Dva nově zvolení senátoři a někdejší zájemci o prezidentskou funkci Marek Hilšer a Jiří Drahoš vstoupí do senátorského klubu Starostů a nezávislých. Oznámili to na společné tiskové konferenci ve čtvrtek dopoledne. O tom, kdo bude mít po volbách nejsilnější senátorský klub ale rozhodnou další nezařazení a nově zvolení senátoři.
Prohrát volby je jistě nepříjemná zkušenost. I v takové situaci je ale potřeba jaksi zachovat dekorum, když kvůli ničemu jinému, tak pro udržení si šancí na nějaké příští vítězství nebo aspoň na uznalý potlesk při odchodu. Senátor Libor Michálek se místo toho rozhodl jít do druhého kola senátních voleb s ukřivděným křikem a po prohře ještě přidat na hlasitosti. Svého protikandidáta Marka Hilšera, někdejšího uchazeče o úřad českého prezidenta, nejprve vyzýval, aby v Michálkův prospěch z voleb odstoupil, protože Michálek ho coby senátor podpořil v prezidentské volbě a Hilšer by mu to měl teď oplatit. Na jeho místě by to prý udělal, protože cokoli jiného by bylo v rozporu s jeho svědomím, čímž se mu podařilo naznačit, že pokud se Hilšer nezachová podle jeho představ, bude to důkazem, že to svědomí nemá. Vskutku absurdní požadavek.
Spekulace o usednutí nově zvoleného senátora a neúspěšného prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše do čela horní komory se nepotvrdily. Podle senátorských klubů ODS, Starostů a nezávislých a lidovců jsou totiž k řízení Senátu potřeba předchozí politické zkušenosti. Drahoš v minulosti o funkci projevil zájem.
Předsedkyně senátorského klubu ANO Zdeňka Hamousová nesouhlasí s hodnocením premiéra a šéfa hnutí Andreje Babiše, že ANO senátní volby neumí. Výsledek říjnových voleb, v němž hnutí získalo jednoho nového senátora, odpovídá realitě, řekla Hamousová.
Kdo bude druhým nejvyšším ústavním činitelem v republice? Na otázku se snaží senátní kluby odpovědět od soboty, kdy skončila volba do horní komory. Rozhodující vliv na post šéfa Senátu budou mít nezařazení senátoři, jako jsou Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Marek Hilšer nebo Jitka Chalánková. Nejblíže je nyní klub ODS, který má zatím šestnáct členů. V budoucnu by mohl posílit až o tři jména.
Druhé kolo voleb do Senátu vykazuje ještě menší účast než volby do Evropského parlamentu, mocenské poměry proto nezmění. Jak něco takového očekávat od hlasování, při kterém za účasti 16 procent oprávněných voličů rozhoduje třetina republiky? Druhé kolo má jenom symbolickou hodnotu, ovšem v politice hrají symboly klíčovou roli. Tentokrát voliči definitivně rozsekli otázku, kdo bude vyzývatelem ANO v příštích volbách do sněmovny.
Může mít nová většina v Senátu společný zájem s Andrejem Babišem pozměnit volební zákon? Ve věci jednokolové volby do Senátu a snížení vysoké hranice pro kandidující koalice do Poslanecké sněmovny to možné je.
Vedení Senátu zůstane pětičlenné. Budou jej tak jako dosud tvořit předseda a čtyři místopředsedové podle principu poměrného zastoupení. Na pondělním večerním jednání ve Waldštejnské hospodě v sousedství Senátu se na tom shodli představitelé nejsilnějších senátních stran - ODS, STAN a KDU-ČSL. Adepti na tyto funkce by podle nich neměli být v horní komoře nováčky, měli by v ní být alespoň dva roky. Z vyjádření politiků po jednání vyplynulo také, že Senát bude vracet Sněmovně víc zákonů, se kterými tyto strany nesouhlasí.
Z nově zvolených nezávislých senátorů se zatím o členství v senátním klubu rozhodl pouze rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek, který bude spolupracovat se STAN. Ostatních šest čeká ještě jednání s frakcemi v horní komoře Parlamentu. Rozhodnutí očekávají většinou do týdne. Rozhodnutí dosud nezařazených senátorů je klíčové pro obsazení pozic ve vedení horní komory – šanci na utvoření největšího senátního klubu mají zatím ODS, Starostové i lidovci.
Komunální i senátní volby skončily a spousta lidí cítí jistou úlevu.
Víte, proč senátor Michálek prohrál volby? Mimo jiné proto, že některé ženy se rozhodují pouze podle vizáže. To je jeden z výroků, kterými v povolebním rozhovoru navázal na svůj předvolební tahák – to když vyzval soupeře Marka Hilšera, aby odstoupil z voleb a křeslo mu přenechal, neboť on pro něj sbíral podpisy na jeho prezidentskou kandidaturu. To se v povolebním rozhovoru snažil vysvětlit tak, že Hilšerovi vytýkal „nedostatečný přehled o tom, kteří z končících senátorů potřebovali nejvíce vyměnit“. Své výdaje na volby komentoval slovy: „Je to hrozná suma, když člověk potom vidí volební výsledek.“ Ne že by se to nedalo lidsky pochopit, ale lze si všimnout, že politici si normálně na tohle zásadně nestěžují.
Dosavadní místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), který obhájil mandát člena horní komory, by se podle svého nedělního vyjádření nebránil funkci šéfa Senátu. V prvním kole zvolený senátor a zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL) by naopak dal spíše přednost práci pro své hejtmanství. Uvedl ale, že by neměl problém případně Jaroslava Kuberu do čela Senátu podpořit. Řekl to v pořadu Partie na TV Prima.
Lidovci, ODS nebo Starostové? Jaký senátní klub se stane nejpočetnějším a bude mít největší šanci obsadit křeslo předsedy Senátu, není v tuto chvíli jasné. Šance jsou přibližně vyrovnané. Důležité bude, kam se přidají nezávislí senátoři nebo nově zvolení zákonodárci z menších stran, kteří dosud neoznámili, do jakých klubů chtějí vstoupit. Politické strany se o ně nyní přetahují. Dosavadní nejsilnější strana ČSSD totiž výrazně oslabila a předseda Senátu Milan Štěch zřejmě post druhého nejvyššího ústavního činitele neobhájí.
Hnutí ANO se v senátních volbách nedařilo. Z 10 kandidátů, kteří postoupili do druhého kola, dokázal získat senátorský jen Jiří Adámek (ANO), jenž zvítězil na Šumpersku. Podle místopředsedy hnutí Richarda Brabce s neúspěchem v senátních volbách partaj „trochu počítala“. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš označil výsledky za „mizerné“. Chce také změnit systém voleb do Senátu na jednokolový.
Šéfem senátního klubu ODS by měl zůstat Miloš Vystrčil. Pokud bude frakce ODS nejsilnější, mohla by na šéfa Senátu navrhnout dosavadního místopředsedu horní komory Jaroslava Kuberu. Novinářům to dnes řekl dosavadní šéf senátního klubu občanských demokratů Miloš Vystrčil. Podle něj by klub mohl mít víc než 16 členů. Strana bude jednat o spolupráci i se zvolenými senátory, které podpořila.
Vítězem letošních senátních voleb se letos stala ODS. Z jedenácti jejích finalistů bylo zvoleno deset, bude tak mít 16 senátorů stejně jako KDU-ČSL. Vládní ANO a ČSSD získaly jen po jednom senátorovi a v horní komoře parlamentu dohromady obsadí 20 křesel. Komunisti nezískali žádný mandát.
Senátorkou za Prostějov bude v následujícím šestiletém období bývalá poslankyně Jitka Chalánková. Ta kandidovala jako nezávislá poté, co její kandidaturu na jaře nepodpořila TOP 09, kterou do roku 2017 zastupovala v Poslanecké sněmovně. Se ziskem 60 % hlasů porazila vítězku prvního kola a současnou senátorku Boženu Sekaninovou z ČSSD.
Těsné vítězství z prvního kola senátních voleb na Chudimsku přesvědčivě obhájil kandidát ODS a starosta Havlíčkova Brodu Jan Tecl. V souboji o post senátora porazil bývalého ministra kultury za KDU-ČSL Daniela Hermana. Toho před volbami podpořilo mnoho osobností z řad umělců i politiků. Tecl v Senátu nahradí Jana Velebu (SPO), který mandát neobhajuje.
Nejpozději začátkem příštího roku převede senátor Ivo Valenta svůj veškerý majetek do svěřenského fondu. Jako důvody udává snahu vypořádat se s rodinným dědictvím i to, že jeho hlavním zájmem je politika. Ivo Valenta to řekl serveru iRozhlas.cz.
Druhé kolo voleb slibuje několik zajímavých soubojů, které nakonec rozhodnou o nové podobně horní komory parlamentu. Senátní volby se tak mohou stát i noční můrou pro současného prezidenta Miloše Zemana. V pozici předsedy senátu by se totiž mohl objevit jeho protivník v druhé prezidentské volbě Jiří Drahoš. Jisté křeslo však nemá, na pozici šéfa horní komory se tlačí i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek či Jaroslav Kubera.
Ústava se měnit nebude. O tom rozhodli voliči do třetiny senátních okrsků už v prvním kole. S předstihem před konečnými výsledky je zřejmé, že středopravicoví kandidáti lidovců, Starostů a občanských demokratů budou mít v novém Senátu přes čtyřicet hlasů. Levicově-populistická většina ve sněmovně může přijít s jakkoli radikálním návrhem všeobecného referenda, s jehož pomocí by bylo možné ústavu změnit na trhací kalendář, její případný pokus je však předem odsouzen k neúspěchu. Druhé kolo senátních voleb ještě rozhodne o novém předsedovi horní komory parlamentu, tedy o zastupující hlavě státu.
Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl novinářům vicepremiér Hamáček.
Blížící se senátní volby slibují zajímavé souboje, do kterých se zapojí bývalý předseda vlády, hokejista, policejní prezident či nepravomocně odsouzený člověk za korupci. Podle sázkových kanceláří se do horní komory parlamentu dostane s největší pravděpodobností Jiří Čunek, Jaroslav Kubera, Pavel Fischer či Mikuláš Bek. Mnoho sázkařů však zatím vyčkává, jak dopadne první kolo voleb, které se uskuteční 5. a 6. října.
Komunální volby o nadcházejícím víkendu budou něčím neobvyklé. Odehrávají se v totiž bezčasí, které nastalo už před rokem po sněmovních volbách.
Největšími favority senátních voleb jsou podle bookmakerů senátoři Jiří Čunek (KDU-ČSL) a Jaroslav Kubera (ODS) a diplomat Pavel Fischer (nezávislý). Kurzy na jejich zvolení nepřesahují 1,03:1. Kurz nižší než 1,1:1 mají ještě bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš (za STAN) a rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek (za STAN). Sázky na volby zatím dosáhly zhruba pět milionů korun, vyplývá to z odpovědí zástupců sázkových kanceláří. První kolo senátních voleb se uskuteční 5. a 6. října.
Právní výbor amerického Senátu v pátek nejtěsnějším poměrem hlasů podpořil kandidaturu Bretta Kavanaugha na místo soudce Nejvyššího soudu. Kavanaugha navrhl prezident Donald Trump, ale proceduru zkomplikovalo obvinění ze sexuálního útoku, které proti kandidátovi vznesla profesorka psychologie Christine Blaseyová Fordová. Hlasování výboru předcházela dramatická debata, pro kandidáta se nakonec vyslovilo všech 11 senátorů z řad republikánů, všech deset demokratů bylo proti. O kandidatuře bude definitivně rozhodovat plénum Senátu.
Osmadvacet senátorů vyzvalo premiéra Andreje Babiše (ANO) ve společném prohlášení, aby Česká republika přijala 50 syrských sirotků. O jejich možném přijetí hovořila europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), Babiš byl ale proti. „Žádáme Vás a vládu České republiky o rychlou pomoc těmto dětským sirotkům žijícím nyní v přelidněných řeckých uprchlických táborech. Učiňte, prosím, urychleně taková opatření, aby Česká republika mohla být jednou z těch zemí, která dokáže účinně a bezodkladně pomáhat v nouzi nejvyšší,“ napsali senátoři v otevřeném dopise premiérovi.
Předvolební průzkumy přisuzují hnutí ANO v Praze slabší preference než v případě Pirátů či koalice TOP 09 a STAN. Do kampaně v hlavním městě proto hnutí investuje nemalé množství peněz do reklam a „sousedských večeří“ – celkem utratí až 50 milionů korun. Je to mnohem víc, než kolik strany plánují vložit celkově do celostátních kampaní – tam se strop pohybuje okolo 30 milionů korun.
Spor mezi prezidentem Milošem Zemanem a předsedou Senátu Milanem Štěchem pokračuje. Na středeční plánované schůzce ústavních činitelů k tématu zahraniční politiky nebude zástupce horní komory. Podle Štěcha je to způsobené dlouhodobě plánovanou pracovní návštěvou ve Francii, při které se potká se svým protějškem Gérardem Larcherem. Hrad v reakci na Štěchovu nepřítomnost odmítl přijmout místopředsedkyni Senátu Miluši Horskou. Účastníci na schůzce tak nebudou kompletní a znovu se objevují hlasy, že zahraniční politika je pro naše partnery velmi nečitelná.
Přímou cestu k likvidaci demokracie nabízí zákon o celostátním referendu, který navrhly extrémní strany SPD a KSČM a který slibuje vládní program. Česko se nemusí obávat, dokud bude Senát fungovat jako ústavní pojistka. O tom rozhodnou voliči o prvním říjnovém víkendu.
