Nizozemský krajně pravicový politik Geert Wilders se rozhodl po více než roce vrátit ke kontroverznímu projektu soutěže o nejlepší karikaturu proroka Mohameda. Oznámil to na twitteru. Stejný plán měl šéf Strany pro svobodu i v roce 2018, tehdy ale kreslířskou soutěž zrušil kvůli riziku možných útoků. Proti klání protestovali desetitisíce muslimů zejména v Pákistánu.
Stovky lidí se ve čtvrtek odpoledne sešly na pražském Václavském náměstí kvůli demonstraci sněmovního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) proti „diktátu Evropské unie“. V dolní i horní části náměstí se shromáždila i řada jejich názorových oponentů. Situaci kontrolují desítky policistů včetně těžkooděnců a členů antikonfliktního týmu, některým potyčkám se však zabránit nepodařilo a policejní těžkooděnci později vytlačili odpůrce SPD z místa konání akce.
Italský vicepremiér a šéf euroskeptické Ligy Matteo Salvini plánuje před květnovými volbami do Evropského parlamentu uspořádat v Římě obří mítink evropských nacionalistických stran. Řekl to v pátek po setkání s šéfkou francouzského krajně pravicového Národního sdružení (bývalé Národní fronty) Marine Le Penovou. Salvini dlouhodobě usiluje o vytvoření uskupení nacionalistických stran napříč unijními zeměmi, nepodařilo se mu ale přesvědčit některé klíčové představitele euroskeptických stran.
Devatenáctiletý Afghánec podezřelý z pátečního pobodání dvou Američanů na amsterodamském nádraží vyšetřovatelům řekl, že motivem jeho útoku byly urážky islámu. Oznámila to v pondělí nizozemská prokuratura. Mladík podle ní do Amsterodamu přicestoval se záměrem útočit a své oběti si vybral náhodně. Při výslechu zmínil jméno nizozemského politika a známého odpůrce islámu Geerta Wilderse.
V Pákistánu sílí protesty proti soutěži karikatur proroka Mohameda, kterou plánuje zorganizovat odpůrce islámu a předseda nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders. Islám zpodobování Mohameda zakazuje jakýmkoli způsobem. V pondělí pákistánský Senát schválil rezoluci, která chystanou kreslířskou soutěž odsuzuje. Jeden z pákistánských hráčů kriketu na facebooku vypsal odměnu 24 000 dolarů (530 000 Kč) za zabití Wilderse a jeho ultrapravicových stranických kolegů.
Otazníky kolem smrti nizozemské političky Willie Dilleové. Třiapadesátiletá radní v Haagu za pravicově konzervativní Stranu pro svobodu (PVV), která je kritická k islámu a vystupuje proti islamizaci Evropy, spáchala ve středu sebevraždu. Den předtím zveřejnila video, v němž hovoří o tom, že ji před rokem údajně hromadně znásilnili muslimové, a to kvůli jejím postojům kritickým vůči islámu. Prý po ní požadovali, aby držela hubu. Na holandských sociálních sítích se okamžitě začala šířit teorie o tom, že Dilleová se zabila právě kvůli znásilnění muslimy. Mluví se o další oběti v boji s islámem.
Nizozemský politik Geert Wilders na sobotním setkání krajně pravicových politiků v Praze řekl, že doufá, že Česko bude nadále zavírat dveře masové migraci. Je jí třeba zabránit, i kdybychom měli vybudovat nějakou zeď, řekl. Spolu s dalšími zástupci protiimigračních stran přijel na konferenci, která podle pořadatelů hledá nové uspořádání Evropy. Odmítají Evropskou unii v její současné podobě a prosazují maximální suverenitu jednotlivých zemí a národů.
V Praze se koná konference evropských protiimigračních stran z frakce Evropa národů a svobody (ENF). Na pozvání hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) v Praze budou jednat o tom, zda by Evropskou unii neměla nahradit spolupráce suverénních zemí. Jejich odpůrci chystají protesty.
Lídři evropské ultrapravice se scházejí v Praze. Mezi účastníky konference stran sdružených v europarlamentu je šéf SPD Tomio Okamura, předseda nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders či předsedkyně Národní fronty Francouzka Marine Le Penová. Na protest proti setkání politiků se chystají protesty a demonstrace.
"Více než jedenáct let žiji pod hrozbami smrti. Každý den mi to připomíná. I dnešek".
V Nizozemí v pondělí selhal další pokus o vytvoření koaliční vlády, která by měla ukončit období nejistoty po březnových parlamentních volbách. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na Hermana Tjeenka Willinka, který jednání vedl. Koalice je podle jeho vyjádření nemožná.
Holanďané volili rozum a odmítli chaos, populistická revoluce se nekoná. Těmito slovy a s ulehčením glosovala výsledek nizozemských voleb většina evropských politiků. Obávali se, že volby vyhraje populista Geert Wilders ze Strany pro svobodu, který nejenže chtěl zavřít hranice přistěhovalcům a zakázat islám, ale také požadoval vystoupení země z eurozóny.
ROZHOVOR S DRAMATIKEM A POLITIKEM FRITSEM BOLKESTEINEM. Někdejší eurokomisař byl ve své dlouholeté politické kariéře předsedou VVD, nadřízeným Wilderse, který v této straně začínal.
Volby v Nizozemsku ukázaly, jak zdravý a očistný vliv na politiku mohou mít při dobré konstelaci strany, kterým je ve veřejné debatě zvykem říkat populisté.
Výsledky nizozemských parlamentních voleb a reakce na ně nejsou měřítkem vitality demokratické a unijní myšlenky, ale naopak hloubky evropské politické krize.
Středeční parlamentní volby v Nizozemsku jasně vyhrála Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, která ve 150členném parlamentu bude mít 33 křesel. Vyplývá to z takřka konečných výsledků po sečtení zhruba 95 procent volebních okrsků. Na druhém místě s 20 mandáty skončila nacionalistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse.
Nizozemci od rána hlasují v parlamentních volbách, které jsou vnímány jako barometr nálad proti imigrantům a establishmentu. Volební místnosti se uzavřou ve 21:00 SEČ. Poténizozemské televize zveřejní odhady výsledků; oficiální výsledky budou k dispozici průběžně během noci. Volební účast by podle průzkumu agentury Ipsos mohla být vyšší než před pěti lety, kdy k urnám přišlo bezmála 75 procent voličů.
Oči Evropy jsou dnes upřeny na Nizozemsko. Holanďané jdou k volbám.
V Nizozemí v úterý vrcholí kampaň před středečními parlamentními volbami. Mezi favority patří Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, vystupující proti Evropské unii i muslimům. Nizozemský premiér Mark Rutte proto v pondělí voliče vyzval, aby pomohli zastavit dominový efekt "nesprávného populismu" ve světě. Předvolební dění výrazně ovlivnila diplomatická roztržka mezi Haagem a Ankarou a tvrdé potyčky policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu.
Po Trumpově zvolení prezidentem to budou mít pravicoví populisté Evropy těžké.
Paul Wilders (62) je o devět let starší než jeho bratr Geert Wilders, nizozemský poslanec a šéf Strany pro svobodu (PVV), která je před parlamentním volbami v Nizozemí už dlouhé měsíce na čele popularity polických stran a při hlasování by podle průzkumů získala v dolní komoře Generálních stavů v Haagu nejvíce křesel. V některých prognózách z uplynulých dvou týdnů ale začala ztrácet a umístila by se až na druhé příčce za Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho.
Trochu se bojím, že lidé na Západě jsou ochotní zpřetrhat, zrušit a zpřevracet kdeco, protože systém už stejně nefunguje. Nemají ponětí, jak to vypadá, když systém opravdu nefunguje.
Vystoupení Donalda Trumpa využívaná v médiích k výrobě skandálních titulků vzbuzují dojem, že různí pravicoví radikálové, populisté, možná extremisté ovládnou celou západní civilizaci.
Svou předvolební kampaň v sobotu ve Spijkenisse u Rotterdamu zahájil Geert Wilders, lídr nizozemské Strany pro svobodu (PVV). Uskupení, které sází na protievropskou, protiislámskou a protimuslimskou rétoriku, je jedním z favoritů před parlamentními volbami, které Nizozemsko plánuje na 15. března.
Holandský premiér Mark Rutte zveřejnil otevřený dopis, ve kterém vyzývá k obraně národních hodnot. Všechny, kdo je nerespektují, vyzval k odchodu ze země. Lídr konzervativně–liberální Lidové strany pro Svobodu a přímou demokracii (VVD) před nadcházejícími volbami přiostřuje svou rétoriku, aby nalákal voliče. Tím ale popudil předsedu populistické Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, podle kterého Rutte jen vykrádá jeho program.
A to již počtvrté. Lídr nizozemské pravicové parlamentní Strany pro svobodu (PVV) byl politikem roku vyhlášen v pondělí večer, informuje server The Politico. V anketě televizního programu EenVandaag získal Geert Wilders 26 procent z celkových 40 tisíců hlasů. Na druhém místě skončil s 11 procenty šéf zelených Jesse Klaver, následovaný ministrem financí Jeroenem Dijsselbloem se sedmi procenty.
Šéf nizozemské národovecké pravice Geert Wilders se v minulosti ocitl „v hledáčku“ tajných služeb. Politika, který je nyní favoritem nadcházejících parlamentních voleb, prověřovaly kvůli „ovlivnění izraelskými faktory“ a jeho vazbám na tuto zemi. Informoval o tom v neděli izraelský list Haaretz s odkazem na místní média.
Uprchlická krize pomáhá v Evropě radikálům a populistům. Naposledy to bylo s 29 procenty vítězství národovecké Švýcarské lidové strany ve volbách minulou neděli, týden předtím 31 procent pro Svobodné a druhé místo v zemském parlamentu ve Vídni.
