Když před několika měsíci přeskočily hranici Francie fotografie Emmanuela Macrona a jeho o dvacet čtyři let starší manželky Brigitte a svět se seznamoval s jejich příběhem, mnozí se zatvářili… Ach, ti Francouzi, ti labužníci, ti bonviváni, ti zvrhlíci, od koho jiného než od těch podivných erotomanů, kteří nikdy nemohou nic dělat normálně, něco takového čekat?
Prokuratura ve francouzském Brestu ve čtvrtek oznámila, že se rozhodla zahájit předběžné vyšetřování ministra pro územní soudržnost Richarda Ferranda. Vedle ministryně pro evropské záležitosti Marielle de Sarnezové je tak už druhým členem kabinetu, o kterého se zajímá policie. Agentura AFP podotýká, že oznámení přišlo v den, kdy vláda prezidenta Emmanuela Macrona představila tisku připravovaný zákon o morálce a etice v politice.
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron nemá malé cíle, doma i ve světě. Se svým teprve nedávno vytvořeným hnutím a nesourodým politickým konglomerátem Republika v pohybu (LREM), chce v nadcházejících parlamentních volbách získat absolutní většinu, aby tak mohl prosadit své reformy. Píše to deník Le Figaro. První kolo voleb do Národního shromáždění se koná již za dva týdny a dnes zveřejněný průzkum dává Macronovi zapravdu, že cíl je na dosah.
Ve francouzském Versailles spolu v pondělí jednali francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Téměř tříhodinové jednání se zaměřilo na situaci v Sýrii a na Ukrajině, užívání chemických zbraní a i postavení gayů v Čečensku, kteří jsou podle západních kritiků vystaveni brutálním represím. „O neshodách jsme hovořili otevřeně,“ řekl Macron, který ale Putina přivítal v pompézním stylu a dohodl se na velké spolupráci obou zemí.
Německá kancléřka Angela Merkelová ohlásila po podle jejích slov velmi těžkém summitu G7 v italské Taormině, že EU se musí přestat spoléhat na Velkou Británii a Spojené státy. Z toho lze vyčíst, co bude v příštích měsících v evropské politice následovat.
Evropa si už dlouho tak slyšitelně nevydechla jako po vítězství Emmanuela Macrona. A nejen Evropa. Politika se paradoxně právě v době povzbuzeného nacionalismu pozoruhodně internacionalizovala. A to na obou koncích spektra. Lidé jako Marine Le Penová, Nigel Farage, Donald Trump a Vladimir Putin si navzájem fandí, navštěvují se nebo si aspoň posílají úsměvy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se vrátil ke svým kontroverzním předvolebním slibům a ve čtvrtek podle agentury Reuters vyzval Evropskou unii k většímu úsilí o omezení přílivu levné pracovní síly z východu osmadvacítky do zemí jako je Francie. Podle Macrona příliv Východoevropanů pracujících za nízké mzdy při pobytech ve Francii oslabuje podporu, jíž se EU v zemi těší.
Zvolení nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který plánuje výraznou integraci eurozóny směrem ke společnému vládnutí a dluhové unii, už má první následky na českou politiku.
Nikdy nebyl sepsán, neměl ani název, přesto existoval detailní plán na „ochranu republiky“ pro případ, že by prezidentské volby vyhrála kandidátka Národní fronty Marie Le Penová. Základním imperativem by bylo udržet mír a zajistit respektování ústavních pravidel. O plánu informoval deník The Guardian s odkazem na francouzská média.
Ve Francii byla ve středu představena nová vláda Édouarda Philippea. Sestává se ze zcela různorodých osobností odprava doleva s rovným počtem mužů a žen. Ministrem zahraničí bude dosavadní ministr obrany, socialista Jean-Yves Le Drian. Ministrem financí se stal konzervativec Bruno Le Maire a spravedlnosti centrista François Bayrou.
Německá kancléřka Angela Merkelová se v pondělí v Berlíně s novým francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem dohodla na velmi úzké spolupráci a vytvoření střednědobého plánu pro Evropskou unii. Po více než hodinovém jednání to oba politici oznámili na tiskové konferenci. Pokud jde o reformy Evropské unie, nevylučují ani změnu současných smluv.
Francouzský prezident Emmanuel Macron pověřil sestavením nové vlády pravicového starostu města Le Havre, šestačtyřicetiletého Édouarda Philippea. Oznámil to Elysejský palác. Jde o první z klíčových rozhodnutí nového prezidenta, který se úřadu ujal v neděli.
Zahraničně-politickým poradcem francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se stal kariérní diplomat a někdejší francouzský ambasador v Berlíně Philippe Étienne. Tento krok je vnímán jako vyjádření proevropských postojů nového prezidenta a zdůraznění významu francouzsko-německých vztahů.
Devětatřicetiletý centrista Emmanuel Macron se stal nejmladším přímo zvoleným prezidentem Francie. Úřad mu v neděli v Elysejském paláci v Paříži slavnostně předal po pěti letech ve funkci jeho socialistický předchůdce François Hollande. Macron, který byl ještě loni členem Hollandeovy levicové vlády, před týdnem ve volbách porazil nacionalistku Marine Le Penovou.
Francouzi v tomto prezidentském souboji neměli dobrou volbu. Emmanuel Macron nezvítězil díky entuziasmu a nadšení, ale proto, že byl při rekordně nízké volební účastí nejméně špatnou figurou úřadu.
Francouzi si při nejnižší volební účasti od roku 1969 zvolili nejmladšího prezidenta v historii své páté republiky. Emmanuel Macron se oficiálně nastěhuje do Elysejského paláce 14. května.
Hnutí zvoleného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dnes představilo většinu kandidátů pro nadcházející parlamentní volby. Více než polovina uchazečů vzešla z občanské společnosti a dosud nevykonávala žádnou politickou funkci, jak Macron dříve slíbil. Ale zároveň je tam 24 současných poslanců z různých stran.
Francouzská vláda premiéra Bernarda Cazeneuvea ve středu dnes formálně podala demisi do rukou dosluhujícího prezidenta Françoise Hollandea. Ten ji pověřil, aby pokračovala v práci, než bude sestaven nový kabinet čerstvě zvolenou hlavou státu Emmanuelem Macronem. Informoval o tom Elysejský palác.
Francouzi, o nichž se v poslední době z různých důvodů tak často mluví, jsou největší pokrytci na světě.
Komentáře německých médií ke zvolení Emmanuela Macrona byly výrazně nadšenější než poměrně střízlivé francouzské.
Revolta proti politickým elitám, proti Evropské unii a globálnímu kapitalismu skončila. Francouzským prezidentem se přece stal Emmanuel Macron.
Vítěz francouzských prezidentských voleb Emmanuel Macron je podle německé kancléřky Angely Merkelové nositelem naděje pro miliony Francouzů i mnoho lidí v Německu a v Evropě. Merkelová nepochybuje o tom, že se jí s devětatřicetiletým politikem bude dobře spolupracovat.
Vítězství liberála Emmanuela Macrona nad kandidátkou krajní pravice Marine Le Penovou ve francouzských prezidentských volbách zabránilo nemyslitelnému a předešlo noční můře, píše v pondělí německý tisk. Evropa si podle komentářů, které nešetří velkými výrazy, může vydechnout. Zcela vyhráno prý ale není.
Nadšení z výsledku druhého kola francouzských prezidentských voleb, které v neděli večer zavládlo v Bruselu, je pochopitelné. Donedávna vlastně neznámý Emmanuel Macron s jasně proevropským programem v nich s výrazným rozdílem porazil nacionalistickou kandidátku Marine Le Penovou, jejíž případný nástup do Elysejského paláce by pro Evropskou unii znamenal obrovský problém.
Francouzi si za svého prezidenta na další pětileté období zvolili Emmanuela Macrona. Podle prvních odhadů získal 65 procent hlasů, zatímco jeho protikandidátka Marine Le Penová 35 procent. Devětatřicetiletý někdejší ministr hospodářství se tak stane nejmladším prezidentem v novodobé francouzské historii. Macron slavil vítězství na širém prostranství před budovou muzea Louvre v centru Paříže společně s davy jeho podporovatelů.
Centristický kandidát Emmanuel Macron získal v dosavadním průběhu druhého kola prezidentských voleb ve Francii přes 60 procent hlasů. Uvedly to belgický deník Le Soir a televize RTBF na základě dnešních průzkumů více než tři hodiny před koncem hlasování. Volební místnosti se zavírají ve 20. hodin.
Portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných informací, naznačil možnou ruskou stopu za únikem dokumentů ze štábu francouzského prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona. V metadatech k uniklým materiálům se podle serveru objevuje jméno pracovníka bezpečnostní společnosti spojené s ruskou vládou.
Na internetu se v pátek večer objevil velký balík e-mailů, fotek, faktur a dalších dokumentů, které jsou označovány za uniklá data ze štábu francouzského prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona. Zástupci jeho kampaně poté v noci na sobotu ohlásili, že jde o výsledek masivního a koordinovaného hackerského útoku, jehož obětí se stali před několika týdny. O kybernetickém útoku proti Macronově kampani se hovořilo naposledy koncem dubna, tehdy se ale tvrdilo, že žádná data neunikla. Francouzské ministerstvo vnitra dnes odmítlo podle agentur incident komentovat s tím, že předvolební kampaň v pátek skončila.
Francouzský nejvyšší soud ve čtvrtek odmítl uznat takzvané třetí pohlaví. Zamítl totiž žádost 65leté intersexuální osoby, jejíž pohlavní orgány nejsou typicky mužské, ani typicky ženské, aby jí úřady do dokladů zapsaly do kolonky pohlaví výraz „neutrální“. Existenci takzvaného třetího pohlaví uznává například Austrálie, Malajsie, Kanada či Nepál. Německo od roku 2013 umožňuje nechat políčko pohlaví v rodném listě nevyplněné.
