Jaké práce mohou zastávat děti. Poslanci je povolili zaměstnávat od 14 let
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Už o letošních prázdninách by mohla začít platit nová výjimka ze zákazu dětské práce. Zaměstnavatelé mají dostat dobrovolnou možnost zaměstnávat i čtrnáctileté děti a zároveň i mladistvé bez dokončeného základního vzdělání. Taková práce má být však omezená na letní měsíce, v kterých mají žáci hlavní prázdniny. Návrh původně vzbudil řadu kontroverzí, zaměstnavatelé se například obávali dalšího závalu administrativy, legislativní rada vlády pak například varovala před tím, že by tato výjimka mohla být v rozporu s mezinárodními úmluvami.
Poslanci ve třetím čtení posvětili tzv. flexinovelu zákoníku práce. V případě, že ji schválí i Senát a podepíše prezident Petr Pavel, v platnost má vstoupit už měsíc následující po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Návrh chce mimo jiné umožnit legálně pracovat nejen dětem od čtrnácti let, ale i starším nezletilým. V současnosti zakazuje občanský zákoník práci nezletilých mladších 15 let či nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku. Výjimku tvoří pouze umělecká, kulturní, reklamní či sportovní činnost. V obou případech se mají nyní pravidla změnit. Pravidlo ukončené školní docházky má zmizet a děti získat možnost za určitých podmínek pracovat už od 14 let věku.
Návrh původně vzbudil odpor mezi některými zástupci zaměstnavatelů, ministerstvo práce však uvedlo, že nabízení práce 14letým bude čistě dobrovolná záležitost. Ostře se však proti myšlence postavila například i Legislativní rada vlády, která navrhovala z novely změnu vypustit a upozorňovala na možný rozpor s mezinárodními úmluvami.
„Umožnují-li výše uvedené mezinárodní dokumenty využít výjimky a připustit práci dětí mladších 15 let před ukončením povinné školní docházky, nesmí to škodit jejich tělesnému, duševnímu, morálnímu nebo společenskému vývoji ani ohrozit jejich vzdělávání. Výkon práce v pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v rozsahu až 7 hodin denně a 35 hodin týdně, byť toliko o letních prázdninách, již zasáhne podle Legislativní rady vlády do časového i duševního prostoru dítěte nepřiměřeným způsobem,“ uvedla legislativní rada s tím, že návrh také nedostatečně ošetřuje vymezení prací, které mají mít možnost děti o letních brigádách zastávat.
K práci má podle návrhu docházet pouze v období letních prázdnin a nutný je písemný souhlas rodičů. Mělo by jít pouze o výkon tzv. lehkých prací, zakázaná bude práce přesčas, v noci a platit má omezená pracovní doba. „Budou moci v období hlavních prázdnin konat lehké práce, a to za podmínky, že tyto práce nebudou škodit jejich zdraví, vzdělávání a morálnímu rozvoji,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu.
Návrh přitom specifikuje orientačně i to, o jaké práce by se mohlo v případě i čtrnáctiletých dětí jednat. „Konkrétně jsou lehkými pracemi myšleny takové práce, při nichž podle současného poznání není znám pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,“ uvádí důvodová zpráva. Má se jednat o práce z tzv. první kategorie.
„Mezi tyto lehké práce lze zařadit např. práci táborových vedoucí a animátorů, práci pomocných sil v pohostinství (výpomoc v kuchyni), obsluha v pohostinství (např. v občerstvení, avšak nikoliv tam, kde dochází k prodeji alkoholických nápojů), práce ručního mytí vozidel, pomocné práce v administrativě (např. vyřizování korespondencí, plánování schůzek), práce v doručovatelství (doručování listovních a lehkých balíčků), obsluha kina a prodavači vstupenek, správci sociálních médií, překladatelé, lektoři pro soukromé doučování, uklízeči a pomocné práce v domácnostech, tazatelé průzkumu, správci webu, grafici či výtvarníci v multimédiích,“ uvádí ministerstvo orientační příklady.
Co má naopak zůstat mladistvým zapovězené, jsou práce jako obráběč, slévač, modelář, dřevoobráběč, noční hlídač, zedník, dlaždič, sklář, třídič odpadů, ošetřovatel, švadlena či lakýrník, tedy zaměstnání z druhé až čtvrté kategorie. „Příklady výše uvedených zaměstnání jsou pouze orientační, vždy je nutné vycházet z konkrétních pracovních činností a podmínek práce, tedy v jaké kategorii je práce zařazena a zda neobsahuje činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem,“ upřesňuje návrh. Ten má mimo jiné také podle ministerstva práce umožnit zaměstnavatelům vykrývat v době letních dovolených úbytek pracovní síly.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.