Živnostníci dál zůstávají v nejistotě z toho, kolik budou muset příští rok odvádět státu na sociálním pojištění. Ministr Stanjura v rozhovoru pro Týdeník Echo odmítl, že by zvyšování minimálních odvodů pro OSVČ byl vážně míněný plán v rámci konsolidace rozpočtu. Návrhy některých koaličních partnerů prý pokládá za nedomyšlené. Ještě nedávno přitom tvrdil, že k určitému navýšení minimální částky u pojistného dojde. Stanjura sice vylučuje, že by se zvýšila daňová zátěž jen pro živnostníky, dodává ale zároveň, že není vyloučeno zvýšení sazby daně z příjmu až na 18 procent.

Na otázku, zda v souboru vládních opatření na snížení obřího strukturálního deficitu budou zvýšené odvody pro OSVČ, odpověděl Stanjura nejednoznačně. „Vyšší odvody pro OSVČ tam určitě nebudou, ani jsem nezaznamenal, že by to někdo vážně navrhoval. Ačkoli některé návrhy, aniž by to snad jejich autoři domysleli, s tím souvisí,“ vyjádřil se v rozhovoru.

Zároveň však začal mluvit také o výši daně z příjmu. „Dnes máme jednu sazbu daně z příjmu, 15 procent, která platí jak pro zaměstnance, tak pro OSVČ. A když někdo navrhuje, a není to ani ODS, ani já sám, tuto sazbu zvýšit, tak jsem neslyšel, že by říkal: pro zaměstnance zvýšit, pro živnostníky nechat. Já vylučuji, že bychom se mohli shodnout na zvýšení daňové zátěže pro živnostníky, pokud to není skryto v návrhu zvednout základní sazbu daně z příjmu z 15 na 17 nebo 18 procent,“ dodal Stanjura.

Ještě nedávno šéf financí přitom mluvil o tom, že zvýšení odvodů pro OSVČ tak, aby se přiblížilo výši odvodů u zaměstnanců, spíše platí. „Nějaké přiblížení ve hře je, ale musíme říct, že každá skupina těchto daňových poplatníků má jiné podmínky. Je mnohem větší ochrana zaměstnanců, mnohem větší jistoty, mnohem větší benefity, a to osoby samostatně výdělečně činné nemají, takže tohle musíme zohledňovat a nemůžeme tam klást rovnítko (...) Debatujeme, jestli ta minimální povinná částka důchodového pojištění nemá být u OSVČ vyšší než doposud, ale určitě to nebude tolik jako u zaměstnanců právě proto, že každý ten druh ekonomické činnosti je úplně jiný,“ tvrdil Stanjura v průběhu března.

Zvýšení odvodů pro OSVČ tak, aby se více přibližovaly výši zaměstnanců, je jedním z návrhů Národní ekonomické rady vlády. Pravicověji smýšlející ekonomové však upozorňují na to další snižování motivace podnikatelů, které by toto opatření mohlo způsobit.

„Více motivující by bylo zvýšit zásluhovost státních důchodů. Jinými slovy, pokud OSVČ přispívala méně než zaměstnanec, pak by měla být také vyplácena méně. To by namotivovalo OSVČ buď k vyšším ,dobrovolným´ příspěvkům, nebo k jejich spoření bokem. Nespravedlnost tedy není nutně v tom, že nyní zaměstnanci přispívají více, ale spíše v tom, že OSVČ ,příliš mnoho dostávají‘ na důchodech vzhledem k jejich nižším příspěvkům,“ řekl deníku Echo24 ekonom Bartoň působící ve společnosti Natland a také v CEVRO Institutu.

Odvody na sociální pojistné tvoří největší část příjmů rozpočtu a každý rok se toto číslo zvyšuje. Jak vyplývá z materiálů ministerstva financí, pro loňský rok platilo, že rostoucí zaměstnanost doprovázená zvýšením výdělků převážně v soukromém sektoru vedla k meziročně vyššímu inkasu pojistného o 7 procent, tedy zhruba o 42 miliard korun.

„U sociálního pojištění jsme odhadli, že letos porostou příjmy o 7,5 procenta. Za první kvartál vyrostly o 10,5 procenta. Pokud by se tento trend udržel, tak jen na této položce stát za rok vybere o 20 miliard korun víc,“ říká k čerstvým číslům Stanjura.

Lidovecký ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka podle uniklého návrhu resortu plánuje, že měsíční odvod pro OSVČ, které platí minimální částky, by se měl zvedat každý rok asi o 600 korun. V současnosti tvoří vyměřovací základ pro odvod na důchodovém pojištění čtvrtina průměrné mzdy. Ta je kolem 40 000 korun, pojistné se tedy počítá z částky asi deset tisíc. Z nich se odvádí 29,2 procenta. Pro letošní rok činí tak odvod na důchodové pojištění 2944 korun měsíčně.

Nově by chtěl Jurečka zavést vyměřovací základ, který by se rovnal minimální mzdě, v současnosti 17 300 korun. Při stejné procentní výměře odvodů by tak živnostníci na důchody přispívali minimálně částkou 5052 korun měsíčně. To by znamenalo nárůst o více než 70 procent.