Kdo bude druhým nejvyšším ústavním činitelem v republice? Na otázku se snaží senátní kluby odpovědět od soboty, kdy skončila volba do horní komory. Rozhodující vliv na post šéfa Senátu budou mít nezařazení senátoři, jako jsou Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Marek Hilšer nebo Jitka Chalánková. Nejblíže je nyní klub ODS, který má zatím šestnáct členů. V budoucnu by mohl posílit až o tři jména.

Jediným senátorem, který se už rozhodl z celkem deseti nezařazených členů horní komory je rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Ten se stal členem senátorského klubu STAN. Podobnou cestu bude mít i Herbert Pavera, který kandidoval za stranu TOP 09. Pravděpodobná zůstává i varianta, že bývalý prezidentský kandidát Jiří Drahoš se ke klubu Starostů také přidá. Bývalý ředitel Akademie věd ale zatím s ostatními vyjednává i s ostatními kluby.

Drahoš pak nechce volbu klubu uspěchat, protože by se rád stal předsedou senátu. Sám by tak počkal, jaký klub dostane nejvíce členů. Proti však hovoří jeho minimální politické zkušenosti. Zvykem v horní komoře totiž je, že Senát vede zkušený politik.

Takovou osobou je Jaroslav Kubera, kterého by ve vedení Senátu rád viděl i prezident Miloš Zeman. Klub ODS má zatím šestnáct členů, ke kterým se mohou přidat českobudějovický senátor Ladislav Faktor, Ivo Valenta ale také  Jitka Chalánková. Ta byla dříve místopředsedkyní TOP 09 a nyní kandidovala jako nezávislá.

Kuberu označil za správnou volbu i předseda ODS Petr Fiala. „Pokud budeme mít dostatečnou sílu, budeme prosazovat Jaroslava Kuberu, je to logická volba, která odráží vůli senátního klubu. Je to velmi zkušený politik a senátor,“ řekl Fiala.

Proti Kuberovi však stojí STAN i lidovci. Oběma politickým stranám vadí jeho dřívější výroky a postoje. Lidovci mají zatím patnáct senátorů a v případě nejvyššího počtu členů by do čela Senátu vyslali bývalého rektora Karlovy univerzity Václava Hampla. Počet členů by mohl navýšit Pavel Fischer, který byl kandidátem na prezidenta.

Další z kandidátů Marek Hilšer by se mohl stát členem nejmenšího senátního uskupení Klub pro liberální demokracii – Senátor 21. S Hilšerem by klub měl šest členů, tedy nejméně ze všech uskupení.

V Senátu se rodí koalice

V pondělí se sešli lídři a šéfové klubu stran ODS, STAn a KDU-ČSL. Společně se domlouvali například na tom, kolika členné vedení bude zasedat v Senátu. 

„Jsme připraveni, aby Senát dále pokračoval ve čtyřech místopředsedech, naše tři strany se na tom dohodly a máme teď v Senátu většinu,“ řekl předseda STAN Petr Gazdík. Shodu na struktuře vedení Senátu potvrdil i předseda ODS Petr Fiala. „Pak jsme také hovořili o tom, že se v Senátu bude respektovat princip, který tady vždycky byl, že do vedení Senátu, to znamená na pozice předsedů a místopředsedů, budou nominováni ti, kteří už mají alespoň dvouletou zkušenost senátora,“ řekl místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

„Domluvili jsme se skutečně na tom, že nebudeme podporovat žádné změny ústavy, které by měnily politický systém. Domluvili jsme se na tom, že Senát bude vracet sněmovně všechny zákony, které budou zvyšovat byrokracii, komplikovat lidem život, ty, které bude prosazovat v Poslanecké sněmovně polokomunistická vláda,“ prohlásil Fiala.

„Naše tři strany mají v Senátu většinu a my nepřipustíme, aby Senátem procházely zákony, které omezují občany tohoto státu, které omezují svobodu, které vedou k narušení demokratických principů, nebo změnám, které nejsou žádoucí a jsou byrokratické,“ řekl Petr Gazdík.