Ve Francii pokračovala vlna stávek a demonstrací, které narušily například dopravu na železnici, provoz na letištích nebo dodávky paliv. Proti vládnímu návrhu důchodové reformy protestovali také mladí lidé a studenti. Francouzský senát v noci na čtvrtek schválil zvýšení důchodového věku z 62 na 64 let, což je klíčová a také velmi nepopulární součást vládní penzijní reformy. V horní komoře, kterou ovládá pravice, hlasovalo pro vyšší důchodový věk 201 zákonodárců, 115 jich bylo proti, napsala AFP.

Reforma prosazovaná prezidentem Emmanuelem Macronem je u veřejnosti podle průzkumů velmi nepopulární a odbory na protest opakovaně svolávají demonstrace a stávky. V úterý se do nich podle úřadů napříč Francií zapojilo 1,28 milionu lidí, podle odborových organizací až 3,5 milionu.

Vláda si uvědomuje, že lidem se chystané změny v penzijním systému nezamlouvají, tvrdí ale, že pro udržení jeho financování jsou nutné. „Jsme přesvědčeni, že alternativy – zvyšování daní, zvyšování státního dluhu, snižování penzí – by neměly u veřejnosti vyšší podporu,“ řekl ve středu mluvčí kabinetu Olivier Véran.

Celý návrh reformy chce vládní většina v senátu schválit do neděle. V dolní komoře, kde Macron nemá většinu hlasů, pak bude muset vláda získat podporu zákonodárců z jiných konzervativních stran, aby dokázala zákon prosadit, napsala agentura Reuters. Projednávání je velmi emotivní například socialistická senátorka Monique Lubinová vzkázala ministru práce Olivieru Dussoptovi, že se snaží reformou „vrátit čas o 40 let nazpátek“.

Protesty ve čtvrtek znovu zasáhly železnici nebo pařížské metro, ale také leteckou dopravu. V Paříži se v některých čtvrtích také začaly hromadit odpadky. Podle radnice nebylo odvezeno 3700 tun odpadu.

Především ale čtvrteční den provázely manifestace mladých lidí. Studenti zablokovali přístup na některé univerzity a střední školy a několik stovek jich vedlo protestní průvod v Paříži, který se nakrátko změnil v násilnosti, když se skupina demonstrantů odtrhla, demolovala autobusové zastávky a zapálila auto.

Ze zveřejněného průzkumu vyplynulo, že čtyři z deseti Francouzů mají pocit, že nebudou schopni udržet si práci až do důchodu. Podle šetření ministerstva práce provedeného v roce 2019 mezi 40.000 osobami se to týká téměř devíti milionů Francouzů, tedy 37 procent zaměstnanců.

Tento pocit je je mnohem silnější mezi lidmi mladšími 30 let (59 procent) než mezi lidmi staršími 50 let (18 procent), kteří mají blíže do důchodu. Také 57 procent žen s malými dětmi se domnívá, že si nebudou schopny udržet zaměstnání až do penze.

Za „nejméně udržitelná“ jsou považována manuální zaměstnání, na něž není potřeba speciální kvalifikace, jako je práce u výrobní linky či ve službách, například v hotelech či restauracích. Tento pocit má až 58 zaměstnanců se zaměstnáním spojeným s emociálními nároky nebo socioekonomickou nejistotou a 46 procent lidí s těžkou fyzickou prací.