Scény, které se v sobotu odehrály u Národního muzea při demonstraci Česko proti bídě, se za čas mohou přenést i na jiná místa Prahy. Předseda strany PRO Jindřich Rajchl uvedl, že pokud vláda nepřijme požadavky jeho strany nebo neodstoupí, další protest na stejném místě se uskuteční 16. dubna a akce přejde v blokádu vládních budov. Policie v tom případě znovu zasáhne.
Většina z 18 lidí zajištěných po sobotní demonstraci v Praze při pokusu proniknout do Národního muzea je podezřelá z přestupku. Jejich případem se bude zabývat příslušný správní orgán, řekla v neděli mluvčí pražské policie Violeta Siřišťová. Jeden z účastníků protivládního protestu byl zadržen pro podezření z trestného činu. Muž měl podle fotografií z demonstrace na batohu písmeno Z, které používá ruská armáda během války na Ukrajině, a na rukávu logo ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny.
V sobotu centrum Prahy zaplnila protivládní demonstrace Česko proti bídě, na kterou z popudu strany Právo Respekt Odbornost (PRO) dorazily tisíce lidí. Kde se ale protestující vzali a co je přimělo k tomu vyrazit třeba i přes část republiky do hlavního města na akci, o které běžná média ani příliš neinformovala? Živnou půdou pro společenské proudy, které by se daly popsat jako antisystémové, anti establishment či odpůrci kabinetu Petra Fialy, jsou skupiny na Facebooku. Volně přístupné, ale i uzavřené, s velikým potenciálem pro sdílení.
Na 250.000 lidí dnes v Izraeli vyšlo do ulic demonstrovat proti koaliční vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy, který podle některých kritiků ohrožuje demokracii a k jehož zrušení tento týden vyzval i prezident Jicchak Herzog. Deník Haarec s odkazem na organizátory akce napsal, že demonstrací se dnes účastí půl milionu a že jde o největší protest v historii země. Několik izraelských médií píše, že jen v Tel Avivu demonstruje přes 200.000 lidí.
Dozvuky sobotní protivládní demonstrace strany PRO s názvem Česko proti bídě se násilně zvrtly, když se desítky demonstrantů střetly na Václavském náměstí před budovou Národního muzea s policejními těžkooděnci. Policisté demonstranty, kteří je bili například českými vlajkami, nakonec vytlačili od budovy. Patnáct osob bylo zajištěno, jeden člověk byl již během demonstrace zadržen pro podezření z trestného činu zpochybňování genocidy.
Tisíce lidí i v nepřízni počasí dorazily na pražské Václavské náměstí na protivládní demonstraci Česko proti bídě, kterou svolala strana Právo Respekt Odbornost (PRO). Náměstí je podle reportéra Echo24 hustě zaplněno až po Opletalovu ulici. Demonstrace začala ve 14:00, na náměstí z reproduktorů krátce před tím zněla Má vlast Bedřicha Smetany. Mnozí lidé mají české vlajky nebo transparenty s voláním po demisi vlády.
Ve Francii pokračovala vlna stávek a demonstrací, které narušily například dopravu na železnici, provoz na letištích nebo dodávky paliv. Proti vládnímu návrhu důchodové reformy protestovali také mladí lidé a studenti. Francouzský senát v noci na čtvrtek schválil zvýšení důchodového věku z 62 na 64 let, což je klíčová a také velmi nepopulární součást vládní penzijní reformy. V horní komoře, kterou ovládá pravice, hlasovalo pro vyšší důchodový věk 201 zákonodárců, 115 jich bylo proti, napsala AFP.
Zákonodárci gruzínské vládnoucí strany Gruzínský sen po dvou dnech protestů opozice a jejích příznivců stáhli z parlamentu takzvaný zákon o zahraničních agentech. Ten by vyžadoval, aby se všechny organizace, které získávají více než 20 procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly pod hrozbou vysokých pokut jako "zahraniční agenti". Nad registrovanými organizacemi by pak mělo kontrolu ministerstvo spravedlnosti. Proti normě demonstrovaly tisíce lidí, kteří se obávali autoritářského směřování země po vzoru Ruska.
Svěšením prezidentské standarty a uzavřením Brány gigantů na Pražském hradě o půlnoci symbolicky skončilo desetileté působení Miloše Zemana ve funkci prezidenta republiky. Během několikaminutového ceremoniálu zahrála hudba Hradní stráže státní hymnu. Po složení slibu vystřídá Zemana v čele státu dnes odpoledne Petr Pavel. Na Hradčanském náměstí se za deště shromáždila asi stovka lidí, mnozí si o půlnoci připíjeli šampaňským a skandovali "Konečně".
Stovky až tisíce lidí se v pátek sešly na Staroměstském náměstí v centru Prahy, aby připomněli, že před rokem Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Cílem organizátorů je, aby se Praha v den výročí invaze stala „hlasem Ukrajiny“, chtějí také upozornit na firmy, které v Rusku i po vpádu vojsk do sousední země podnikají. Lidé v průvodu došli na Václavské náměstí, kde byl naplánovaný další program. Na Staroměstském náměstí se lidé sešli okolo 15:00.
Před ruskou ambasádou v Berlíně stojí od pátku 24. února poškozený ruský tank T-72, který ukrajinští vojáci zničili loni v březnu během bitvy o Kyjev. O vystavení zneškodněné ruské techniky v německém hlavním městě usilovali aktivisté už v minulosti, radnice to ale dlouhou dobu odmítala. Tank je umístěn na hlavní třídě Unter den Linden nedaleko Braniborské brány, jeho kanón míří na budovu ruského velvyslanectví. Do Berlína tank přijel v pátek brzy ráno z Polska.
Nejméně 17 lidí zahynulo v pondělí na jihovýchodě Peru při srážkách protivládních demonstrantů s bezpečnostními silami. Zranění utrpělo 68 lidí, z toho nejméně 28 policistů. V zanedbaných venkovských oblastech země, které jsou stále loajální svrženému prezidentovi Pedru Castillovi, se obnovily protesty, jejichž účastníci žádají okamžité uspořádání voleb, napsala v úterý agentura Reuters. S pondělními oběťmi se počet lidí zabitých při střetech vyšplhal na 39. Stovky lidí byly zraněny.
Čínská města dál postupně uvolňují velmi přísná opatření proti šíření covidu-19, i když počty případů v zemi se stále pohybují kolem rekordních hodnot. Průmyslové velkoměsto Šen-čen na jihu Číny v sobotu 3.prosince oznámilo, že lidé už nebudou potřebovat ve veřejné dopravě osvědčení o negativním testu na koronavirus, od pondělí už nebudou ve veřejné dopravě testy potřeba ani v Pekingu. Informovala o tom agentura AP.
Čína po protestech proti koronavirovým opatřením mění svá vyjádření ohledně závažnosti covidu-19 a uvolňuje některé restrikce, přestože se denní přírůstky nově nakažených stále pohybují kolem rekordních hodnot. Spekulace o tom, že Peking bude opatření zmírňovat podle agentury DPA vyvolalo například tvrzení čínské vicepremiérky Sun Čchun-lan, že pandemie dospěla do nové fáze. Přísná protikoronavirová opatření vyvolala o víkendu protesty v několika čínských velkoměstech.
V Číně probíhá rafinovaný souboj mezi protestujícími a represivními složkami, které operují s tvrdou cenzurou. Protesty proti v evropském kontextu neuvěřitelným koronavirovým opatřením domlouvají lidé v Číně nejenom na zakázaných sociálních sítích, ale ve snaze uniknout cenzuře třeba i na seznamovacích aplikacích. Symbolem se staly transparenty ve formě prázdného papíru.
Pět dní uplynulo od chvíle, kdy do světa pronikly první záběry demonstrací proti lockdownové politice v Číně. Přinejmenším do včerejška platilo, že protesty v mnoha městech – od Pekingu až po ten Wu-chan – pokračují v zásadě neztenčenou měrou. Odvaha účastníků demonstrací ve státě, který se lidstvu rozhodl ukázat, že společnost je možné podrobit digitálnímu dohledu, ve státě, kde už dnes lidem v různých jeho částech za nevhodné chování hrozí, že jim budou odepřeny veřejné služby, vzdělání pro děti, cesty do ciziny atp., je obdivuhodná.
Velká přítomnost policie v centrech několika čínských měst včetně Pekingu, Šanghaje, Kantonu či Chang-čou brání novým protestům proti vládní politice nulové tolerance vůči covidu-19. V mnoha případech příslušníci bezpečnostních složek zastavují kolemjdoucí, kteří musejí ukazovat své mobilní telefony, zda v nich není podezřelý obsah nebo programy na obcházení cenzury. V Pekingu policisté zajišťují především promenádu na břehu řeky Liang-ma, kde poblíž diplomatické čtvrti v neděli demonstrovaly stovky lidí.
K nezvyklým a masovým protestům došlo o víkendu v Číně, demonstranti vyzývali komunistickou stranu a její vedení k odstoupení. Policie v Pekingu zakročila proti stovkám lidí protestujícím nedaleko diplomatické čtvrti. Šlo o první významnou demonstraci v hlavním městě od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012. Policie akci rozehnala pod záminkou, že její účastníci blokují dopravu. Agentura DPA píše, že v mnoha městech demonstrace pokračovaly do pondělního rána.
Třebaže by se z minulého týdne mohlo zdát, že se v univerzitních stávkách za klima angažuje většina českých studentů, čísla to vidí jinak. Kupříkladu prohlášení iniciativy Univerzity za klima, která stávky zastřešovala, podepsalo k 21. listopadu necelých 500 lidí, zatímco podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vysoké školy v tuzemsku studuje asi 300 tisíc studentů. Konkrétně prohlášení podepsalo k pondělnímu poledni 495 studentů či pedagogických pracovníků.
Při protestech, které začaly v Íránu v polovině září, přišlo o život nejméně 58 dětí. Nejmladšímu z nich bylo osm let. Oznámila to skupina íránských ochránců lidských práv (HRA). Protesty, během kterých protestující například ničí vše, co souvisí s bývalým velitelem speciálních jednotek Kásimem Sulejmáním, podle lidskoprávních aktivistů nepřežilo více než 300 lidí. Demonstrace začaly v polovině září, kdy ve vazbě zemřela 22letá Mahsá Amíníová, zatčená kvůli špatně nasazenému hidžábu.
Poprvé od listopadu 1989 se na našem území ve větším rozsahu odehrávají na vysokých školách okupační stávky. Děje se to v rámci akce „Univerzity pro klima“, akční těžiště je, zdá se, v Brně na Masarykově univerzitě. Asi nevyhnutelně se studenti-okupanti dovolávají étosu roku 1989 (byť nikoli toho, co bezprostředně následovalo, tedy 90. let): „Minulé okupační stávky hrály klíčovou roli v událostech, které vedly ke svobodě a obnovily naději na budoucnost.“ Je to ukázková uzurpace slavné historické události, kdy se intence dokonale míjejí.
Od pondělí probíhá studentská stávka za klima na několika univerzitách v Praze, Brně, Plzni či Hradci Králové. Mezi vysokými školami je zastoupena např. FSS Masarykovy univerzity v Brně, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, FAMU, DAMU, brněnská JAMU nebo FaVU. Na fakultách studenti přespávají, pořádají přednášky, promítají filmy nebo organizují koncerty. Na stěnách budov se objevují transparenty s nápisy „Kapitalismus je ekocida“, „Nerůst“, nebo „Pane Fialo, plyn, uhlí, ropa je zlo“
Členské země Evropské unie v pondělí schválily další sankce proti třem desítkám osob a subjektů v Íránu za jejich roli při smrti íránské občanky Mahsy Amíníové a následném potlačování občanských protestů. EU nově zmrazí majetek a zakáže vstup několika představitelům íránských bezpečnostních složek včetně ministra vnitra Ahmada Vahídího. Írán podle sedmadvacítky nadále ve velkém uplatňuje nepřiměřenou sílu proti pokojným demonstrantům.
Ve středu česká vláda potvrdila výšku stropů pro ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, živnostníky, malé a střední firmy. Potvrdily se zprávy, že to bude tři koruny s DPH na kilowatthodinu u plynu a šest korun u elektřiny, firmy budou mít zastropovaných 80 procent své průměrné roční spotřeby. Není jasnějšího důkazu, že výrobcům elektřiny, soukromým a nutně i polostátním, poněvadž jsou na jednom trhu, se v České republice vychází vstříc způsobem, který by si žádal vysvětlení pro dospělé.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), která svolává na sobotní poledne demonstraci na pražském Václavském náměstí, vyzvala vládu k okamžité zavedení cenové regulace základních životních potřeb – tedy u potravin, u tepla a teplé vody, u nájemného, pohonných hmot a ostatních paliv. Chce také zastavení dalšího poklesu reálných mezd a platů v roce 2023 a co nejrychlejší vyrovnání propadu reálných mezd a platů za rok 2022. Novinářům to řekl předseda ČMKOS Josef Středula.
Íránští strážci ctnosti národa, kteří mimo jiné dohlížejí na to, aby ženy nosily na hlavě zákonem předepsaný islámský šátek, odchytili před několika dny na ulici mladou dívku. Nebyla prostovlasá, ale podle názoru strážců měla šátek špatně nasazený. (Hodně Íránek hraje s režimem nebezpečnou hru na to, kolik vlasů si ještě můžou dovolit ukázat, aby je nezatkli.) Bohužel to tentokrát neskončilo jen pokutou, ale smrtí.
Ruská federace se po vyhlášení částečné mobilizace ocitá v bouři protestů a nepokojů. Vlna nevole vygradovala hromadným útěkem ze země a útoky na náborová centra. V odvodní kanceláři v Irkutsku postřelil mladý odvedenec odvodního komisaře, zatímco v Uryupinsku jiný rekrut zaútočil na náborové středisko zápalnými láhvemi, píše zpravodajský portál Sky News. Mobilizaci dále provází celá řada protestních incidentů: kolem 20 odvodních kanceláří bylo zapáleno a nedávno se na internetu objevilo video muže, který se sám zapálil na autobusovém nádraží.
Ruská policie zatkla při dnešních místy brutálních zákrocích proti demonstrantům odmítajícím mobilizaci dalších přes 700 lidí. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na web OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy. Protesty svolala stejně jako v předchozích dnech lidskoprávní organizace Vesna. Kritika mobilizace zaznívá ale také z oficiálních a prokremelských míst. Částečnou mobilizaci vyhlásil ve středu ruský prezident Vladimir Putin, dotknout by se měla oficiálně cca 300 000 mužů.
Ruské ministerstvo obrany může mobilizovat až milion lidí. Umožňuje to tajný sedmý odstavec mobilizační vyhlášky, uvedl ruský opoziční list Novaja Gazeta s odvoláním na nejmenovaný zdroj z prezidentské administrativy. Ministr obrany Sergej Šojgu přitom ve středu uvedl, že se mobilizace bude týkat pouze 300 000 rezervistů. Videa na sociálních sítích ukazují davy - většinou z odlehlých koutů Ruska, které míří k odvodovým místům. Jak ukazují záběry, velký zájem válčit mají například Čečenci.
Protiváleční aktivisté svolávají v Rusku na dnešní večer k celonárodnímu protestu proti částečné mobilizaci, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. List The Guardian píše, že rozhodnutí Kremlu vyvolalo v Rusku šok. Podle agentury Reuters se rychle vyprodávají jednosměrné letenky z Ruska.„Tisíce ruských mužů – našich otců, bratrů a manželů – budou vrženi do válečného mlýnku na maso. Za co budou umírat? Proč budou matky a děti prolévat slzy?“ uvádí hnutí Vesna v prohlášení,
