v eurozóně v září stejně jako v předchozích měsících zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu poprvé od jejího zavedení dosáhlo deseti procent. V rychlém odhadu to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií.
Krize dělají slabé a nepřipravené ještě slabšími. U silných a lépe připravených se naopak projeví odolnost a přizpůsobivost. Teď to v éře rekordní inflace, energetické krize a války v Evropě a první mobilizace Ruska od druhé světové války vidíme v ostrém světle. Realitu velmi dobře odráží vzestupy a pády měn. Česká koruna je samostatný příběh. Česká národní banka s novým guvernérem Alešem Michlem a jeho novou většinou v bankovní radě odmítá zasahovat proti rekordní inflaci zvyšováním úrokových sazeb
Ekonomika eurozóny se už dostala do „mírné recese“, kterou vyvolal prudký růst cen energií a jež přetrvá nejméně do konce roku. Ve své dnešní zprávě pro klienty to uvádí ekonomové švýcarské banky UBS. Zároveň odhadli, že ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí klesne o 0,1 procenta a ve čtvrtém kvartálu o 0,2 procenta. S ohledem na výkon ekonomiky bloku 19 zemí platících eurem od dubna do června ekonomové UBS zlepšili celoroční výhled. Prognózu růstu pro rok 2023 snížili z 1,2 na 0,8 procenta.
Euro je zpět pod paritou s dolarem, kleslo až na 0,9928 USD, nejníže od roku 2002. Investoři se v obavách z recese odvracejí od rizikových transakcí a nakupují zejména americkou měnu, považovanou v takové situaci za bezpečnou. Dolaru nahrává i předpoklad pokračujícího zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech. Jednotná evropská měna vůči dolaru kolem 17:50 SELČ ztrácela přes jedno procento a pohybovala se kolem 0,9936 USD.
Jednotná evropská měna euro se poprvé od konce roku 2002 propadla pod paritu s americkým dolarem a krátce před 15:00 SELČ se prodávala zhruba v kurzu 0,9998 USD. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese v eurozóně a také předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve svižném zvyšování úrokových sazeb. Náladu na trhu ovlivnila dnešní statistika ze Spojených států, která ukázala, že míra inflace v USA v červnu překvapivě vystoupila na 9,1 procenta.
