Tag: Zbyněk Stanjura

Články k tagu

Plynu bude dost, vypínání provozů a továren v zimě nehrozí, řekl Stanjura

Česko bude mít dostatek plynu na zimu a nehrozí tedy úmyslné vypínání některých provozů nebo továren. Zásobníky plynu jsou naplněné téměř z 95 procent, což představuje více než 3,2 miliardy kubických metrů plynu. Ve Sněmovně to ve středu při představování návrhu státního rozpočtu na příští rok řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na schůzi mají poslanci projednávat návrh rozpočtu v prvním čtení a schvalovat jeho základní parametry včetně navrhovaného schodku 295 miliard korun.

Koaliční TOP09 podala návrh na změnu daně z neočekávaných zisků

Ve Sněmovně se objevily dva nové koaliční pozměňovací návrhy k návrhu na zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Po Pirátech dnes předložili své návrhy i poslanci koaliční TOP 09. Předseda klubu Jan Jakob s poslancem Milošem Novým navrhují, aby sazba daně v prvním roce činila 60 procent, ale v dalších dvou letech by měla klesnout na 40 procent. Původní návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) počítá se stabilní sazbou daně 60 procent. Předseda Jakob se stranickým kolegou Michalem Kučerou také navrhli zúžit okruh těžařských nebo energetických firem, na které by daň měla dopadnout.

Nezodpovědné výroky z koalice ovlivnily burzu, akcionáři přišli až o 30 miliard korun

Sněmovna zřejmě schválí možnost předčasných penzí pro zdravotnické záchranáře až o pět let. Podle doporučení sociálního výboru by poslanci navíc měli pozměňovacím návrhem k vládní novele rozšířit nárok na příspěvek 500 korun k důchodu za vychované dítě. Takzvané výchovné by měli od příštího roku dostávat i lidé, kteří vstoupili do starobní penze z invalidního důchodu a nesplnili podmínku potřebné doby pojištění. Předčasné penze pro záchranáře přijali zákonodárci už v minulém volebním období s účinností od příštího ledna.

Vláda chce daň z neočekávaných zisků od roku 2023, schválí ji spolu s daněmi

Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Ve středu ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok.

„Nikdo nevydělá na státu.“ Stanjura pro deník Echo24 k dani z mimořádných zisků

Vláda uvalí daň 60 procent z mimořádných zisků na energetiky, rafinerie, doly a banky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve čtvrtek ohlásil detailní podobu dlouho diskutovaného opatření. Od roku 2023 budou novou daň platit zástupci všech zmíněných sektorů. Dani budou podléhat zisky, které překročí o více než 20 procent průměr zisků za roky 2018 až 2021. „Připravíme nástroje tak, aby ani jeden článek toho řetězce nevydělával na státním rozpočtu,“ uvedl ministr Stanjura na dotaz Týdeníku Echo.

Daň z mimořádných zisků chystá Stanjura pro banky, petrolejáře, těžaře a energetiky

Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun.Daň z mimořádných zisků by společně s odvodem z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop měla pokrýt mimořádné výdaje státu spojené se stanovením maximálních cen elektřiny a plynu pro odběratele.

Sektorová daň pro banky: mají odvádět 60 procent čistého zisku po tři roky

Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Vyplývá to ze středečního jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace (ČBA). Daň se bude týkat šesti největších bank. Mělo by jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.

„Budoucí generace nás proklejí.“ Návrh státního rozpočtu schytává kritiku ze všech stran

Neodpovědný populismus, na který by si netroufli ani komunisté. K návrhu státního rozpočtu na příští rok, který v pondělí jednomyslně schválila vláda Petra Fialy, se objevuje řada výhrad a kritiky. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek například řekl, že za tento rozpočet „nás budoucí generace proklejí“. Podle ekonoma Lukáše Kovandy vláda rezignovala na zkrocení rozpočtových výdajů i na hledání úspor. Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček zato ale říká, že návrh odráží současnou ekonomickou realitu a je v zásadě patřičný.

Bolestivý kompromis. Návrh „válečného“ státního rozpočtu zjevně nevyhovuje nikomu

Vláda Petra Fialy schválila v pondělí pozdě večer návrh rozpočtu na rok 2023. Počítá se schodkem 295 miliard korun, což je o 25 miliard více, než o jakém schodku se hovořilo před jednáním vlády. Řada ministrů přitom před jednáním vlády uvedla, že museli tvrdě hledat kompromis. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil kompromis dokonce za „bolestivý“.

Daň z neočekávaných zisků bude na tři roky, tvrdí ministr

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v neděli prohlásil, že vláda chce zavést daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, na tři roky, přičemž původně se mluvilo pouze o dvou letech. Daň by se týkala tří sektorů - energetiky, bankovnictví a rafinerie a v platnost by vstoupila 1. ledna 2023. Ministr to uvedl při nedělní debatě v Otázkách Václava Moravce. Daň z neočekávaných zisků by mohla částečně pokrýt výdaje státu spojené se zvládáním nárůstu cen energií a mohla by podle Stanjury vynést 50 až 60 miliard korun ročně.

Strop cen elektřiny podle Stanjury: 5000 korun za MWh

Vláda by chtěla zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl. Uvedl to dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Stanjura doporučí vládě garantovat ceny proudu v průmyslu, ačkoli to nese rizika. Limitní cena elektřiny pro podniky, kde by bylo dobré cenu zastropovat, je podle něj 200 eur za megawatthodinu (MWh), tedy v přepočtu zhruba 5000 korun. Což je několikanásobně vyšší částka než před rokem, kdy se cena elektřiny pohybovala kolem 30 až 50 eur. Kabinet také hodlá uzákonit to, že výrobce energií bude 10 až 20 procent prodávat státu.

Stanjura pochyboval o pravidlech pro euro. Ministři EU řešili v Praze zadlužování

Přes dva roky covidové pandemie a dopady ruské invaze na Ukrajinu nelze opomenout fiskální disciplínu, řekl v sobotu po závěrečném dni zasedání ministrů financí zemí EU a guvernérů centrálních bank ministr Zbyněk Stanjura (ODS). S evropskými protějšky debatoval i o pravidlu, které pro přijetí eura požaduje od členské země nízkou míru zadlužení. Pravidla musí být jasná, přehledná a realistická.

Energie pro školy a nemocnice. Stanjura vybral Prisko jako státního obchodníka

Stát požádal o licenci na obchodování s elektřinou a plynem pro společnost Prisko, jejímž je vlastníkem. Úkolem firmy bude nakoupit za zvýhodněnou cenu proud pro veřejnou sféru, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) webu Hospodářských novin. Prisko ale nebude finálním státním obchodníkem, pouze vykryje čas potřebný na vytvoření nové firmy, uvedl ministr. Dříve se hovořilo o tom, že by se státním obchodníkem mohl stát polostátní ČEZ.

Zvažujeme zavedení válečné daně, oznámil ministr Stanjura

Vláda Petra Fialy vážně zvažuje zavedení takzvané válečné daně, která by znamenala mimořádné zdanění neočekávaného zisku. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Opozice má proti válečné dani výhrady. Plán se nelíbí hnutí ANO, ani SPD. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že jde o čirý vládní populismus. „Jsem proti sektorové dani, tedy kdy se na nějaký sektor uvalí dodatečná daň. Vážně ale debatujeme zavedení něčeho, co bych nazval jako válečnou daň,“ potvrdil Stanjura ve vysílání CNN Prima NEWS.

Letošní dividendy z ČEZ stát použije na pomoc s energiemi, řekl Stanjura

Dividendy z energetické společnosti ČEZ, které budou vyplaceny za letošní rok, stát opět použije na zmírnění energetické krize. Uvedl to ministr ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro stanici Radiožurnál. Vyloučil, že by vláda zavedla sektorovou daň pro některá odvětví. Jak získat peníze z nadměrných zisků některých firem, vláda podle Stanjury rozhodne zhruba do 10. září. Energetická skupina ČEZ měla za letošní první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší.

„Hrozí vleklé výpadky plynu a recese.“ Agentura Moody’s zhoršila výhled pro Česko

Agentura Moody’s v pátek večer zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni „Aa3“. Je to vůbec poprvé od vzniku samostatné republiky, co agentura zhoršila celkové hodnocení Česka. Agentura Moody‘s je jednou ze tří významných světových agentur zabývajících se hodnocením světových ekonomik.

Vláda pomůže s elektřinou, plynem i kotelnami. Podle Stanjury utratí maximálně 66 miliard

Plánovaných 66 miliard korun na podporu domácností a firem s vysokými cenami energií je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na horní hranici toho, co si může státní rozpočet dovolit. Na konkrétní formě a načasování kompenzací se vláda teprve dohodne, ale platí, že bude kompenzovat jak elektřinu a plyn, tak centrální vytápění i domovní kotelny, uvedl ve středu Stanjura.

„Nešťastné Jurečkovo vyjádření.“ Stanjura ubezpečuje: Daň z příjmu ani DPH nezvýšíme

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se nechal slyšet, že vláda nehodlá zvyšovat lidem daň z příjmu ani DPH. Kabinet ale podle něj uvažuje o dočasném zdanění těch, kterým nečekaně a zásadně stouply zisky, jako jsou kupříkladu energetické firmy. Stanjura v rozhovoru deníku Právo také okomentoval návrh ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který nedávno prohlásil, že navrhne vyšší progresivní zdanění bohatších. To ministr financí odmítl s tím, že šlo o „nešťastné vyjádření“.

Ministr financí zvažuje novou thatcherovskou daň na energetiku a banky

Ministr financí Zbyněk Stanjura zváží, jestli by v současné situaci rekordně vysoké inflace a prudce zdražujících energií nebylo rozumné uvalit speciální daň z příjmu na zisky firem, které na současné situaci výrazně vydělávají. Ty zisky jim nepřinesly jejich vlastní výkony, ale prudký růst cen po covidových lockdownech, přetrhání globálních obchodnících vazeb a válka na Ukrajině. Nová daň by zasáhla firmy, které vydělávají na bezprostředních dopadech: drahé elektřině a vysokých úrocích.

Stanjura: Dluh vzroste letos na 330 miliard, státní platy zvedneme příští rok

Vláda se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) chystá příští rok zvýšit platy ve veřejném sektoru. Přidání ale bude nižší než o inflaci. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. O kolik by případně mohly výdělky pracovníkům státních a veřejných služeb růst, nepřiblížil. Odbory žádají navýšení o inflaci už pro letošek, a to od července. Devět odborových svazů veřejné sféry je ve stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Jednání předáků s lídry vládních stran by se mělo uskutečnit v úterý.

První návrh rozpočtu na rok 2023 počítá se schodkem 295 miliard

Ministerstvo financí plánuje v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok schodek 295 miliard korun, uvedla dnes bez dalších podrobností Česká televize. Šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) podle ní tento návrh ve středu představil vládě. Pro letošní rok má Česko schválen rozpočet s deficitem 280 miliard korun. Za celý loňský rok skončilo hospodaření státu v rekordním schodku 419,7 miliardy korun. Vláda se bude ještě v létě zabývat i rozpočtem na tento rok.

Zasáhneme proti drahé elektřině

Česká republika zažívá třetí nejrychlejší zdražování ze všech zemí Evropské unie. Významnou roli v tom hrají ceny elektřiny. Do těch na rozdíl od plynu nebo ropy může stát zasáhnout, protože si dostatek elektřiny vyrábíme doma a nemusíme ji dovážet. Ministr financí Zbyněk Stanjura popisuje, jak by chtěl stát prudký růst cen elektřiny zkrotit fixováním ceny. Vysvětluje také, kdo dosáhne na levnější elektřinu, kterou státu aktuálně nabízí miliardář Pavel Tykač se svou firmou Sev.en.

Krize přináší změny: nový šéf ČNB a aktivní role státu na trhu s energiemi

Jmenování nového guvernéra České národní banky nebylo v posledních dekádách tak bedlivě sledované jako nyní. Politika úrokových sazeb má zásadní vliv na vývoj inflace, která je u nás nejvyšší za posledních dvacet let, citelně dopadá na životní úroveň, protože zažíváme největší růst cen od začátku polistopadové transformace.

510 hlasů z 510 pro Fialu, na čtyři místa čtyři kandidáti. Kongres ODS byl bez souboje

Petr Fiala obhájil post předsedy strany 510 hlasy z 510 platných odevzdaných hlasů a byl jediným kandidátem. Obdobně post prvního místopředsedy s 477 hlasy z 524 platných hlasů obhájil ministr financí Zbyněk Stanjura, který rovněž neměl protikandidáta. Stejně tak na čtyři místa řadových místopředsedů ODS kandidovali a byli zvoleni čtyři muži. Vedle dosavadních místopředsedů Martina Baxy, Martina Kupky a Alexandra Vondry byl zvolen pražský zastupitel a viceprezident HK Zdeněk Zajíček.

Neveselý výhled. Ekonomika si pohorší, ministerstvo počítá s celoroční inflací přes 12 %

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu MF počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Ministerstvo zároveň uvedlo, že na základě nové predikce může v rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 5,4 miliardy korun při započítání vládou schválených opatření

Stanjura dává prodejcům ještě šanci. O regulaci marží na benzinkách rozhodne do konce dubna

Vláda nejpozději na konci dubna rozhodne podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), zda bude regulovat od počátku května marže prodejců pohonných hmot. V kontrolách marží bude úřad pokračovat do 30. září, původně s nimi měl resort v plánu skončit ke konci tohoto měsíce. Ministerstvo nyní zpracuje cenový výměr na maximální marži, aby byl připraven. Stanjura to dnes řekl novinářům. Dodal, že vidí ještě prostor pro dohodu s obchodníky. Ministerstvo financí sbírá data od prodejců paliv zhruba od půle března.

Stanjura nese na vládu rozpočet se schodkem 280 miliard korun

Ministerstvo financí navrhlo na letošní rok státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Ve výdajích současná vláda našla úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun by měla vláda částečně využít na letošní mimořádné zvýšení důchodů, zvýšení příspěvku na bydlení v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele. Vyplývá to z informací od důvěryhodného zdroje ČTK na ministerstvu financí. Návrhem se ve středu bude zabývat tripartita a následně vláda.

Vyhrocená debata se Schillerovou: Stanjura slíbil deficit o 100 miliard menší než Babiš

Deficit státního rozpočtu pro letošní rok by měl být pod 280 miliard Kč. To by bylo až o 100 miliard Kč méně, než plánovala předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Počítá se zvýšením příjmů oproti původním předpokladům o více než 61 miliard Kč, část z nich poslouží mimo jiné na růst penzí. Dál navíc trvá na škrtech oproti původnímu návrhu o 80 miliard Kč.