Chceme vyšší daně pro firmy i fyzické osoby, u DPH jsme pro zachování tří sazeb. Pro Echo24 to řekl lidovecký poslanec a ekonomický expert Michael Kohajda. Dodal, že KDU-ČSL preferovala interní jednání, ostatní strany v koalici ale zřejmě podle něj mají jiný názor. I proto se tak rozhodl zveřejnit návrhy, které do diskuse o konsolidaci veřejných financí přinesli právě lidovci.

Ještě koncem února řekl deníku Echo24 předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný, že případné úpravy v otázce daní, úspor a rozpočtu jsou ve fázi konzultací a příprav v rámci vládní pětikoalice. „Žádné konkrétnější vyjádření nelze poskytnout do doby, než bude na tématu panovat koaliční shoda,“ řekl tehdy Výborný a pouze nastínil, že prioritou pro lidovce zůstává podpora rodičů. „Konkrétně cílíme například na zajištění dostupného bydlení pro mladé rodiny a další sociálně ohrožené skupiny. Budeme dělat vše, abychom zabránili zhoršení již tak vyhrocené situace na trhu s nemovitostmi,“ řekl Výborný.

V posledních dnech nicméně postupně koaliční strany zveřejňují své návrhy opatření, ať už se jedná o vlastní opatření hnutí STAN, které mluví o úsporách ve výši 150 miliard, nebo o ucelený konsolidační balíček, který představili Piráti ve výši 140 miliard. Samotný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluví o minimálně 70 miliardách. O svých návrzích hovoří i TOP 09, především v souvislosti se zmíněnou DPH.

Ekonomický expert lidovců a člen sněmovního rozpočtového výboru Michael Kohajda deníku Echo24 řekl, že lidovci dávali přednost jednání za zavřenými dveřmi. „My jsme preferovali postup, kdy si vzájemně jednotlivé návrhy představíme na interních koaličních jednáních, až s výsledkem pak seznámíme veřejnost. Ostatní strany ale evidentně preferují odlišný postup. Veřejné debatě našich návrhů se tak nyní ani my nebráníme,“ uvedl Kohajda.

„U právnických osob si dovedeme představit dočasné navýšení (navrhujeme na dva roky) sazby daně o 1 nebo 2 procentní body, tedy na 20 nebo 21 %,“ řekl Kohajda. „U fyzických osob navrhujeme vrátit zdanění osob s příjmem nad 48násobek průměrné mzdy na úroveň před zrušením ‚superhrubé mzdy‘, tedy cca k sazbě 27 procent. U méně vydělávajících osob pak navrhujeme zvýšení sazby o 1 nebo 2 procentní body oproti současnosti, což však bude stále o čtyři až pět procentních bodů méně než před zrušením ‚superhrubé mzdy‘,“ řekl pro Echo24 Kohajda s tím, že současně lidovci navrhují zvýšit měsíční slevu na poplatníka na 3 000 korun, což by podle Kohajdy prospělo zejména pracujícím osobám s nejnižšími příjmy,

Zatímco ODS pod vedením ministra Stanjury a například TOP 09 tlačí v souvislosti sjednocení snížené sazby a liší se pouze v konkrétních parametrech (Stanjura navrhuje 13 nebo 14 procent, TOP 09 chce sníženou sazbu na deseti procentech – pozn. red.), lidovci by byli pro zachování tří sazeb.

„Do druhé snížené, tedy desetiprocentní sazby navrhujeme oproti současnosti přeřadit základní potraviny a ponechat v ní i pitnou vodu, zdravotnické potřeby, léky nebo kojeneckou výživu. U základních potravin by tak důsledkem přeřazení do nižší sazby daně bylo jejich zlevnění. Dovedeme si představit, pokud budou koaliční partneři souhlasit s tímto snížením sazby u základních potravin, že my budeme naopak souhlasit s dočasným navýšením základní sazby DPH o 1 nebo 2 procentní body,“ řekl pro Echo24 Kohajda.

Lidovci podle něj obecně od počátku jednání poukazují na to, že primárním způsobem, jak stabilizovat státní rozpočet, má být šetření na straně výdajové. „Například ministr Jurečka na MPSV snížil počet úředníků na úroveň roku 2015. Jednoznačně ale musíme řešit také navýšení příjmové stránky rozpočtu. A cestu k tomuto zvýšení vidíme právě v uvedených úpravách sazeb u daní z příjmů a u DPH,“ řekl pro Echo24 Kohajda.