KOMENTÁŘ

Vyhánění Alláha ústavou

KOMENTÁŘ
Vyhánění Alláha ústavou

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Súdán je oficiálně islámskou zemí. Nejen demograficky – po odtržení Jižního Súdánu je valná většina obyvatelstva muslimského vyznání –, ale zejména právně. Prvky náboženského práva šaría byly zavedeny už roku 1983 a diktátor Umar al-Bašír je mohutně posílil, takže zákonným trestem se stalo i ukamenování a ukřižování. Slogan „Islám je řešení“, který si místní náboženské strany vypůjčily od globálního Muslimského bratrstva, býval svého času k vidění všude.

V praxi se ukázalo, že islám promíchaný s politikou je spíše zdrojem problémů.

Právě náboženský tlak vedl nakonec po letech občanské války k odtržení Jižního Súdánu, jehož převážně nemuslimské obyvatelstvo si nenechalo vnutit dominanci islámu ani násilím. Súdánská ekonomika pod systémem náboženského práva nijak nevzkvétá, korupce je hluboce zakořeněná, nejvzdělanější a nejschopnější lidé utíkají do ciziny, násilné konflikty trvají. A letos, roku 2020, se přidaly i rekordní záplavy Nilu, nejvyšší za posledních sto let, které poničily už tak chatrnou infrastrukturu a vyhnaly statisíce lidí z domova. Jako by země za svoje podrobení Alláhovi nedostala shůry žádnou odměnu.

Před pár dny se provizorní vláda dohodla se vzbouřenci z oblasti Jižního Kordofánu, že Súdán se vrátí k sekulárnímu politickému systému, nebo že pokud by se zavedení nové sekulární ústavy nezdařilo, dostanou Kordofánci právo na sebeurčení. Může to dopadnout tak či onak, ale odtržení jihu bylo svého času pro stát velkým traumatem, takže větší šanci má sekularizace ústavy.

Už v červenci rozhodla vláda o zrušení některých náboženských zákonů – například přestala kriminalizovat odpadnutí od islámu, za které až dosud hrozil trest smrti. Rovněž bylo zakázáno bičování, zmírněn původně absolutní zákaz konzumace alkoholu a přijaty zákony proti ženské obřízce. Ačkoliv tyto kroky vyvolaly určitou nespokojenost mezi silně věřícími, reakce „chartúmské ulice“ na demontáž svatých principů byla překvapivě vlažná.

Ohlášený záměr přijmout zcela novou, světskou ústavu se zatím rovněž nesetkal s velkým odporem. Ani pád dalšího velkého tabu, totiž možnost navázat normální vztahy s Izraelem, jako by nevyvolával žádné reakce domácího obyvatelstva. Súdán roku 2020 má prostě palčivějších problémů dost.

Na sekularizaci severoafrického státu je špatná vlastně jen jedna věc. Zase, jako už mnohokrát v islámském světě, je to sekularizace shůry, ne zdola a takové postupy se ukázaly být nestabilní. Pro současného tureckého prezidenta Erdogana byla nespokojenost věřících se sekulárním státem udržovaným armádními bodáky výtahem k moci.

Ale i Erdoganova hvězda mezi Turky poslední dobou jako by zapadala. Náboženské strany už v islámském světě dostaly mnoho příležitostí předvést, co umějí. A výsledky jejich vlády nejsou zrovna požehnané.

8. září 2020