Zastánci konspiračních teorií, které zpochybňují okolnosti teroristických útoků z 11. září 2001 na Spojené státy, jsou obvykle označováni za bláznivé teoretiky. Nyní však 15 let od tragédie čtveřice fyziků v respektovaném žurnálu Europhysics News Evropské fyzikální společnosti (EPS) zpochybnila oficiální výsledky vyšetřování pádu budov Světového obchodního střediska (WTC) v New Yorku.
Shromáždění, které uděluje Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii, vyzvalo dnes k rezignaci dva své členy kvůli aféře kolem italského transplantačního chirurga. Ten čelí obvinění z falšování lékařských záznamů a neúmyslného zabití dvou svých pacientů. Informoval o tom zpravodajský server BBC.
Na nových lécích na obezitu, cukrovku či rakovinu pracují vědci Ústavu organické chemie a biochemie, jehož ředitelem byl objevitel antivirotik používaných při léčbě HIV/AIDS, žloutenky B či oparů Antonín Holý.
Jako národ, mezi jehož nejmilovanější hlášky patří, že „nejhorší srážka v životě je srážka s blbcem“, bychom asi o blbosti měli něco vědět. Jak už v minulosti nejeden člověk postřehl, obliba tohoto výroku zjevně není dána jen mimořádně vtipnou formulací.
Zpráva o zákeřném parazitovi uhnízděném v mozku, který z vás udělá zcela jiného člověka, než jakým jste dosud byl, způsobila před časem poprask. Škůdce jménem Toxoplasma gondii přenášejí kočky.
Profesor Miroslav Bárta už léta vede výzkum v archeologickém nalezišti Abúsír v Egyptě a zkoumá vzestupy a pády nejen říše faraonů, ale i dalších společností.
Tuzemské vědě hrozí, že přijde o pověst vznešené disciplíny zaměřené pouze na odhalování pravdy a na zlepšení dovedností zdejší populace. Rozhodnou o tom výsledky dvou kontrol. První z nich podniká ministerstvo financí na Masarykově univerzitě v Brně, druhou ministerstvo spravedlnosti na pražské ČVUT.
V laboratořích Cambridge ukázala před několika týdny Zuzana Holubcová světu, co se děje v ženském vajíčku před umělým oplodněním.
V podpoře vědy stát selhal a bude na nás, abychom to napravili. Tato věta shrnuje důvěrný dokument vicepremiéra Pavla Bělobrádka, kterým vládě navrhuje, jak financovat výzkum v letech 2016–18. „Stávající systém podpory výzkumu je dlouhodobě neudržitelný a neřiditelný,“ zní jeden z citátů kritické zprávy.
Najít desítky miliard na provoz, anebo nechat zavřít. Tak stojí otázka, co podniknout s padesáti novými vědeckými supercentry, vystavěnými v uplynulých sedmi letech za evropské dotace. Rozhodnutí bude na vládě, přitom obě varianty prosazuje jeden z vicepremiérů. Miliardy žádá Pavel Bělobrádek, na zrušení nepotřebných ústavů trvá Andrej Babiš.
