Vláda odložila jednání o škrtech, které mají pomoci udržet schodek letošního rozpočtu pod úrovní avizovaných 295 miliard. Premiér Petr Fiala (ODS) to uvedl po výjezdním zasedání vlády ve Vimperku. Podle Fialy v tom není žádný spor uvnitř vlády ani váhání, ale zatím nejsou k dispozici veškeré potřebné materiály, které jsou k rozhodnutí jeho kabinetu potřeba. Experti přitom uvádí, že škrtat určitě bude potřeba a bude k tomu potřeba přistoupit co nejdříve. Podobně pro Echo24 hovořil i místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), který minulý týden pro Echo24 řekl, že je třeba škrtat okamžitě.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) minulý týden avizoval, že na středeční zasedání vlády přinese plán, jak pomoci letošnímu rozpočtu udržet letošní schodek. K tomu ale nakonec nedošlo. „Pokud budeme letos muset šetřit, což nevylučuji, tak nechceme, abychom směřovali někam do infrastruktury nebo do něčeho, co prostě garantuje naši další prosperitu, ale snažili bychom se šetřit na provozních nákladech státu, ale jak to bude, to uvidíme teprve v dalších dnech. Proto se tématem nebudeme zabývat dnes, protože čísla o tom, jak se skutečně vyvíjí rozpočet letošního roku, uvidíme až v průběhu léta. Co je pozitivní, že zatím se výdaje vyvíjejí víceméně tak, jak jsme předpokládali,“ řekl Fiala v Českých Budějovicích před jednáním vlády.

„Není v tom žádný spor ani váhání, ale chceme mít parametry dobře nastaveny a že to rozhodnutí bude ve prospěch České republiky,“ dodal premiér po jednání vlády. Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy korun. Podle expertů bude přitom úspěch, pokud se rozpočet podaří udržet pod 400 miliard. Ministr Stanjura plánuje podle dostupných informací škrtnout asi dvacet miliard.

„Škrty na úrovni dvaceti miliard současný stav rozpočtu opravdu nespasí. Je ale dobré vidět, že si vláda spolu s ministrem financí uvědomuje vážnost situace a snaží se alespoň signalizovat jistou snahu o obrat v současném trendu vývoje veřejných financí,“ uvedl pro Echo24 hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka. „Otázkou je jako vždy, zda se takové škrty podaří prosadit. I kdyby ano, tak plánovaný deficit rozpočtu na rok 2023 na úrovni 295 splněn nebude. Deficit bude v lepším případě dosahovat úrovně 400 miliard. Spíše více. Ukazuje na to současný vývoj plnění státního rozpočtu,“ míní Peterka.

Čísla pokladního plnění nejsou dobrá

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je třeba konsolidovat veřejné finance okamžitě. „Nynější čísla o plnění státního rozpočtu jsou samozřejmě dost varovná a dramatická. Pokud se chceme blížit schválenému schodku ve výši 295 miliard korun, bude muset vedle konsolidačního balíčku na příští rok přijít velmi rychlý ,škrtací balíček’ na ještě letošní rozpočtový rok,“ řekl v minulém týdnu pro Echo24 Skopeček.

„Nemůže to být přitom úkol jen pro ministra financí, ale zodpovědnost a aktivitu v tom musí předvést celá vláda, každý ministr. Není možné si hrát na to, který resort je důležitější a že se má šetřit na všech kromě toho, který zrovna spravuji ,já‘. Ořezat tužku a začít škrtat už v letošním rozpočtu musí bez debat celá vláda. Není podle mého soudu možné mávnout nad tímto vývojem rukou a soustředit se až na příští rok, dodal Skopeček.

Podobně hovořil pro Echo24 i šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „Čísla pokladního plnění státního rozpočtu opravdu nejsou dobrá. Je evidentní, že výše schváleného schodku státního rozpočtu je ohrožena. Proto je potřeba, abychom v rámci koalice o tomto problému jednali. Je nezbytné precizně vyhodnotit příčiny tohoto stavu,“ uvedl pro Echo24 Jakob.

„Je zřejmé, že problém je jak na příjmové, tak na výdajové straně rozpočtu. Tato situace jednoznačně potvrzuje nezbytnost dojednaného ozdravného konsolidačního balíčku. I přesto je ale potřeba, abychom našli koaliční shodu na řešení této aktuální situace v rámci letošního rozpočtu. To nelze reálně učinit v rámci mandatorních výdajů, proto bude potřeba, abychom některá úsporná opatření, která nevyžadují legislativní úpravu, učinili co nejdříve,“ dodal Jakob.