Tag: Zbyněk Stanjura

Články k tagu

Ve vládě není žádný černý pasažér, shoda na reformách musí být jednomyslná, říká koalice

Na koaličním balíčku chceme jednomyslnou shodu, to je pro nás naprostá priorita. Na dotaz deníku Echo24 to řekli představitelé vládních stran. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) totiž během dubna naznačil, že by se v „horším případě“ mohlo jednat pouze o shodu většinovou, což je vyjádření, které dávalo prostor ke spekulacím. Místopředseda hnutí Lukáš Vlček nicméně řekl, že i pro STAN je prioritou jednomyslná shoda, ale že všechny strany budou muset ze svých pozic trochu ustoupit.

Od každého tisíce navíc ročně. Úsporný plán vlády nečekaně bobtná

Spekulace o chystaných vládních reformách veřejných financí nepolevují ani těsně před jejich zveřejněním. Zatím nejnovější zprávou je, že kabinet zřejmě nepočítá s tím, že musí „najít“ 70 miliard navíc, ale rovnou 120 miliard. Z toho by právě 70 miliard měly tvořit úspory na výdajích a zbývajících 50 příjmovou stranu. Pokud by stát skutečně chtěl vybrat ročně o tolik více, znamenalo by to, že by kombinací různých daní musel od občanů získat tisíce navíc. Koaliční politici nicméně upozorňují, že celková částka, kterou se má rozpočet vylepšit, může být ještě vyšší.

Na koho nejvíc dopadnou úsporná opatření. Vláda chystá balíček

Které skupiny obyvatel nejvíce pocítí úsporná ekonomická opatření? V úterý o tom budou znovu jednat vládní špičky. Naposledy se sešly minulý týden ve středu, k dohodě ale nedospěly. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve médiím řekl, že by chtěl mít finální dohodu o podobě takzvaného konsolidačního balíčku právě do prvního týdne v květnu, mluvčí vlády Václav Smolka deníku Echo24 řekl, že reálná je zhruba polovina měsíce.

MF: Letošní rozpočet mohou zlepšit opatření z vládního balíčku či loňské rekordní zisky ČEZu

Ze současného stavu letošního hospodaření nedělejme závěry, na predikce finálního stavu státní kasy na konci tohoto roku je ještě brzo. Alespoň to tvrdí ministerstvo financí. Kromě toho, že by část opatření z takzvaného konsolidačního balíčku mohla pomoci už letos, čeká MF také pomoc z dividend z loňských rekordních zisků skupiny ČEZ, stále také věří v pomoc takzvané windfall tax, která přitom podle vlastních predikcí MF vynese výrazně méně peněz, než se čekalo. Deníku Echo24 to potvrdil mluvčí MF Tomáš Weiss.

Nový odvod pro zaměstnance a 24 miliard pro stát. Unikl další pracovní materiál vlády

Úniky pracovních materiálů ministerstva financí neberou konce. Tentokrát přinesla Česká televize návrh, který by nově zaváděl odvody na nemocenské pojištění ve výši 1,1 procenta hrubé mzdy, v průměru by se tak jednalo o více než 400 korun měsíčně. Naopak stát by nezaváděl karenční dobu, tedy opatření, při němž by lidé nedostávali první tři dny nemoci náhradu mzdy. Jde o další ze série úniků, kterým se vláda snaží dle svých slov zabránit.

Velká inventura státního majetku. Vznikají seznamy, co se prodá

Vláda provádí velkou inventuru státního majetku. Cílem má být zefektivnění nakládání s nepotřebným státním majetkem a snížení výdajů státního rozpočtu na jeho správu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) v únoru zaslal všem státním institucím přehled nemovitostí, které jsou na ně vedeny. Nyní probíhá vyhodnocování potřebnosti tohoto majetku. Kromě úspor by státní rozpočet mohl získat prostředky přes prodej zbytných nemovitostí, řekl deníku Echo24 mluvčí ministerstva financí Petr Habáň.

O konsolidačním balíčku konečně jednají vládní špičky, řádný proces začne ve 2. polovině roku

O konsolidačním balíčku jednají v posledních dnech konečně i vládní špičky. Proces debaty se tak posunul od jednání expertních týmů. Podle informací z ministerstva financí by mělo rozhodnutí definitivně padnout do poloviny května, sněmovna by pak balíček měla dostat před sněmovními prázdninami. Řádný legislativní proces začne až ve druhé polovině roku.

Stanjura: daň z příjmu může vzrůst na 18 procent

Živnostníci dál zůstávají v nejistotě z toho, kolik budou muset příští rok odvádět státu na sociálním pojištění. Ministr Stanjura v rozhovoru pro Týdeník Echo odmítl, že by zvyšování minimálních odvodů pro OSVČ byl vážně míněný plán v rámci konsolidace rozpočtu. Návrhy některých koaličních partnerů prý pokládá za nedomyšlené. Ještě nedávno přitom tvrdil, že k určitému navýšení minimální částky u pojistného dojde.

Zrušme dotace, nikdo kromě příjemců si toho nevšimne, říká vláda

Snížení objemu státních dotací až o desítky miliard korun, především v zemědělství. Taková je ambice ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Představitelé vlády k tomu uvedli, že se záměrem souhlasí. Nejčastěji zmiňovaným důvodem je to, že dotace často udržují při životě projekty, které by jinak neměly šanci se ufinancovat a navíc nemají potřebný dopad. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) je potřeba, aby dotace projekty pouze nastartovaly, ale nestaly se trvalou formou jejich financování.

Zvýšení odvodů pro živnostníky nebude

Za první tři měsíce letošního roku vykázal český státní rozpočet rekordní schodek 166 miliard korun. Současně ve vládní koalici vstupují do rozhodující fáze jednání o konsolidaci státních financí. Rozhovor s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) se točí kolem hospodářské situace a vůle vlády něco dělat jak s financemi, tak hlavně s inflací.

Chránit Stanjuru před Stanjurou

Když se to vezme kolem dokola, je Zbyněk Stanjura ve vládě a obecně v současné české politice světlý zjev. Nakolik je to tím, že od ministra financí se očekává starost o státní finance a on ji projevuje, a nakolik přirozenou inteligencí, teď neřešme. Fakt je, že Stanjura si uvědomuje potřebu s českým státním rozpočtem něco dělat. Tak, jak je nastavený dnes, má v sobě zabudovaný systémový deficit hodně přes 200 miliard korun ročně.

Stanjura chce snížit dotace, například do zemědělství, o desítky miliard korun

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce v rámci rozpočtové konsolidace snížit objem vyplácených dotací o desítky miliard korun. Celkově se chce při konsolidaci soustředit zejména na omezení státních výdajů, přestože nevyloučil úpravu daní v rozsahu, o který vláda dosud daňové zatížení snížila. Omezení dotací je podle Stanjury možná reakce na zdražování potravin, pokud se potvrdí vysoké zisky jejich producentů.

Stanjurův plán na ještě dražší potraviny. Změny v DPH jdou na ruku obchodníkům

O zjednodušení sazeb DPH se už dlouho mluví jako o plánu protlačovaném ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Uniklý návrh chystané daňové změny, která může znamenat razantní zdražení a ještě zvýšit už tak vysoká inflační očekávání, se však setkal s naprostým odsouzením. Premiér pak tlumil vášně tím, že finální návrh teprve přijde. Daň z přidané hodnoty je dominantním příjmem státního rozpočtu a jakožto nepřímá daň umožňuje vládě vytáhnout z kapes spotřebitelů více peněz bez toho, aby ji z toho přímo vinili.

„Koalice nejednala.“ Stanjurovo DPH zatočilo vládou, každý nesouhlasí po svém

Plánovaná změna sazeb daně z přidané hodnoty narazila u všech koaličních partnerů ODS, která ovládá ministerstvo financí prostřednictvím jeho šéfa Zbyňka Stanjury (ODS). Piráti či TOP 09 nejsou podle svých slov principiálně proti sjednocení sazeb, všechny vládní strany se ale rozcházejí v tom, kde by se mělo zdražovat. V plánech, o nichž premiér Petr Fiala (také ODS) prohlašuje, že nejsou finální, je totiž mimo jiné kontroverzní vyšší sazba DPH na léky nebo kulturu.

Změna daní zdraží i léky a podpoří inflaci. Podle Fialy je to pouze návrh

Ministerstvo financí navrhuje v reformě daně z přidané hodnoty (DPH) dvě sazby místo nynějších tří. Základní by měla být ve stejné výši 21 procent a jedna snížená 14 procent. Nahradit by měly současné sazby ve výši 21, 15 a deset procent. O návrhu v pondělí informovala ČT. Návrhy změn však vyvolávají tvrdou kritiku ekonomů, připojil se také exministr financí Miroslav Kalousek. Podle návrhu by se některé položky přesunuly z nejnižší rovnou do nejvyšší sazby. Kritici také upozorňují na zdražení například léků.

Stanjura zruší 77 poboček finančních úřadů. Zmizí i z Dobříše, Třeboně či Litovle

Ministerstvo financí od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho 56 budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Místo zrušených úřadů Finanční správa lidem nabídne zvláštní linky pro telefonické konzultace, v době podávání daňových přiznání také rozšíří výjezdy do obcí. Ministerstvo neupřesnilo, zda bude rozhodnutí znamenat i propouštění.

Vláda chce zvýšit daň u ubytování, vodného, piva či vstupenek

Ministerstvo financí navrhuje v reformě daně z přidané hodnoty (DPH) dvě sazby místo nynějších tří. Základní by měla být ve stejné výši 21 procent a jedna snížená 14 procent. Nahradit by měly současné sazby ve výši 21, 15 a deset procent. Dnes večer o tom informovala Česká televize (ČT). Podle ní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší desetiprocentní do té nejvyšší 21procentní. Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na sportovní a kulturní akce.

Státu skáče deficit, městům s kraji leží bokem 33 miliard. Neinvestují, kritizují ekonomové

České samosprávy, tedy města, obce nebo kraje, vloni hospodařily s přebytkem skoro 33 miliard korun – v historii České republiky jde o třetí nejlepší výsledek vůbec. Na jednu stranu dobrá zpráva, na stranu druhou problém ve chvíli, kdy stát hledá, kde by se dalo co ušetřit, nebo nabrat. Podle ministerstva financí by samosprávám bez nedávné změny daňového systému příliš nezbylo, ekonomové ale mají za to, že obce a kraje nedostatečně investují peníze, které by se hodily právě vládě Petra Fialy.

Česko má nefunkční dotační systém. Pokřivuje trh ve prospěch velkých firem, říká Stanjura

Smysl dotací nahradil formalismus, resorty podporovaly neefektivní projekty. Uvádí to zpráva Národního kontrolního úřadu, který ji zveřejnil tento týden. Šéf NKÚ Miloslav Kala uvedl, že přebujelý dotační systém je luxus, který si česká státní kasa v současné situace jednoznačně nemůže dovolit. Ministerstvo pro místní rozvoj deníku Echo24 sdělilo, že systém je nepřehledný a je potřeba ho zjednodušit.

Vláda prý zkrotí nejhorší schodek historie. Podle Stanjury za něj mohou energie a důchody

Vláda přes dosud nejhorší výsledek hospodaření státu v prvním čtvrtletí stále směřuje k dodržení schodku státního rozpočtu 295 miliard korun. Ministerstvo financí počítá, že během roku se bude rozpočet stabilizovat, komentoval zveřejněný březnový výsledek hospodaření státu premiér Petr Fiala (ODS) během společného zasedání české a slovenské vlády v Trenčíně. Rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, což je nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun.

Vyšší daně z příjmu: Mělo se to probrat za zavřenými dveřmi, zlobí se Stanjura

Konkrétní návrhy se mají prodiskutovat za zavřenými dveřmi, teprve poté se s nimi má jít do médií. Prostřednictvím tiskového oddělení ministerstva financí svůj postoj pro Echo24 zopakoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). MF tak reagovalo na dotaz k opatřením, která do veřejného prostoru vypustily v posledních dnech vládní koaliční strany, včetně návrhu na zvýšení daně z příjmu. Na tomto opatření přitom není politická shoda a podle MF se čeká na další politická jednání.

Nešťastný nápad se zvyšováním daně z příjmu. „Proč s tím nepřišli dávno?“ ptá se ODS

Prezentaci alternativních návrhů koaličních stran na konsolidaci rozpočtu v době, kdy již měsíce běží interní jednání, považujeme za nešťastné. Pro deník Echo24 to řekl ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Místopředsedkyně poslanců ODS Eva Decroix dodala, že by občanští demokraté rozhodně dávali přednost jednání za zavřenými dveřmi než v médiích.

Vyšší daň z příjmu i základní sazba DPH. Návrhy stran koalice jdou proti slibům vlády

Předvolební slib koalice Spolu i závazek z programového prohlášení vlády se otřásá v základech. Členské strany vládní koalice totiž čím dál hlasitěji volají po tom, aby ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) do tzv. konsolidačního balíčku, který má zlepšit saldo veřejných financí, zahrnul i zvýšení některých daní. O progresivním zdanění příjmů hovoří jak hnutí STAN, tak lidovci. Podobně pak STAN a TOP 09 volají po zvýšení základní sazby DPH. Na případném zvýšení daně z příjmu musí podle ministerstva financí být politická shoda.

Expert lidovců: Chceme vyšší daně pro firmy i fyzické osoby

Chceme vyšší daně pro firmy i fyzické osoby, u DPH jsme pro zachování tří sazeb. Pro Echo24 to řekl lidovecký poslanec a ekonomický expert Michael Kohajda. Dodal, že KDU-ČSL preferovala interní jednání, ostatní strany v koalici ale zřejmě podle něj mají jiný názor. I proto se tak rozhodl zveřejnit návrhy, které do diskuse o konsolidaci veřejných financí přinesli právě lidovci.

Nejen STAN. Piráti představili balíček ve výši 140 miliard, větší příjmy chtějí i lidovci

Konsolidační balíček Starostů a nezávislých (STAN) v těchto dnech nabírá konkrétní obrysy, celkově má uspořit 150 miliard. Už začátkem února představili svůj plán i Piráti, jejichž ucelená opatření by státu podle jejich mínění ušetřila celkem 140 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přitom plánuje v první vlně konsolidace ušetřit nejméně 70 miliard.

Daň z alkoholu i rodičovská, komu a kolik. Velký přehled, kde stát škrtne a kde přidá

Vláda Petra Fialy se chystá v nejbližší době představit balík opatření, kterými chce léčit dlouhodobě neudržitelný stav veřejných financí. Vedle několika přídavků přichází především s výraznými škrty a nepopulárním navyšováním, které mají za cíl najít v příštím roce úsporu 70 miliard korun. Mezi kroky kabinetu patří vyšší daně, méně rostoucí důchody, ale také nižší příspěvky. Deník Echo24 přináší jejich podrobný přehled.

STAN jde proti Stanjurovi. Konsolidační balíček starostů bude dvakrát větší

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) představí v nejbližších dnech vlastní návrh konsolidačního balíčku ve výši 150 miliard. Potvrdila to pro Echo24 mluvčí STAN Sára Beránková. Vládní balíček, který chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) představit během jara, se má pohybovat ve výši 70 miliard, což Starostům připadá málo a zároveň podle nich nejde o dostatečně komplexní řešení.

Banky se přou s vládou o stavební spoření. Není účelně na bydlení a stojí miliardy

Stavební spoření mají v Česku sjednané miliony lidí. Experti z Národní ekonomické rady vlády (NERV) navrhují nicméně zrušit takzvaný státní příspěvek, který se podle informací ministerstva financí pohybuje ročně okolo 4,3 miliard. Banky nicméně lobbují za to, aby vláda příspěvek nerušila. Jedním z argumentů je i dlouhodobý dopad do rozpočtu v podobě více žádostí na příspěvek na bydlení a jiné formy státní podpory.

70 miliard na konsolidaci nestačí, vláda bude muset hledat další úspory, míní experti

Chceme najít opatření s pozitivním dopadem na strukturální saldo ve výši nejméně 70 miliard. Takto opakovaně hovoří ministerstvo financí v čele se šéfem resortu Zbyňkem Stanjurou (ODS). Dvě třetiny z této částky chce najít na straně úspor, zbylou třetinu na straně příjmů. Podle expertů je nicméně zmíněná částka nedostatečná a nepovede k reálné konsolidaci veřejných financí.