KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ

Nejsilnější dolar za více než dvacet let

KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ
Nejsilnější dolar za více než dvacet let

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Krize dělají slabé a nepřipravené ještě slabšími. U silných a lépe připravených se naopak projeví odolnost a přizpůsobivost. Teď to v éře rekordní inflace, energetické krize a války v Evropě a první mobilizace Ruska od druhé světové války vidíme v ostrém světle. Realitu velmi dobře odráží vzestupy a pády měn.

Česká koruna je samostatný příběh. Česká národní banka s novým guvernérem Alešem Michlem a jeho novou většinou v bankovní radě odmítá zasahovat proti rekordní inflaci zvyšováním úrokových sazeb. Naopak vyhlásila za svůj nový program, že bude vyšší inflaci bez zásahu tolerovat ještě celý příští rok. Je smířená s tím, že na přelomu roku velmi pravděpodobně se současným růstem cen energií vystoupá ke dvaceti procentům a dost možná je překoná. Korunu drží před pádem jen intervencemi, prodejem dolarů a eur z rezerv už více než čtyři měsíce.

Ten pád by inflaci znovu zvýšil, protože by prodražil dovoz. Za uměle stabilním kurzem koruny pod hranou 25 korun za euro na první pohled zapadá informace, jak se mění poměry mezi hlavními světovými měnami. Americký dolar je nejsinější za více než dvacet let. Poté, co prorazil paritu s eurem, posiluje při každé zprávě o zhoršující se energetické krizi v Evropě. Každá znepokojivá zpráva z Ruska, jako byla včera ta o mobilizaci, euro dál oslabí a dolar posílí.

V paměti posledních let máme uložený dolar za 22 korun proti euru za 24 korun. Dnes je všechno jinak. Koruna se včera proti euru obchodovala za 24,64, jeden americký dolar stál 24,93 koruny. Ten trend bude pokračovat. A vůbec nejde jen o to, že americká centrální banka Fed má výrazně vyšší úrokové sazby při nižší inflaci. Ve Spojených státech rostou ceny o 8,3 procenta. Průměr zemí eurozóny je 9,1 procenta.

Investoři ale hlavně vidí, že v této chvíli je Amerika přes všechny své problémy ten bezpečný přístav. Problémů má výrazně méně než Evropa, u níž ruská invaze na Ukrajinu naplno ukázala, jak zranitelnou má energetiku, která je páteří ekonomiky. Tu stabilní energetiku si Evropa oslabila sama svými politickými zásahy a intervencemi. Takže Amerika, kde se dlouho mluví o deindustrializaci, získává i výhodou výrazně levnější energie. Ve Spojených státech se nemusí vést debaty o násobně vyšších účtech firem, o zkracování sprchy na pět minut ani o teplém svetru navíc. Američtí politici nemusí v televizních projevech lidi vyzývat k úsporám.

K technologickému náskoku, který si Amerika před Evropou drží dlouhodobě, se teď přidává i stabilní energetika. To není úplná novinka. Elektřina i plyn byly ve Spojených státech levnější už pár let od revoluce těžby plynu a ropy z břidlice. Amerika se z dovozce surovin stala vývozcem a také Evropané dnes vyčkávají, kdy do nových terminálů dorazí lodě s americkým LNG plynem. Při současných zdivočelých cenách energií je ale ten rozdíl stále větší a viditelnější.

Útěk k dolaru je přirozenou reakcí.

22. září 2022