Po Novém roce se lidé musejí připravit na nástup dalšího zdražování. Inflace totiž jen tak nezmizí a je na rekordních číslech od poslední finanční krize, což se snaží tlumit centrální banka tvrdým navyšováním úrokové sazby. Na ni reagují banky, které zvyšují úroky u spoření. Ty však dosahují maximálně tří procent a inflaci tak nepokrývají ani z poloviny. Lidé se tím však mohou nechat zlákat, aby své peníze na účtech nechali znehodnocovat. Ještě vyšší růst cen tak může paradoxně motivovat k tomu, aby úspory investovali a zbytečně neztráceli. Za pouhý rok totiž například z naspořených sto tisíc inflace požere více než šest tisíc korun, což není zanedbatelná částka.

Česká národní banka na svém posledním předvánočním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu dokonce o jeden procentní bod na 3,75 procenta, aby tak tvrději mírnila inflační očekávání. Hlavní úroková sazba je nyní nejvyšší od roku 2008. Zároveň šlo o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Guvernér ČNB Jiří Rusnok již uvedl, že ve zvyšování sazeb bude rada pokračovat i v příštím roce, kdy základní úrokovou sazbu zřejmě zvýší výrazně nad čtyři procenta.

Komerční banky poté v závislosti na krocích ČNB navyšovaly úroky na spořících účtech. Nabídky se aktuálně pohybují kolem 2 až 2,5 procenta. Nejvyšší úrok nabízí Trinity Bank, a to 3,08 procenta, Banka Creditas pak nabízí spoření úročené 2,80 procent, Moneta 2,50 procenty.

Vzhledem k tomu, že inflace dosahuje už šesti procent, klienti bank reálně výrazně ztrácejí. I přes to mají Češi v bankách dohromady uloženo už přes tři biliony korun.

„Lidé skutečně mnohem více šetří. Za covidu stoupla míra spoření z měsíčního příjmu na téměř dvojnásobek. Úroková sazba je jenom jednou motivací úspor. Lidé spoří více kdykoli se jim znejistí budoucnost. A v tom byly mistrem nejen covid, ale hlavně jeho zvládání minulou vládou,“ vyjádřil se pro Echo24 hlavní analytik společnosti Natland Petr Bartoň.

Vysoký objem úspor v bankách má navíc i další důsledky. „Problém úspor je i v tom, že jednou budou chtít lidé tyto úspory zase trochu utratit. A tím zvýší okamžitou poptávku na nějaký čas, a výroba zase nebude stíhat. Letošní léto ukazuje, že právě taková koncentrace spotřeby do menšího okna zhoršuje tlaky v dodávkách a přiživuje inflaci. Tedy růst úspor inflaci částečně jen odloží než že by ji nutně vyléčil,“ tvrdí Bartoň.

V porovnání se západními, ale i některými východními státy, například s Maďarskem, Češi spoří příliš pasivně, a málo investují. „Pokud byla šance je rozhýbat, aby se aktivněji starali o své úspory, a získávali tak vyšší zhodnocení než na spořicích účtech, mohla je k tomu donutit inflace. To by byl aspoň ten jeden světlý bod v jinak temné budoucnosti konfiskací skrze inflaci. Pokud teď ale narostou úrokové sazby tak, že lidé budou zase nechávat svoje úspory někde pasivně, pak si na svoje důchody zase nenašetří, ani až inflaci zkrotíme,“ dodal Bartoň.

O nutnosti volné prostředky investovat a zhodnocovat mluví i hlavní ekonom instituce Roger Dominik Stroukal. „ Úspory jsou stále mrtvé, i při vyšších sazbách na spořících účtech je reálný výnos hluboko v záporu. Nezbývá nám, než investovat. Centrální banka dnes více než s vysokým množstvím peněz v oběhu zápasí s rostoucími inflačními očekáváními. Potřebuje nás zkrátka přesvědčit o tom, že tu inflace nebude dlouho, že se o to postarají. Tím by měli z půlky vyhráno. I proto nás překvapují prudkým růstem sazeb, aby ukázali, že se ničeho na té cestě nezaleknou a inflaci zkrotí,“ řekl v reakci pro Echo24 Stroukal.

Nečekaně výhodnou bezpečnou a výnosnou investicí mohly být také státní dluhopisy pro občany Dluhopisy Republiky, jejichž prodej nyní skončil. Protiinflační dluhopisy nejbezpečněji chrání peníze před vysokou inflací. Lidé, kteří si je v minulém roce pořídili, se totiž nyní dočkali sazby 6,3 procenta.