Hlavně v 90. letech, ale s klesající frekvencí i později byl u nás známou formou veřejného vystupování takzvaný otevřený dopis. Nedá moc práce vybudovat si na tento formát alergii. Na celém tom procesu – někdo zformuluje text a pak kibicuje bližší a vzdálenější známé, aby podepsali – je cosi namyšleného a naivního zároveň.
Ministerstvo školství a Národní pedagogický institut (NPI) očekávají „zpětnou vazbu“ ke svému návrhu nových osnov v základním školství, jimž se moderně říká Rámcový vzdělávací program (RVP). Možnost i pro širokou veřejnost se vyjádřit bude otevřena do konce května. Poté odborníci z institutu připomínky vyhodnotí a revidovaný RVP předloží v září ministerstvu školství ke konečnému schválení. Dnes se tedy doslova každý může vyjádřit na webu Revize.rvp.cz. Ťukne na políčko Veřejná konzultace, najde si dotazník a zpětnou vazbu odešle.
Radikální protestující, kteří už 14 dní kempují v prostoru univerzity George Washingtona, požadovali popravu vedení univerzity. Provolávali několikrát "Gilotinu!" či smrt prorektora pro Afroamerické studenty. Uspořádali také v prostorách univerzity "Lidový soud" s vedením univerzity. Video z tohoto "soudu", který proběhl 3. května, se nyní objevilo na sociálních sítích.
Akademický senát Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze nového děkana nezvolil. Jediným kandidátem byl Zdeněk Chytil, který již v minulosti fakultu řídil. Druhým kandidátem byl bývalý člen bankovní rady České národní banky Pavel Řežábek, který ovšem den před volbou svou kandidaturu stáhl. Řešilo se jeho údajné přispívání do tzv. predátorských časopisů.
Expertka na Blízký východ Irena Kalhousová, která je ředitelkou Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově, uvedla, že s anonymy nemá cenu vést diskuzi. Reagovala tak na požadavky skupiny Akademici proti Apartheidu, která volala po jejím propuštění. Skupina, která stojí za propalestinským protestem před budovou Fakulty humanitních studií UK, zveřejnila seznam požadavků.
Možná není fér dělat si legraci z náhodných uživatelů internetu, ale občas si člověk nemůže pomoci. Jeden z uživatelů X (Twitteru) v reakci na dění na amerických univerzitách napsal: „Dobrým pravidlem dějin je, že pokud se někdy ocitnete v opozici vůči studentskému hnutí a zároveň na straně vládnoucí třídy, mýlíte se. Pokaždé. V každé době. Bez ohledu na konkrétní problematiku.“ Za tento zjevný nesmysl se dočkal oprávněného výsměchu. Příklady hnutí podporovaných studenty, která rozhodně nestála na správné straně, jsou třeba bolševismus, nacismus, maoismus nebo Tálibán.
Vedení Univerzity Karlovy odsoudilo protest z minulého týdne před Fakultou humanitních studií a zastalo se expertky Ireny Kalhousové, která je ředitelkou Herzlova centra izraelských studií. Iniciativa stojící za protesty apelovala na její propuštění.
Skupina Akademici proti Apartheidu, která ve čtvrtek zorganizovala před pražskou Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy propalestinskou demonstraci, zveřejnila na sociálních sítích své požadavky adresované univerzitě. V nich mimo jiné volá po přehodnocení zaměstnávání Ireny Kalhousové, ředitelky Herzlova centra izraelských studií na UK. Přední česká odbornice na Blízký východ často vystupuje v médiích s komentáři k válce v Gaze.
Pražská Fakulta humanitních studií se distancovala od propalestinského protestu, který se konal v tomto týdnu před její budovou. „Organizátoři demonstrace, se kterými jsem mluvila osobně, nebyli studujícími FHS, dokonce nebyli ani studujícími UK,“ podivila se ve vyjádření děkanka fakulty Věra Sokolová. Podobné otázky začínají vznášet i americká média, v zemi dochází v posledních týdnech k protestům na univerzitách ve zcela jinak velkém měřítku, stejně tak k zatýkání napříč desítkami států.
Různá videa z amerických vysokých škol, jejichž části okupují propalestinští aktivisté, jsou v posledních pár dnech předmětem značného zájmu – pobouřeného i pobaveného. Je možné se od nich odrazit ke spoustě témat, často důležitých. Kde je hranice mezi svobodným vyjádřením nějakého postoje a nepřípustným zasahováním do práv druhých? Jaké způsoby přesvědčování jsou účinné a jaké ne? Kdy je namístě mluvit o antisemitismu?
Student filozofické fakulty v Praze, který 21. prosince zastřelil v budově FF UK 14 lidí a další zranil, byl ve škole už desítky minut předtím, než začal střílet. A tedy zřejmě i v době, kdy po něm v hlavní budově fakulty na náměstí Jana Palacha pátraly policejní hlídky. Studenti podle informací MF DNES řekli policistům, že ho spatřili zhruba hodinu před střelbou.
Jsou současné protesty na amerických univerzitách antisemitské? Jejich zastánci tvrdí, že ne. Protesty jsou prý pouhou kritikou izraelské politiky v Gaze. Kritizovat Izrael není a priori antisemitské. Stejně tak antisionismus není automaticky antisemitismus. Někteří židovští studenti se dokonce protestů účastní. Onálepkovat protesty jako antisemitské je prý pouze snahou o nespravedlivou diskreditaci ideových protivníků. Jenže nemusíme pátrat nijak hluboko a je jasné, že na obvinění z antisemitismu něco bude.
Kolumbijská univerzita v New Yorku dala studentům protestujícím v areálu školy proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy v pondělí ultimátum. To jim ukládá do pondělního odpoledne místního času opustit stanový tábor na nádvoří školy. Pokud tak neučiní, hrozí jim podmíněné vyloučení. Informuje o tom agentura AP. K vyklizení stanových táborů demonstrující studenty vybízejí univerzity od východního po západní pobřeží USA. Děje se tak v době, kdy pomalu končí semestr a školy se připravují na promoce.
Nějaké jevy mají postupný vývoj, a pak v intencích toho vývoje přijde něco tak absurdního a nepochopitelného, že pak může následovat už jen zlom ve vnímání. To se teď přihodilo při tzv. propalestinských protestech v kampusech amerických univerzit. Tzv. tu píši proto, že pro leckoho může být důvodem k protestům „jen“ nesouhlas s tím, že Izrael srovnává se zemí Gazu a nehledí přitom na civilní oběti. U leckoho účast na protestu dokonce ani nevyžaduje souhlas s palestinskou státností. Zlomový moment v hnutí stanových městeček na kampusech, který před více než týdnem začal na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, teď možná přichází s profesorskými videi.
Abigail Favaleová, autorka knihy Zrození genderu, kterou před několika týdny vydalo nakladatelství Kalich, kdysi ráda znejišťovala své studenty ohledně jejich identity. Tehdy učila genderová studia. „Co je to muž? Co je to žena? Buďme kreativní! Každý si přece může najít vlastní odpověď.“ Aspoň to nám říká takzvané genderové paradigma, které zpochybňuje existenci přirozeného ženského nebo mužského těla. Dnes zdobí pravou ruku Abigail Favaleové tetování Johanky z Arku. Poté, co prošla konverzí ke katolicismu a stala se matkou čtyř dětí, nepovažuje hvězdy genderové teorie za zdroj inspirace.
Na půdě newyorské Kolumbijské univerzity už několikátým dnem pokračují demonstrace na podporu Hamásu. Kvůli ostré antisemitské rétorice demonstrujících a pálení izraelské vlajky vyzval univerzitní rabín Elie Buechler židovské studenty, aby opustili prostory univerzity a vrátili se domů, dokud se situace "dramaticky nezlepší". Rektorka univerzity nečekaně umožnila newyorské policii, aby na univerzitní půdě zasáhla. V pondělí následně rektorka univerzity kvůli situaci zavedla online výuku a volá po "resetu vztahů".
Vrah z pražské Filozofické fakulty měl mít psychické problémy, Lidové noviny k tomu tento týden přinesly trochu víc informací s odkazem na anonymní zdroje z bezpečnostních složek a spolužáky Davida Kozáka. Některé z těch zdrojů mluvily o tom, že se léčil u psychiatra a bral prášky. Lidé, kteří s ním chodili do školy, zase LN řekli, že před nimi mluvil o tom, jak se „hroutí ze zkoušek“ , jeho psychoterapeut mu prý řekl, ať si z toho nic nedělá. Jsou to spíš střípky, z nichž se nedá vyvodit nic zásadního. Ano, nemálo studentů se v nějaké fázi studia „hroutí ze zkoušek“, třeba kvůli tomu i vyhledají terapeuta, ani v nejmenším to ale neznamená, že to jsou potenciální hromadní vrazi.
Resort školství potřebuje výrazné navýšení rozpočtu. Změnit se ale musí i systém rozdělování peněz v regionálním školství tak, aby motivoval školy k vyšší přidané hodnotě, případně řešil socioekonomické problémy. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek (STAN). Dále hovořil o nutnosti lépe financovat univerzity, o reformě doktorského studia nebo o vztazích ve vládě a potenciálu pokračování vládní koalice po příštích volbách.
Univerzita Wisconsin-Madison řeší případ údajné diskriminace bělochů. Jednat se má o jeden stipendijní program, který podle stížnosti, jež byla podána americkému Úřadu pro občanská práva (OCR), dává přednost studentům jiné barvy pleti. Samotný program je zaměřen právě na černošské obyvatelstvo, domorodce a „barevné osoby“. OCR potvrdil zahájení vyšetřování v dopise zaslaném EPP, v němž rovněž uvedl zřeknutí se odpovědnosti.
Viktor Ullmann byl hudební skladatel, který několik roků vedl operu v Ústí nad Labem, ve městě, ve kterém po osmdesáti letech od jeho zavraždění v Osvětimi jakési umělecké „studentstvo“ sepsalo podivným jazykem cosi jako dopis, ze kterého lze vyrozumět, že jim vadí socha, která tuto oběť holocaustu připomíná. Autorem té zajímavé sochy, či lépe řečeno objektu, který je od minulého týdne instalován před budovou FUD UJEP (Fakulta umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem), je totiž… Jiří Černický. Mimochodem ústecký rodák…
Akademický senát Univerzity Karlovy (AS UK) na svém pátečním zasedání v přijatém usnesení uvedl, že ministr školství Mikuláš Bek (STAN) řeší problémy tím, že zpochybňuje, že vůbec nějaké problémy existují. Hlasovalo se i o výzvě k rezignaci, k čemuž ale nebyla dostatečná podpora. Důvodem k postoji AS UK je tlak MŠMT na velmi rychlé zavedení jednotných mzdových tarifů na univerzitách bez vyjasnění přesných parametrů úpravy, navíc pod hrozbou penalizace.
Českou republiku zhruba po čtvrt roce opět navštívila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Cesta má tentokrát spíše neformální podobu. Do Prahy v pondělí přijela hlava státu na pozvání Knihovny Václava Havla, se svým českým protějškem Petrem Pavlem se mimo jiné zúčastní projekce filmu právě o někdejším prezidentovi Havlovi. Na začátku návštěvy Čaputová uctila památku obětí prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK)
Školení, speciální skříňky s klíči, bezpečnostní rámy či posilování bezpečnostních oddělení. Na univerzitách běží od tragické prosincové střelby debata o bezpečnostních opatřeních a v některých případech už se rýsují či připravují konkrétní řešení. Univerzity pak řeší také například palčivou otázku, zda mají právo zakázat nošení legálně držených zbraní ve svých prostorách.
Šesti českým vysokým školám přišel v pondělí dopoledne dopis s požadavkem výkupného a s výhrůžkami střelbou. Univerzity, včetně Univerzity Karlovy, informovaly o hrozbě policii. Ta zatím nedala pokyn k evakuaci. Policie zároveň uvedla, že činí kroky k zabezpečení objektů univerzit s tím, že se bezprostřední hrozba netýká dnešního dne. Policie však během odpoledne zasahovala v areálu univerzity v Hradci Králové.
První závěry ze zjišťování okolností prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Generální inspekcí bezpečnostních sborů (GIBS) by mohly být v květnu. S odkazem na náměstka policejního prezidenta Tomáše Kubíka to uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct. Veřejnost podle něj má právo na informace ohledně například motivu činu či toho, jak střelec uvažoval či jak se stalo, že jeho přípravy nikdo nezaznamenal.
Proti středočeskému krajskému zastupiteli hnutí ANO, Martinovi Hermanovi, zvažuje rodina střelce z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy žalobu. Žádá po něm rovněž omluvu za dehonestaci. Informoval o tom web PrahaIn. Herman v pořadu "Aby bylo jasno", který moderuje Jana Bobošíková, označil rodinu střelce za neúplnou a prohlásil, že jeho sestra napsala bakalářskou práci na téma veřejného ohrožení.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) začne vyplácet studentům vysokých škol z chudých rodin finanční podporu. Jedná se o transformaci nynějšího sociálního stipendia, na které ale v současném nastavení dosáhne zanedbatelné množství studentů. Šéf MPSV Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro Echo24 řekl, že stát takto zbytečně přichází o talenty, kteří by mu mohli poskytnuté prostředky v budoucnu stokrát vrátit. Rozjet chce také studentské půjčky.
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) pomáhá s vyšetřováním loňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V rozhovoru pro deník Lidové noviny (LN) to uvedl ředitel FBI Christopher Wray, který ve čtvrtek jednal s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Šéf amerického úřadu také ocenil pomoc české policie při dopadení muže, který údajně připravoval střelbu na škole v Alabamě.
Státní úřad inspekce práce zahájil kontrolu na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) kvůli vánočnímu večírku, který se konal v budově resortu a během něhož se pil alkohol. Podle zákoníku práce pití alkoholu na pracovišti není možné. Zahájení kontroly potvrdil serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu mluvčí inspektorů Richard Kolibač. Večírek se na ministerstvu konal 21. prosince, v den tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka čelil kritice.
Přesně osm týdnů uplynulo v polovině února od prosincové střelby na filozofické fakultě v Praze. Za tu dobu lékaři propustili ze své péče většinu z 27 postřelených či jinak zraněných, včetně manželů ze Spojených arabských emirátů a jednoho Holanďana. Mnohým přesto zůstanou doživotní šrámy na těle i na duši. Poslední pacientka, dvacetiletá studentka s průstřelem plic a poraněnou páteří, stále leží v nemocnici v Motole a podle lékařů musí před propuštěním podstoupit další kolo intenzivních rehabilitací. Každý z osudů by nepochybně vydal na samostatný příběh.
