Prodejci zbraní a střeliva dostanou na přelomu roku zákonnou povinnost hlásit policii podezřelé nákupy tohoto zboží. Počítá s tím novela zbraňového zákona, kterou ve středu schválil Senát. Navzdory doporučení svého ústavně-právního výboru v předloze neupřesnil, jaké zbraně by mohla policie zajistit jejich držiteli při upozornění na jeho podezřelé chování.
Téměř už tři roky probíhající válka na Ukrajině rozhýbala západní země k debatě o financování zbrojního průmyslu. Evropská unie si uvědomila, že čelí novým bezpečnostním výzvám a měla by přistoupit k zásadní změně v přístupu k obraně. Nově jmenovaný evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius odhalil ambiciózní plány na navýšení obranného rozpočtu EU.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dočkal na jednání OBSE otočených zad řady představitelů včetně českého ministra zahraničí Jana Lipavského. Na následující tiskové konferenci hájil ruskou agresi na Ukrajině tím, že Kreml neměl na výběr. „Nechceme na nikoho útočit. Jsou to Spojené státy, kdo nás teď napadl pomocí ukrajinských rukou a vede proti nám válku skrze jednotky ukrajinských neonacistů,“ uvedl Lavrov ve čtvrtek. Už jeho samotné vystoupení na jednání OBSE vyvolalo silnou kritiku.
Kanada ve čtvrtek po čtyřech letech zakázala další střelné zbraně, jedná se o celkem 324 typů. Ty podle ministra pro veřejnou bezpečnost Dominica LeBlanca patří na bojiště, ne do rukou lovců nebo sportovních střelců. Ottawa také oznámila, že spolupracuje s vládou v Kyjevě a zjišťuje, jak by mohla nově zakázané zbraně Ukrajině darovat a podpořit tak její boj proti ruské invazi.
Ruská loď v Baltském moři vystřelila na vrtulník německé armády signální střelu. S odkazem na své zdroje v Bruselu, kde končí dvoudenní jednání ministrů zahraničí NATO, to uvedla agentura DPA. Vrtulník byl podle ní nad Baltem na monitorovací misi.
Vláda Spojených států oznámila, že připravila pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (17,4 miliardy Kč). Na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Německý kancléř Olaf Scholz v pondělí po dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva a sejde se tam s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ukrajině, která se přes dva a tři čtvrtě roku brání ruské vojenské agresi, Německo podle kancléře ještě v prosinci poskytne vojenskou techniku za 650 milionů eur (16,4 miliardy korun). Informuje o tom agentura DPA. „Chci tady na místě dát jasně najevo, že Německo zůstane nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě,“ řekl Scholz.
Za poslední dva roky Rusko několikanásobně zvýšilo výrobu vysoce přesných zbraňových systémů. Máme potřebné schopnosti, abychom poskytli ruskému ministerstvu obrany komplex Orešnik v požadovaném množství, řekl generální ředitel Roskosmosu Jurij Borisov. Systém Orešnik zahrnuje mezikontinentální balistické rakety středního dosahu schopné nést jaderné hlavice. Rusko raketu Orešnik poprvé použilo v boji letos 21. listopadu k útoku na vojensko-průmyslový komplex Južmaž ve městě Dnipro.
Delegace vedená ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem navštívila Jižní Koreu s cílem vyjednat nákup zbraní. Jižní Korea však tuto žádost zamítla. Podle jihokorejské televize SBS mělo jít o obchodní transakci, nikoli žádost o bezplatnou pomoc. Ukrajina projevila zájem o protivzdušné systémy Cheongung, další obranné technologie, tanky, dělostřelectvo a munici. Rustem Umerov se během návštěvy setkal s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem a ministrem obrany Kim Jong-hjunem.
Německo nabídlo Polsku, že na jeho území na začátku příštího roku až na šest měsíců rozmístí systémy protivzdušné obrany Patriot. Podle agentury Reuters to oznámilo německé ministerstvo obrany. Němečtí vojáci se systémy protivzdušné obrany byli na jihovýchodě Polska už loni od ledna do listopadu. „Budeme tak chránit logistické centrum v Polsku, které má klíčový význam pro dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu,“ uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius.
Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová vyzývá k opatrnosti na vánočních trzích. Stupeň ohrožení terorismem je v Německu nadále vysoký, i když úřady nemají poznatky o konkrétním nebezpečí, řekla ministryně v rozhovoru s médii skupiny RND. V roce 2016 se vánoční trh v Berlíně stal terčem útoku islamistického teroristy. Zahynulo při tom 13 lidí včetně jedné Češky. Vzhledem k vysokému stupni ohrožení "máme nadále důvod být velmi obezřetní a důsledně jednat v zájmu naší bezpečnosti", uvedla Faeserová v rozhovoru.
Evropa v současné situaci není připravena na válku. A to v době, kdy jedna na kontinentě probíhá. Výzvy k rychlejšímu vyzbrojování a nutnosti příprav na možný konflikt v minulých dnech přišly z několika stran. A to jak od politiků, tak od vysoce postavených vojáků NATO. O nutnosti rychlejšího a efektivnějšího zbrojení mluví například francouzský admirál Pierre Vandier. V minulých dnech zase nizozemský admirál Rob Bauer hovořil o nutnosti firem připravovat se na možný válečný konflikt.
Ruské ministerstvo obrany dnes zveřejnilo údajné úlomky amerických střel ATACMS, které podle Moskvy Ukrajinci vypálili na letiště v Kurské oblasti a na postavení protivzdušné obrany. Ministerstvo současně varovalo, že chystá odvetu. Když v listopadu Ukrajinci poprvé vystřelili na Rusko západní střely dlouhého doletu, reagoval Kreml tak, že vystřelil na ukrajinskou zbrojní továrnu novou hypersonickou balistickou střelu Orešnik. „Ministerstvo obrany Ruské federace situaci monitoruje a připravují se reakce,“ stojí ve zprávě.
Německé ministerstvo obrany slíbilo Ukrajině do konce roku dodat 400 obrněných vozidel odolných proti minám kategorie MRAP (Mine Resistant Ambush Protected) od flensburského výrobce FFG. Podle německého deníku Bild, který odkazuje na tajnou zprávu, ale zatím dodalo pouhých 26 kusů, tedy jen necelých 7 procent. Německá vláda vyčlenila na financování dodávky vozidel MRAP pro Ukrajině 315 milionů eur, což vychází na 676 tisíc eur za jedno vozidlo.
Historicky největší česká investice ve Spojených státech. Miliardový nákup Strnadovy Czechoslovak Group (CSG) mnohokrát převyšuje i pořízení Coltu, které před třemi lety realizovala Česká zbrojovka Reného Holečka. S prodejem munční divize americké společnosti Vista Outdoor v pondělí souhlasili na ostře sledované valné hromadě akcionáři. Strnadova skupina CSG se na převzetí Kinetic Group předběžně dohodla s vedením Visty Outdoor už před rokem.
Obavy z nastupující administrativy Donalda Trumpa může nečekaně mít i stíhačka F-35. Jeden z nejdražších vojenských projektů v historii čelí kritice dlouhodobě. Donald Trump stíhačku Lockheed Martin kritizoval už v době prvního mandátu a tázal se, zda by firma Boeing nevyrobila stíhačku 5. generace levněji. Nyní se ke kritice ceny a spolehlivosti F-35 připojil i Elon Musk, když uvedl, že umí "trochu ode všeho a pořádně nic". Reagoval tak na částečně odtajněnou zprávu z dílny ministerstva obrany,
Raketa Orešnik (Líska), kterou Rusko ve čtvrtek zaútočilo na ukrajinské město Dnipro, jde do sériové výroby. V pátek to podle agentury TASS oznámil ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého má země již nyní zásobu těchto střel. Šéf Kremlu zdůraznil, že raketu podobného typu žádná jiná země nemá a že ji nelze sestřelit. Rusko raketu středního doletu proti Ukrajině nasadilo v odvetě za to, že ruské síly zaútočily americkými raketami ATACMS a britskými střelami Storm Shadow na ruské území.
Rusko ve čtvrtek zaútočilo na Dnipro raketou, jejíž let od startu z Astrachaňské oblasti na pobřeží Kaspického moře trval až do dopadu 15 minut. Raketa byla vyzbrojena šesti bojovými hlavicemi, jejichž rychlost v koncové fázi více než jedenáctkrát překračovala rychlost zvuku. Každá z hlavic byla vybavena šesti kusy submunice. Uvedla to dnes na sociální síti ukrajinská vojenská rozvědka HUR.
Maďarsko plánuje nasadit nový systém protivzdušné obrany v severovýchodní části země. Důvodem je podle ministra obrany Kristófa Szalay-Bobrovniczkého rostoucí hrozba eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. „Nebezpečí eskalace války je větší než kdy dříve,“ uvedl ministr ve videu na svém Facebooku. Se zprávou přišel mimo jiné server U.S. News. Rozhodnutí o posílení obrany padlo po zasedání Obranné rady, které svolal premiér Viktor Orbán.
Předměstí ukrajinského Dnipra čelilo ve čtvrtek ráno bezprecedentnímu raketovému útoku z Ruska. Nejdřív se spekulovalo o tom, že Rusové použili mezikontinentální balistickou raketu RS-26 Ruběž. Moskva k útoku dlouho mlčela. Večer pak ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že armáda odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí. Událost vyvolala rozruch nejen mezi vojenskými experty, ale i na diplomatické úrovni.
Ruská armáda odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Tyto rakety dosahují desetinásobku rychlosti zvuku a nemohou je sestřelit ani americké systémy protiraketové obrany v Evropě, tvrdil Putin. Zároveň varoval, že Moskva by tyto prostředky mohla použít proti zemím, které Ukrajincům dovolí, aby dodávané střely vypouštěli na Rusko.
Rusko odpálilo na Ukrajinu mezikontinentální raketu. Podle ukrajinského letectva mířila na město Dnipro na východě země. Informuje o tom agentura AP. Podle serveru BBC News je to ve válce, která trvá už třetím rokem, poprvé, co Rusko tento typ zbraně nasadilo. AP poznamenává, že zatím není není jasné, o jaký druh rakety přesně šlo. Není ani zřejmé, jestli střela odpálená z ruské Astrachaňské oblasti způsobila nějaké škody.
Ukrajina poprvé odpálila britské střely dlouhého doletu Storm Shadow na ruské území, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na nejmenovaný zdroj. Tato zpráva přichází den poté, co Ukrajina poprvé americké rakety ATACMS na území Ruska. Informují i Reuters nebo The Telegraph. Mluvčí britského premiéra Keira Starmera odmítl komentovat nasazení střel či jakékoliv operační záležitosti. Británie dříve povolila Ukrajině používat střely Storm Shadow pouze na jejím území.
Končící americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Moskvou napadené zemi mají pomoci dosáhnout efektivnější obrany a zpomalit ruský postup, uvedl deník The Washington Post. Krok přichází v návaznosti na nedávné rozhodnutí Bílého domu, které Ukrajině umožňuje na ruském území použít střely dlouhého doletu dodávané Spojenými státy a jejich spojenci. Rozhodnutí přišlo po měsících, během nichž Kyjev v této věci naléhal na Washington.
Od začátku války na Ukrajině uplynulo včera tisíc dní. Symbolicky ve stejný den Ukrajinci poprvé použili americké rakety ATACMS s dosahem až 300 kilometrů proti cílům v Rusku – podle dostupných informací zasáhly sklady munice v ruské Brjanské oblasti. Použití speciálního typu munice pro raketomety HIMARS dovolil dosluhující americký prezident Joe Biden. Ve stejnou dobu zase ruský prezident Vladimir Putin přijal aktualizovanou jadernou doktrínu a ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval západní státy, aby si ji pročetly.
Ukrajina v úterý poprvé využila západní rakety dlouhého doletu k likvidaci vojenského cíle hluboko v Rusku. A to americké střely ATACMS. Ruský prezident Vladimir Putin už v minulých dnech varoval, že jejich použití považuje za eskalaci konfliktu. V úterý pak aktualizoval ruskou jadernou doktrínu. Jsou však rakety ATACMS takzvaný gamechangerem? Podle analytika FSV Vlastislava Břízy, zbrzdí postup Ruska, samy o sobě však konflikt nezmění.
Ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování. Ta oproti minulosti výrazně snížila práh, kdy si Rusko vyhrazuje možnost použití jaderných zbraní. A to i například proti státům, které podporují agresi vůči němu. Putin svůj výnos podepsal v den, kdy válka Ruska proti Ukrajině pokračuje tisícím dnem, a poté, co Spojené státy povolily Kyjevu použít dodané rakety k úderům do hloubi ruského území, napsala agentura AFP.
Ukrajinské ozbrojené síly poprvé použily balistické rakety ATACMS k úderu na ruské území. Podle informací RBC Ukrajina či agentury Unian byl v noci na 19. listopadu 2024 zasažen vojenský objekt v oblasti města Karačev v Brjanské oblasti, přibližně 130 km od ukrajinských hranic. Zdroj z ukrajinských ozbrojených sil potvrdil, že útok na objekt byl úspěšný. V noci na 19. listopadu byl zasažen 67. arzenál Hlavního ředitelství raket a dělostřelectva (GRAU) Ministerstva obrany Ruské federace.
Česko poslalo Ukrajině od předloňského začátku ruské invaze z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun. Uvedl to Karel Čapek z odboru komunikace ministerstva obrany. Válka na Ukrajině dnes trvá 1000 dní, výročí připomene řada akcí v ČR i v zahraničí. Česko v rámci své iniciativy také shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Vojenský materiál poslaný na Ukrajinu schvaluje česká vláda postupně v utajeném režimu
Jako blesk v neděli udeřila zpráva, že americký prezident Joe Biden dal svému ukrajinskému kolegovi, oč Volodymyr Zelenskyj dlouho usiloval. USA prý už nemají námitek, aby Ukrajinci americkými raketami ATACMS zasahovali i cíle v ruském vnitrozemí. Ačkoliv zatím by prý šlo jen o ničení ruských sil, které chtějí zpátky dobýt části Kurska, Kyjevu logicky musí jít o zatažení Západu do přímé války, neboť je na tom vojensky špatně. Takže Bidenovo rozhodnutí by mělo potenciál prudké eskalace ve válce, která je v prvním plánu válkou Ruska proti Ukrajině, ale v jakési hlubší rovině válkou Ruska se Západem.
