Polsko reaguje na aktuální situaci v Evropě a zavádí opatření pro posílení své obrany. Polský premiér Donald Tusk v parlamentu mimo jiné sdělil, že doporučí, aby Polsko odstoupilo od Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. V souvislosti s válkou na Ukrajině o jejím vypovězení mluvil už Tuskův předchůdce Mateusz Morawiecki.
Jedna bystrá osoba na jaře 2022, po vpádu Ruska na Ukrajinu, říkala: Před dvěma roky jsme všichni šili roušky. Teď všichni šijeme ukrajinskou bikolóru. Co se po nás bude chtít za dva roky? Nebylo to za dva roky, ale za tři, nešijeme, ale zbrojíme. Respektive o zbrojení jako na povel nadšeně mluvíme. Každý takto hrrr spíchnutý program obřích státních výdajů povede za několik roků k inflaci či růstu daní. Ale to je teď jedno, při lockdownech bylo taky důležitější společenské vzepětí v danou chvíli. Inflaci jsme pak podle politických sympatií svedli na Babiše, nebo na Fialu.
Polský premiér Donald Tusk oznámil, že každý dospělý muž by měl Polsku projít vojenským výcvikem. Podle Tuska se však nebude jednat o návrat základní vojenské služby, která byla v Polsku zrušena v roce 2008. Tento krok je součástí snahy vybudovat armádu o síle 500 000 vojáků v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska. Informuje například Politico. Polská armáda v současnosti čítá přibližně 200 000 vojáků a je třetí největší v rámci NATO po Spojených státech a Turecku.
Spíše než podíl výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) o obranyschopnosti země vypovídá schopná armáda a odolná společnost. Celá země musí mít vůli se bránit a všichni mohou něčím přispět, řekl dnes večer v rozhovoru pro Českou televizi prezident Petr Pavel. Podle něj by se také měla otevřít diskuse o tom, zda současný způsob náboru pokryje potřeby armády. Ukazuje se totiž, že pravděpodobně ne, dodal.
V době vzrůstajícího napětí v Evropě a probíhající války na Ukrajině se otázka bojeschopnosti evropských armád a ochoty občanů bojovat stává klíčovou. Podle výzkumu společnosti Gallup z minulého roku však ochota bránit svou zemi se zbraní v ruce klesá ve většině zemí Evropy. Na problémy s rekrutací v české armádě upozornil minulý týden i náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle armády kde nyní slouží 24 000 vojáků, by jich do roku 2030 mělo sloužit přes 37 000.
V Německu se opět rozproudila debata o návratu branné povinnosti. Oživily ji kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se stále více odvrací od Ukrajiny a Evropy a přiklání k Rusku. Kvůli zhoršení bezpečnostní situace by měla být branná povinnost podle poslance Křesťansko-sociální unie (CSU) Floriana Hahna znovuzavedena ještě letos.
Americký viceprezident J. D. Vance se ocitl v centru diplomatické bouře poté, co v rozhovoru pro Fox News pronesl kontroverzní výrok o případných mírových jednotkách na Ukrajině. Prohlásil, že by mohlo jít o „20 000 vojáků z nějaké náhodné země, která nevedla válku 30 nebo 40 let“. Výrok okamžitě vyvolal ostrou reakci zejména v Británii, kde ho politici i veteráni označili za neuctivý a ignorující vojenské oběti spojeneckých zemí, píše server stanice Sky News.
Útok 7. října 2023 byl absolutním selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne to z dnes uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Podle zprávy armáda léta teroristy z Hamásu podceňovala, útok naprosto nečekala. První hodiny útoku podle zprávy nevěděla, jak závažná situace je. Informuje například The Times of Israel.
Zástupci ministerstva obrany a Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu v projektu Nemesis, dnes na schůzce svolané premiérem Petrem Fialou (ODS) zahájili komunikaci a dohodli se, že v ní budou pokračovat, sdělila mluvčí kabinetu Lucie Michut Ješátková. Fiala před týdnem svolání schůzky zdůvodnil informacemi, které se kolem sbírky objevily. Uvedl, že je v zájmu bezpečnosti, aby se některé věci vyjasnily.
V otázce vyslání vojáků na Ukrajinu je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) potřeba počkat na více informací a jasné parametry. Šéfka resortu nechce dělat unáhlená sdělení a děsit českou veřejnost. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je diskuse absolutně předčasná. Shodli se na tom na tiskové konferenci po zahájení velitelského shromáždění. Podle Řehky musí NATO vybudovat urychleně věrohodné odstrašení a obranu, k čemuž v Česku chybí asi 14 tisíc vojáků.
Stejným problémům jako s náborem vojáků čelí obrana také v civilní části resortu, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na velitelském shromáždění náčelníka generálního štábu. Pokud nebude podpora ze strany civilní části fungovat, bude tím trpět armáda, a tedy i obrana země, doplnila. Nedostatek personálu vidí jako možná ještě větší problém než finance. Konstatovala také, že armáda nemá ani dostatek profesionálů, ani příslušníků zálohy, byť se počty obojího pomalu zvyšují.
Prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na dnešek na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana "Razina" Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.
Slova náčelníka generálního štábu Karla Řehky o zhoršující se bezpečnostní situací a nutnosti navýšení vojenských kapacit vyvolala mezi mnohými rozruch. Obdobná slova navíc přicházejí z Bruselu, kde evropští politici vzhledem k situaci na Ukrajině volají po zvyšováni výdajů na obranu a posilování obrany EU. Možnost obnovení povinné vojenské služby ale čeští politici rázně odmítli. Kabinet i Pražský hrad trvají na tom, že posílení obranyschopnosti musí být založeno na jiných formách zapojení občanů do armády.
V nejbližších letech budeme muset financovat vyšší výdaje na obranu ze státního rozpočtu. Do budoucna si ale Evropská unie bude muset vybrat, jestli bude dávat šílené peníze na dekarbonizaci, nebo na obranu. Pro Echo24 to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci vývoj posledních dní, kdy od evropských lídrů zaznívá apel na zvýšení výdajů na společnou evropskou obranu.
Kdo poslal vojáky speciálních sil s drony ze soukromé sbírky na Ukrajinu a proč o tom nebyl informován parlament, jak požaduje zákon? Byl do rozdávání diplomatických pasů zapojen i sám náčelník generálního štábu Karel Řehka? Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) měla přinést odpovědi poslancům. Státní zástupce, který vyšetřování Vojenské policie dozoruje, to však zarazil.
Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár údajné vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze na tiskové konferenci po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským (nestr.). Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. V odpoledním rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál Blanár v reakci na žádost Černochové o omluvu zopakoval, že výrok pronesla.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Řekl to po jednání se svým protějškem Jurajem Blanárem v Praze. Debaty o vyslání vojáků jako jedné z forem bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi předcházely pondělnímu pařížskému summitu několika evropských lídrů, shoda mezi zeměmi ale zatím nepanuje. Slovensko podobný krok odmítlo.
Premiér Petr Fiala (ODS) svolal na příští úterý jednání ministerstva obrany se zástupci Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu v projektu Nemesis. Reaguje tak na informace médií, které se v poslední době kolem sbírky objevily. Je v zájmu naší bezpečnosti, aby se věci, které se objevily v médiích, vyjasnily, doplnil předseda vlády. Orgány činné v trestním řízení prověřují podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu.
Na pomyslném obzoru se rýsuje evropská armáda bez USA. Evropa se musí připravit na případné stažení amerických vojáků, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Nastal podle něj čas na vytvoření evropské armády. Neměla by nahradit Severoatlantickou alianci (NATO), ale vyrovnat příspěvek Spojených států k transatlantické bezpečnosti.
Americký ministr obrany Pete Hegseth varoval, že americká vojenská přítomnost na kontinentu nepotrvá věčně a Evropa se bude o svou bezpečnost muset postarat sama. V současné době jich na základnách po celé Evropě slouží asi sto tisíc. Se stahováním vojáků z Německa a dalších zemí začal Donald Trump už během prvního prezidentského mandátu. Nastupující Joe Biden jejich počet ale zase navýšil, nicméně podle polského prezidenta Andrzeje Dudy není výstavba americké základny v Polsku ohrožena.
První piloti budoucích českých stíhaček F-35 mají za sebou týden výcviku ve Spojených státech. Zatím cvičí jen na simulátorech. Do kokpitu usednou až v roce 2029, kdy se předpokládá, že výrobce letadel Lockheed Martin uvolní první kusy pro Česko. Součástí projektu přezbrojení na stíhačky páté generace bude i rozsáhlá modernizace vojenské základny v Čáslavi. Ministerstvo obrany potvrdilo, že smlouvu na projekt přestavby letiště plánuje uzavřít do poloviny letošního dubna.
Evropské výdaje na obranu se musí zvýšit. Vyzývá k tomu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle serveru Politico by součástí této snahy mělo být uvolnění rozpočtových pravidel pro jednotlivé země v souvislosti s výdaji na obranu, respektive rozšíření definice, co všechno se hlavními výdaji na obranu myslí. Pomoci by to mělo zemím, jako je Polsko, které EK monitoruje kvůli „excesivnímu“ deficitu, který je ale spojen právě i s výdaji na obranu.
Všichni chceme pomáhat Ukrajině, ale nemůžeme kvůli tomu zhasnout a tvářit se, že se nic neděje. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová v souvislosti s kauzou okolo sbírky Drony Nemesis herce Ondřeje Vetchého. Vojenská policie prověřuje podezření, že se vojáci armádních speciálních sil nelegálně podíleli na dopravě dronů na Ukrajinu.
Žijeme v týdnech, kdy se naši politici vyhecovali k siláckým výrokům o navyšování peněz na obranu: už ne dvě, ale tři procenta HDP – a proč ne víc? Současně s tím se nám před očima rozkládá struktura, která má bdít nad obranou státu. Nikoliv armáda jako taková, jen vztahy mezi generálním štábem armády a ministerstvem obrany jsou doslova v troskách. Z jedné strany vojenská policie šetří podezření, že vojáci z 601. skupiny speciálních sil vozili nelegálně na Ukrajinu drony. Řeklo by se: Vždyť je to oficiální politika státu, podpora Ukrajiny proti Rusku. Tady však existuje podezření, že vojáci to dělali bez vědomí politiků
Herec a předseda neziskovky, která vybírá peníze na drony a plastickou trhavinu pro Ukrajinu, podal trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli údajné pomluvě. Podle Seznam Zpráv navrhuje Ondřej Vetchý vyslechnout jako důležité svědky ministryni obrany Janu Černochovou (ODS) i ředitele Vojenského zpravodajství Petra Bartovského. Deník Echo24 dříve zjistil, že se některými aktivitami spolku zabývá Vojenská policie.
Na čerpací stanici ve městečku Pyrjatyn v centrální Ukrajině byl dnes zastřelen příslušník armádního mobilizačního střediska (TCK), který eskortoval mobilizované brance. Útočník následně s jedním z branců utekl. Později byl však pachatel při policejní akci dopaden. Na Ukrajině jsou útoky na důstojníky TCK stále častější, jak roste odpor řady Ukrajinců proti mobilizaci. O případu informovala dnes ukrajinská média s odvoláním na Velitelství pozemních sil.
Čína staví na západě Pekingu obrovské vojenské velitelské centrum, které bude přibližně desetkrát větší než americký Pentagon. Vedle podzemních chodeb bude mít i bunkry, kam se v případě válečného konfliktu mohou ukrýt vojenští velitelé spolu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, napsal deník Financial Times (FT). Z analýzy snímků vyplývá, že hlavní výstavba obřího komplexu byla zahájena v polovině loňského roku
Rusko dnes kritizovalo plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na vybudování štítu protiraketové obrany ve Spojených státech. Podle mluvčí ruské diplomacie jde o pokus znehodnotit potenciál strategického odstrašování Ruska a Číny, tedy jejich jaderné zbraně. Výroky mluvčí ruské diplomacie o údajné snaze USA narušit strategickou rovnováhu a přenést vojenskou konfrontaci do vesmíru označila agentura Reuters za dosud nejtvrdší ruskou kritiku na Trumpovu adresu od jeho nástupu do Bílého domu.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot nevyloučil vyslání evropských vojáků do Grónska, pokud o to Dánsko, které autonomní území spravuje, požádá. „V tuto chvíli si to Dánsko nepřeje,“ řekl Barrot stanici Sud Radio v reakci na opakované hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa anexí dánského ostrova. Americký prezident Donald Trump projevil zájem o Grónsko už během svého prvního funkčního období, kdy zmiňoval možnost ostrov, který leží poblíž severních hranic USA, od Dánska odkoupit.
Vojáci, kteří vyjadřují odlišnou identitu od svého biologického pohlaví, nemohou splňovat podmínky pro vojenskou službu. Stojí to v exekutivním příkaze, který v noci na dnešek vydal americký prezident Donald Trump. Podle agentury AP nová americká administrativa bude chtít zakázat výkon vojenského povolání transgenderovým lidem, o což se Trump neúspěšně pokoušel už při svém prvním mandátu.
