Tag: divadlo

Články k tagu

Lekce z džungle, pojď si pinknout a falešný farář

Ekvádorská fotografka Isadora Romero se pohybuje na pomezí dokumentární a umělecké tvorby. Ve svém novém projektu, který máte až do konce ledna možnost vidět v galerii C/O Berlin, vypráví mnohovrstevnatý vizuální příběh o dvou mlžných lesích ve své vlasti: biosférické rezervaci Chocó Andino de Pichincha v komunitě Yunguilla nedaleko hlavního města Quita a rezervaci Mache-Chindul u Tichého oceánu. Snímky vznikaly víc než rok v úzké spolupráci s místními komunitami, vědci a výzkumnými organizacemi.

Slovenské národní divadlo propustí pět herců včetně Pauhofové

Slovenské národní divadlo (SND) propustí pět herců včetně Táni Pauhofové, známé také účinkováním v české filmové produkci. Uvedl to Denník N s odvoláním na své zdroje. Oficiálním důvodem výpovědí je konsolidace, herci však mluví o snaze vedení rozbít nepohodlný soubor. Kromě Pauhofové dostali výpovědi s účinností od Nového roku také Roman Poláčik, Martin Šalacha, Daniel Žulčák a Anna Magdaléna Hroboňová. Podle zjištění deníku mají v rozehraných představeních nadále hrát jako externí členové.

Zolovy zoufalé bytosti

Velikán francouzského románu Émile Zola byl epik nadaný obrovskou představivostí a schopností zalidnit své románové cykly nepřeberným množstvím života, který je přitom veden v mohutném proudu strhujícího vyprávění. Čtenář, který do Zolova světa vstoupí, se záhy ocitá v jednom velkém víru, jenž však má svá pravidla, svou logiku, svou neodvolatelnost. Jeho romány by se daly přirovnat k velkým malířským freskám, které jsou složeny ze stovek a tisíců situací, a přitom mají svou jednotu a řád.

Filmy, seriály a hudba v roce 2026. Nick Cave, spartakiádní vrah nebo filmoví Peaky Blinders

Příští rok je natřískaný novinkami ze světa filmu, televize i hudby. Na co se můžete těšit? Je toho opravdu hodně. Do Prahy přijede například Nick Cave, rapová legenda Pitbull nebo kmotr blues Eric Clapton. Hollywood zase přichází s novinkou Christophera Nolana Odyssea nebo třetím dílem sci-fi spektáklu Duna. Streamovací služby a televize zase své diváky zavedou do nových příběhů ze světa Hry o trůny (Rytíř Sedmi království) či Yellowstonu (Marshals: Příběh z Yellowstonu).

Největší z Čechů?

Který Čech se po druhé světové válce stal největší světovou celebritou ve sféře, řekněme, umělecko-společensko-intelektuální? Václav Havel určitě. Ale kdo pak? Milan Kundera? Miloš Forman? Možná je to Tom Stoppard. Sice se v Československu jen narodil, byl Angličan, který Anglii miloval, ale s léty se ke svému českému původu v myšlenkách i v díle vracel stále víc. Stoppard, jak sám říkal, žil báječný či čarovný život. Byl vtipný, okouzlující, měl šťastnou povahu.

Co je politické

V textu o Tomu Stoppardovi v tomto vydání Týdeníku Echo píšeme skepticky o kvalitách jeho her věnovaných východoevropským disidentům. Ale to je obtíž, která číhá na všechna umělecká díla psaná s politickým záměrem. Občas se ale stane, že se politično někde objeví víceméně bezděky. Na jedno takové narazíme ve Stoppardově hře To pravé z roku 1982 a je úžasné, jak nečekaně promlouvá k dnešní době.

Ve věku 60 let zemřela operní pěvkyně Národního divadla Anda-Louise Bogza

Ve věku 60 let dnes po dlouhé nemoci zemřela operní pěvkyně Anda-Louise Bogza. Sopranistka, která se narodila v Rumunsku a žila v Praze, byla emeritní sólistkou opery Národního divadla a Státní opery. Za roli Minnie v opeře Giacoma Pucciniho La fanciulla del West – Děvče ze Západu obdržela Cenu Thálie za rok 2007. ČTK o jejím úmrtí informoval mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

Sláva českého ochotnického divadla

České amatérské divadlo – v češtině je ovšem vhodnější držet se zavedeného slovníku a psát divadlo ochotnické – je od středy zapsáno na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO. Jako již desátá česká položka. V období intenzivně rozpohybované světové politiky a v denní záplavě podivuhodných zpráv, jež vzbuzují neklid a nejistotu stran výhledů do budoucna, je toto zpráva skoro až dojemně uklidňující. Jestliže se ve světě objevují starosti o osud Evropy a o to, jestli se ještě drží své tradiční kultury, je nesmírně živé české ochotnické divadlo dokladem, že nic není tak horké, jak se to uvaří.

¡Viva la revolución!

Přestávka skončila je žánrově i ideologicky nevyhraněný román – jaká radost se do něj začíst. Škoda že současná česká literatura už dávno rezignovala na minimální snahu napsat „velký evropský román“ a často se utápí v progresivistických klišé nebo autofikčních příbězích o tom, jaké hrozné střevní potíže autora postihly. Za skutečnou literaturou se tak musíme vydat na dovolenou: ještěže ty Bulhary (Gospodinov), Francouze (Binet) a Italy (Ferrari) máme.

Znovuzrození experimentu

Na pražském Výstavišti stojí jedna po všech stránkách svérázná stavba, do které v devadesátých letech proudily davy na muzikály v čele s Jesus Christ Superstar, pak však na více než dvě dekády upadla do zapomnění. Po loňské rekonstrukci ale opět otevřela své unikátní kruhové hlediště – a nabízí prostorový zážitek, jaký u nás nemá obdoby. Roku 1993 proběhl první ročník Grand Prix Obce architektů, vůbec prvního celostátního ocenění za architekturu. Zakládala jej mimo jiné Alena Šrámková a jeho váha byla mimořádná.

Přelet myšilova nad filmovou a divadelní krajinou

Jako dravec sleduje krouživým pohybem svého oka myši pod sebou, tak recenzent hledá ubohou oběť, do níž by zaťal své drápy. Rád by zahlédl nějaké tučné sousto, na nějž by zaútočil, snesl by se ze svých výšin, vrazil by do něj pařáty i zoban a začal trhat, drásat, škubat, až by peří či chlupy létaly. Shlíží tedy pod sebe ze své výše, jeho orlí zrak zírá dolů na hemžení pod ním, už se chystá zvednout perutě a vytasit ostří kritické. Dlouho však otálí, máloco zdá se mu hodné jeho pozornosti, mnohokrát nechá cíl přejít, máloco vzruší jeho touhy krvelačné.

Burroughs a Waits, nejistí muži, nová Patti Smith

Mexico City, září 1951. V baru sedí Čarostřelec. Miluje Joan. Spolu si hrají na Viléma Tella. Jenže i Čarostřelec (spisovatel William S. Burroughs) se jednoho dne utne. Moderní přepis klasické opery Čarostřelec v režii Roberta Wilsona měl premiéru v roce 1990. Inscenace slavila ohromný úspěch a od té doby se dočkala mnoha uvedení po celém světě. Nyní se konečně představí i v české premiéře v Divadle Komedie.

Pryč se sochou, se svědomím, s kýčem?

Ve čtvrtek nechala radnice Prahy 1 odstranit od Stavovského divadla plastiku sochařky Anny Chromy nesoucí název Plášť svědomí. Ve skutečnosti se socha jmenovala Il Commendatore, protože byla inspirována postavou komtura z Mozartovy opery Don Giovanni, jejíž světová premiéra se uskutečnila právě ve Stavovském (tehdy Nosticově) divadle 29. října 1787. Čili pouhé čtyři roky po otevření divadla. Národní divadlo, a jeho prostřednictvím Stavovské divadlo, z někdejšího skladatelova rozhodnutí dodnes těží a láká na jeho dílo turisty z celého světa – aktuální nastudování opery je z roku 2021.

Syslová a Frej: držitelé ceny Thálie za celoživotní umělecké mistrovství v činohře

Cenu Thálie za celoživotní umělecké mistrovství v činohře dostali Dana Syslová a Ladislav Frej. Proslavili se v desítkách rolí, v divadle i filmu. Jejich dílo dnes ocenila Herecká asociace při slavnostním večeru v Národním divadle. Sklidili potlesk vestoje. Za celoživotní mistrovství v dabingu Syslová obdržela v roce 2014 Cenu Františka Filipovského. Působila v různých pražských divadlech, nejdéle v Městských divadlech pražských.

Za muzikál získali ceny Thálie Monika Absolonová a Lukáš Adam

Za to, jak ztvárnila roli Judy Garlandové v inscenaci Judy od Studia DVA divadla v Praze, dnes Cenu Thálie za nejlepší ženský muzikálový výkon obdržela Monika Absolonová. Z jejích mužských kolegů uspěl s rolí italského anarchisty a vraha císařovny Sisi Luigiho Lucheniho v inscenaci Elisabeth Národního divadla moravskoslezského v Ostravě Lukáš Adam. Absolonová poděkovala mimo jiné režisérovi inscenace Judy Petru Gazdíkovi za to, že s ní měl ohromnou trpělivost.

Ceny Thálie za činohru získali Tereza Dočkalová a Petr Panzenberger

Cenu Thálie za nejlepší ženský výkon v činohře dnes získala Tereza Dočkalová. Uspěla s rolí Oljy v inscenaci Máma Divadla pod Palmovkou v Praze. Cena Thálie za nejlepší mužský výkon v činohře míří do Studia G v Ostravě. Obdržel ji Petr Panzenberger za ztvárnění Romana v Perníkáři. Cenu pro umělce do 33 let si pak odnesl herec Viktor Zavadil. Pražskému Divadlu pod Palmovkou Dočkalová poděkovala za mnohaletou důvěru. Vyzdvihla také práci Herecké asociace, která podle ní není jednoduchá.

Pražští radní odvolali šéfa Studia Ypsilon Tománka. „Vím to jen z médií,“ říká odvolaný ředitel

Pražští radní odvolali k dnešnímu dni ředitele Studia Ypsilon Karla Františka Tománka. Ve funkci byl od 1. března, plánoval propojení divadla a Divadelní fakulty Akademie múzických umění (DAMU). Informaci potvrdil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Řízením městské příspěvkové organizace radní pověřili zástupkyni ředitele a vedoucí ekonomku Blanku Pechovou. Tománkovi vytýkají především chyby v hospodaření a nenaplnění klíčové části jeho koncepce.

Já už ve svém světě zůstanu

Podívejte se, jak nám krásně kvetou růže, letos jsou obzvlášť nádherné, pravil nadšeně profesor Martin Hilský, když otevřel vrátka do předzahrádky u domku nedaleko Pražského hradu. A byla to scéna přesně jak ze staré dobré Anglie, kde hovor o růžích je nejen ideální začátek konverzace, ale i vyjádřením podstaty tamější kultury a mentality. Ať už se nyní s Anglií dějí různé věci, my máme ty její nejlepší rysy jisté v profesorovi Hilském, gentlemanovi, ke kterému by mohl přijít Shakespeare a skvěle si o růžích popovídat, klidně v alžbětinském blankversu. Není vyloučeno, že se tak děje.

Zemřel skladatel Rodion Ščedrin, pro Rusy „jeden z největších géniů současnosti“

Známý ruský hudební skladatel Rodion Ščedrin, autor světoznámých baletů, zemřel v noci na dnešek ve věku 92 let, oznámilo dnes moskevské Velké divadlo. Z prohlášení divadla o smrti "jednoho z největších géniů současnosti" a "světového klasika" citovaly agentury i další média. Skladatel, narozený 16. prosince 1932 v Moskvě, adaptoval v roce 1967 části opery Carmen Georgese Bizeta do stejnojmenného baletu Carmen, napsaného pro jeho manželkou Maju Pliseckou, primabalerinu Velkého divadla v Moskvě.

Smuteční síň stěží stačila zájmu o rozloučení s Jiřím Krampolem

Přátelé, herečtí kolegové a veřejnost se v pátek ve strašnickém krematoriu v Praze rozloučili živou hudbou a zpěvem s hercem Jiřím Krampolem. Během smutečního obřadu zazpívala Šárka Rezková, melodii ze seriálu Cirkus Humberto zahrál saxofonista Felix Slováček a ze záznamu zazněla skladba Dnes už to vím v podání Krampola. Smuteční síň jen stěží stačila náporu zájemců o poslední rozloučení s oblíbeným hercem, dabérem a bavičem, který zemřel po dlouhodobých zdravotních problémech v sobotu 26. července. Bylo mu 87 let.

Kariéra Marianne Faithfull, terapie ve skafandru, Houellebecq v divadle

Ve svých třiačtyřiceti letech toho má velšská zpěvačka Gwenno Saunders za sebou už dost. Během dospívání byla tanečnicí v Las Vegas, poté zpěvačkou indie popové skupiny The Pipettes. Utopia je její čtvrté sólové album a vychází tento pátek. V textech se objevují odkazy na básníka Williama Blakea, promo materiály hovoří o tom, že jde o její nejvyzrálejší dílo. K takovým prohlášením je vždy třeba být obezřetný, ale v případě Gwenno to smysl dává.

Audio orgie, shakespearovské slavnosti, Blixa zpívá Bowieho

Ani ten, kdo knihu Nezval: Básník a jeho syn od Krystyny Wanatowiczové už četl, rozhodně neudělá chybu, když si teď pustí i její zeštíhlenou (na vše ze 752 stran se dostat nemohlo) audio verzi, s níž přišel Český rozhlas. Však už jenom ten překrásný přednes Jany Štvrtecké! Její vyprávění je stejně civilní jako fatální. Málokterý rétor (snad krom Lukáše Hlavici či Pavla Soukupa) dokáže takto svým hlasem textu dodat jakousi další, novou kvalitu.

Jevištní báseň ve Viole, přidušená čtvrť, Lynchovská bloudění

Když se v roce 2023 v naší nejprestižnější literární soutěži Magnesia Litera stala knihou roku sbírka básní Miloše Doležala Jana bude brzy sbírat lipový květ, bylo to velké překvapení. Ne že by si ocenění zrovna tento titul nezasloužil, ale nezvyklé bylo, že porotci sáhli pro absolutního vítěze do vod poezie, která je často ve stínu prozaické či publicistické tvorby. Doležalovi se povedlo napsat poetické texty, z kterých pramenil intenzivně emocionální, ale přitom zřetelný archetypální prožitek. Ten reflektoval náhlou smrt jeho ženy Jany Frankové Doležalové.

Paní Dallowayová jde pro květiny

„Květiny obstará sama, řekla paní Dallowayová.“ To je slavná věta moderní literatury, neboť jí začíná román Virginie Woolfové Paní Dallowayová. Ten spolu ještě s několika díly blízkých autorů před sto lety nově definoval literaturu a přivodil koperníkovský obrat v moderní próze, kdy místo objektivního realistického vyprávění převezme vládu „proud vědomí“ (stream of consciousness), základní technika literárního modernismu.

Ruská kultura se nenápadně vrací na evropská pódia. „Dost riskantní, invaze trvá,“ zlobí se Ukrajinci

Po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 zastavila Evropa ruskou kulturu – zakázala koncerty a stáhnula umělce s vazbami na Kreml. Situace se nyní však začíná měnit. Přestože válka stále pokračuje a mezinárodní sankce zůstávají v platnosti, někteří z nejvýznamnějších ruských umělců se pomalu vracejí do orchestrů a na divadelní pódia po celé Evropě.

Kostelnička a Jenůfa pro všechny časy

Opera Leoše Janáčka Její pastorkyňa, opera, dalo by se říct, pro Janáčka osudová, se po dvaceti letech vrací do pražského Národního divadla, odkud ji kdysi, na úplném začátku 20. století, z nepochopení a malosti vykázali, takže tam musela vejít až pokryta evropskou slávou. Na té měl zásadní přičinění Kafkův přítel Max Brod, který o ní nadšeně psal do německých novin a sám přeložil libreto a všemožně se o ni a Janáčka zasazoval, což tu budiž připomenuto jako příklad prospěšnosti emisarů pro kulturní export.

Lidé se dnes v Rudolfinu mohou rozloučit s hercem Jiřím Bartoškou

V pražském Rudolfinu se dnes veřejnost může rozloučit s hercem a prezidentem karlovarského festivalu Jiřím Bartoškou, který zemřel ve čtvrtek 8. května ve věku 78 let. Dvořákova síň je od 10:00 do 17:00 hlavním vchodem do Rudolfina z náměstí Jana Palacha. Pietní místo bude na pódiu, kde bude také prostor pro květinové dary. V předsálí Dvořákovy síně je umístěno několik kondolenčních knih. Už víc než dvě hodiny před začátkem posledního rozloučení dorazila k Rudolfinu první návštěvnice.

Nikdo nebyl v téhle zemi tak cool

Jedno z mála anglických slov, které snad může v konverzaci bez pocitů trapna používat i český staromódní boomer, je výraz „cool“. Ten v běžné mluvě (anglické i české) ovšem neznamená jen chladný a studený, ale daleko spíš úžasný, ale přitom úžasný nenuceně, bez křečí, přirozeně, každým gestem a každým vydechnutím – nejlépe cigaretového dýmu. Prostě cool. Je to něco, co se nedá naučit, něco, co se na člověka snese a on už to má jako dar, se kterým si hraje, většinou k radosti své a všech okolo. Klasický Hollywood miloval a produkoval hvězdy, které byly zatraceně cool.

Děti moje… Jiří Bartoška

V Panské ulici č. 1, v prezidentské kanceláři v domě bývalého piaristického kláštera, která připomíná původní kapli, jsou dvě kožené pohovky, uprostřed stůl s popelníkem plným nedopalků. Bylo po obědě, tak jsme si dáchli. Z jedné strany opěrek trčely kouřící hlavy, z druhé naleštěné černé polobotky. Koukali jsme na malovaný strop, který připomínal nebesa, a najednou zaznělo: „Já to vím, umřu v říjnu, to se nám narodily děti, narodil se Václav Havel a narodili se nám psi.“ Byl podzim loňského roku. Když jsem mu před měsícem volal, jak mu sedí nové ručně šité boty, které mu pořídil syn Janek, tak řekl, že si je chce ještě užít.

Bartoška, Heřmánek… a jejich divadelní story

Zase jednou dostalo divadlo na pamětnou a nespravedlivě zůstalo stranou pozornosti, i když by jednoznačně mělo být v jejím centru. Aby mi bylo rozuměno: stejně jako vloni po úmrtí Karla Heřmánka se i po skonu Jiřího Bartošky vyrojily nekrology rozebírající výjimečnou kariéru obou herců a zdůrazňující jejich filmovou a televizní tvorbu a podnikatelské úspěchy. Když už došlo na připomenutí divadelního působení, zpravidla byla připomenuta tři až čtyři působiště obou tvůrců.