Suchoprdský, nezajímavý a šedivý produkt. Těmito slovy označil exministr financí Miroslav Kalousek státní dluhopisy, jak asi vypadají z pohledu investičního bankéře. Zároveň však dodal, že se jedná o konzervativní spoření, kde mají lidé jistotu, že o své peníze nepřijdou. Jeho slova se naplno potvrzují v letošním roce, kdy protiinflační Dluhopisy republiky nejbezpečněji chrání peníze před vysokou inflací
Nedá se tomu v poslední době vyhnout. Alfou a omegou ekonomických disputací je v posledních týdnech vždy stejné téma: Inflace. Nejsme v tom ale sami – inflace roste všude v Evropě. A ještě zdaleka není u vrcholu. Potvrdila to další várka čerstvých statistických dat.
Mnoho věcí není v naší relativně malé ekonomické komunitě dostatečně diskutováno a ještě méně jich je vydiskutováno do té míry, že by o nich existoval alespoň elementární konsenzus. Dříve než vyslovíme silné výroky ohledně možného efektu nedávného zásahu naší centrální banky do úrokových sazeb, měli bychom hledat odpověď na otázku, co je příčinou naší dnešní inflace. To ale není možné bez toho, že by se každý diskutující přihlásil k jedné ze známých hypotéz příčin vzniku inflace a k jedné z konkurenčních makroekonomických teorií. To se bohužel neděje.
Jestřábí politika prováděná centrální bankou možná zařadí zpátečku. Guvernér Jiří Rusnok přišel s překvapivým vyjádřením, že hlavní úrokovou sazbu bankéři na předvánočním zasedání vůbec nemusí navýšit. ČNB přitom dosud podnikala tvrdé kroky proti rostoucí inflaci a citelnému zdražování, které dopadá na velkou část českých domácností. Jeden ze členů bankovní rady, Vojtěch Benda,v Salonu Týdeníku Echo uvedl, že úrokové sazby by měly stoupnout dokonce nad úroveň inflace.
Tento týden skončila pravidelná mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. Celkem formalistická a nezajímavá záležitost, chtělo by se říci. Ostatně i s ohledem na to, jak systematicky se měnový fond nestrefuje, když se snaží předpovídat vývoj českého HDP anebo inflace, nezdá se tato pravidelná mise příliš hodna pozornosti. Jenomže tentokrát přinesla jednu „zajímavou“ změnu. Mezinárodní měnový fond totiž varoval, že v české ekonomice vidí jedno zásadní riziko. A tím rizikem je trh hypoték.
Češi zažívají největší obavu z inflace v historii. Mnoho domácností uvrhly do problémů rostoucí zdražování a vysoké účty za plyn a elektřinu. Není to přitom konec, ceny ještě vystřelí vzhůru, na začátku příštího roku se očekává až sedmiprocentní inflace. Na tahu je nyní opět centrální banka, která chce přehřátou ekonomiku zchladit prudkým navýšením úrokových sazeb a tlačí na ukončení příliš rozvolněné měnové politiky.
Zdražuje se nejrychleji za posledních deset let. A to je teprve začátek. Nahoru jdou ceny energií, ale následně i dalšího zboží a služeb. Do toho se Česká národní banka chystá inflaci zbrzdit prudkým zvýšením úroků. Kdo, kdy a jak zastaví tuto vlnu zdražování? Na veřejném Salonu Týdeníku Echo v Knihovně Václava Havla se sešli centrální bankéř Vojtěch Benda, budoucí ministr průmyslu Věslav Michalik ze STAN a hlavní ekonom J&T Bank Petr Sklenář.
Růst spotřebitelských cen, ale také překvapivá nejnovější čísla průmyslových výrobců budou pro radu České národní banky silným argumentem pro další růst základní úrokové sazby. V posledních měsících se pravidelně zvyšovala a k nejradikálnějšímu nárůstu se centrální bankéři odhodlali na začátku listopadu. Do příštího roku může sazba přesáhnout tři procenta a lidem se tak ještě více prodraží hypotéky či firmám úvěry.
Víte, proč inflace musí ještě dál růst a musí tu s námi vydržet ještě dost dlouho? Jednoduchá odpověď: Protože ti, kdo jsou za ni zodpovědní, vůbec nechápou, proč tu je a kde jsou její kořeny. Ukázal to poslední týden. A vážně v tom nehledejme žádné teorie spiknutí. Realita bývá mnohem prostší. Jak říká jeden můj přítel: Idiocie se prostě živelně děje bez příčiny. Nepotřebuje žádné plány.
I přesto, že zájem o nové hypotéky stále výrazně neopadává, půjčky na bydlení zdražují rychleji, než se čekalo. Ti, kteří si sjednávají nový úvěr nyní, by měli počítat s tím, že se nemusejí dostat pod čtyřprocentní úrok. Hypoteční sazba se pak podle očekávání brzy vyšplhá až na pět procent. Pokud lidem vypršela fixace hypotéky a jsou nuceni přistoupit na nové podmínky financování, navýší se jim měsíční splátky až o několik tisíc. Doporučuje se volit dlouhodobé fixace na osm let a více.
Ceny průmyslových výrobců v Česku v říjnu meziročně stouply o 11,6 procenta a zrychlily růst ze zářijových 9,9 procenta. Byl to jejich nejvýraznější růst od ledna 1992. Zdražování zrychlilo i u dalších výrobců. V zemědělství byly ceny proti loňskému říjnu vyšší o 14,1 procenta, ve stavebnictví o 7,5 procenta a ceny tržních služeb pro podniky stouply meziročně o 1,9 procenta. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad (ČSÚ) na svém webu. Ceny u výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.
Konec roku bude ve znamení střetu zaměstnanců a jejich pracovníků o vyšších mzdách. Zaměstnanci budou totiž logicky argumentovat zvýšenými životními náklady kvůli vysokým cenám energií nebo spotřebního zboží. Na druhé straně bude stát firma, která bude muset peníze vyplatit, protože jiné pracovníky si nemůže dovolit. To vše dělá vrásky ekonomům, protože zvyšování mezd nad už tak vysoký růst spotřebních cen povede k inflační spirále. Z krátkodobé inflace se tak může rázem stát inflace trvalá.
Spotřebitelské ceny v říjnu meziročně stouply o 5,8 procenta, nejvíce od října 2008. Proti letošnímu září tak růst inflace zrychlil o 0,9 procentního bodu, což bylo nejvýraznější zrychlení od ledna 2012. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali meziroční růst inflace na 5,7 procenta. Proti loňskému roku zdražilo především bydlení. Nájemné bylo v říjnu o 3,5 procenta dražší než před rokem, vodné a stočné zdražilo o 5,5 procenta.
Nejen krize na energetickém trhu, ale také všeobecné zdražování kvůli sílící inflaci jsou tím, co mnoha domácnostem nyní nahání ty největší obavy. Ceny ještě dále razantně povyskočí, o čemž svědčí prognóza jak ministerstva financí, tak centrální banky, podle které se může inflace dostat nad šest procent. Utahování opasků tak bude nejcitelnější za posledních více než dvacet let, což tvrdě odnesou především ti, kteří již nyní s měsíční výplatou jen těžko vycházejí. Každý pátý Čech neušetří po zaplacení účtů a dalších nezbytných výdajů téměř vůbec nic.
Nebývalý růst spotřebitelských cen je jedním z největších strašáků, které čekají na novou vládu. Po celosvětovém rozvolňování po pandemické krizi dochází k obrovskému růstu poptávky a cen zboží, které se promítá ve výsledných cenách produktů. Lidé si tak musejí připlácet za služby ale i například za základní potraviny. Současný stav se ale bude ještě více zhoršovat. Česká národní banka ve své prognóze uvedla, že inflace dosáhne na začátku roku až sedmi procent.
Ministerstvo financí odhaduje v nové prognóze, kterou zveřejní v úterý, průměrnou inflaci příští rok šest procent. V dnešním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V poslední prognóze v srpnu úřad počítal s 3,5 procenta. Schillerová zároveň zopakovala, že zvyšování úrokových sazeb centrální bankou nebude mít na inflaci vliv.
Razantní a nečekané zvýšení úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB) znamená pro podniky dražší úvěry na investice a provoz, pro domácnosti zase dražší půjčky na bydlení. ČNB však o tomto kroku na Instagramu prvotně informovala formou tzv. stories, které obsahovaly samolepky. S jejich pomocí mohli lidé hlasovat, jak se podle nich výše sazeb bude měnit a následně ukázat míru svého překvapení z tohoto kroku.
Čtvrtek minimálně v České republice a na její ekonomické scéně intenzívně očekávaný. Zasedala totiž bankovní rada České národní banky (ČNB) a rozhodovala opět o nastavení signálních úrokových sazeb. Hodně razantní zvýšení úrokových sazeb by bylo za jinak normálních okolností relativně silnou zbraní proti inflaci, ale taky by – jako každá jiná příliš razantní léčba – mělo dost značné negativní efekty.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která se v září přiblížila pětiprocentní hranici. Čtvrtečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Na posledním měnovém jednání na konci září rada zvýšila úrokové sazby 0,75 procentního bodu.
Lidé se začínají bát rostoucích cen a obavy mají i z vysoké ceny energií. Vyplývá to z čísel Českého statistického úřadu, podle kterých jsou dalším důvodem k vráskám i rostoucí čísla nakažených koronavirem. Koronavirus však už není tahoun největších obav, protože lidé se začínají strachovat své budoucnosti. Kromě spotřebitelů klesají čísla důvěry i u podnikatelů, kde se snížila už čtvrtý měsíc v řadě. Důvodem je nedostatek čipů, kvůli kterému musela svou výrobu pozastavit či omezit automobilka Škoda Auto.
Situace na trhu s energiemi se v posledních dnech stává kritickou. V tuzemsku skončilo už několik alternativních dodavatelů, což znamená, že si zákazníci musejí hledat nové dodavatele. Ti však reagují na rostoucí ceny energií a výrazně zdražují i pro koncové odběratele. Nejcitelnější je zdražení u plynu, některé domácnosti čeká zdražení i o 300 %.
Motoristy, kteří v posledních dnech přijíždějí tankovat k čerpacím stanicím, čekají nepříjemné pohledy na tabule s cenami. Ceny za pohonné hmoty rostou prakticky každým dnem a začínají se blížit až ke čtyřicetikorunové hranici. Benzin a nafta jsou tak nejdražší za posledních sedm let a vyhlídky na to, že by mohly jejich ceny opět klesnou, nejsou na blízku.
Nemám moc dobrou zprávu: Inflace nabírá na obrátkách. Ne že by to prozíraví nečekali už několik let na základě znalosti toho, jak vehementně centrální banky tlačí peníze do ekonomiky. Nicméně tváří v tvář realitě je dnes přesto leckdo zaskočen. Přeci jen něco jiného je, když před inflací a obecně před tím, že monetární politika se dobrých 13 let provádí úplně špatně, varují ekonomové. Vždyť přeci ekonomové se strefují na úrovni cvičených šimpanzů, praví okřídlené úsloví. A něco jiného je být s nárazem reality konfrontován osobně.
Prudce rostoucí inflace už není překvapením. Naopak je něčím, s čím se budeme potýkat i více než rok a půl. Právě za tu dobu začnou reálně dopadat inflační opatření namířené z České národní banky. Ekonomové varují, že inflační spirála se již roztočila a zasáhnout tak nemůže ani končící premiér Andrej Babiš ani případná nová vláda v čele s Petrem Fialou.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku potřetí za sebou výrazně zrychlil. V září se inflace zvýšila na 4,9 procenta, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Vyšší meziroční růst byl naposledy v roce 2008. Vývoj ovlivnily zejména ceny za bydlení a dopravu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici zrychlení inflace očekávali, předpokládali ale nižší tempo.
Ochlazení přehřátého trhu s hypotékami. I to je jeden z důvodů razantního navýšení hlavní úrokové sazby centrální bankou, kdy její guvernér Jiří Rusnok mluví o dosavadní situaci jako o „úvěrovém mejdanu“. Banky zareagovaly poměrně rychle a úročení hypoték navýšily. Výrazněji hlavně Česká spořitelna a ČSOB. Do změny úročení u spořících účtů se však banky nehrnou.
Ostré navýšení úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu je rázným navýšením, které je možné vidět spíše u států na úrovni Turecka. Myslí si to ekonomové, podle kterých se také ukazuje, jak členové rady centrální banky nejsou jednotní. Dva ze sedmi bankéřů totiž hlasovalo pro to, aby se sazby vůbec nezvedaly. To přitom chtěl premiér Andrej Babiš (ANO) i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), kteří tlačili na centrální banku.
Proticovidová opatření by podle poslance a pražského hnutí lídra ANO Patrika Nachera neměla být horší než samotná nemoc. Namítá, že Česko ohledně vykazování zemřelých, kteří byli pozitivní na covid-19, postupovalo jinak než okolní státy a do této evidence započítávalo i ty, kteří na koronavirus prokazatelně nezemřeli. Poslanec zároveň v rozhovoru pro deník Echo24 obhajuje zvyšování důchodů a přidávání státním zaměstnanců, odmítá naopak, že by vláda mohla za současnou rostoucí inflaci.
Bankovní rada České národní banky dnes výrazně zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.
Nedostatek a vysoká cena stavebních materiálů velmi komplikuje výstavbu či rekonstrukce nemovitostí. Realitní trh již několik let prochází krizí kvůli malé výstavbě bytů a domů. V následujících letech tomu ale nebude jinak. Ceny proto začínají ještě rychleji růst, a to právě z důvodu cen stavebnin. Z průzkumu CEEC Research navíc vyplývá, že přes 60 procent stavebních firem své stavby přeceňuje. Pokles cen se tak v dohledu nedá očekávat.
