Tag: Zbyněk Stanjura

Články k tagu

Státu skáče deficit, městům s kraji leží bokem 33 miliard. Neinvestují, kritizují ekonomové

České samosprávy, tedy města, obce nebo kraje, vloni hospodařily s přebytkem skoro 33 miliard korun – v historii České republiky jde o třetí nejlepší výsledek vůbec. Na jednu stranu dobrá zpráva, na stranu druhou problém ve chvíli, kdy stát hledá, kde by se dalo co ušetřit, nebo nabrat. Podle ministerstva financí by samosprávám bez nedávné změny daňového systému příliš nezbylo, ekonomové ale mají za to, že obce a kraje nedostatečně investují peníze, které by se hodily právě vládě Petra Fialy.

Česko má nefunkční dotační systém. Pokřivuje trh ve prospěch velkých firem, říká Stanjura

Smysl dotací nahradil formalismus, resorty podporovaly neefektivní projekty. Uvádí to zpráva Národního kontrolního úřadu, který ji zveřejnil tento týden. Šéf NKÚ Miloslav Kala uvedl, že přebujelý dotační systém je luxus, který si česká státní kasa v současné situace jednoznačně nemůže dovolit. Ministerstvo pro místní rozvoj deníku Echo24 sdělilo, že systém je nepřehledný a je potřeba ho zjednodušit.

Vláda prý zkrotí nejhorší schodek historie. Podle Stanjury za něj mohou energie a důchody

Vláda přes dosud nejhorší výsledek hospodaření státu v prvním čtvrtletí stále směřuje k dodržení schodku státního rozpočtu 295 miliard korun. Ministerstvo financí počítá, že během roku se bude rozpočet stabilizovat, komentoval zveřejněný březnový výsledek hospodaření státu premiér Petr Fiala (ODS) během společného zasedání české a slovenské vlády v Trenčíně. Rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, což je nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun.

Vyšší daně z příjmu: Mělo se to probrat za zavřenými dveřmi, zlobí se Stanjura

Konkrétní návrhy se mají prodiskutovat za zavřenými dveřmi, teprve poté se s nimi má jít do médií. Prostřednictvím tiskového oddělení ministerstva financí svůj postoj pro Echo24 zopakoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). MF tak reagovalo na dotaz k opatřením, která do veřejného prostoru vypustily v posledních dnech vládní koaliční strany, včetně návrhu na zvýšení daně z příjmu. Na tomto opatření přitom není politická shoda a podle MF se čeká na další politická jednání.

Nešťastný nápad se zvyšováním daně z příjmu. „Proč s tím nepřišli dávno?“ ptá se ODS

Prezentaci alternativních návrhů koaličních stran na konsolidaci rozpočtu v době, kdy již měsíce běží interní jednání, považujeme za nešťastné. Pro deník Echo24 to řekl ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Místopředsedkyně poslanců ODS Eva Decroix dodala, že by občanští demokraté rozhodně dávali přednost jednání za zavřenými dveřmi než v médiích.

Vyšší daň z příjmu i základní sazba DPH. Návrhy stran koalice jdou proti slibům vlády

Předvolební slib koalice Spolu i závazek z programového prohlášení vlády se otřásá v základech. Členské strany vládní koalice totiž čím dál hlasitěji volají po tom, aby ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) do tzv. konsolidačního balíčku, který má zlepšit saldo veřejných financí, zahrnul i zvýšení některých daní. O progresivním zdanění příjmů hovoří jak hnutí STAN, tak lidovci. Podobně pak STAN a TOP 09 volají po zvýšení základní sazby DPH. Na případném zvýšení daně z příjmu musí podle ministerstva financí být politická shoda.

Expert lidovců: Chceme vyšší daně pro firmy i fyzické osoby

Chceme vyšší daně pro firmy i fyzické osoby, u DPH jsme pro zachování tří sazeb. Pro Echo24 to řekl lidovecký poslanec a ekonomický expert Michael Kohajda. Dodal, že KDU-ČSL preferovala interní jednání, ostatní strany v koalici ale zřejmě podle něj mají jiný názor. I proto se tak rozhodl zveřejnit návrhy, které do diskuse o konsolidaci veřejných financí přinesli právě lidovci.

Nejen STAN. Piráti představili balíček ve výši 140 miliard, větší příjmy chtějí i lidovci

Konsolidační balíček Starostů a nezávislých (STAN) v těchto dnech nabírá konkrétní obrysy, celkově má uspořit 150 miliard. Už začátkem února představili svůj plán i Piráti, jejichž ucelená opatření by státu podle jejich mínění ušetřila celkem 140 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přitom plánuje v první vlně konsolidace ušetřit nejméně 70 miliard.

Daň z alkoholu i rodičovská, komu a kolik. Velký přehled, kde stát škrtne a kde přidá

Vláda Petra Fialy se chystá v nejbližší době představit balík opatření, kterými chce léčit dlouhodobě neudržitelný stav veřejných financí. Vedle několika přídavků přichází především s výraznými škrty a nepopulárním navyšováním, které mají za cíl najít v příštím roce úsporu 70 miliard korun. Mezi kroky kabinetu patří vyšší daně, méně rostoucí důchody, ale také nižší příspěvky. Deník Echo24 přináší jejich podrobný přehled.

STAN jde proti Stanjurovi. Konsolidační balíček starostů bude dvakrát větší

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) představí v nejbližších dnech vlastní návrh konsolidačního balíčku ve výši 150 miliard. Potvrdila to pro Echo24 mluvčí STAN Sára Beránková. Vládní balíček, který chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) představit během jara, se má pohybovat ve výši 70 miliard, což Starostům připadá málo a zároveň podle nich nejde o dostatečně komplexní řešení.

Banky se přou s vládou o stavební spoření. Není účelně na bydlení a stojí miliardy

Stavební spoření mají v Česku sjednané miliony lidí. Experti z Národní ekonomické rady vlády (NERV) navrhují nicméně zrušit takzvaný státní příspěvek, který se podle informací ministerstva financí pohybuje ročně okolo 4,3 miliard. Banky nicméně lobbují za to, aby vláda příspěvek nerušila. Jedním z argumentů je i dlouhodobý dopad do rozpočtu v podobě více žádostí na příspěvek na bydlení a jiné formy státní podpory.

70 miliard na konsolidaci nestačí, vláda bude muset hledat další úspory, míní experti

Chceme najít opatření s pozitivním dopadem na strukturální saldo ve výši nejméně 70 miliard. Takto opakovaně hovoří ministerstvo financí v čele se šéfem resortu Zbyňkem Stanjurou (ODS). Dvě třetiny z této částky chce najít na straně úspor, zbylou třetinu na straně příjmů. Podle expertů je nicméně zmíněná částka nedostatečná a nepovede k reálné konsolidaci veřejných financí.

Vláda brzdí valorizaci důchodů. Podle Stanjury nutnost, podle opozice okrádání

Vláda si je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vědoma nepopulárnosti snížení mimořádné valorizace penzí. Když to ale neučiní, budou náklady každým rokem vyšší kvůli započítání navýšení do dalších valorizací. Už v příštím roce by bez snížení znamenala výdaj dalších 60 miliard korun ze státního rozpočtu. Řekl to na tiskové konferenci před úterním úterním pléna Sněmovny, na kterém bude opozice návrh vlády blokovat.

Bude stát trestat za nezdravý životní styl? „Cílem je nastavit pravidla, jak se chovat,” říká vládní poradce

Mezi možnými návrhy na ošetření rozpočtu se objevil i takový, který míří k „výchově“ lidí za nezdravé či nevhodné chování. Kdo by neplnil určené parametry zdravého chování, měl by si připlatit na zdravotním pojištění. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jehož resort se návrhem zabývá, tvrdí, že zatím probíhá debata na odborné úrovni. Deník Echo24 se tedy na další detaily zeptal jeho poradce pro otázky zdravotnictví Martina Šamaje.

Přebujelá státní správa, jen úředníků jsou v „eráru“ desítky tisíc. Stanjura hledá řešení

Chceme méně úředníků a snížení množství agend. Alespoň tak hovoří premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS). Stanjura začátkem února v České televizi řekl, že počet státních úředníků přesahuje 82 tisíc. Řekl k tomu, že uznává, že takové množství je příliš vysoké. Platy všech státních zaměstnanců, kterých jsou celkem stovky tisíc, si letos vyžádají přes čtvrt bilionu korun.

Vláda ustoupí ze snížení odvodů pro zaměstnavatele, kompletní balíček představí na jaře

Vláda Petra Fialy (ODS) ustoupí v rámci snahy o konsolidaci veřejných financí ustoupí ze záměru, který uváděla ve svém programovém prohlášení, tedy snížit sociální odvody pro zaměstnavatele o dva procentní body. Stav veřejných financí toto opatření nedovoluje, uvedlo pro Echo24 ministerstvo financí. Kompletní konsolidační balíček vláda představí během jara. Ministr financí Zbyněk Stanjura a premiér Fiala ve čtvrtek řekli, že cílem je nezvednout celkovou daňovou zátěž.

Na jaké daně chce stát sáhnout a kde spořit? Vláda oťukává veřejné mínění

Členové vlády v čele s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) po období mlčení postupně odtajňují, jakým způsobem budou konsolidovat státní rozpočet. Řada kroků jde zjevně ruku v ruce s probíhající revizí programového prohlášení, která má být hotová ke konci března. Mezi hlavní oblasti, o nichž Stanjura opakovaně mluví, patří zvýšení daně z nemovitosti, zrušení či snížení příspěvku na stavební spoření či změna sazeb DPH. Veškerá opatření chce Stanjura schválit jako balík.

Stanjurova „opravdu nebezpečná“ daň z nemovitosti. Už se jí nebrání

Nejen změny v sazbách DPH, od příštího roku mohou lidé začít odvádět státu mnohem vyšší částky také na dani z nemovitosti. Je to jedno z „nepopulárních“ opatření, které dříve vláda Petra Fialy v rámci slibu nezvyšovat daně odmítala. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který vyšší zdanění nemovitostí připouští, to sám dříve označoval dokonce za „opravdu nebezpečný nápad“. To je pryč a vláda nyní za hlavní úkol pokládá udržet letos schodek pod 300 miliard korun.

Daňový příběh na pokračování. Po windfall tax a DPH Stanjura připustil zvýšení daně z nemovitosti

Hlavním úkolem vlády v letošním roce je udržet schodek pod 300 miliardami korun. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že letošní rok bude z hlediska rozpočtu tranzitní, v dalším roce už by se měla promítnout i chystaná konsolidace státního rozpočtu. Odborníci dlouhodobě tvrdí, že letošní schodek zcela jistě výši 300 miliard překročí. V plánované konsolidaci by se podle nich mělo myslet i na další oblasti, nejen například na důchodovou reformu, o které mluví ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Zvýšení penzí a investice do silnic tlačí rozpočet. Schodek nějak udržíme, říká Stanjura

Vloni to byla daň z mimořádných příjmů, letos DPH a valorizace důchodů a výše výchovného na děti. Vláda Petra Fialy (ODS) v posledních několika měsících oznámila či už provedla několik zásadních zásahů do státního rozpočtu, do něhož ale nezapočítala právě mimořádné valorizace penzí ani třeba podstatnou část investic do dopravní infrastruktury. Proto bude schodek až o 50 miliard vyšší, než původně plánovaných 295 miliard. Alespoň si to myslí Národní rozpočtová rada (NRR).

Pětimiliardová půjčka Česku na pomoc uprchlíkům. Ministerstvo čeká na výhodné podmínky

Ministerstvo financí podepsalo v prosinci smlouvu s EIB) o úvěru ve výši 200 milionů eur (téměř 5 mld. Kč) na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. S přijetím nicméně resort Zbyňka Stanjury (ODS) čeká na výhodné podmínky. Podle vyjádření MF pro Echo24 bude o přijetí rozhodnuto v závislosti na vývoji na dluhopisovém trhu. EIB ve vyjádření pro Echo24 podpis potvrdila s tím, že úvěr má pomoci české vládě v otázkách spojených se zdravotním pojištěním vysídlených osob z Ukrajiny.

Stanjura chce sáhnout na nejdůležitější daň. „Konec frašek z Babišovy éry“

Vláda v programovém prohlášení slibovala ukončení rozhazovačné politiky předchozího kabinetu a uzdravení rozpočtu, v každém případě bez zvýšení daní. To se ukazuje jako nemožné a tak po dani z mimořádných zisků přichází ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s úpravou daně z přidané hodnoty a sjednocením jejích nižších sazeb. Sebemenší změna DPH má na rozpočet státu značný vliv, daň zajišťuje největší příjem státu.

Koalice chystá daňové změny. Podražit mohou léky i točené pivo

I přes sliby o tom, že ke zvyšování daní nedojde, dojde zřejmě už brzy k úpravě sazeb daně z přidané hodnoty. Ty máme nyní tři a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) by místo dvou snížených sazeb zavedl jen jednu. Základní sazba DPH 21 procent, které podléhá většina zboží a služeb, by se nezměnila. Zrušením desetiprocentní nejnižší sazby by ovšem podražily některé položky, například léky, knihy noviny a také čepované pivo. Rozhodnout o sjednocení sazeb DPH by koalice měla rozhodnout do konce února.

Rozpočet loni skončil třetím nejhorším schodkem v historii. Vzrostl i státní dluh

Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun. Novinářům to v úterý řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Novela rozpočtu schválená v říjnu počítala s deficitem 375 miliard korun. Výsledek hospodaření byl loni třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy korun, v roce 2020 367,4 miliardy korun.

Českou ekonomiku čeká pokles. Stanjura očekává „mírnou recesi“

V příštím roce čeká ministerstvo financí (MF) hospodářský pokles o 0,2 procenta. Oznámil to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. Zbyněk Stanjura také novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, , mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.

Koalice se shodla na dani z mimořádných zisků, některé návrhy budou staženy

Koalice se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) shodla na podobě daně z mimořádných zisků. Řekl to České televizi po jednání zástupců všech pěti koaličních stran. Některé pozměňovací návrhy budou staženy, konkrétní Stanjura nebyl. Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob řekl, že stáhne svůj návrh, aby v roce 2023 platila sazba 60 procent a v následujících letech sazba 40 procent. Novou daň vkládá do daňového balíčku, který aktuálně projednává Sněmovna, Stanjurův pozměňovací návrh.

„Chaos a parodie v přímém přenosu.“ Po Pirátech kolem windfall tax vyvádí i TOP 09

Zmatky kolem zavedení daně z mimořádných zisků pokračují i v tomto týdnu a schválení takzvané windfall tax (WFT) se nadále odkládá. Nejprve vnesli chaos do návrhu, se kterým přišel ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), Piráti, kteří do sněmovny přišli se svým návrhem, pozměňovací návrhy pak v úterý zveřejnili i zástupci TOP 09.

Plynu bude dost, vypínání provozů a továren v zimě nehrozí, řekl Stanjura

Česko bude mít dostatek plynu na zimu a nehrozí tedy úmyslné vypínání některých provozů nebo továren. Zásobníky plynu jsou naplněné téměř z 95 procent, což představuje více než 3,2 miliardy kubických metrů plynu. Ve Sněmovně to ve středu při představování návrhu státního rozpočtu na příští rok řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na schůzi mají poslanci projednávat návrh rozpočtu v prvním čtení a schvalovat jeho základní parametry včetně navrhovaného schodku 295 miliard korun.