Norská policie vyjádřila pochybnosti o tom, že muž, který tuto středu zavraždil lukem a šípem v norském městě Kongsberg pět lidí, bral vážně svůj obrat k islámu. To je zajímavé, co těmi pochybnostmi norští odborníci asi myslí a jak rychle to odhadli. Onen vrah byl nepochybně šílenec a tak dál, ale byl to taky konvertita, etnický Nor, který se před nějakou dobou veřejně na internetu k islámu přihlásil.
Modelový projekt. V ulicích jednoho z největších německých měst, v Kolíně nad Rýnem, se jednou týdně rozezní pětiminutové svolávání k modlitbě muslimů. Věřící budou svoláváni pomocí reproduktorů po metropoli Severního Porýní-Vestfálska každý pátek po dobu dvou let. Modelový projekt náboženské svobody se poté vyhodnotí, informuje týdeník Die Zeit. Muezzini, jejichž úkolem je svolat všechny muslimy k modlitbě, budou nyní využívat sílu reproduktorů.
Zatím neznámý útočník pobodal britského konzervativního poslance Davida Amesse. Útok se stal v metodistickém kostele v Leigh-on-Sea na východ od Londýna. Záchranná služba na místě dvě hodiny marně bojovala o jeho život. Policie předpokládaného pachatele činu zadržela, pětadvacetiletý muž je podezřelý z vraždy. Útok se stal krátce po poledni místního času (14:05 SELČ) v kostele v Leigh-on-Sea na východ od Londýna při setkání s voliči v Amessově volebním obvodu.
Afghánské radikální hnutí Tálibán zakázalo holičům v provincii Hílmand holit nebo zastřihovat vousy, protože to odporuje jejich interpretaci islámského práva. Každý, kdo toto nařízení poruší, bude potrestán. Někteří holiči v hlavním městě Kábulu uvedli, že podobná nařízení už také dostali. Tyto pokyny naznačují, že se do Afghánistánu vracejí přísná pravidla, jaká Tálibán zavedl za své předchozí vlády - navzdory slibům, že tentokrát bude jeho vláda "mírnější".
Nejméně dva z teroristů, kteří zaútočili 11. září 2001 v USA, měli zřejmě ve Spojených státech podpůrnou síť, uvádí bývalý agent FBI Danny Gonzales. „Devatenáct únosců nemůže spáchat masovou vraždu tří tisíc lidí samo,“ uvedl Gonzales, který pomáhal atentáty z 11. září vyšetřovat, pro server CBS News. Prezident Joe Biden tento pátek podepsal výnos, jehož cílem je odtajnění vyšetřovacích spisů k únosům z 11. září 2001, a to během následujících šesti měsíců. Některé rodiny obětí si slibují, že dokumenty odhalí roli Saúdské Arábie ve smrti jejich příbuzných.
V roce 2005 se jedny dánské noviny, které tou dobou ve zbytku světa kromě mediálních odborníků znal jen málokdo, rozhodly otestovat skutečné poměry svobody projevu tím, že vydají karikatury islámského proroka Mohameda. Už nějakou dobu totiž panovalo podezření, že autoři a kreslíři sami sebe v určitých tématech raději cenzurují, aby nevyvolali násilný a potenciálně vražedný hněv mezi uraženými muslimy.
Vítězem pátečních prezidentských voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. S odkazem na definitivní výsledky to oznámilo ministerstvo vnitra, podle nějž Raísí získal v prvním kole skoro 62 procent hlasů. Raísí je podezřelý z vydávání tisíců rozsudků smrti a jsou na něj uvaleny sankce kvůli porušování lidských práv. Raísímu k zisku mandátu už poblahopřáli na sociálních sítích jeho soupeři.
V Rakousku budí kontroverze projekt interaktivní mapy islámu, která ukazuje přes 600 mešit, modliteben či muslimských spolků působících zemi. Podle tvůrců má poskytnout přehled o tom, které z nich šíří potenciálně nebezpečný výklad islámu. Část domácích i zahraničních kritiků ji ale má za rasistickou. Ministryně pro integraci čelí vyhrůžkám na sociálních sítích, vedoucí projektu dostal policejní ochranu. Mapu islámu ve spolupráci s religionisty z Vídeňské univerzity zpracovalo Dokumentační středisko pro politický islám.
Bývalý brexitový vyjednavač a možný kandidát na francouzského prezidenta Michel Barnier navrhuje na tři až pět let zastavit imigraci do Francie ze zemí mimo EU. Země by tak podle něj získala čas na přehodnocení a úpravu imigračních pravidel. Současnou imigraci považuje za hrozbu pro Francii. Píše o tom například Politico či The Independent.
Starostou Londýna byl znovuzvolen labourista Sadiq Khan, britské hlavní město tak povede i příští tři roky. Podle oficiálních výsledků získal přes 55 procent hlasů a porazil svého konzervativního soupeře Shauna Baileyho, informovala v sobotu britská média. Khan se stal v roce 2016 prvním muslimem, který kdy stanul v čele západní metropole. „Jsem pyšný, že jsem dnes (v neděli) získal velmi silný mandát," řekl Khan po oznámení výsledků. Slíbil rovněž, že si „natáhne každou šlachu při snaze vystavět lepší a zářnější budoucnost pro Londýn po temných dnech pandemie".
Pandemie čínského koronaviru, která přinesla bezprecedentní omezení svobody, odvrátila pozornost od jiných potíží. Jenže ony nezmizely. Bují pod povrchem ještě nebezpečněji, než kdyby se projevovaly a byly objektem veřejné debaty. Minulý týden se dvě desítky francouzských generálů ve výslužbě a další tisícovka vojáků nižších šarží obrátily na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s výzvou, aby jeho vláda důrazně zasáhla proti islamizaci země. Pokud to neudělá, měla by moc v zemi, která podle nich pod současným prezidentem nedokáže islamizaci čelit, převzít armáda.
Anglická škola podlehla hrozbám muslimů. Učitel z West Yorkshiru, který ukázal svým žákům „nevhodnou“ karikaturu proroka Mohameda, byl ze školy Batley Grammar School suspendován a probíhá vnitřní vyšetřování. Karikatura vyvolala i protesty mimo školu. Informoval o tom například server BBC. Ministerstvo školství se postavilo za učitele a výhrůžky pokládá za nepřijatelné. Případ budí pozornost i ve vztahu k brutální vraždě francouzského středoškolského učitele Samuela Patyho, kterému v říjnu uřízl hlavu Čečenec rovněž za ukázku karikatur islámského proroka.
Francouzský prezident Emmanuel Macron představil „listinu republikánských hodnot“, nejnovější krok v boji s radikálním islámem. Francouzská rada muslimské víry (CFCM), volený útvar, který má za cíl zastupovat muslimy ve Francii, má nyní patnáct dní na to tuto listinu přijmout.
Výzkum sociologického institutu Ifop pro Výbor laicismus republika, zveřejněný tento týden, zdůrazňuje rostoucí propast mezi muslimy a ostatními Francouzi ve vztahu k sekulární podstatě státu.
Učitel ze školy na nechvalně známém předměstí Bruselu Molenbeek byl tento týden suspendován, když žákům ukazoval karikaturu nahého proroka Mohameda.
O víkendu se konaly ve Francii pochody a shromáždění na podporu učitelů poté, co v pátek na ulici uřízl hlavu mladý čečenský uprchlík středoškolskému profesorovi, který před tím na vyučování ukazoval karikatury proroka Mohamenda.
Manuel Valls, bývalý ministerský předseda za vlády socialistické strany, zažil jakýsi druh probuzení. „Přestaňme se omlouvat za to, že jsme Francouzi!“ burcuje v rozhovoru pro Le Parisien a dodává, že islamismus a politický islám jsou ve válce s Francií.
Švédští zaměstnavatelé nesmí bránit svým zaměstnancům v modlení se během pracovní doby, rozhodl správní soud ve Švédsku.
Súdán je oficiálně islámskou zemí. Nejen demograficky – po odtržení Jižního Súdánu je valná většina obyvatelstva muslimského vyznání –, ale zejména právně. Prvky náboženského práva šaría byly zavedeny už roku 1983 a diktátor Umar al-Bašír je mohutně posílil, takže zákonným trestem se stalo i ukamenování a ukřižování. Slogan „Islám je řešení“, který si místní náboženské strany vypůjčily od globálního Muslimského bratrstva, býval svého času k vidění všude.
Nejnovější Sarrazinovu knihu, která v Německu vyjde za pár dní (pro změnu o přistěhovalectví), už řada knihkupectví odmítá zahrnout do své nabídky. Kruh se uzavírá.
V Turecku se jedná o změně statusu jedné z nejslavnějších staveb světa, istanbulského chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia), který patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a byl původně postaven jako křesťanská svatyně. Hagia Sofia sloužila také jako mešita po dobu 481 let, od roku 1935 ale slouží jako muzeum. Prezident Recep Tayyip Erdogan změnu statusu navrhl vloni. Nyní se bude osudem ikonického chrámu z 6. století zabývat soud, dnes zatím nerozhodl.
Francie aktuálně žije kauzou, v níž hlavní roli hraje teprve šestnáctiletá dívka jménem Mila.
Nizozemský krajně pravicový politik Geert Wilders se rozhodl po více než roce vrátit ke kontroverznímu projektu soutěže o nejlepší karikaturu proroka Mohameda. Oznámil to na twitteru. Stejný plán měl šéf Strany pro svobodu i v roce 2018, tehdy ale kreslířskou soutěž zrušil kvůli riziku možných útoků. Proti klání protestovali desetitisíce muslimů zejména v Pákistánu.
Univerzitní učitel Džunaid Hafíz byl v sobotu v Pákistánu odsouzen k smrti za urážku muslimského proroka Mohameda. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Hafíz byl zatčen v březnu 2013 a obviněn z šíření urážlivých příspěvků o Mohamedovi na sociálních sítích. Hafízův první právník byl v roce 2014 zastřelen, když se rozhodl ho zastupovat. Ve vězení Hafíz opakovaně čelil útokům dalších vězňů a strávil několik let na samotce.
Nejvyšší soud (NS) se zastal somálské dívky, která chtěla na zdravotnické škole v Česku nosit hidžáb.
Prezident severofrancouzského regionu Hauts-de-France a bývalý republikán Xavier Bertrand v neděli vyzval hlavu státu, aby už konečně čelila „politickému islámu“, který rozkládá samotné základy Francie.
Hrůzný pohled se naskytl policistům v severonigerijském městě Kaduna. V místní škole islámu totiž nalezli přes tři stovky kluků a teenagerů, kteří zde byli vystaveni mimořádně tvrdým praktikám. Děti měly být mučeny, sexuálně zneužívány a mělo jim také být odpíráno jídlo. Někteří měli řetězy na kotnících a jiní byli pro změnu připoutáni k různým těžkým objektům. O případu informuje například britský server The Guardian.
Dvacet mrtvých a zhruba 50 zraněných si vyžádal nedělní rozsáhlý útok na politické ústředí někdejšího afghánského ministra vnitra Amrulláha Sáliha v centru Kábulu.
Rakouský parlament ve středu odhlasoval uzavření kontroverzního centra krále Abdalláha, které ve Vídni po dohodě s vládou provozuje Saúdská Arábie. Zákonodárci tak učinili na protest proti chystané popravě šíitského chlapce, který se v Saúdské Arábii jako nezletilý účastnil protivládních demonstrací. Informovala o tom agentura APA.
Ohrožení morálních hodnot, nenásledování islámských principů i pouštění zakázané západní hudební tvorby. Tím vším se provinilo 547 teheránských restaurací, které íránská policie zavřela během rozsáhlé desetidenní operace na závěr ramadánu. Zatkla také 11 lidí, nejspíše šlo o provozovatele vybraných podniků informuje televize Al-Džazíra.
