Důchodová reforma čelí i po překročení prahu sněmovny tvrdé kritice opozice i dalším požadavkům odborů. Od vládního návrhu prošla řadou kompromisů a to i v nejzásadnějších bodech, už za pár dní ji bude zřejmě v dřívějším termínu projednávat Senát. Přinášíme přehledně nejdůležitější změny, které má do nynějších parametrů penzijního systému přinést.
Vláda prosadila změny v dohodách o provedení práce i přes dlouhodobou kritiku i varování expertů a podnikatelů. Po roce překotných změn a vymýšlení, jak a kterou skupinu dohodářů vlastně lépe kontrolovat a zdanit, dává najednou od nového systému ruce pryč. Opět má tak ještě před nabytím účinnosti skončit poslední úprava a dohody se tak prakticky vrátí zpět do stavu před zásahem konsolidačního balíčku. Po dekádě se má alespoň o několik set korun zvýšit horní limit pro odvádění zdravotního a sociálního pojištění.
Někteří lidé se v minulém roce možná těšili, že brzy odejdou do předčasného důchodu. S tím však vláda učinila konec, když zkrátila limit z pěti na maximálně tři roky před řádným termínem. Už rok se čeká na odpověď, zda tím porušila jejich legitimní očekávání, tedy zda jim neprávem skokově zamezila vstoupit do penze. Ústavní soud dostal stížnost v listopadu minulého roku a k dispozici má už i protiargumenty vlády.
Reforma penzí se stále mění před očima a na poslední chvíli z ní tak poslanecký návrh vyškrtl nový nárok pro více než stovku tisíc lidí, kteří měli odcházet dříve do důchodu bez krácení. Nové kompromisní „řešení“, byť již schválené sněmovnou, je vlastně zatím jen nejasný příslib. Konkrétní návrh se má k reformě přidat až v příštím roce. Z dosavadních výroků se však dá usuzovat, kam bude změna směřovat: část lidí v předdůchodovém věku zřejmě o možnost odejít dřív přijde.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už v pátek avizoval, že plánuje připravit návrh k povinnému příspěvku firem na důchodové připojištění rizikových profesí do konce roku. Poslanecká sněmovna by se úpravou příslušného zákona mohla podle něj začít zabývat v lednu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes doplnil, že vláda změnu prosadí do června příštího roku s účinností od ledna 2026.
Poslaneckou sněmovnou prošla vládní reforma důchodů, která zavádí změny v penzijním systému. Reforma zahrnuje postupné zvyšování věku odchodu do penze s věkovou hranicí 67 let nebo třeba změnu výpočtu nových penzí. Ze 188 přítomných poslanců bylo 103 pro a proti 85. Nyní už opoziční Piráti na protest odešli ze sálu.
Čtvrtý jednací den, čtvrtý den, kdy to v Polanecké sněmovně vře kvůli schvalování vládní důchodové reformy. O podobě sporné penzijní novely začali poslanci hlasovat v pátek v poledne, předtím ji ale opoziční poslanci dlouho tepali za omezení předčasných důchodů nebo vyšší věk odchodu.
Na omezení dřívějších penzí pro pracovníky v náročných profesích s následným posílením penzijního spoření části zaměstnanců v takzvané třetí kategorii rizika se minulý týden dohodli předsedové koaličních poslaneckých klubů. Ve Sněmovně to ve středu řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Snaha o důchodovou reformu dostává své pověsti a opět naráží na politickou neprůchodnost i odpor veřejného mínění. V cílové rovince ve sněmovně dokázala vrazit klín i mezi zbylé vládní koaliční strany a v posledním čtení působí daleko od sebejistě obhajovaného a hotového návrhu.
Úřad práce se chystá postupně zrušit 83 svých poboček v zemi, tedy více než pětinu. Týkat se to má hlavně malých pracovišť. Pracují v nich čtyři stovky zaměstnanců. Propouštění se ale nechystá, pracovníci by se měli přesunout do větších poboček. ČTK to dnes sdělil mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Michal Kovařík. Na takzvané racionalizaci pobočkové sítě pracuje vedení úřadu od loňska.
Podle nejnovějších dat ze srpna letošního roku padl nový rekord ve vyplácení tzv. příspěvku na bydlení. Počet uživatelů dávky, která se po výzvách vlády stala značně populární a začalo docházet k jejímu zneužívání, stále roste. Příspěvek na uhrazení nákladů za bydlení mělo podle dat ministerstva práce v srpnu pobírat už přes 290 tisíc českých domácností.
Sněmovna opět nedokončila závěrečné schvalování sporné reformy penzí, jež má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodku důchodového systému. Páteční debata trvala skoro pět hodin. Závěr jednání provázel procedurální spor, jenž završila asi deset minut před běžným koncem jednacího žádost klubu ODS o přestávku. Další dějství posledního kola projednávání penzijní novely se odehraje příští týden ve středu.
Šlo o vlajkovou loď lidovců a také jeden z největších nových výdajů do rozpočtu. Takzvané výchovné, tedy zvýšení důchodu za každé vychované dítě, však nevydrželo ve své původní podobě ani celé volební období a nyní se řeší, jak ho omezit či nahradit. Zůstat má pouze pro matky tří a více dětí. Právě projednávaná reforma tak obsahuje mechanismus, který by měl výpadek nahradit, ovšem zatím ne v plné výši. To se však nyní na poslední chvíli snaží lidovci opět zvrátit. Rodičům, kteří pečovali o jedno či dvě děti, se má vždy dávat vyšší ze dvou variant důchodu.
Na změnu se čeká už několik dekád a zdá se, že se neblýská na lepší časy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se skutečně opřel do snahy provést důchodovou reformu, či alespoň zásadnější parametrické změny současného systému, které mohou výrazně zpomalit úpadek penzijního sytému. Jenže se zdá, že nedokázal - nepřekvapivě - přesvědčit opozici, ale příliš ani veřejnost.
Reforma penzí míří ve sněmovně do finále a na stole je stále téma, které rozštěpilo i samotnou vládní koalici. ODS a TOP 09 navrhují drasticky omezit seznam tzv. náročných profesí. Lidé z náročných pracovních pozic mají odcházet do důchodu až o pět let dříve bez jakéhokoliv krácení penze. To však musí pochopitelně někdo zaplatit, podle nynějšího návrhu reformy to budou právě zaměstnavatelé.
Na začátku volebního období měla vláda se studenty poměrně ambiciózní cíl. V původním programovém prohlášení slibovala, že se studium opět začne počítat do tzv. náhradní doby důchodového pojištění – tedy zjednodušeně do „odpracovaných“ let potřebných pro získání či navyšování penze. Studenti se často domnívají, že za ně po dobu studia hradí důchodové pojištění stát. Pro většinu současných či bývalých absolventů především vysokých škol však nic takového nenastane ani podle vládní penzijní reformy.
Úřady práce už smí ze zákona prolamovat bankovní tajemství a přímo od bank získávat údaje o klientech, kteří žádají o některé ze sociálních dávek. Banky však zatím marně čekají na technické řešení ze strany ministerstva práce. To se podle vyjádření pro deník Echo24 snaží zprovoznit komunikaci mezi úřady a bankami v „co nejkratším možném termínu“.
V rámci chystané „superdávky“ se do budoucna musí lidé připravit na zásadní novinku. Všichni žadatelé a příjemci peněz od státu na bydlení, živobytí a děti budou muset po dávkové revizi od pololetí příštího roku dokládat svůj příjem i majetek. Týkat se to tak bude například i lidí, kteří využívají v posledních letech značně populární příspěvek na bydlení. I ten se má totiž podle návrhu do nové sjednocené dávky schovat.
Lidovci se sami označují přízviskem klidná síla. Tentokrát jim však už došla trpělivost s poklesem stranických preferencí a obměnili většinu vedení své strany. Pomůže to? Když v jakékoli politické straně usilují o funkci předsedy víc než dva lidé, je to svědectvím o stranické nejistotě. Jak kdysi řekl Churchill, stranický lídr se nevolí, on prostě je, nebo není.
Reforma penzí míří ve sněmovně do finále a mezi vládou a opozicí panují naprosté rozpory v zásadních otázkách. Existují však i zásadní opatření, která vyvolávají rozkol v samotné vládní čtyřkoalici. ODS a TOP 09 navrhují drasticky omezit seznam tzv. náročných profesí.
Reforma dávkového systému z dílny ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má motivovat žadatele k práci i razantněji vstoupit do jejich soukromí. Tvrdším majetkovým testem budou muset nově projít i žadatelé, kteří mají zájem o populární příspěvek na bydlení. Revize dávek obsahuje také pojistky pro skutečně zranitelné. Zároveň nově umožní žádat o dávky na pobočkách České pošty.
Projednávání důchodové reformy se ve sněmovně blíží do finále a jen stěží by šlo říct, že na něčem podstatném panuje mezi vládou a opozicí shoda. Mezi takto kontroverzní opatření patří od začátku i zpomalení růstu budoucích důchodů. To se má dotknout už lidí odcházejících do důchodu v roce 2026. I to patří k opatřením, které chtějí obě opoziční strany zrušit. Reforma nyní čeká na projednání v sociálním výboru sněmovny, pak zamíří na závěrečné hlasování.
Vedení lidovců dnes znovu převzal Marek Výborný, do čela strany se vrací téměř po pěti letech. Ve druhém kole volby předsedy KDU-ČSL získal ministr zemědělství 159 hlasů, celkem delegáti odevzdali jemu a obhajujícímu Marianovi Jurečkovi 266 hlasů. Beze jména bylo 22 lístků. Výborný odstoupil v lednu 2020 z čela strany kvůli rodinným povinnostem, nahradil jej právě nynější vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Jurečka. Delegátům Výborný slíbil kontinuitu kombinovanou s novými tvářemi.
Ministerstvo práce navrhuje od roku 2026 zvýšit podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících z nynějších 65 procent předchozího čistého výdělku na 80 procent. V posledních měsících pobírání by klesla z nynějších 45 procent na 40 procent vydělávané částky. Stejná podpora by byla při propuštění i při dobrovolné změně práce. Déle by peníze od státu mohli lidé dostávat až od 55 let, nyní je to od 50 let. Po dobu rekvalifikace by byla pobíraná částka vyšší.
Od počátku snah o penzijní reformu jde o jednu ze změn, na které se nejhůře hledá shoda. Stát má definovat tzv. rizikové profese a těm umožnit odejít o několik let dříve do důchodu, aniž by na tom jakkoliv tratily. Jenže tratit na tom mají naopak podnikatelé. Za zaměstnance v rizikových profesích mají platit výrazně vyšší odvody. A co doposud byla spíše hádka mezi odbory a podnikateli, nyní vneslo rozkol i do vládní koalice.
Pražský hrad a ministerstvo práce a sociálních věcí se už nějakou chvíli ocitají ve středu pozornosti kvůli kontroverznímu návrhu na zavedení finanční náhrady pro první dámu Evu Pavlovou. Legislativa totiž podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) prošla změnami, o kterých nebyl včas informován. Zatímco Hrad relativizuje a tvrdí, že s návrhem nemá nic společného, Jurečka popisuje situaci zcela odlišně.
Pod obrovský tlak se dostali ministři i Pražský hrad poté, co se objevil návrh na zvýšení platů ústavních činitelů až o 13 procent a také snaha zavést náhrady pro první dámu. Vláda tvrdí, že navýšení je reakcí na rozhodnutí Ústavního soudu, který v květnu zrušil stávající úpravu platů soudců, prezidentská kancelář zase říká, že chce narovnat nepoměr mezi postavením hlavy státu a jeho partnera či partnerky.
V pořadu Partie televize Prima se dnes místopředseda vlády a ministr sociálních věci Marian Jurečka (KDU-ČSL) poprvé vyjádřil k náhradám, které má Eva Pavlová dostávat od státu, které mají podle dostupných informací činit 95 250 korun měsíčně. Původní dohoda mezi ministerstvem práce a kanceláří prezidenta zněla tak, že dojde k legislativní změně, aby první dáma mohla čerpat peníze z náhrad, které dostává prezident, psali jsme zde.
Banky mají nově povinnost poskytovat úřadům práce na vyžádání informace o účtech a zůstatcích žadatelů o některé sociální dávky či jejich rodinných příslušníků. Kontroverzní prolomení bankovního tajemství, jež má bránit zneužívání dávek, prosadil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Po tvrdé kritice ze strany některých institucí ustoupil resort od toho, aby bylo možné sledovat i jednotlivé transakce na účtech klientů bank.
Penzijní reforma má přinést větší motivaci k tomu, aby lidé s úderem důchodového věku neodcházeli okamžitě z trhu práce. A ideálně tam kvůli očekávanému stárnutí populace chtěli naopak zůstat ještě déle. Změna se však zaměřuje jen na tu nejméně výhodnou část zákona, která oceňuje důchodce zároveň pobírající celý starobní důchod. Odpuštění odvodů na důchodové pojištění se tak nemá týkat všech lidí v důchodovém věku, kteří pracují.
